IT pohánějí genetiku

Společnost Compaq přijala účast v novém projektu, jehož cílem je vývoj hardwaru a softwaru pro potřeby aplikované bi...


Společnost Compaq přijala účast v novém projektu, jehož cílem je vývoj hardwaru
a softwaru pro potřeby aplikované biologie. Superpočítače pro vědu a výzkum
vždy představovaly jakousi vlajkovou loď v nabídce předních hardwarových firem
a v současné době přicházejí požadavky na tyto stroje velmi často právě z
oblasti biologie a genetiky.
V případě Compaqu se jedná o projekt, na jehož realizaci se spolupodílejí
laboratoře Sandia National Laboratory v Novém Mexiku a společnost Celera
Genomics zabývající se genetickými výzkumy. V roce 2004 by tak měl být vědcům k
dispozici superpočítač schopný zpracovat 100 bilionů operací za sekundu.
Předpokládá se, že nový stroj bude 80krát rychlejší než počítače, které
výzkumníci ze společnosti Celera použili při zkoumání lidského genomu, a 8krát
rychlejší, než nejrychlejší počítač současnosti. Počítač by měl sestávat z 10
000 až 20 000 procesorů Alpha. Cílem vývojářů přitom je vytvořit takovou
softwarovou architekturu pro výzkum genomu, která by efektivně pracovala na
počítači se 100 i s 10 000 procesory. Podle viceprezidenta Compaqu Billa Blaka
se objem trhu s počítači určenými pro technické a výzkumné účely v posledních
10 letech téměř zdvojnásobil, a superpočítače pro výzkum genomu jsou
nejrychleji rostoucí komoditou na tomto trhu. Jen výše zmíněný projekt může
podle Blaka přinést Compaqu stamiliony dolarů. Technologie vyvinuté v rámci
tohoto projektu bude navíc možné dále zúročit v menších "balíčcích" určených
pro start-upy v oblasti biologie. Nejedná se přitom o projekt osamocený např.
společnosti IBM a NuTec Sciences ve spolupráci s americkými státními
laboratořemi National Human Genome State Institute představily nedávno svůj
plán na vytvoření superpočítače schopného zpracovat 7,5 bilionu operací za
sekundu právě pro potřeby genetického výzkumu. Z pohledu vývoje algoritmů pro
superpočítače se nyní rýsuje zajímavá symbióza mezi biologickým výzkumem a
nukleární fyzikou. Poté, co byl rozluštěn lidský genom, hledají biologové
inspiraci při vývoji algoritmů pro další genetický výzkum právě u tvůrců
nukleárních zbraní. Zdá se, že největší brzdou dalšího výzkumu genomu nejsou v
současné době informační technologie, ale nedostatek odborníků pohybujících se
na pomezí počítačové vědy a biologie. Díky odlišnostem mezi "počítačovým" a
"biologickým" způsobem myšlení je takovýchto lidí výrazně méně, než např. na
pomezí počítačové vědy a fyziky. Právě na těchto odbornících však je, aby
definovali konkrétní problémy z oblasti biologie a navrhli způsob jejich řešení
prostřednictvím superpočítačů. Na rozhraní biologie a informatiky proto vznikla
nová vědní disciplína tzv. bioinformatika která si klade za cíl aplikaci
iformačních technologií do oblasti biologického výzkumu Po celém světě vznikají
vědecké instituce a profesní organizace, které se těmito záležitostmi horečně
zabývají.
Mezioborové studium na pomezí infomačních technologií a biologie je tedy dnes
velmi perspektivní záležitostí a jeho absolventi budou v následujících letech
velmi žádaným zbožím jak v předních počítačových firmách, tak ve sféře
biologického výzkumu. To je však pouze začátek, jedna část vztahu mezi
počítačovými a biologickými vědami. Tak, jak budou počítače napomáhat rozvoji
biologie, budou na druhou stranu samy výsledky této vědy ovlivňovány a
proměňovány. Umělá inteligence sice zatím nesplnila očekávání, která do ní byla
vkládána, nicméně díky postupnému prorůstání biologických prvků do počítačů a
naopak zde můžeme zmínit například paměťové a šifrovací systémy na bázi DNA
nebo čip implantovaný do oka Steveho Wondera se může tato situace za několik
let změnit. Každopádně nás v této oblasti očekává velmi zajímavá budoucnost.
1 0117 / Maf









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.