IT stále nabízí dobrou kariéru s řadou příležitostí

Na středoevropské finále studentské programátorské soutěže ACM (Association for Computer Machinery) se počátkem list...


Na středoevropské finále studentské programátorské soutěže ACM (Association for
Computer Machinery) se počátkem listopadu do Prahy na akademickou půdu ČVUT
sjeli studenti z celého regionu. Chybět samozřejmě nemohli ani zástupci
sponzora celé soutěže, kterým je firma IBM. Byl mezi nimi i Gabriel Silberman,
člověk, který má spolupráci se studenty při řešení výzkumných úkolů takříkajíc
v popisu práce. Řeč však nebyla pouze o soutěži a studentech, ale také o
šachách.
Pane Silbermane, co pro IBM znamená programátorská soutěž studentů?
V současné době pociťujeme po celém světě skutečný nedostatek špičkových
profesionálů. Máme proto v úmyslu podporovat všechny iniciativy, které by
přivedly mladé lidi do této oblasti a dokázaly je motivovat. Důležité je ukázat
studentům, ale i odpovědným činitelům ve státní správě a ve školství, že IT
průmysl je hladový po mladých odbornících. Chceme, aby si studenti uvědomili,
že je potřeba vynaložit mnoho energie a invence, aby byl náš život lepší. IT
nabízí dobrou kariéru s řadou příležitostí, ať už pracujete pro velkou firmu
jako je IBM, nebo pro svou vlastní malou firmu.
Soutěže jako je tato nám pomáhají navazovat s mladými lidmi kontakt. Ten pak
můžeme dále rozvíjet. A nebudou-li pracovat přímo pro nás, určitě mohou
pracovat v souladu s námi. IBM prošla v uplynulých letech významnými změnami,
které by měly mladé lidi oslovit. Především jsme se začali více orientovat na
zákazníka. Vždy jsme byli a stále jsme technologickou firmou. V minulosti jsme
však nejdříve vytvářeli technologie a pak je prodávali. Dnes se více snažíme
najít takové technologie, které budou řešit současné problémy našich zákazníků.
Na změně tváře IBM se z technologického hlediska podílí výraznou měrou
především příchod e-businessu. Je to technologie, která velmi brzy dramaticky
ovlivní každodenní život nás všech. Další oblastí, která má před sebou velkou
budoucnost, je to, čemu říkáme pervasive computing tedy pronikání informačních
technologií prakticky do všech myslitelných přístrojů a zařízení. Jedná se o
velkou výzvu pro všechny naše zaměstnance a je vzrušující být při tom.
Podílíte se také na přípravě této soutěže? Když jsem viděl některé soutěžní
úlohy z minulého roku, všiml jsem si, že jsou zaměřené především na
algoritmizaci a řešení problému a už tolik ne na uživatelské rozhraní trochu mi
to připomnělo dobu programování pro mainframy. Je to záměr?
Tato soutěž je tradičně orientovaná na vývojová prostředí s příkazovým řádkem a
ne na grafické uživatelské rozhraní. Příprava studentů je proto vedena
především tímto směrem. Již loni jsme však v rámci světového finále udělali
jakési předkolo, kde studenti pracovali s nejmodernějším vývojovým prostředím,
konkrétně s VisualAge for Java. Snažíme se tak prosazovat povědomí o tom, že je
dobré být skvělý v řádkově orientovaném vývojovém prostředí, ale technologie se
změnila a kráčí směrem ke grafice. I letos proto bude mít ve finále tato
neoficiální předsoutěž své místo. Předpokládáme, že na to studenti budou
připraveni.
Vím o vás, že jste byl zainteresován v zápase Garryho Kasparova s počítačem
Deep Blue. Jak tento zápas hodnotíte s odstupem času?
Myslím, že to byla největší zábava, kterou jsem kdy v práci měl. Byla to
unikátní událost, která ukázala, že technologie se dostala do stavu, kdy je
schopna řešit velmi komplexní úlohy na úrovni lidského experta. Nejde přitom
jen o šachy, ale především o další, daleko praktičtější oblasti. Tento zápas to
umožnil názorně ukázat velmi širokému okruhu lidí. Nejde ani tak o to, co může
stroj dokázat v zápase s člověkem, ale o to, co se stane, když oba spojí síly.
Garry Kasparov sehrál v září v Praze utkání s holandským velmistrem Janem
Timmanem. Při té příležitosti v rozhovoru pro ČT2 prohlásil, že byl zklamán
tajnostmi, které dělala IBM kolem Deep Blue. Počítač byl údajně schován kdesi v
zákulisí a nikdo včetně nezávislých odborníků k němu neměl přístup. Co je na
tom pravdy?
Není to pravda, byli jsme velmi otevření a Deep Blue jsme ukazovali, natočili
jsme řadu materiálů pro CNN, tvůrce prvního výkonného šachového počítače Ken
Thomson z Bell Laboratories seděl v průběhu zápasu u konzole.
Co si z obou zápasů v roce 96 a 97 pamatuji já, je, že počítač hrál na úrovni
Kasparova. Nebylo to tak, že by byl výrazně lepší nebo horší. Prostě hrál na
této úrovni, a to je pro nás důležitější, než konečný výsledek. Pro Kasparova
však zřejmě z jeho osobního hlediska výsledek podstatný je.
Co je s Deep Blue dnes?
Tým, který pracoval na Deep Blue, je nyní zaměstnán jinými technologiemi, které
ale z poznatků okolo Deep Blue těží. Jde o stroj, který je vyvíjen ve
spolupráci s japonskými laboratořemi a je zaměřen na simulaci dynamiky molekul.
Je to velmi užitečný nástroj pro vývoj nových látek, například léků. Očekáváme,
že prototyp bude hotov do konce příštího roku.
Jiná technologie, která vychází z poznatků okolo Deep Blue, je studium velkého
množství medicínských dat, které má umožnit porozumění určitým procesům při
vzniku a léčení nemocí. Další aplikace by se mohly objevit v oblasti financí,
energetiky, a v dalších oblastech, ve kterých IBM poskytuje řešení svým
zákazníkům.
Nezajímáte se tedy více o šachy?
Deep Blue, ten stroj, který hrál šachy, je dnes v laboratořích a slouží pro
jiné účely. Při různých marketingových akcích jej však využíváme i studenti,
kteří se zúčastní světového finále soutěže ACM, si budou moci zahrát s Deep
Blue prostřednictvím Internetu. Do dalšího vývoje v tomto směru však
neinvestujeme.
Děkuji za rozhovor.
8 2827 / Maf









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.