JadernÚ novinky 54/2000

Pokud pou×Ývßte disky Western Digital Caviar, urŔitý si přeŔtýte toto ŔÝslo Jadernřch novin. DovÝte se o jednÚ ve...


Pokud pou×Ývßte disky Western Digital Caviar, urŔitý si přeŔtýte toto ŔÝslo
Jadernřch novin. DovÝte se o jednÚ velmi zßva×nÚ chybý týchto disk¨. Co mß
spoleŔnÚho sex, drogy a rokenrol s Linuxem, status ×urnßlovacÝho systÚmu
ReiserFS a vřpis nýkterřch ·kol¨ Alana Coxe pro 2.4 jsou dalÜÝ tÚmata tohoto
ŔÝsla.
Tento třden do konference přiÜlo 968 dopis¨ o celkovÚ dÚlce 4190 KB. Alan Cox
tentokrßte nezvÝtýzil v mno×stvÝ přÝspývk¨, skonŔil a× sedmř. Na prvnÝm mÝstý
jej vystřÝdali Andrea Arcangeli a Jeff Garzik s 27 dopisy.

Dodýlßvky pro 2.4 - sßga pokraŔuje, 28.1.-2.2.2000, 30 dopis¨
Alan poslal nejnovýjÜÝ verzi ·kol¨, kterÚ je třeba dodýlat před vytvořenÝm řady
2.4. Seznam obsahuje 44 polo×ek, mezi nimi napřÝklad zaŔlenýnÝ zmýn ze stabilnÝ
řady, zaŔlenýnÝ novÚ verze RAID, akcelerace Pentia III, Athlonu a MMX, pou×itÝ
rw semafor¨ býhem vřpadk¨ strßnek, oÜetřenÝ chyb nýkterřch framebuffer¨ a
zasekßvßnÝ se ACPI na nýkterřch poŔÝtaŔÝch býhem startu. Celř seznam najdete na
kt.linuxcare.com.

ProblÚmy s disky Western Digital, 28.1.-1.2.2000, 24 dopis¨
D. Dyck napsal, ×e býhem fsck dostßvß zprßvy o ztracenřch přeruÜenÝch na jßdře
2.3.41-pre4. Jßdro 2.3.40 tento problÚm nemß. Andre Hedrick po×ßdal o dalÜÝ
informace a pak napsal: "Pou×iju vßÜ problÚm je přÝklad pro svýt, musÝte
rozdýlit pßr Maxtor, WDC ne× si zniŔÝte FS." David mýl jeÜtý ÜtýstÝ, proto×e
prvnÝm diskem byl Maxtor a druhřm WDC, pokud by pořadÝ bylo obrßcenÚ, mÝsto
ztracenřch přeruÜenÝ by přiÜel o data. D¨vodem je rozdÝlnÚ ŔasovßnÝ. Nikdo by
nemýl mÝchat UDMA Maxtor s DMA WDC. Probl

Sex, drogy a Rock n' Roll, 29.1.-3.2.2000, 11 dopis¨
Býhem oznamovßnÝ problÚmu s fbconem Lawrence Manning napsal, ×e si vÜiml zmýn v
bootovacÝm logu mezi r¨znřmi verzemi jßdra. NapřÝklad v 2.2 je zobrazen tuŔ˛ßk
na ŔernÚm pozadÝ, v 2.3 je na bÝlÚm. Nebo v 2.2.14 pije pivo, zatÝmco v 2.3 je
normßlnÝ. Tak×e jej zajÝmala politika vřbýru bootovacÝho loga mezi verzemi.
Jeff Garzik odpovýdýl, ×e vidýl kouřÝcÝho tuŔ˛ßka. Na to se Lawrence zeptal na
limity velikostÝ loga, ×e by uvÝtal obrßzek přes celou obrazovku s kouřÝcÝm a
popÝjejÝcÝm tuŔ˛ßkem :-).

Kompilace nestabilnÝ sÚrie na PowerMacovi, 2.-3.2.2000, 4 dopisy
Nýkdo napsal, ×e mß problÚmy s kompilacÝ 2.3.39 pro PowerMaca, býhem make
zimage dostßvß hlßÜky o chybýjÝch souborech. Andreas Tobler odpovýdýl, ×e mß
vyzkouÜet 2.3.40, kterÚ by mýlo jet. Autor dotazu to potvrdil. Jeff Garzik
jeÜtý dodal, ×e 2.3.41-pre3 funguje nßdherný na jeho PowerMacu 7200/90.

Status ×urnßlovacÝho kˇdu, 4.-6.2.2000, 4 dopisy
Nýkdo se zeptal, jakÚ ×urnalovacÝ souborovÚ systÚmy jsou dostupnÚ pro
nestabilnÝ sÚrii a Hans Reiser odpovýdýl, ×e jejich port pro 2.3 ji× funguje,
bohu×el vÜak ztratil vřkonnost. NynÝ tedy hledajÝ zdroj tohoto zpomalenÝ.

Tento Ŕlßnek vychßzÝ ze serißlu Kernel traffic (http://kt.linuxcare.com) a je
zveřejnýn pod licenci GPL verze 2. Přelo×il LeoÜ Literßk (literakl@seznam.cz).
Open Source Hardware


Leon-1 http://www.estec.esa.int/wsmwww/leon/
zpráva http://www.planetit.com/techcenters/docs/linux/news/PIT20000308S0 027


SpoleŔnost NamePlanet.com (http://www.nameplanet.com/) nabÝzÝ miliˇn¨m lidÝ z
celÚho svýta mo×nost zaregistrovat si svoji emailovou adresu ve tvaru
jmÚno@přÝjmenÝ.com. SpoleŔnost si toti× zaregistrovala velkÚ mno×stvÝ domÚn a
chystß se je takto vyu×Ývat. Kromý toho chce nabÝzet i hostovßnÝ webovřch
server¨ a podobnÚ slu×by. Na tom by nebylo nic tak zajÝmavÚho. PozoruhodnÚ ale
je, ×e spoleŔnost pou×Ývß pro svÚ serverovÚ farmy souborovř systÚm ReiserFS v
prostředÝ operaŔnÝho systÚmu Linux, kterř je jeÜtý stßle ve vřvoji. Tento
souborovř systÚm je nynÝ k dispozici i v linuxovÚ distribuci SuSE Linux
6.3. Do standardnÝho linuxovÚho jßdra se vÜak zatÝm nedostal.

SpoleŔnost NamePlanet pou×Ývß rozsßhlÚ souborovÚ systÚmy (vÝce ne× 100GB dat)
a tak je aplikace ×urnßlovÚho souborovÚho systÚmu nutnostÝ.


* Demo Linuxu na CD

Autoři novÚ linuxovÚ distribuce DemoLinux (http://www.demolinux.org/) si vzali
za cÝl vytvořit linuxovou distribuci schopnou býhu přÝmo z CD-ROM, s podporou
grafickÚho u×ivatelskÚho rozhranÝ, sÝtý apod. C(l se jim nynÝ podařilo splnit
a distribuce DemoLinux 1.0 je k dispozici k volnÚmu sta×enÝ. Je zalo×ena na
updatovanÚ distribuci Mandrake 5.3 a je lokalizovßna do nýkolika
jazyk¨. ČeÜtina mezi nimi bohu×el zatÝm chybÝ.


* Mandrake Linux 7.0

Linuxovß distribuce Mandrake Linux 7.0 stßle Ŕastýji dostßvß přÝvlastek "pro
u×ivatele Windows". Co je tÝm myÜleno? Podle mne je tÝm myÜleno zejmÚna, velmi
kvalitný vypadajÝcÝ grafickÚ u×ivatelskÚ rozhranÝ při instalaci s omezenřmi
mo×nostmi rozhodovßnÝ u×ivatele. Ale u×ivatelÚ Windows nepotřebujÝ výtÜinu
rozhodovacÝch pravomocÝ, je jim jedno jak se systÚm nainstaluje, hlavný aŁ
bý×Ý. Ale to je vedlejÜÝ. Pokud si chcete o Mandrake Linux udýlat svoji
představu, přeŔtýte si Ŕlßnek na serveru Overclockers
(http://www.overclockers.com.au/techstuff/r_mandrake/). Člßnek je doplnýn
spoustou ilustraŔnÝch obrßzk¨.


* Interview s Rasmusem Lerdorfem

Rasmus Lerdorf je jednou z hlavnÝch postav stojÝcÝch za projektem PHP
(http://www.php.net/) a tak jistý nejen u×ivatele PHP potýÜÝ, ×e na serveru
spoleŔnosti O'Reilly byl zveřejnýn rozhovor s nÝm. Rasmus odpovÝdal
(http://web.oreilly.com/news/lerdorf_0200.html) na otßzky třkajÝcÝ se historie
PHP. V jednÚ z odpovýdÝ Rasmus přiznal, ×e připravuje knihu i o PHP4.


* Wordperfect 8 pro Linux

ZajÝmavř Ŕlßnek o textovÚm procesoru Corel Wordperfect 8
(http://www.control-escape.com/wp8.html) publikoval magazÝn Control-Escape
(http://www.control-escape.com/) specializujÝcÝ se na alternativnÝ
software. Pokud si Ŕlßnek přeŔtete, dozvÝte se kde si Wordperfect pořÝdit, jak
jej nainstalovat a dalÜÝ informace. Autor se takÚ krßtce zmÝnil o
kompatibilitý Wordperfectu 8 s produkty spoleŔnosti Microsoft. Bohu×el zde nenÝ
zmÝnýna problematika lokalizace.


* Linux je pouze konÝŔkem a nikoli operaŔnÝm systÚmem pro komerŔnÝ sfÚru

MagazÝn Winmag zveřejnil Ŕlßnek o Linuxu
(http://www.winmag.com/help/2000/hot_or_hype/03.htm). Bez komentßře...


* Úvod do vi

Editor vi si stßle Ŕastýji zÝskßvß dalÜÝ a dalÜÝ přÝznivce. I přesto, ×e je
pomýrný hodný obtÝ×nÚ se jej nauŔit. Ale pokud propadnete ovlßdßnÝ typu ESC :
w q, nem¨×ete zaŔÝt pou×Ývat nic jinÚho. Jß jsem propadl ovlßdßnÝ typu M-x a
tak Vßm nerozumÝm :-) Pokud se stßle jeÜtý rozhodujete mezi ESC : (editor vi)
a M-x (Emacs), tak si zkuste přeŔÝst zajÝmavř ·vod do editoru vi
(http://www.thelinuxgurus.org/vitut.html), kterř byl zveřejnýn na serveru
Linux Gurus (http://www.thelinuxgurus.org/).


* Vlßkna v Linuxu

Skvýlř Ŕlßnek (http://www2.linuxjournal.com/lj-issues/issue70/3184.html) o
podpoře vlßken v Linuxu napsali Felix Garcia a Javier Fernandez pro Linux
Journal. Autoři se rozhodli porovnat pýt knihoven implementujÝcÝch vlßkna pod
Linuxem a svÚ vřsledky veřejný prezentovat. Vřsledky jsou rozhodný
zajÝmavÚ. NejzajÝmavýjÜÝ je asi porovnßnÝ s operaŔnÝm systÚmem Solaris, kdy
Linux bude mÝt jeÜtý co dohßnýt.


* Adresßře, soubory a specißlnÝ soubory pro zaŔßteŔnÝky

Server Linux Newbie (http://www.linuxnewbie.org/) pokraŔuje ve svÚ sÚrii
Ŕlßnk¨ pro zaŔÝnajÝcÝ u×ivatele krßtkřm ·vodem do adresßř¨, do souborovřch
systÚm¨ a specißlnÝch zařÝzenÝ. V Ŕlßnku
(http://www.linuxnewbie.org/nhf/intel/filesys/filesysintro.html) je Ŕtenßř
seznßmen s hlavnÝmi adresßři ka×dÚho Linuxu, se specißlnÝmi soubory
reprezentujÝcÝmi jednotlivß zařÝzenÝ (disk, disketovß mechanika apod.).




* Red Hat expanduje

SpoleŔnost Red Hat, Inc. (http://www.redhat.com/) expanduje svÚ pole p¨sobnosti
v Evropý. Minulř třden spoleŔnost otevřela dvý novÚ poboŔky - jednu v Itßlii a
druhou ve Francii. Kdy bude otevřena poboŔka i u nßs?


* Linux 2.4 a novÚ vlastnosti

Server Linux Newbie (http://www.linuxnewbie.org/) publikoval zajÝmavř Ŕlßnek o
novřch vlastnostech budoucÝho jßdra 2.4. Člßnek je psßn zajÝmavou formou a je
velmi srozumitelnř. NezachßzÝ do technickřch detail¨, ale přehledný shrnuje
novÚ vlastnosti (USB, PCMCIA, ISA PNP apod.).


werBook 190, potýÜÝ vßs zprßva, ×e byla do jßdra přidßna podpora pro Baboon,
kterř řÝdÝ IDE, PCMCIA a media bay. A to nenÝ vÜe. Novinkou je i ovlßdaŔ VIA
(versatile interface adapter) a ADB (Apple Desktop Bus).
K rodiný framebuffer¨ přibyla dalÜÝ dva. PrvnÝm je obecnř Macovskř framebuffer,
druhř je urŔen pro Sun 3. Pro Sun 3 byl jeÜtý přidßn SCSI ovlßdaŔ NCR 5380,
kterř dokß×e řÝdit i Ŕipy NR53c400. NovÚ verze se doŔkal ovlßdaŔ kodeku AC97,
kterř najdete na nýkterřch zßkladnÝch deskßch.
DrobnÚ opravy jsou i v mnoha souborovřch systÚmech. Mnohem vÝce se toho ale
dýlo u ovlßdaŔ¨ sÝŁovřch karet. Mýnily se snad vÜechny ovlßdaŔe, vŔetný PCMCIA
karet. ÄßdnÚ velkÚ a zßsadnÝ zmýny, jen drobnÚ opravy.
* ReiserFS nasazen u NamePlanet.com

SpoleŔnost NamePlanet.com (http://www.nameplanet.com/) nabÝzÝ miliˇn¨m lidÝ z
celÚho svýta mo×nost zaregistrovat si svoji emailovou adresu ve tvaru
jmÚno@přÝjmenÝ.com. SpoleŔnost si toti× zaregistrovala velkÚ mno×stvÝ domÚn a
chystß se je takto vyu×Ývat. Kromý toho chce nabÝzet i hostovßnÝ webovřch
server¨ a podobnÚ slu×by. Na tom by nebylo nic tak zajÝmavÚho. PozoruhodnÚ ale
je, ×e spoleŔnost pou×Ývß pro svÚ serverovÚ farmy souborovř systÚm ReiserFS v
prostředÝ operaŔnÝho systÚmu Linux, kterř je jeÜtý stßle ve vřvoji. Tento
souborovř systÚm je nynÝ k dispozici i v linuxovÚ distribuci SuSE Linux
6.3. Do standardnÝho linuxovÚho jßdra se vÜak zatÝm nedostal.

SpoleŔnost NamePlanet pou×Ývß rozsßhlÚ souborovÚ systÚmy (vÝce ne× 100GB dat)
a tak je aplikace ×urnßlovÚho souborovÚho systÚmu nutnostÝ.


* Demo Linuxu na CD

Autoři novÚ linuxovÚ distribuce DemoLinux (http://www.demolinux.org/) si vzali
za cÝl vytvořit linuxovou distribuci schopnou býhu přÝmo z CD-ROM, s podporou
grafickÚho u×ivatelskÚho rozhranÝ, sÝtý apod. C(l se jim nynÝ podařilo splnit
a distribuce DemoLinux 1.0 je k dispozici k volnÚmu sta×enÝ. Je zalo×ena na
updatovanÚ distribuci Mandrake 5.3 a je lokalizovßna do nýkolika
jazyk¨. ČeÜtina mezi nimi bohu×el zatÝm chybÝ.


* Mandrake Linux 7.0


* Interview s Rasmusem Lerdorfem

Rasmus Lerdorf je jednou z hlavnÝch postav stojÝcÝch za projektem PHP
(http://www.php.net/) a tak jistý nejen u×ivatele PHP potýÜÝ, ×e na serveru
spoleŔnosti O'Reilly byl zveřejnýn rozhovor s nÝm. Rasmus odpovÝdal
(http://web.oreilly.com/news/lerdorf_0200.html) na otßzky třkajÝcÝ se historie
PHP. V jednÚ z odpovýdÝ Rasmus přiznal, ×e připravuje knihu i o PHP4.


* Wordperfect 8 pro Linux

ZajÝmavř Ŕlßnek o textovÚm procesoru Corel Wordperfect 8
(http://www.control-escape.com/wp8.html) publikoval magazÝn Control-Escape
(http://www.control-escape.com/) specializujÝcÝ se na alternativnÝ
software. Pokud si Ŕlßnek přeŔtete, dozvÝte se kde si Wordperfect pořÝdit, jak
jej nainstalovat a dalÜÝ informace. Autor se takÚ krßtce zmÝnil o
kompatibilitý Wordperfectu 8 s produkty spoleŔnosti Microsoft. Bohu×el zde nenÝ
zmÝnýna problematika lokalizace.


* Linux je pouze konÝŔkem a nikoli operaŔnÝm systÚmem pro komerŔnÝ sfÚru

MagazÝn Winmag zveřejnil Ŕlßnek o Linuxu
(http://www.winmag.com/help/2000/hot_or_hype/03.htm). Bez komentßře...





* Red Hat expanduje

SpoleŔnost Red Hat, Inc. (http://www.redhat.com/) expanduje svÚ pole p¨sobnosti
v Evropý. Minulř třden spoleŔnost otevřela dvý novÚ poboŔky - jednu v Itßlii a
druhou ve Francii. Kdy bude otevřena poboŔka i u nßs?


* Linux 2.4 a novÚ vlastnosti

Server Linux Newbie (http://www.linuxnewbie.org/) publikoval zajÝmavř Ŕlßnek o
novřch vlastnostech budoucÝho jßdra 2.4. Člßnek je psßn zajÝmavou formou a je
velmi srozumitelnř. NezachßzÝ do technickřch detail¨, ale přehledný shrnuje
novÚ vlastnosti (USB, PCMCIA, ISA PNP apod.).


* David Hinds odpovÝdß

David Hinds je v linuxovÚm svýtý znßm spÝÜe majitel¨ přenosnřch poŔÝtaŔ¨. Je
toti× autorem podpory PCMCIA zařÝzenÝ pro Linux. V dßvnřch dobßch vřvoje řady
2.3 byla tato podpora integrovßna do standardnÝch jader a David Hinds nynÝ
odpovÝdß na dotazy magazÝnu LinuxPower
(http://www.linuxpower.org/display.php?id=163), kterÚ se tohoto zaŔlenýnÝ
třkajÝ. Na zßvýr Ŕlßnku padla klasickß otßzka. Jakř editor David pou×Ývß? A
jakÚho sprßvce oken bychom nalezli na jeho pracovnÝ ploÜe?Open Source Hardware
Co je novÚho v linuxovÚm jßdře 2.3.46
LeoÜ Literßk
Snad nejvřznamnýjÜÝ novinkou minimßlný poslednÝch desÝti verzÝ Linuxu je
zaŔlenýnÝ devfs do standardnÝho jßdra. Vřznam tohoto kroku zdaleka překraŔuje
zaŔlenýnÝ portu Itania, proto×e se dotřkß vÜech platforem a býhem nýkolika let
podstatný zmýnÝ Linux.
Devfs je to projekt znßmÚho vřvojßře Richarda Gooche, jeho× snahou je osvobodit
Linux od vÜech omezenÝ a problÚm¨ plynoucÝch z adresßře /dev. Pokud jste
novßŔek v Linuxu, pak tento operaŔnÝ systÚm (stejný jako ostatnÝ Unixy)
přistupujÝ na hardware pomocÝ specißlnÝch soubor¨. NapřÝklad kdy× Ŕtete z
diskety, je k tomu třeba soubor /dev/fd0. PrimßrnÝ slave IDE disk je přÝstupnř
přes /dev/hdb.
A tady vznikß prvnÝ problÚm. Na svýtý existujÝ spousty druh¨ hardwaru, kterÚ
potřebujÝ svÚ specißlnÝ soubory. NapřÝklad pro unikßtnÝ identifikaci vÜech
kombinacÝ SCSI disk¨ teoreticky potřebujete přes miliˇn specißlnÝch soubor¨. V
praxi se jejich poŔet omezuje na desÝtky a× stovky. Přes tuto redukci adresßř /
dev obsahuje vÝce ne× dva tisÝce soubor¨. A toto mno×stvÝ u× mß urŔitř dopad na
vřkon poŔÝtaŔe.
Druhř problÚm souvisÝ s alokacemi ŔÝsel specißlnÝch soubor¨. Ka×dř z nich toti×
potřebuje unikßtnÝ kombinaci takzvanÚho major a minor ŔÝsla. A nýkdo ta ŔÝsla
musÝ přidýlovat. DalÜÝ problÚm souvisÝ s bezpeŔnostÝ. Jeliko× tento adresßř je
tak velikř a nepřehlednř, snadno se v ným jeden soubor navÝc ztratÝ. Tohoto si
vÜimli nýkteřÝ hackeři. Nemßte zde po nich nßhodou nýjakou pamßtku?
SouŔasnř stav mß problÚm¨ mnohem vÝce. NapřÝklad duplikace informacÝ mezi
jßdrem a skriptem MAKEDEV, kterř se Ŕasto pou×Ývß na vytvßřenÝ specißlnÝch
soubor¨. Dßle maximßlnÝ poŔet disk¨ je 16, co× limituje velikost diskovÚho pole
na opravdu velkřch serverech. Jak by se vßm lÝbilo vypßlit si CD s Linuxem,
zastrŔit jej do cdromu, rebootovat a zaŔÝt pracovat na libovolnÚm stroji?
ProduktivnÝ read-only souborovř systÚm byl zatÝm jen snem. V poslednÝm Redhatu
přibyl nßstroj na automatickou detekci hardwar u. Hezkř krok. Ale
nenajde vÜechno. ZatÝm.
Tak×e co to vlastný devfs je? VirtußlnÝ souborovř systÚm, podobný jako /proc.
Adresßř /dev obsahuje dynamicky generovanÚ specißlnÝ soubory v přehlednÚ
stromovÚ struktuře. Hard disky najdete v /dev/discs, nezßvisle na tom, zda jsou
IDE Ŕi SCSI. Cdromy najdete v adresßři /dev/cdroms, pßsky v /dev/tapes a
podobný. Najdete zde ale pouze výci, kterÚ skuteŔný v poŔÝtaŔi mßte. A bez
vaÜeho zßsahu. Vřhod je spousta, doporuŔuji přeŔÝst si soubor
Documentation/filesystems/devfs/README, neboŁ revoluce zaŔala.
Toto jßdro je bohatÚ na novinky. DalÜÝ z nich je podpora updatu mikrokˇdu
procesor¨ P6 (Pentium Pro, Pentium II, III, Xeon ..). Podobný, jako se dß
nahrßt novß verze BIOSu, tak se dß u nýkterřch procesor¨ nahrßt novß verze
firmwaru. StaŔÝ spustit přÝkaz dd if=/etc/microcode of=/proc/driver/microcode
bs=98304 count=1. MusÝte ovÜem mÝt v uvedenÚm souboru sprßvnÚ mikrokˇdy a ovÜem
zkompilovat si jßdro s touto podporou.
Do jßdra byla nový přidßna podpora USB-UHCI High Bandwidth. NeŔekejte ovÜem
rychlejÜÝ scanovßnÝ apod. Tato vlastnost urychluje řÝdÝcÝ přÝkazy, ne přenos
dat. Pokud potřebujete komunikovat s jinřmi poŔÝtaŔi přes point to point
protokol, m¨×ete zaŔÝt uva×ovat o koupi 'USB kabelu' Prolific PL-2302. MusÝ vßm
vÜak staŔit ÜÝřka pßsma 5Mbit/s :-). Vřvoj USB scanner¨ je zase o kousek dßl, i
kdy× zmýny se navenek neprojevÝ. Jistou zajÝmavostÝ je zruÜenÝ podpory
hardwaru od Belkinu a Peracomu. Vřrobce toti× odmÝtß spolupracovat a tak
vřvojßři radýji zruÜili nßzev firmy v ovladaŔi, aby si lidÚ nemysleli, ×e je
zařÝzenÝ podporovßno.
Dost zmýn je v sÝtÝch. NejvÝce pak v ISDN. NapřÝklad byl přidßn ovladaŔ hysdn
firmy Hypercope. Dost se mýnil ovladaŔ karet AVM B1. A takÚ karet eicon a
hisax. Pracovalo se i na hamradiu a ovladaŔÝch ethernetovřch karet, vŔetný
PCMCIA verzÝ.
DalÜÝm novřm ovladaŔem je PCMCIA SCSI. Podporuje Adaptec AHA152X kompatibilnÝ
PCMCIA SCSI karty. Jmenovitý pak Adaptec AHA-1460, New Media Bus Toaster a New
Media Toast & Jam. DrobnÚ opravy najdete v PCI kˇdu, na platformßch Sparc a
Sparc64 (rw semafory, sprßva DMA). Kromý bank a TCP m¨×ete nynÝ tunelovat i VFS
:-).

* Office 2000 pro Linux?
SpoleŔnost Microsoft (http://www.microsoft.com/) prř připravuje linuxovou verzi
kancelßřskÚho balÝku Microsoft Office 2000. Alespo˛ to tvrdÝ Arthur F. Tyde,
vřkonnř vicepresident spoleŔnosti LinuxCare (http://www.linuxcare.com/). Podle
jeho prohlßÜenÝ, kterÚ si ovýřil z nýkolika zdroj¨, na přÝpravý linuxovÚ verze
pracuje 34 programßtor¨. ZatÝm nejsou znßmy ×ßdnÚ reakce linuxovřch přÝznivc¨,
ale pravdýpodobný budou trojÝho druhu.
Jedni budou potýÜeni tÝm, ×e i spoleŔnost Microsoft dýlß nýco pro Linux. Pro ný
se koneŔný stane Linux alternativou i v kancelßřÝch apod. Druhou skupinu budou
tvořit lidÚ, kteřÝ budou spÝÜe skeptiŔtÝ. Ti jsou i nynÝ ned¨výřivř v¨Ŕi
Microsoftu. PoslednÝ skupina lidÝ (mezi kterÚ se poŔÝtßm i jß), bude poukazovat
na to, ×e bude opýt zpomalen proces tvorby Open Source kancelßřskÚho prostředÝ,
proto×e mnoho potencißlnÝch vřvojßř¨ se vzdß a bude prßci na Open Source balÝku
cÝtit zbyteŔnou. Jakř je VßÜ nßz or? NapiÜte nßm.
ZajÝmavÚ diskuse se takÚ vedou o tom, zda-li Microsoft plßnuje svoji vlastnÝ
distribuci. Arthur F. Tyde k tomu řekl, ×e "pokud bude Microsoft hrßt podle
pravidel, bude jej podporovat."
* Slackware 7
Linuxovß distribuce Slackware (http://www.slackware.com/) byla v minulosti
distribucÝ, se kterou zaŔÝnal snad ka×dř u×ivatel Linuxu. NynÝ je takovou
distribucÝ pravdýpodobný Red Hat Linux (http://www.redhat.com/). I přesto je
distribuce Slackware stßle jeÜtý pou×Ývanß a nýkterÚ spoleŔnosti dokonce
po×adujÝ po novřch zamýstnancÝch jejÝ znalost... Slackware je nynÝ k dispozici
ve verzi 7 (přiŔem× verze 5 a 6 neexistujÝ) a je u× koneŔný zalo×ena na
knihovný glibc 2.1, obsahuje utilitku rpm2tgz, kterß p řevßdÝ
standardný distribuovanÚ RPM balÝky do formßtu tar.gz, kterř je mo×nÚ jednoduÜe
nainstalovat pomocÝ sprßvce balÝku pkgtool.
PodrobnýjÜÝ recenzi linuxovÚ distribuce Slackware naleznete na serveru
LinuxPlanet (http://www.linuxplanet.com/) v rubrice DistributionWatch
(http://www.linuxplanet.com/linuxplanet/reviews/1526/1/).
* Linux v hotelu
Polskř linuxovř magazÝn Linux Plus zveřejnil zajÝmavř přÝbýh implementace
operaŔnÝho systÚmu Linux v hotelovÚm prostředÝ. MagazÝn dal svolenÝ k překladu
do anglickÚho jazyka a ten byl zveřejnýn na serveru Linux Weekly News
(http://www.lwn.net/). V Ŕlßnku (http://lwn.net/2000/features/sobieski.phtml)
je popsßna celß implementace linuxovÚho řeÜenÝ vŔetný technickřch detail¨ a
pou×itřch balÝk¨. SouŔßstÝ implementace je i databßzovř server, kterřm je
Adabas-D. Prvný byl sice pou×it PostgreSQL, ale pozdý ji autoři
implementace radýji zvolili komerŔnÝ databßzovř stroj Adabas-D. Jako
kancelßřskř balÝk byl zvolen StarOffice.
* Apache a bezpeŔnost
O bezpeŔnosti webovřch server¨ se v poslednÝ dobý velmi Ŕasto hovořÝ i pÝÜe,
proto×e výtÜina aplikacÝ, kterÚ jsou nynÝ vyvÝjeny, je psßna pro World Wide
Web. BezpeŔnostnÝ problÚmy se samozřejmý třkajÝ nejenom komerŔnÝch webovřch
server¨ jako Netscape FastTrack, ale i volný Üiřitelnřch server¨ a tedy i
nejrozÜÝřenýjÜÝho webovÚho serveru v¨bec - Apache (http://www.apache.org/). A
prßvý tÚma bezpeŔnost a webovř server Apache si zvolil Ken Coar (mimo jinÚ i
vicepresident Apache Software Foundation) na s
Zamrzlß klßvesnice, 56 dopis¨

Miles Lane oznßmil, ×e v jßdrech 2.3.4x mu zamrzßvß klßvesnice. NavÝc oznßmil
problÚmy s ovlßdaŔi Yenta. Linus odpovýdýl, ×e z jeho konfiguraŔnÝch soubor¨
usuzuje, ×e za problÚmy je schovßna USB. Pokud ji toti× mýl v jßdře zapnutou,
poŔÝtaŔ mýl problÚmy, v opaŔnÚm přÝpadý jel v pořßdku. Michael Neuffer ale
oznßmil podobnÚ problÚmy, ale USB v nich nehrßlo ×ßdnou roli. NicmÚný zjistil,
×e mu klßvesnice zamrzne v okam×iku, kdy gpm nebo Xy zaŔnou pou×Ývat specißlnÝ
soubor /dev/psaux. Pokud z jinÚho poŔÝ taŔe zabil přÝsluÜnř proces,
klßvesnice opýt zaŔala fungovat. Linus se zeptal, odkdy se problÚmy zaŔaly
projevovat. Michael odpovýdýl, ×e asi od 2.3.39pre a dodal, ×e zruÜenÝ modulu
Yenta eliminuje problÚm. Linus navrhnul smazat jeden řßdek z ovlßdaŔe
klßvesnice. Nýkomu to ŔßsteŔný pomohlo, jinřm ne. Chyba nebyla nalezena.


Debata nad soukromřmi hlaviŔkovřmi soubory, 7 dopis¨

Adam J. Richter napsal, ×e nenÝ mo×nÚ zkompilovat mxser.c, proto×e tento soubor
spolÚhß na definice ze soukromÚho hlaviŔkovÚho souboru linux/serialP.h. Alan
odpovýdýl: "Prostý vraŁ zpßtky ty Ŕßsti, kterÚ se Ted Y. Ts'o sna×Ý přesunout
do soukromřch hlaviŔek. Stalo se to ji× po nýkolikßtÚ a zaŔÝnß mý to
obtý×ovat." Ted napsal, ×e existujÝ dvý řeÜenÝ - prvnÝm z nich je pou×Ývat
obecnř modul generic-serial. Druhou mo×nostÝ je implementovat abstraktnÝ tty
vrstvu v jßdrech 2.4.



ŐifrovßnÝ v jßdře, 23 dopis¨

Nýkdo se zeptal, zda se bude do jßdra přidßvat nýjakř kryptovanř souborovř
systÚm. Michael H. Warfield odpovýdýl, ×e Linux je nynÝ ve 120 dennÝ lh¨tý na
komentovßnÝ. Dßle napsal, ×e z jeho rozhovoru s Linusem vyplynulo, ×e ×ßdnř
takovř souborovř systÚm nebude přidßn do prvnÝch 2.4 jader. Hans Reiser napsal,
×e pokud bude zßjem, je ochoten zaŔlenit takovÚto vlastnosti do budoucÝ verze
ReiserFS.



Ext2 komprese?, 46 dopis¨

Býhem diskuse o novřch vlastnostech řady 2.4 se Riley Williams zeptal, zda bude
zaŔlenýna podpora komprese ext2. Bohu×el, pro 2.4 je u× pozdý. Kˇd mß fungovat
velmi spolehlivý pro řadu 2.2, ale neexistuje port na 2.3. D¨vodem byla zmýna
prßce s bufferem a nedostatek Ŕasu autora. Stephen vysvýtlil tyto zmýny, autor
mu podýkoval, ale napsal, ×e by rßd předal svÚ dÝlo nýkomu jinÚmu. Riley se
rozhodl podÝlet se na tomto vřvoji. Adresa produktu je
http://opensource.captech.com/e2compr.



ProblÚmy se znakovřmi IO při SMP, 11 dopis¨

Oleg Drokin mýl pocit, ×e PPP nenÝ bezpeŔnÚ při SMP operacÝch a zaslal oops.
Mitchell Blank Jr odpovýdýl, ×e z oops vyplřvß, ×e Oleg mß pravdu. V
nßsledujÝcÝ diskusi Rik van Riel napsal, ×e tty kˇd v 2.2 i ve 2.3 nenÝ
SMP-safe. Alan odpovýdýl, ×e prßvý zpracovßvß patch pro 2.2.15, kterř oÜetřuje
vÜechny vß×nÚ znßmÚ chyby tty.




Vřvojovř proces a velkÚ korporace, 42 dopis¨

Jeff V. Merkey napsal velmi urß×livř, sprostř a osoŔujÝcÝ dopis. V ným obvinil
Pavla Machka, Ingo Mollnara a jinÚ, ×e ignorujÝ jeho dopisy a nßpady. Dßle
napsal, ×e spousta kariÚrist¨ skonŔila v SuSe a RedHatu, co× prř jsou
partyzßnskÚ podniky. Jeff Garzik odpovýdýl, ×e redhat.com v jeho emailu
neznamenß, ×e v jeho smlouvý je klauzule, podle kterÚ mß poskytovat technickou
podporu Jeffovi. A ohledný neodpovÝdßnÝ na dopisy - spousta vřvojßř¨ mß
přeplnýnÚ mailboxy. Erik Andersen odpovýdýl, ×e nýkterÚ j eho patche
byly zamÝtnuty, proto×e byly ÜpatnÚ nebo pou×Ývaly Üpatnou filozofii. Nikdy
vÜak nebyly zamÝtnuty z d¨vodu rasy, nßbo×enstvÝ nebo firmy, ve kterÚ pracuje.
Alan takÚ odpovýdýl. Äe nem¨×e nikde najÝt smlouvu mezi nÝm a Jeffem o
poskytovßnÝ podpory. A ×e po týchto urß×kßch u× s nÝm nechce spolupracovat na
NWFS. Jeffova reakce byla řeknýme přehnanß. Obvinil RedHat ze spiknutÝ, napsal,
×e Windows NT jsou a v×dy budou lepÜÝ ne× Linux a ×e linuxovÝ vřvojßři jsou
nedostudovanÝ programßtoři druhÚ jakosti. Pavel Machek se takÚ zapojil do
debaty. Napsal, ×e ka×dř druhř jeho dopis je nesmyslnř. NejdřÝve chce vyvÝjet
stripping bez znalosti RAID. Pak chce nýkoho stÝhat za jeho dopis, ·toŔÝ na
Alana a vÜechny okolo. Jeff mu ironicky podýkoval za to, ×e mu koneŔný Pavel
odpovýdýl. Dßle napsal, ×e nikdo na nikoho ne·toŔil, ×e prř to je bussiness a
lidÚ si to k jeho překvapenÝ vzali osobný. Pak napsal, ×e kdyby mu Pavel v
listopadu odpovýdýl, nemusel by napsat vlastnÝ buffer-cache, co× ho stßlo
Ŕtvrt miliˇnu dolar¨ na vřplatßch. Rik van Riel napsal, ×e Jeff¨v kˇd
řeÜÝ nýkterÚ problÚmy, kterÚ jeÜtý nejsou v Linuxu vyřeÜeny. A tak jej,
po×ßdal, jestli by nemohl spolupracovat s RAID třmem. A to nejen na bßzi vřmýny
kˇdu, ale i v plßnovßnÝ budoucnosti. TÝm by se vyvaroval nepřÝjemnřch
překvapenÝ. A mohl by přÝÜtý uÜetřit Ŕtvrt miliˇn¨ za duplicitnÝ prßci. Jeff
odpovýdýl, ×e Pavl¨v kˇd z 98% obsahuje to, co potřebuje pro svou prßci. PřÝÜtý
ale bude radýji komunikovat s Rikem.


Tento Ŕlßnek vychßzÝ ze serißlu Kernel traffic (http://kt.linuxcare.com)
a je zveřejnýn pod licenci GPL verze 2. Přelo×il LeoÜ Literßk
(literakl@seznam.cz).

Co je novÚho v linuxovÚm jßdře 2.3.48

Linux podporuje dalÜÝ architekturu! Jsou to MIPS a MIPS64, na kterřch je mo×nÚ
vyu×Ýt a× 16 TB pamýti pro jeden proces. Nový jsou podporovßny i grafickÚ
pracovnÝ stanice od SGI jako třeba Indy Ŕi Onyx2. Linux nynÝ podporuje a×
dvacet IDE/ATA disk¨. Bylo přidßno mnoho novřch ovlßdaŔ¨.


Hodný zajÝmavřch udßlostÝ se stalo v IDE subsystÚmu. PrvnÝm z nich je podpora
sdÝlenÝ přeruÜenÝ. NýkterÚ Ŕipsety umoײujÝ sdÝlet jedno přeruÜenÝ mezi nýkolik
IDE/ATA zařÝzenÝ. Dßle se zvřÜil maximßlnÝ poŔet ATA/IDE rozhranÝ z osmi na
deset, tak×e te´ teoreticky m¨×ete mÝt a× dvacet disk¨ v jednom poŔÝtaŔi. NavÝc
byla do jßdra přidßna podpora ATA a s nÝ nýkolik ovlßdaŔ¨. PrvnÝm je ovlßdaŔ
pro 3ware Hardware ATA-RAID, nßsleduje AMD Viper ATA-66 a vyla´ovßnÝ pro
AEC6210. U nýkolika RAID a Ŕipset¨ se zm ýnil status z Experimental na
Work In Process (WIP). Pokud mßte Acorn, koneŔný budete moci vyu×Ýt rozÜiřujÝcÝ
IDE karty. Zmýny se dotkly i SCSI. VýtÜina zmýn se třkala implementace
dynamickÚho mapovßnÝ DMA (kterÚ bylo přidßno v jßdře 2.3.35), byly přidßny i
ovlßdaŔe pro hardware na DECStation.


V USB byl přidßn ovlßdaŔ pro Ŕipy FTDI FT8U100AX, pracovalo se i na tabletu
Wacom Graphire a r¨znřch vstupnÝch zařÝzenÝch. Ve zvukovÚ Ŕßsti se nejvýtÜÝch
zmýn doŔkal ovlßdaŔ zvukovřch karet Gravis Ultrasound (populßrnÝ GUS). Nový byl
přidßn ovlßdaŔ pro VIDC20. Petr Vandrovec vytvořil hardwarový akcelerovanř
framebuffer pro grafickÚ karty Matrox Millennium I, II, Mystique, G100, G200 a
G400. Pro tyto karty byl dßle vytvořen ovlßdaŔ I2C sbýrnice. Diky nýmu m¨×ete
na G400 vyu×Ýt secondary head (??). D ßle byl vytvořen ovlßdaŔ pro SGI
Vino Video, kterÚ najdete na Newport aka XL grafickÚ kartý. Na SGI Indy nynÝ
takÚ m¨×ete vyu×Ýt PROM pro konzoli.


ZajÝmavř byl takÚ vřvoj v ATM. Rychle se vyvÝjÝ MPOA, co× je podpora vÝce
protokol¨ přes ATM. Byly přidßny ovlßdaŔe pro Interphase ATM SAR Ŕipy (x575,
x525, x531). DalÜÝ novřm ovlßdaŔem je FORE Systems 200E, u kterÚho dokonce
m¨×ete mýnit firmware driveru býhem kompilace. Linux podporuje jak PCI tak SBUS
verzi karty. Přejdýme k ostatnÝm sÝtÝm. Novř ovlßdaŔ byl vytvořen pro
EtherExpress PRO/100. Byla napsßna dokumentace pro nýkterÚ karty (RTL-8139
Fast Ethernet, Fore PCA-200E/SBA-200E). Dost se pra covalo i na ISDN.
RTL-8139 mß novou verzi ovlßdaŔe. Bylo opraveno nýkolik TULIP karet. Wavelan by
ji× mýl břt SMP bezpeŔnř [LL: jak přelo×it SMP compliant?].


DrobnÚ zmýny postihly výtÜinu souborovřch systÚm¨. V jßdře se pracovalo na
procesech, sprßvý pamýti a semaforech. Byla vytvořena novß verze ovlßdaŔe pro
vřmýnu mikrokˇd¨ na P6. Z platformový zßvislÚho kˇdu se mýnily platformy arm,
alpha, ia64, ppc, sparc, sparc64. Byla přidßna podpora tlaŔÝtka (?) na
Netwinderu. Pro tyto stroje je nový podporovßn i pamýŁ typu Flash a watchdogy
Intel 21285 a W83977AF.


A nakonec to nejzajÝmavýjÜÝ. Linux podporuje nýkolik novřch platforem a
poŔÝtaŔ¨. Kompletný novou třÝdou jsou MIPS a MIPS64. Na procesoru MIPS R10000
Linux podporuje adresovř prostor o velikosti 16 TB pamýti pro jeden proces.
Toto nenÝ překlep, opravdu je to Üestnßct terabyt¨ [LL: kolik GB ×e to umÝ
Windows 2000 nejvÝce? :-)))]. Podporovßny jsou i CPU R3000 a R4000. DÝky tomu
nynÝ m¨×ete přejÝt na Linux, pokud mßte nýkterou pracovnÝ stanici DECstation.
Podporovßn je i ruskř embedded systÚm Baget. S tÝmto portem přiÜla samozřejmý
podpora dalÜÝho hardwaru, napřÝklad FAS216 SCSI nebo SONIC Ethernet. A
mimochodem, na 64 bitovÚm portu m¨×ete stßle spouÜtýt 32 bitovÚ aplikace (jinÚ
zatÝm ani nejsou), proto×e je zajiÜtýna binßrnÝ kompatibilita mezi obýma
architekturami. Jak ji× bylo vřÜe zmÝnýno, nový jsou podporovßny pracovnÝ
stanice SGI Indy, Challenge S, Indigo2 a Tandem CMN B006S. Mimo ný jsou
podporovßny i SGI Origin 200, Origin 2000 a Onyx 2, tyto stanice mohou bý×et v
M i N modu, co× jim zajis tÝ vÝce pamýti.

JadernÚ noviny 56/2000

V tomto ŔÝsle se doŔtete o diskusi nad devfs, dodýlßvkßch před vytvořenÝm řady
2.4, psanÝm dokumentace pro jßdro a problÚmech při extrÚmnÝch I/O operacÝch. Do
konference přiÜlo 1500 dopis¨ od 553 lidÝ. Na prvnÝ mÝsto se vrßtil Alan Cox se
72 dopisy, nßsledovßn Jeffem Garzikem a Richardem Goochem.


Diskuse o devfs, 32 dopis¨

Richard Gooch zaslal odkaz na nejnovýjÜÝ verzi svÚho devfs. James Simmons se
zeptal, proŔ se /dev/tty0 přesunulo do /dev/vc/0 u× nynÝ a ne a× v 2.5. Richard
odpovýdýl, ×e d¨vodem je snaha o konzistenci s ostatnÝmi ovladaŔi pro
virtußlnÝ konzoli. NavÝc se Linus sna×Ý přesunout specißlnÝ soubory do logickÚ
hierarchie, a to vŔetný scsi výcÝ. Tak×e /dev/sd, /dev/sg, /dev/sr by se
přesunuly do /dev/scsi. Dßle Linus po×aduje odstranýnÝ polo×ek, jejich× jedinřm
d¨vodem je zajiÜtýnÝ zpýtnÚ kompatibility. P o podrobnýjÜÝm vysvýtlenÝ
celÚho konceptu se James zeptal, zda si vřvojßři uvýdomujÝ, ×e to poruÜÝ
spoustu výcÝ. Richard odpovýdýl, ×e p¨vodnÝ stav byl obrovskř zmatek a
potřeboval vyŔistit. NavÝc existuje devfsd dÚmon, kterř zajiÜŁuje zpýtnou
kompatibilitu.



Zßpis býhem obrovskÚho zatÝ×enÝ, 40 dopis¨

Andrea Arcangeli zaslal patch, kterř opravuje zamrzßvßnÝ Linuxu býhem silnÚho
I/O. Linusovi se vÜak nelÝbil a zaslal algoritmus jinÚho řeÜenÝ. Andrea ale
odpovýdýl, ×e jeho primßrnÝm cÝlem je odstranýnÝ tÚto chyby ve stabilnÝ řadý.
Pak se soustředÝ na vřvojovou řadu, kde se pokusÝ o nejlepÜÝ mo×nÚ řeÜenÝ.



Dodýlßvky pro 2.4 - sßga pokraŔuje, 28 dopis¨

Alan Cox zaslal nejnovýjÜÝ verzi svÚho seznamu ·kol¨, kterÚ je třeba dodýlat
před uvedenÝm 2.4 na trh. Tentokrßte jej rozdýlil do nýkolika ŔßstÝ. PrvnÝ Ŕßst
(nejkratÜÝ) obsahuje hotovÚ ·koly (3), druhß výci, na kterřch se pracuje (3),
dßle výci, kterÚ u× jsou hotovy, ale nejsou jeÜtý zaŔlenýny do jßdra (2) a
nakonec nechal výci, kterÚ je třeba udýlat (39). Seznam najdete na serveru
Kernel Traffic. Z diskuse nad jednotlivřmi body vyplynulo, ×e ovladaŔe pro SB
Live se blÝ×Ý ke stavu, kdy budou zaŔ lenýny do jßdra.



Dokumentace pro jßdro, 26 dopis¨

Brian Parris zaslal dopis, v ným× pÝÜe o svÚm obdivu k vřvojßř¨m a ×e plßnuje
se takÚ jednou zapojit. ZatÝm se uŔÝ z tÚto konference porozumýt jßdru. Mathias
Waack dodal, ×e nejd¨le×itýjÜÝ Ŕßsti prßce na jßdře je psanÝ dokumentace, co×
bohu×el spousta programßtor¨ zanedbßvß. Alan Cox s nÝm souhlasil a dodal, ×e
zaŔal při psanÝ driver¨ pou×Ývat gdoc, tak×e kdokoliv si m¨×e vygenerovat
referenŔnÝ manußl. Jeho velkřm přßnÝm je, aby vÜechny exportovanÚ funkce byly
popsßny přes gdoc, tak×e by bylo snadn Ú vygenerovat si kompletnÝ
specifikaci vÜeho z jßdra.


Tento Ŕlßnek vychßzÝ ze serißlu Kernel Traffic (http://kt.linuxcare.com) a je
zveřejnýn pod licenci GPL verze 2. Přelo×il LeoÜ Literßk (literakl@seznam.cz).









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.