Jak dál se "štíhlými"

Zastánci konceptu štíhlých počítačů už asi tři roky stále doufají v jejich masové rozšíření. Ani nejoptimisti...


Zastánci konceptu štíhlých počítačů už asi tři roky stále doufají v jejich
masové rozšíření. Ani nejoptimističtější prognózy však nemohou zakrýt, že
problémy se softwarem a celková nejistota trhu zatlačují do pozadí model, který
zpočátku vyvolal vysoká očekávání.
Co je vlastně Thin Client?
Jednotlivé definice pojmu Thin Client (štíhlý, tenký klient) se od sebe velmi
liší. Všechny snahy velkých výrobců dohodnout jednotný standard prozatím
žalostně ztroskotaly. Úplně zapomenuta je např. specifikace "Lean Client",
pomocí níž se Intel v prosinci 1997 pokoušel protlačit své vlastní procesory na
trh, který se tehdy zdál být velmi slibný. Na přímý dotaz týkající se této
specifikace řekl německý mluvčí Intelu Heiner Genzken lapidárně, že už o ní
přes rok nic neslyšel. Ostatně obchod se "štíhlými klienty" je prý pro Intel
jen okrajovým segmentem trhu. Také Thomase Krefta od IBM přivedla do úzkých
otázka, co vlastně tvoří "štíhlého klienta".
Pokud je mu známo, dosud platí standard Network Computer Profile (NCP)
vytvořený v r. 1996 několika výrobci, mezi nimiž je i IBM. Jakmile však
uživatelé chtějí mít ve svém klientském počítači pevné disky, CD-ROMy a
disketové mechaniky, je celý koncept postaven na hlavu a jedná se o normální
PC. Kreft ostatně přiznává, že účelem standardu bylo roztočit čerstvě
nabíhající trh se štíhlými klienty.
Problémy se softwarem
Na akci "Thin-Client-Day", pořádané německou společností GTS-Gral, se plně
projevily hlavní problémy s používáním terminálů na platformě Windows (WBTs
Windows Based Terminals) a síťových počítačů (NCs Network Computers). Když
Jürgen Za, marketingový manažer německého zastoupení firmy Microsoft, načrtl
podnikovou strategii při licencování softwaru pro WTS (Windows Terminal
Server), objevily se první mráčky na nebi "štíhlých klientů".
Licenční model Microsoftu předpokládá, že uživatelé si zakoupí licenci pro
přístup klienta k WTS (WTS Client Access License) a další licenci pro přístup k
Windows NT serveru pro každý terminál. Tento licenční balík, zavedený počátkem
února, stojí sice jen polovinu toho, co stála dříve požadovaná licence pro
pracovní stanice Windows NT, přesto však uživatelé přijali tento nový model se
skřípěním zubů. Zástupce Microsoftu si musel vyslechnout tvrdou kritiku
licenční strategie svého podniku. Ta vycházela zejména z řad uživatelů
pracujících převážně na platformě UNIX a jen příležitostně používajících
nějakou aplikaci pod Windows. Výsledkem totiž je, že musí vedle licence UNIXu
zaplatit i plnou WTS licenci a ještě poplatky za samotnou aplikaci. Dohromady
je to přijde docela draho.
Jürgen Za potvrdil, že se Microsoft hodlá nadále angažovat na trhu "štíhlých
klientů". Výčitku, že jeho podnik odsunul tento trh záměrně do ústraní, aby
prodal více softwaru pro "plné" klienty (Fat Clients), Za rezolutně odmítl.
Souběžné užívání, model nabízený firmou Citrix, partnerem Microsoftu v oblasti
obchodu se "štíhlými klienty", nebude podle Jürgena Za Microsoftem nabízeno.
Podle tohoto modelu platí uživatel jen za určitý počet licencí, které jsou
zřízeny pro serverovou stranu. Na straně klientů nejsou žádné licenční poplatky.
Windows NT
Bouřlivé kritice podrobili účastníci konference také operační systém Windows
NT. Dietmar SchrÖter, správce systému Drážďanských městských podniků, který se
stará o sedm aplikačních serverů, pracujících ještě na platformě Windows NT
3.51, kritizuje: "NT stroje se zhroutí velmi rychle. Výsledkem je 70 nečinně
sedících lidí, zírajících na černé obrazovky. Když jde vše dobře, stane se to
jednou, dvakrát do měsíce, jindy až pětkrát do týdne." Mezi příčinami problémů
uvádí SchrÖter i různé staré softwarové hříchy ve windowsovském prostředí.
Existuje četné množství programů, které prostě nebyly koncipovány pro
víceuživatelské prostředí.
Thomas Kreft, odpovídající za marketing divize síťových počítačů IBM, tyto
potíže zná. Podle jeho zkušeností je v podnicích před přechodem na prostředí NC
nebo WBT nutné obsáhlé testování. Jenom tak mohou pracovníci odpovědní za
informační techniku včas rozpoznat možné potíže, jako např. slabou
infrastrukturu LAN nebo úzké profily u přepínačů, rozbočovačů a směrovačů.
Tak jak je to?
Mezi uživateli, ale i výrobci se již delší dobu mluví o tom, že model štíhlých
klientů není univerzálním receptem, který by se dal bezmyšlenkovitě naočkovat
do celé infrastruktury výpočetní techniky podniku. V Drážďanských městských
podnicích proto mají speciální aplikace běžící na PC. Podle SchrÖterových
zkušeností by plnohodnotnými PC nemělo být vybaveno více než asi 10 % všech
pracovišť. Ve zbylých 90 % postačí "štíhlí klienti". Kreft od IBM jde ještě
dále: podle jeho názoru se nároky na funkčnost a specializaci koncových
zařízení na pracovištích diferencovaly tak, že štíhlý klient je smysluplný jen
asi na 20 až 30 % pracovišť.
Přes všechny problémy, které vznikají při přeměně na model "štíhlých klientů",
se uživatelé shodli na tom, že systém má i své přednosti. Protože správa je
kompletně přesunuta na stranu serveru, klesají podstatně náklady na správu a
servis infrastruktury IT. Pro SchrÖtera jako správce systému představuje
důležitý aspekt také ergonomie pracoviště. Štíhlý klient je tichý (odpadají
bzučící pevné disky a hlučné ventilátory), lehký a zabírá málo místa. Vedoucí
úseku výpočetní techniky Widmann vidí další výhodu v tom, že reálná návratnost
finanční investice lze příznivě rozvrhnout na 5-7 let, zatímco u PC, morálně
zastarávajících mnohem rychleji, se tato doba výrazně zkracuje. Systém štíhlého
klienta se dá také podstatně rychleji nainstalovat.
Přes všechny tyto výhody se model štíhlého klienta dosud neprosadil. Jedním z
důležitých aspektů, jež musí správci systému překonávat, je i psychologická
stránka. Uživatelé, kteří dříve pracovali na standardním PC, považují někdy
přechod na štíhlého klienta za degradaci. Tady musí správci ještě hodně
přesvědčovat. Budoucnost trhu
Dalším závažným problémem se zdá být všeobecná nejistota ohledně dalšího vývoje
tohoto trhu. Andreas Krüger, skupinový vedoucí úseku individuálního zpracování
dat v bankovním domě Trinkaus & Burkhardt, se zatím nechce vyjádřit k tomu, jak
bude vypadat budoucí infrastruktura jejich výpočetní techniky. Krüger obhajuje
zatím systém "tučných klientů", kde se na straně front end nasazují starší, již
odepsaná PC.
Oceňuje sice přednosti struktury štíhlých klientů, trh je však podle něho v
takovém stavu, že je velmi těžké učinit zásadní rozhodnutí.
9 1852 / ija









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.