Jak dál v elektronickém podnikání na českém Internetu

Klíčovým tématem letošního, již druhého ročníku projektu Březen měsíc Internetu byla podpora českého obsahu Int...


Klíčovým tématem letošního, již druhého ročníku projektu Březen měsíc Internetu
byla podpora českého obsahu Internetu a také, jak vyplývá z logiky doby
problematika rozvoje elektronického byznysu u nás. Pozvali jsme proto do
redakce Computerworldu představitele čtyř firem, které se výrazně angažují na
poli Internetu a internetového podnikání v ČR a které se rovněž významně
spolupodílely na organizaci akce Březen měsíc Internetu. Na otázky našeho
týdeníku tentokrát odpovídali: Tomáš Kala, ředitel pro strategii a rozvoj
Expandia Banky, Pavel Nemrava, obchodní ředitel Software 602, Jaroslav Kunc,
manažer obchodu PvtNet a Petr K. Ulrich, výkonný ředitel a místopředseda
představenstva společnosti INET, a. s.
Začněme klasickou otázkou v čem vidíte největší bariéry pro rozvoj e-byznysu u
nás?
Kala: Za největší překážku považuji spor mezi providery Internetu a SPT
TELECOM. Výše poplatků v současnosti dosahuje mezních hodnot a brání tomu, aby
si lidé pořizovali Internet domů. V okamžiku, kdy půjdou tyto tarify dolů,
přijde na Internet spousta nových klientů. Ti lidé povědomí o Internetu mají,
zajímá je, ale je pro ně zatím příliš drahý.
Nemrava: Já bych ten problém viděl ve dvou kategoriích vztah k Internetu z
hlediska prodávajícího a vztah k Internetu z hlediska kupujícího. Mám pocit, že
se tady pohybujeme v jakémsi začarovaném kruhu kupující nedůvěřují e-byznysu
nikoliv z hlediska bezpečnosti, jak je tomu na západ od našich hranic, o takové
high-tech problémy u nás zatím nejde, zákazníci čekají na moment, kdy bude na
Webu dostatek nabídek od obchodníků. A obchodníci zase čekají, až tady bude
hodně zákazníků a jim se vyplatí do toho jít.
Myslím, že klíčovou otázkou
je vytvoření návyků. Až si na obou stranách "prodejního pultu" zvyknou na
elektronický byznys, naučí se, jak k němu přistupovat, kde hledat nabídky,
zboží, bude vyhráno. Aby však tato situace nastala, musí to jak prodávající,
tak kupující zkoušet. A je úplně jedno, s čím začnou, hlavně ať už konečně
začnou.
Ulrich: Já bych se zaměřil spíše na důsledky tohoto jevu. Dobře, zákazníci
čekají, až bude nabídka, obchodníci čekají, až bude poptávka. Když se však
podíváme na www.seznam.cz, najdeme tam spoustu elektronických obchodů. Jenomže
je to všechno ve fázi, obrazně řečeno, velkoskladu v plátěném stanu. Takový
obchodník tam nemá ani prodavače a v zákazníkovi pak prodej logicky nebudí
důvěru. Právě získání důvěry zákazníků je rozhodujícím faktorem pro rozvoj
elektronického obchodu. Zákazník musí být schopen jasně rozlišit, který
elektronický obchod patří do jakéhosi "Bronxu" a který stojí na hlavní třídě a
může mu tedy důvěřovat. Proto jsme se spolu s Expandia Bankou a Computer
Pressem rozhodli založit Asociaci provozovatelů elektronické komerce (APEK).
Kunc: Souhlasím s výše řečeným s jedinou výjimkou nemyslím si, že rozvoji
e-byznysu brání probíhající spory mezi providery a SPT TELECOM. Jako zástupce
poskytovatelů Internetu musím říci, že my tento spor chápeme jako poslední
šanci před likvidací trhu malých připojení. Pokud se nepodaří prosadit snížení
cen, mohlo by v následujících letech dojít ke stagnaci prodeje malých připojení.
Jak byste si představovali
konkrétní kroky k pozitivním změnám v rozvoji elektronického podnikání?
Kala: Samozřejmě, na tomto místě musím zmínit projekt e-City, jehož
prostřednictvím se snažíme zvětšit ten celkový "koláč" lidí na Internetu. Tento
projekt není určen pro ty, kteří "sedí" na Internetu 24 hodin denně, ale pro
ty, kteří používají Internet v podstatě jen k mailování a takových je hodně. Na
druhé straně chceme i obchodníkům nabídnout možnost, aby si uvědomili, kolik
lidí na Internetu je. A když se dnes podíváme na výsledky e-city, zjistíme, že
těch virtuálních nákupů tam probíhají statisíce.
Nemrava: Jsem milovníkem kategorií, takže opět dvě zavedu. Jde o tzv.
business-to-business a business-to-public. Každý z těchto druhů obchodování
vyžaduje jiné marketingové nástroje, jiný styl oslovení cílové skupiny, jiný
vzhled stránky atd. Podle našich výzkumů je oblast business-to-business daleko
ochotnější "jít do toho". Elektronická komunikace mezi velkoobchodem a jeho
prodejnami, dodavatelem a zpracovatelem je velice výhodná. Elektronické
objednávky či faktury hodně šetří čas a navíc se takový styl komunikace dá
nadiktovat "shora", z vrcholu podnikatelského řetězce. Tímto způsobem se
vytváří pozitivní zkušenost a ta se přenáší dál. Kladné reference potom
ovlivňují i oblast business-to-public, což je přesně moment, který bychom jako
firma chtěli podpořit. Náš nástroj 602Web Katalog umožňuje za velice rozumnou
cenu učinit první krok, tedy vystavit na Internetu ceník. Obchodník si navíc
nemusí přímo tento nástroj kupovat, asi 10 poskytovatelů Internetu tuto možnost
nabízí jako službu. Když si ji prodejce vyzkouší a je spokojen, může pak začít
uvažovat o větších řešeních.
Ulrich: Možná, že příliš mluvíme o nástrojích, které jsou podle mého názoru až
sekundární. Důležité je podle mě ukázat elektronický byznys uživatelům jako
důvěryhodný systém, na který se mohou spolehnout. Co bychom proto jako firma
chtěli udělat? Jít příkladem. Já vím, zní to strašně hrdě a sebevědomě, ale ono
to opravdu funguje.
Podívejme se na americký Internet, jakým způsobem se tam vždycky strhne lavina
nějakých aktivit. Např. internetové aukce existovaly poměrně dlouho. Ale teprve
když eBay rozjela velice zajímavá čísla, stala se středem pozornosti médií,
teprve pak se dala do pohybu zmíněná lavina. Náš příspěvek k rozvoji e-byznysu
se jmenuje www.shop.cz a všechny ostatní aktivity, které s ním souvisí.
Kunc: Vrátil bych se k tomu rozdělení na business-to-business a
business-to-public. Ta první část obchodu se rozběhne podle mého názoru rychle,
dnes mají velkoobchodníci možnost nabízet své zboží partnerům přes Internet
velmi levně. Pokud jde o drobné uživatele, tam platí to, co bylo řečeno v
odpovědích na první otázku dokud nebudou lidé zvyklí používat Internet z domova
a nebude jim to umožněno za přijatelný tarif, poptávka tady nebude. Jako
provider bychom chtěli udržet naše služby na vysoké úrovni a dostat cenu do
rozumných relací.
Co můžete říci k otázce platebních systémů a bezpečnosti elektronického byznysu?
Kala: Dnes máme v reálném provozu několik platebních systémů, dá se říci, že
existují 4 možnosti, jak platit po Internetu.
Ta nejhorší je napsat číslo platební karty do nešifrovaného Internetu někomu,
koho vůbec neznám. Asi by nikoho nenapadlo stoupnout si na Hlavní nádraží a
vykřikovat číslo své karty s expirací, ale na Webu to lidé dělají úplně běžně s
tím rozdílem, že na tom nádraží je několik set lidí a na Internetu několik
milionů.
Druhou možností je platit obchodům, které znám jako příklad v celosvětovém
měřítku uvedu např. amazon.com, u nás pak třeba shop.cz a číslo karty předat
prostřednictvím šifrované komunikace. Toho už bych se nebál. Třetí variantou je
SET. To je nejbezpečnější způsob jak pro obchodníka, tak pro zákazníka. Má však
malou vadu. Už několik let je v pilotním provozu a ty desítky klientů, které ho
v ČR používají, zůstanou desítkami ještě nějakou dobu.
Dalším způsobem je platba na dobírku. Když si však uvědomím, že si koupím přes
Internet cédéčko a pak si pro něj musím jít na poštu, raději si možná to CD
koupím rovnou v kamenném obchodě.
Poslední možnost, která u nás existuje, je platba převodním příkazem. Ta zatím
existuje pouze pro klienty Expandia banky a pro obchodníky, kteří jsou rovněž
klienty této banky. Je to dáno tím, že mezibankovní klíring běží jednou za 24
hodin a když chcete převést peníze rychle, musíte to udělat v rámci jedné
banky. Tento systém má tu nevýhodu, že platíte předem a nevíte, zda zboží, za
které jste zaplatil, opravdu dostanete a v jakém bude stavu. Letos chceme tento
nedostatek odstranit a to tak, že zákazník zaplatí na meziúčet, kde peníze
zůstanou 14 dní až měsíc a teprve pokud kupující do té doby zboží nereklamuje,
automaticky se převedou obchodníkovi.
Nemrava: My jsme zjistili, že pro naše zákazníky není otázka bezpečnosti
prioritou. Jde zase o ten zmíněný návyk. Lidé teprve získávají zkušenosti a to
je fáze, která se nedá přeskočit. Když jsme v roce 1992 zavedli elektronickou
poštu, trvalo více než půl roku, než ji naši zaměstnanci akceptovali. Myslím,
že za 2 roky, až skončí monopol SPT TELECOM, bude u nás na Internetu 2,5
milionu lidí, otázky bezpečnosti se dostanou do popředí a objeví se řešení,
která já teď nejsem schopen předjímat.
Ulrich: ČR měla vlastně štěstí v neštěstí. Vzhledem k tomu, že informační
technologie se k nám dostaly později, začínaly české firmy s modernějším
počítačovým vybavením než ty americké. Ovšem tím, že jsme přeskočili určitý
vývojový stupeň, stalo se, že nemáme jisté návyky, o kterých už tu byla řeč. U
nás nejsou samozřejmostí registrační pokladny v samoobsluhách, kde platíte
platební kartou. Spousta lidí tady netuší, jaký je rozdíl mezi platební kartou
kreditní a debetní. U nás nikdo neví, proč by to číslo kreditní karty neměl
vykřikovat na nádraží, protože tady opravdu chybí ty základní bezpečnostní
návyky.
Chtěl bych na tomto místě zdůraznit, že my považujeme standard SET za velmi
důležitý. V našem shop.cz můžete platit nejrůznějšími systémy podporujeme
Expandia Banku, zanedlouho karty CCS, můžete u nás nakupovat na dobírku, můžete
používat i nepříliš zabezpečené systémy, které se nám osobně nelíbí, ale
zákazníci je zatím vyžadují. Vždyť i v reálném obchodě můžete platit
nejrůznějším způsobem hotově, prostřednictvím různých karet a totéž platí pro
elektronický obchod.
Co se týče SET jistě, rozjíždí se u nás pomalu, ale to neznamená, že
neexistuje. Začali jsme s ním tady jako čtvrtí na světě. Když si uvědomíte, jak
je většina z nás citlivá na své peníze, ocitá se nezbytnost technologického
dotažení SET v úplně jiném světle. Ano, SET může být nákladný a stát zákazníka
peníze, ale v "kamenných" obchodech také musíte zaplatit nemalou částku, když
si chcete pořídit pos terminál a přijímat platební karty. Je však také pravda,
že dnes si tato zařízení můžete pronajmout třeba od banky. Totéž nabízíme my
pro SET outsourcování SETovských plateb obchodníkům za minimální poplatky. Máme
připravený produkt "http://brana.set. cz", který to umožní za minimálních
nákladů.
Mně vadí, že se tady vymezuje SET kontra Expandia banka atd. Tak to přece není.
V reálném světě existují vedle sebe kreditní a debetní karty, šeky, bankovní
převody, hotovost atd. Všechny jsou komplementární a každý z nich má svůj
krajíc trhu. Nepůjdete si koupit s kreditní kartou kamion triček nebo auto, to
zaplatíte převodem z účtu. A třeba žvýkačku zase budete platit elektronickou
hotovostí. Každý bankovní produkt má svá specifika. Proto si myslím, že SET má
budoucnost, stejně jako má budoucnost Expandia banka, převody z účtu na účet i
ostatní platební systémy.
Kala: Já se nechci vymezovat vůči SETu negativně. Jde o to, že SET je u nás
prezentovaný jako standard, ale ono to tak není. Pokud se SET chytí, pokud se
ukáže, že má budoucnost, jsme připraveni "nastoupit" velice rychle. Ovšem v
současné chvíli je SET v takovém stavu, že nevíme, kam půjde a nechce se nám
nastupovat jen tak zkusmo.
Ulrich: Určitým problémem je možná to, že IT svět se dohodl na nějakém
standardu, vyvinul ho a ten by se měl teď používat. Jenomže bankovní svět, pro
který je tento standard primárně určen, je konzervativní a navíc je tu ještě
legislativa, která kodifikuje používané standardy a která tady poněkud
pokulhává.
Jaký je hlavní cíl vaší účasti na akci Březen měsíc Internetu, co si od ní
slibujete, co byste chtěli prosadit?
Kunc: Připravili jsme na březen několik nových služeb. Když se bavíme o
elektronickém obchodě, od března poskytujeme společně se Softwarem 602 služby
katalogu na našich serverech umístěných na páteřní síti PVT.NET. Březen měsíc
Internetu však není jen e-byznys, takže jsme přichystali i několik dalších
akcí, které směřují k většímu rozšíření Internetu především ve velkých a
středních firmách. Od března do května např. nabízíme připojení pevnou linkou k
Internetu za takových podmínek, že firmy mohou objednat připojení, aniž by si
koupily modem či router a ušetří tak asi 100 000 Kč. Předpokládáme, že jakmile
se připojí firmy, začnou Internet používat i jejich zaměstnanci, zvyknou si na
něj a později ho budou chtít mít i doma. Začnou také přibývat klienti, kteří
budou mít zájem obchodovat prostřednictvím Internetu.
Ulrich: Nemohu si odpustit poznámku pořád se mluví o tom, že se rozjíždí vlak s
Internetem. Podle mě už ten vlak frčí plnou rychlostí. Teď ale k tomu, co INET
připravuje pro Březen měsíc Internetu. Je to pro nás stěžejní věc: elektronický
obchod SHOP.cz. a již zmíněný platební systém SET.SHOP.CZ. Ten je postaven na
stejné technologii, kterou jsme společně s Progress Softwarem použili pro
projekt platby povinného ručení České pojišťovny, jedná se tedy o technologii,
kterou nabízíme dalším zájemcům. Přicházíme i s dalšími novinkami, například s
projektem Rozjezdy.CZ (http://rozjezdy.shop. cz). Nabízíme začínajícím
nezávislým hudebníkům uzavření smlouvy o produkování jejich hudby, kterou pak
budeme propagovat a nabízet v našem Virtuálním Obchodním Domě! SHOP.CZ po
jednotlivých skladbách. Zájemce si pak vybere ty z nich, které ho zaujaly a my
mu vypálíme jeho "individuální" CD podle vlastního přání. Další projekty budou
brzy následovat.
Nemrava: Musím říci, že za poslední rok jsme zaznamenali na úrovni státní a
především veřejné správy, obrovský posun ve vztahu lidí k Internetu. Mnozí z
nich si uvědomují, k čemu všemu může Internet sloužit a chtějí ho používat.
Naše produkty, konkrétně ty komunikační, jsou velice oceňované v USA a my
chceme svou účastí v projektu Březen měsíc Internetu dát najevo lidem tady, v
ČR, že patříme ke světové špičce.
Kala: Já teď nechci mluvit o našem hlavním projektu, o e-city. Nám se na tomto
projektu ověřuje jedna věc. Bankovnictví a obchod mají spoustu rovin a
e-banking, případně e-byznys, to je jen jedna stránka. My proto neradi mluvíme
o internetovém bankovnictví či internetovém obchodě. Raději používáme termíny
jako přímá komunikace, přímý obchod, přímé bankovnictví. A na e-city je právě
krásně vidět, jak se jednotlivé kanály přímé komunikace doplňují. Ať už se
jedná o Internet, mobilní telefonii, SMS zprávy. Důležité je, že vzniká i další
kanál call centra. Když víte, že kdykoliv, třeba v jednu v noci můžete někam
zavolat a zeptat se na to, co potřebujete ke svému nákupu či bankovní transakci
vědět, je to strašně příjemné. Další kanál je třeba televize viz Teleshoping.
Takže my nechceme využívat jen Internetu, ale všech přímých kanálů. Myslím, že
tady je cesta do budoucnosti.
Kde vidíte hlavní perspektivní trendy v oblasti Internetu a konkrétně
e-byznysu? Jakými směry se budou vyvíjet?
Ulrich: Budu teď mluvit o retailových elektronických obchodech. Když přijdete
do klasického kamenného obchodu, tak jeho největší kvalitu tvoří kvalitní
prodavači. Ti představují tu "přidanou hodnotu". My jsme na Invexu předvedli
TEREZKU, což je náš společný produkt s Intelem. Tento produkt by s vámi měl
komunikovat a provést vás obchodem elektronickým. Když si třeba přijdete koupit
fotoaparát, Terezka by vám měla postupně nabídnout brašny, odbornou literaturu
a další přídavné věci a to formou graficky pěkně zpracovaného dialogu.
Uživatelský interface tedy půjde mnohem dál.
Nemrava: Ano, to platí v business-to-public. Pokud jde o business-to--business,
tam podle našich zkušeností platí opačné priority žádné zdržování. Lidé tam
znají strukturu stránky svého dodavatele poměrně dobře a potřebují se co
nejrychleji dostat ke konkrétní položce.
Kunc: Nakupování je jedna věc, ale s tím, jak budeme, doufám, platit čím dál
méně za připojení, stane se Internet především zdrojem zábavy. Takže hnacím
motorem dalšího vývoje Internetu bude oblast zábavy.
Nemrava: Pak je tady ještě jedna zajímavá oblast: Intranet. To je slovo, pod
kterým si každý představuje něco jiného. Pokud bych to definoval jako použití
internetových technologií v nějakém uzavřeném prostředí, tak to umožňuje velmi
zajímavé projekty. Tato oblast je ještě v plenkách, ale skrývá v sobě
pozoruhodné možnosti.
Ulrich: Internet je fantastický fenomén, který se nám rozvíjí před očima. Je na
něm spousta krásného, ale je tam jedna velká hrozba: pomáhá globalizaci. Takový
křížový, dobře propojený, nadsortimentní prodejní řetězec, to je fantastická
věc a my bychom v něm velice rádi byli. Bojím se však, že když v něm nebudeme,
nebudeme vůbec. Vidím to v horizontu takových 10 let, ale je to jen hypotéza.
Pokud ovšem takovýto globální systém, který může vlastnit jeden subjekt, nebo
malá skupina subjektů, ovládne celý Internet, ovládne pak celý svět. To už je
science-fiction a já věřím, že k tomu nedojde. Někde jsem četl článek, který se
jmenoval "A stejně to prdne!". Týkalo se to globalizace a faktu, že veškeré
velké říše v minulosti, ať už to byli Aztékové nebo Římané, se rozpínaly tak
dlouho, až se zhroutily a nezbylo po nich nic. To samé se může stát i dnes.
Faktem ovšem je, že oni tehdy neuměli komunikovat, což dnes díky Internetu
umíme velmi efektivně.
Jaké vidíte klady a zápory různých typů obchodních modelů elektronických
obchodů? Budou se internetové řetězce vyvíjet americkou cestou, kde
elektronické řetězce vznikaly na zelené louce a když si "klasičtí obchodníci"
uvědomili možnosti e-byznysu, bylo už pozdě, nebo cestou západoevropskou, kde
se představitelé kamenných obchodních řetězců poučili a začali včas budovat
paralelní řetězce virtuální?
Nemrava: V několika dnech bude zahájen prodej našeho produktu v USA a to
výhradně přes Internet. Souvisí to s podstatou produktu. Něco jiného je
prodávat trojrozměrnou věc, něco jiného produkt, který je jen ve dvou polohách
1 a 0. V té naší si dovedu představit firmu, která prodává jen přes Internet a
tvoří ji majitel s manželkou a možná ještě účetní poradce.
Jakmile se však jedná o trojrozměrnou věc, tam si myslím, že vývoj půjde tím
paralelním způsobem, tedy jak elektronicky, tak reálně. Dnes jako podnikatel
nabízím nějaké zboží klasickým způsobem a pokud věřím e-byznysu, začnu
paralelně používat i tento způsob.
Kunc: Myslím, že dojde ke sdružování nabídky nejen obchodních činností, ale
právě i informací a zábavy, čili ten směr jakýchsi bran do Internetu tady bude.
Myslím, že úspěšné budou ty obchody, které budou součástí těchto portálů.
Ulrich: Internet je v podstatě nový svět. Když se podíváme na náš svět, ve
kterém žijeme je velmi komplikovaný: vedou se v něm války, jezdíme na
dovolenou, jsou tu zločinci, mateřské školky. Internet je stejně složitý a v
mnohém podobný živelná pohroma v reálném světě je např. obdobou výpadku
komunikačních linek na Internetu, teroristé z reálného světa mohou být obdobou
internetových hackerů atd. A stejné je to s obchodem. Ten "reálný" má spoustu
aspektů a nejinak je, nebo bude tomu i na Internetu. Když mluvíme o virtuálním
řetězci a virtuálních firmách pokud chceme něco prodávat, ať je to trojrozměrná
věc, nebo data, musíme to v první řadě mít. Virtuální firma může být virtuální
jenom pro vás, její zákazníky, jinak musí být zatraceně reálná. Dogmata, že na
Internetu může založit elektronický obchod každý a bude úspěšný ze svého křesla
v obýváku, jsou mylná. Spousta firem i virtuálních obchodních domů či řetězců
může vzniknout v garáži, ale časem, až bude mít skutečné zákazníky a začne se
tam otáčet zboží, musí za ní být zástup vysoce reálných lidí.
Kala: Rozdělil bych otázku na dvě věci. Tou první je logistika a ta se liší
podle druhu zboží. Když budu prodávat software, vystačím pravděpodobně jenom s
dráty. Půjdu-li do oblasti masového zboží, musím mít velký sklad a firmy, které
mi to rozvezou. Půjdu-li do sféry specializovaného zboží, které se velmi těžko
shání,
bude mi pravděpodobně stačit smlouva s dodavatelem. Zákazník si pak rád týden
počká, protože ví, že jinak by tu věc nedostal. Těch modelů tedy bude spousta.
Druhou věcí je marketing. Tady bych se rád vrátil k projektu e-city. Myslím, že
se velice dobře ukázalo, že marketing internetových obchodů je dobré dělat mimo
Internet. Obrovský zájem o e-city nebyl způsoben tím, že na Internetu bylo
umístěno pár bannerů, ale právě proto, že celá kampaň vyšla mimo Internet a
vytvořila povědomí o akci mimo tradiční internetovou komunitu.
Děkuji vám za rozhovor.
9 0870 / jafn









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.