Jak funguje bitevní systém NATO

Computerworld se stal mediálním partnerem dvoudenní konference Systémy velení a řízení, kterou nedávno pořádala Voj...


Computerworld se stal mediálním partnerem dvoudenní konference Systémy velení a
řízení, kterou nedávno pořádala Vojenská akademie v Brně. Týkala se celého
rozsahu informačních technologií a systémů používaných ve vojenství. S jedním z
nejzajímavějších příspěvků vás seznámíme.
Jak vlastně fungují bitevní systémy NATO uvnitř? To je jedna z otázek, která by
měla naši armádu zajímat především kvůli tomu, že je potřebné její národní
bojové informační systémy (C2 Command and Control) přizpůsobit doporučení
pracovní skupiny ATCCIS (Army Tactical Command and Control Information System).
Jejím produktem je společný datový model LC2IEDM (Land C2 Information Exchange
Data Model), ve kterém je navržen replikační mechanismus pro výměnu dat.
Podívejme se blíže na jeho strukturu.
Celý systém je vytvořen tak, aby obsahoval všechny informace o všech objektech
a situacích, které nastanou na bojišti, což je pochopitelně velmi komplexní
úkol. Ten je rozdělen do tří úrovní modelu. Základní koncepční model
reprezentuje nejvyšší úroveň "abstrakce", kdy v něm lze nalézt dílčí koncepty,
jako je Akce, Organizace, Materiál, Vlastnosti atd. Navazující model je
logický. Používá informace, které jsou už v komunikaci běžně využívány.
Například tank ozbrojená jednotka, která spadá do kategorie Materiál (podle
vyššího konceptu). Třetí úrovní je už vlastní fyzický datový model, který
obsahuje konkrétní názvy položek v databázi a vztahy mezi nimi.

Model válečného prostoru
Datový model, který zahrnuje informace o pozemních taktických operacích, byl
nazván Battlespace Generic Hub. Ten zajišťuje, že všechna data jsou
organizována a využívána standardizovanými způsoby. Jakou závislost má celý
systém na dalších operacích je vidět na schématu. Systém byl skupinou ATCCIS
navržen tak, aby podporoval dvě různé, ale přitom vzájemně se ovlivňující
části. První je určena k popisu objektů na bitevním poli. Obsahuje
charakteristiku objektů samotných, jejich aktuální stav v průběhu bitvy,
pozici, vztahy k dalším objektům, schopnosti a další vlastnosti. Část druhá má
popisovat situaci na bitevním poli. Zahrnuje operační plány a rozkazy, hlášení
o současných aktivitách a předpovědi či předcházení budoucím situacím.
Nejzákladnější součástí datového modelu je jedna entita (viz tabulku). Může jí
být například konkrétní osoba účastnící se boje, místo na válečném poli, věc,
událost nebo způsob, jak bude nakládáno se získanou informací. Sice se může
zdát, že entit vznikne obrovské množství, ale opak je pravdou primární
struktura jich má 12, přičemž 9 jich je pokládáno za klíčové. Ty jsou na sobě
vzájemně nezávislé. Ostatní, až do počtu 194, jsou závislé na okolních entitách.

Akce při bitvě
Ve druhém schématu jsou zřetelné vztahy mezi jednotlivými klíčovými entitami
systému. Tlusté konce čar znamenají vazbu typu many to many (mnoho objektů může
mít mnoho vztahů k ostatním objektům). Například vztah Object-item a Location
je možné interpretovat tak, že Object-item může mít žádnou, jednu či více
Location a naopak Location může mít žádný, jeden nebo více Object-item. Některé
ze vztahů jsou navíc rekurzivní, jako například Action, která může navazovat
sama na sebe. Praktická implementace systému však vztahy zjednodušuje na typ
"one to many" (objekt je pouze jeden a má vztah k více ostatním), protože
původní vztahy many to many by vedly k systému příliš komplikovanému a
neschopnému boje.
Jednou z nejdůležitějších entit systému je Action. Společně s dalšími
podstrukturami, které jsou od ní odvozeny, popisuje plánované operace na
bitevním poli. Rovněž je využívána pro popis neplánovaných událostí, které se
stanou a jsou z vojenského hlediska významné. Úzce spolupracuje s položkami

Object-item a Object-type.
Jestliže se "něco" (Object--item, Object-type) stane, pak je děj vztažen k
Action třemi způsoby z hlediska dostupných zdrojů, z hlediska potřebných cílů k
provedení a třetím hlediskem je zhodnocení efektu akce.
O konferenci
Přes sto účastníků konference Systémy velení a řízení mělo možnost zhlédnout
referáty, kterých bylo prezentováno v průběhu dvou dnů více než padesát. Při
události se setkali zástupci z oblasti informatizace a uživatelů systémů velení
a řízení Ministerstva obrany ČR, zástupci řešitelských a dodavatelských
organizací a také zástupci škol.
Mezi témata patřila integrace IS (přístupy, metody, nástroje), moderní správa
IS a rozsáhlých dat, bezpečnost IS i podpora řízení a rozhodování. Garantem
konference byla katedra automatizovaných systémů velení a informatiky, FLaPVO,
VA Brno ve spolupráci s AFCEA Česká republika a společností Expertia.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.