Jak Internet mění náš život a zvyky?

Letos tomu bude deset let, co se u nás uskutečnily první pokusy s připojením k Internetu. Pamětníci z akademické sfér...


Letos tomu bude deset let, co se u nás uskutečnily první pokusy s připojením k
Internetu. Pamětníci z akademické sféry si jistě vzpomenou na pevný okruh o
rychlosti 19,2 Kb/s, který propojoval zpočátku ČVUT v Praze s rakouským Lincem
a byl napůl sdílen jednak pro komunikaci s tehdejší evropskou neinternetovou
sítí EARN a jednak pro práci s Internetem. Tehdy byl Internet ještě velmi malý,
na počátku roku 1991 obsahoval kolem 350 tisíc počítačů, převážně
severoamerických, a málokdo z nás si dokázal představit, do jakých rozměrů tato
síť za deset let doroste.

V průběhu roku 1992 vznikl plán na výstavbu české akademické sítě, jejíž
počáteční infrastruktura propojující sídla českých vysokých škol byla oficiálně
uvedena do provozu v roce 1993 pod jménem CESNET (Czech Educational and
Scientific Network). Spojení se zahraničím bylo postupně posilováno,
nejvýznamněji pak v roce 1994 při příležitosti konání prestižních mezinárodních
konferencí o počítačových sítích v Praze rozšířením linky do Amsterodamu na
rychlost 512 Kb/s.
V průběhu posledních deseti let se globální Internet rozrostl zhruba na
stomilionový kolos a uživatelsky zasáhl skoro polovinu miliardy obyvatelů naší
planety. Podobně rostla i jeho česká část. Do roku 1995 především jako
akademická síť CESNET a firemní síť CONET propojující uživatele s Internetem
prostřednictvím mezinárodní sítě EUNET. Po roce 1995, kdy byl zrušen monopol
EuroTelu na veřejné datové sítě a celý mezinárodní Internet byl uvolněn pro
komerční činnost, otevřela se cesta rozvoji a využití české části Sítě sítí bez
omezení. Souběžně se zlepšovaly její komunikační možnosti, množily se
zkušenosti s jejím provozem a další výstavbou, rostly aplikační možnosti. A tak
dnes, po desetiletém vývoji, máme u nás po skromných začátcích síťovou
infrastrukturu, která je technicky i funkčně na úrovni, za kterou se nemusíme
stydět. Česká část Internetu je tvořena více než sto padesáti tisíci
internetových uzlů a skoro dvěma miliony uživatelů, jak doufejme potvrdí právě
probíhající průzkum v rámci Března měsíce Internetu. Navíc projevuje příznaky
dalšího potenciálního rozvoje, který je pro naši zemi z ekonomických a
politických důvodů životně důležitý.
Mladší polovina je aktivnější
Soudobý stav a uvedených deset let je dostatečně dlouhá doba, aby s určitým
odstupem a nadhledem bylo možné zamyslet se nad otázkou, jak Internet ovlivňuje
náš život, zejména jak ho mění. Nejmarkantnější změny můžeme pozorovat u
mládeže, která tvoří zhruba třetinu soudobých uživatelů Internetu. Průzkumy
naznačují, že skoro každý druhý ve věkové skupině 16-19 let je uživatelem
Internetu a ve skupině 12-15 let skoro každý čtvrtý. Nejčastějším způsobem
připojení těchto osob je přístup k Internetu ve škole.
Zkušenosti ukazují, že převážně jde o uživatele s velmi dobrými znalostmi
osobních počítačů a Internetu, jejichž přirozenou potřebou je nejen potulovat
se v internetové pavučině, ale vytvářet i své osobní webové prezentace a
uzavírat na dálku známosti a přátelství, a to nezávisle na vzdálenostech a
hranicích. Mnozí z nich si úspěšně ověřují své schopnosti jako autoři webových
stránek, někteří dokonce jako webmasteři. Pro naši nejmladší generaci se
stávají počítače a možnost pracovat s Internetem jedněmi z nezbytných podmínek
jejich seberealizace. Z tohoto zjištění by mělo vycházet nejen naše školství,
ale i rodiny, ve kterých mladí lidé vyrůstají. Na nejmladší generaci navazují
osoby z věkové skupiny 20-29 let. Z nich je pravděpodobně rovněž skoro každý
čtvrtý člověk uživatelem Internetu. Mezi ně patří i soudobí studenti vysokých
škol a jejich dřívější absolventi, kteří zažili při vysokoškolském studiu
počátky českého Internetu. Všechny tři uvedené generační skupiny tvoří nejméně
polovinu soudobých uživatelů českého Internetu. Nalezneme mezi nimi i
jednotlivce nebo kolektivy, jež přicházejí s nadějnými nápady internetových
projektů, zasluhujících pozornost a pomoc při podnikatelské realizaci. Studenti
jsou rovněž zásobárnou mladých nadějných specialistů z oblasti informačních a
komunikačních technologií, kteří jsou schopni úspěšně se uplatnit v zemích s
nedostatkem odborníků tohoto typu. Souhrnně lze uživatele z tohoto segmentu
charakterizovat nejen jako příznivce nových informačních a komunikačních
technologií, ale i jako jejich trvalé uživatele a snad i po počátečním
pracovním zapojení jako jejich propagátory mající zájem o urychlené zavádění a
využívání těchto technologií v praxi.
Zbylou polovinu soudobých uživatelů Internetu tvoří střední a starší generace.
Je přirozené, že v průměru nejsou tak intenzivními uživateli počítačů a
Internetu a neprojevují tak velké fandovství pro nové informační a komunikační
technologie jako mladší generace. Brání jim v tom jistě určité prvky životní
setrvačnosti, na druhé straně jejich příznivý přístup nevyplývá z úchvatnosti a
ze zalíbení v novotách, nýbrž především z pragmatických důvodů. Rozhodujícím
pro ně bývá výsledek posouzení a vyhodnocení zkušeností, jak tyto novoty mohou
pomoci v práci, v osobním a rodinném životě. Často tato cesta bývá delší, má
mnohé zákruty a slepé odbočky, zato výsledek je přijímán trvaleji. Snad se
nedopustíme velké chyby, když budeme předpokládat, že ve střední a starší
generaci našich uživatelů Internetu se rychle rozšiřuje skupina, která mění v
souvislosti s novými možnostmi své dosavadní zvyky. Změny v životním stylu
Myslíme si, že skutečně lze pozorovat určité změny v životním stylu těch našich
uživatelů Internetu, kteří s ním pracují nejčastěji. Předně je to vysoká
preference elektronické pošty, které se dává často přednost před jinými způsoby
komunikace. Tady doslova a do písmene platí, že s kým nelze komunikovat
e-mailem, ten jako kdyby neexistoval. Druhou takovou změnou je orientace nejen
na internetové vyhledávání informací, které jsou potřebné v zaměstnání, ale i
na zprávy informující o tuzemských či zahraničních událostech. Tady připomeňme,
že naši uživatelé Internetu nejsou omezeni pouze na informace oficiální, ale že
se zhusta mohou seznámit i s jinými názory, případně s názory opačné strany.
Nemusíme chodit daleko, stačí si připomenout internetové informace o loňském
dění kolem pražského zasedání Mezinárodního měnového fondu, případně na
internetové vysílání vypínaného televizního zpravodajství při nedávných
událostech v české veřejnoprávní televizi.
Jako třetí příklad změny uveďme neustále se rozšiřující internetové
bankovnictví, které vedle toho, že klientovi umožňuje z domova v kteroukoliv
dobu pracovat se svým bankovním kontem, přináší i možnost okamžité platby při
on-line nákupu v internetových obchodech, a tak příznivě ovlivňuje rozvoj
elektronického obchodu. Na jeho rozsáhlejší sortiment a výhodnější ceny si však
budeme muset ještě nějaký čas počkat. Lze se jen domýšlet a očekávat, jak
Internet bude i nadále měnit naše zvyky, náš život. A to nejen život těch,
kteří s Internetem dnes už pracují, ale i těch, kteří se k nim v budoucnu
připojí. Nemůžeme ve svých úvahách ani pominout skalní odpůrce Internetu, kteří
se dušují, že nikdy tento informační a komunikační prostředek nebudou používat.
I je bude ovlivňovat, sice nepřímo, ale přinejmenším tak, že budou v budoucnu
tvořit izolovanou skupinu občanů, vzdálenou aktuálnímu dění a nabízejícím se
novým možnostem.
1 0349 / Maf









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.