Jak platit za vědecké informace

Úvodní inspirací k napsání tohoto článku byl příspěvek Hynka Hankeho o svobodném přístupu k vědeckým informací...


Úvodní inspirací k napsání tohoto článku byl příspěvek Hynka Hankeho o
svobodném přístupu k vědeckým informacím, který vyšel na konkurenčním serveru
Živě. (Původní článek najdete na adrese
http://www.zive.cz/H/Businessmagazin/Ar.asp?ARI=101672 a příslušný projekt
Public Library of Science na http://www.publiclibraryofscience.org.). Celá
záležitost je však obecně dosti komplikovaná a má řadu rovin:

Svobodný přístup k vědeckým informacím existuje už dnes, pouze se nejedná o
přístup zdarma. Je proto užitečné oddělit od sebe dvě věci: stránku finanční a
stránku věcnou. Lze si představit i centrální databázi s placeným přístupem,
kterou by společně spravovaly například redakce těch vědeckých časopisů, které
by se v projektu angažovaly.

Autoři původního návrhu vycházeli z toho, že by veškeré vědecké časopisy
(Nature, Science, Scientific American, New Scientist...) byly povinné
zpřístupnit elektronické verze článků 6 měsíců od jejich vydání. Tím by měla
být na jedné straně uznána skutečnost, že tato periodika musejí také z něčeho
žít (v tomto případě z této exkluzivity), na straně druhé by byl umožněn
přístup k informacím.

Zapomíná se však na to, že i plný přístup k elektronickým verzím článků je
motivací pro předplatitele vědeckých časopisů a zdrojem příjmů pro vydavatele.
Například Nature umožňuje zdarma pouze přístup k abstraktům ze svých článků.
Přístup k plným verzím si musíte zaplatit zvlášť anebo být předplatiteli
časopisu. Není tedy pravda, že příslušné zdarma dostupné databáze by vydavatele
časopisů nijak nepoškodily, i kdyby měly časopisy na články 6měsíční výhradní
právo.

Z hlediska vědecké komunity by jistě mělo smysl soustředit na jedno místo
knihovnu všeho, co jsou vydavatelé ochotni zadarmo uvolnit například příslušné
abstrakty článků (které jsou zdarma i na Nature). K hlavním přínosům by pak
nepatřila ani tak finanční výhoda, ale především samotný fakt, že existuje
jediné místo, kam se soustřeďují informace z určitého vědního oboru.

Tvorba takové databáze a její správa by však samozřejmě vyšla na nemalou
částku. Kdo by to všechno zaplatil? Kdo by se staral o to, aby databáze byla
aktualizována? Patřilo by to k povinnostem vydavatelů časopisů? Nebo by nějaký
pracovník této knihovny například stahoval z FTP serveru časopisu Vesmír
veškeré texty a staral se o jejich další katalogizaci?

Z hlediska nároku veřejnosti na příslušné informace/vědecké výsledky je také
evidentně rozdíl, zda příslušný výzkum byl proveden za státní peníze, anebo
jestli je dílem komerční firmy.
1 1579 / pah









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.