Jak pracovat s daty

Všechny soubory, programy nebo dokumenty, které potřebuje uživatel ke své práci, bývají vesměs uloženy na pevném di...


Všechny soubory, programy nebo dokumenty, které potřebuje uživatel ke své
práci, bývají vesměs uloženy na pevném disku počítače. To, jakým způsobem budou
tato data uspořádána, určí uživatel v okamžiku, kdy formátuje disk. Tehdy se
musí rozhodnout, jaký souborový systém použije. Může si vybrat běžný FAT (File
Allocation Table) nebo pokročilý NTFS (New Technology File Systém). Oba systémy
mají své výhody i nevýhody.
FAT je v současné době nejrozšířenější souborový systém, je adresovatelný z
MS-DOS, Windows, Windows 95, Windows NT i OS/2.
Naproti tomu NTFS je přístupný pouze z Windows NT. Je pro toto prostředí přímo
stavěný, a proto je pro NT nejvhodnější a zároveň nejbezpečnější. Největší jeho
předností je totiž možnost přidělování přístupových práv na soubory a adresáře
pro jednotlivé uživatele nebo skupiny. S tím souvisí sledování činností
(monitoring) a vlastnictví souboru. Využití všech těchto bezpečnostních
atributů se bez NTFS neobejde.
Navíc NT File Systém dovoluje kompresi dat. Komprimovat i dekomprimovat se dá
přímo za provozu, a to buď celé oblasti, nebo třeba jen jeden soubor. Kompresní
poměry závisí na typu souboru, např. textové soubory jdou tímto způsobem
zredukovat asi na polovinu, databázové až na osminu apod. Díky NTFS mohou NT
teoreticky spravovat soubory velké i několik terrabytů.
Na discích NTFS se dají volné prostory spojovat do jednoho adresovatelného
datového prostoru, který se dá posléze dále rozšiřovat. NTFS je také odolnější
vůči diskovým chybám. Dá se využít např. metody zrcadlení disků, kdy se stejná
data zapisují současně na 2 pevné disky.
Obrázek 1 znázorňuje, že se FAT hodí pro malé disky a NTFS pro velké (proto se
nehodí
pro diskety). Optimální velikost diskového oddílu pro FAT je 400 MB a pro NTFS
od 400 mega výše. Důvodem je větší hospodárnost NTFS při velkém počtu malých
souborů.
Pokud se uživatel neumí hned rozhodnout, který file systém použít, měl by začít
s FAT. Důvod je prostý, z FAT na NTFS se dá provést konverze bez ztráty dat,
opačně to bohužel nejde.
Přidělování práv
Uveďme pro názornost následující příklad. Správce sepsal "Zprávu o hospodaření"
a chce ji dát ostatním k posouzení. Začal tedy přidělovat přístupová práva k
tomuto souboru. Šmudla, na co sáhne, to pokazí, dostal tedy No Access, to
znamená, že si tento dokument ani nepřečte. Ostatní členové skupiny Trpaslíci
si Zprávu o hospodaření přečíst mohou, mají právo Read. Výjimkou je Prófa,
který má přidělenou speciální sadu práv, proto, aby mohl provádět v dokumentu
úpravy, kromě čtení může i zapisovat. Sněhurka je administrátorova pravá ruka,
a proto dostala přiděleno právo Change, smí tedy mimo jiné i daný soubor
smazat. Skupina administrátorů si ponechala plná práva Full Control, mohou tedy
provádět všechny akce včetně přidělování práv ostatním a přebírání vlastnictví
pro soubor (obr. 2).
Kdo je vlastníkem souboru a proč? Vlastnictví je velice zajímavá vlastnost NT,
proto si popišme, jak funguje. Uživatel, který si vytvoří adresář nebo soubor,
se automaticky stává jeho vlastníkem. Znamená to, že jedině on smí přidělovat
přístupová oprávnění na tento objekt pro sebe i pro ostatní. Může například
zakázat přístup všem kolegům včetně administrátora. Pokud někdo chce s tímto
objektem začít manipulovat, musí převzít vlastnictví, a k tomu potřebuje mít
patřičné oprávnění. Člen skupiny administrators má toto právo vždy. Finta je,
že správce může vlastnictví převzít, ale nemůže ho už nikomu předat. Znamená
to, že bude vidět, které soubory si správce bral a on bude muset zdůvodňovat
(třeba svému šéfovi), proč tak činil. Můžete namítnout, že je to úplně k
ničemu, když systém něco podobného dovolí. Přesto si myslím, že je to navrženo
docela moudře. Administrátor musí mít možnost např. mazat nepotřebné soubory, a
proto musí mít právo vstoupit i na dávno nepoužívaná data, která po sobě třeba
zanechali bývalí zaměstnanci.
Jak zálohovat data
Každému se vyplatí alespoň jednou za čas provést zálohu. Všechny bezpečnostní
atributy se zálohují programem Backup, který patří do standardní výbavy
administrativních nástrojů NT. Ten provede zálohu dat, práv i kompletní
konfigurace systému. Program se velmi snadno obsluhuje jak při samotném
zálohování, tak při obnově. Využít se dají i dávkové soubory pro automatické
zálohování ve stanovený čas. Při dobře naplánovaném backupování by neměla
správce žádná nehoda rozházet. Kdykoli může zgruntu obnovit celý systém.
Jediným nedostatkem tohoto programu je fakt, že zálohovat se dá pouze na
magnetickou pásku.
8 1732 / pen









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.