Jak prodat Linux

Představovaly na domácích linuxových serverech nějaký přínos dobrovolné mikroplatby? Uvažovalo se, že právě pro t...


Představovaly na domácích linuxových serverech nějaký přínos dobrovolné
mikroplatby? Uvažovalo se, že právě pro tyto, řekněme komunitní média, by
mikroplatby mohly představovat schůdný prostředek pro zpoplatnění obsahu.
Sice jsme v to tak trochu doufali, ale přínos mikroplateb nakonec nebyl v
podstatě žádný. Čtenáři si na tento způsob placení nepřivykli a finanční efekt
byl zanedbatelný. Čeští uživatelé stále vesměs očekávají, že obsah na internetu
je zadarmo.

Jaká je na poli mikroplateb vlastně aktuální situace?
Vzhledem k nové legislativě mikroplatby de facto zanikly. Což je podle mého
názoru škoda, myšlenka jako taková je totiž hezká a jednou by mohla fungovat.
Například pro placení hudby či obecně chráněného obsahu. Jsem zvědav, zda se
vzniklé mezery na trhu ujme některá z kamenných bank.

Jaké jsou další příjmové modely, které dnes užívají linuxové servery?
Možností je samozřejmě prodej CD-ROMů či obecněji drobných předmětů s linuxovou
tematikou typu triček. V rámci AbcLinuxu jsme zkusili otevřít AbcPalírnu, což
je kamenný obchod s linuxovým zbožím v centru Prahy. Moc jsem tomuto projektu z
počátku nevěřil, ale vyplatil se lidé se k nám rychle naučili chodit pro
nejnovější linuxové distribuce. Nově chystáme prodej počítačů s
předinstalovaným Linuxem, poskytujeme služby...

Teď opustíme tvorbu internetového obsahu a zaměříme se na další témata světa
otevřeného softwaru. Mohl byste se např. pokusit o menší ohlédnutí do doby před
asi 3-5 roky? Potvrdily se tehdejší předpoklady, podle kterých může být
software zadarmo a zpoplatněny budou s ním spojené služby?
To je složitější. Je několik úspěšných, kteří právě tohle dokázali ale také
spousta poražených. Pokud jde o distributory Linuxu, velmi dobré výsledky mají
SuSE a RedHat, naopak Mandrake je na pokraji bankrotu. Dalším vítězem je třeba
javový server JBoss, který funguje následujícím způsobem: Vše zastřešuje firma
JBoss Group, jež zaměstnává hlavní programátory projektu. Ti věnují polovinu
pracovní doby dalšímu vývoji serveru a ve zbylém čase poskytují placené
konzultace, podporu či školení.
Obecně lze říci, že kdo chtěl v Linuxu financovat vývoj softwaru
prostřednictvím koncových uživatelů, ten prohrál. Kdo se zaměřil na firemní či
státní klientelu, má šanci. Důležitým faktorem je i síla značky. Mezi manažery
nyní jednoznačně vede Red Hat. Proto mi přijde smysluplné, že další distribuce
spojily síly a propagují společnou značku United Linux.

Co je příčinou popularity Linuxu v porovnání s dalšími obdobně laděnými
projekty typu BSD?
Úspěch Linuxu asi souvisel s lepším načasováním, otevřeností a v neposlední
řadě s marketingem. Linux již od samotného začátku přilákal špičkové odborníky.
V porovnání s licencemi BSD snad hrálo roli i to, že v případě Linuxu dala
licence GPL vývojářům záruku, že jejich kód nikdo nepoužije k vytvoření
uzavřené verze softwaru. A nelze zapomínat ani na to, že mezi řadou podobných
projektů se jeden prosadí prostě díky většímu štěstí.

Na AbcLinuxu jste už počtvrté provedli rozsáhlou anketu týkající se popularity
jednotlivých linuxových distribucí. Jaké hlavní trendy lze vypozorovat?
Pokročilejší uživatelé začínají projevovat větší zájem o distribuce, nad
kterými mají kompletní kontrolu jedná se např. o Debian či Slackware. Populární
začínají být i distribuce, které si uživatelé sestavují sami z jednotlivých
komponent (Gentoo, SourceMage). Nálepku uživatelsky nejpřívětivější distribuce
převzal od RedHatu jeho klon Mandrake a stáhl jeho obrovský náskok. SuSE se
pohybuje mezi 10 a 15 %, ale narozdíl od ostatních si většina jeho uživatelů
koupila krabicovou verzi.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.