Jak programovat atomy

Nanotechnologiím se jako ostře sledovanému a perspektivnímu oboru dostává značné pozornosti. Ve Spojených státech se ...


Nanotechnologiím se jako ostře sledovanému a perspektivnímu oboru dostává značné
pozornosti. Ve Spojených státech se dnes knihy na toto téma zařazují na přední
místa žebříčků bestsellerů v oblasti odborné i populární literatury. Svědčí o
tom i dvě horké knižní novinky.
První z nich, Příští velká věc je skutečně malá (The Next Big Thing is Really
Small), nese podtitul "Jak nanotechnologie změní budoucnost vašeho obchodu".
Publikaci napsal Jack Uldrich. Podle tohoto autora přinesou nanotechnologie
daleko významnější a dramatičtější změny, než jaké proběhly díky nástupu
počítačů a informační společnosti v posledních dvaceti letech minulého století.
Jack Uldrich, ředitel minnesotského úřadu pro dlouhodobé strategické plánování a
prezident společnosti The NanoVeritas Group, se na rozdíl od guruů
nanotechnologie nezabývá vizemi technologického světa příštích desetiletí, ale
klade si otázku, jak nastupující trend změní svět byznysu. Kniha tedy není
primárně určena fyzikům či počítačovým expertům, nýbrž manažerům a obchodníkům.
Uldrich zdůrazňuje, že vedle počítačových společností by přicházejícím změnám
měli věnovat pozornost především manažeři stavebních společností a
farmaceutického průmyslu, kde se možnosti nanotechnologie začnou zřejmě
projevovat nejdříve. Ale nejedná se jen o tyto oblasti nanotechnologie, stejně
jako informační technologie, zasáhnou širokou škálu oborů, od letectví a
astronautiky po domácí spotřebiče.
Druhá publikace, nazvaná Hacknutí hmoty (Hacking Matter), je poněkud jiného
zrna a snaží se o pojetí nanotechnologií z širšího hlediska. Vizionářský
charakter publikace je zřejmý už z podtitulku "Levitující židle, kvantové skoky
a nekonečné podivnosti programovatelných atomů". Autorem je fyzik a spisovatel
Wil McCarthy, známý svými vědeckofantastickými romány a příspěvky pro časopis
Wired. Recenzenti text jeho nejnovější knihy označili jako "úvod do alchymie
21. století".
McCarthy vycházelpři psaní knihy Hacknutí hmoty z nových poznatků o tom, jak se
chová mikrosvět a začal domýšlet, jak bychom mohli těchto poznatků využívat.
Nesoustřeďuje se jen na teoretické otázky manipulace s atomy či problematiku
kvantových počítačů; přichází například také s představou konstrukce umělého
atomu, padesátkrát většího než atomy prvků periodické soustavy, jenž by daleko
lépe umožňoval simulovat procesy odehrávající se v nitru hmoty. Tato myšlenka
je základem jeho představy takzvané "programovatelné hmoty" (programmable
matter).
McCarthy se domnívá, že pomocí nanotechnologií budeme již brzy schopni měnit v
každém okamžiku vlastnosti hmoty, aby se chovala tak, jak právě potřebujeme.
Prvním stupněm budou právě "kvantové doty" (quantum dots), de facto
programovatelné atomy.
McCarthy na rozdíl od Uldricha značně popustil uzdu své fantazie při popisech
četných vymožeností, které může "hacknutí hmoty" přinést. Nevyhýbá se
ani podbízivým příkladům: stěny bytů, které zmáčknutím knoflíku mění svůj
charakter a stávají se průhlednými nebo se automaticky přizpůsobují barvě vašeho
svetru. Další informace o popisovaných knihách můžete najít na adresách:
http://www.smalltimes.com,
http://www.sff.net/people/wmcca rth/hm.htm
http://www.sciencenewsbooks.org /hackingmatter.html.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.