Jak se dostat do CERNu

Jak jste se do CERNu vůbec dostal? Do CERNu som sa prvý krát dostal roku 2000 ako "technical student". Je to program pre


Jak jste se do CERNu vůbec dostal?
Do CERNu som sa prvý krát dostal roku 2000 ako "technical student". Je to
program pre študentov z členských krajín, ktorí absolvovali minimálne 18
mesiacov štúdia. Program umožňuje stráviť v CERNe 6 až 12 mesiacov prácou na
niektorom z cernských projektov.
Potom som sa musel vrátiť na Slovensko, ale asi po ročnej prestávke sa mi
podarilo vrátiť sa naspäť do CERNu ako doktorand. Nakoniec sa na mňa usmialo
šťastie a podarilo sa mi získať post v našej skupine, takže budem mÖcť
pokračovať v projektoch, na ktorých som doteraz pracoval.

Můžete zmínit hlavní objevy, k nimž došlo v CERNu v poslední době? CERN bývá
často zmiňován především v souvislosti se vznikem technologie webu a s
budováním obřího částicového urychlovače, ale to jistě není všechno...
Odpoveď na túto otázku je veími rozsiahla. Na CERN ako komplex sa dá pozerať z
viacerých pohíadov. Deje sa tu základný fyzikálny výskum štruktúry hmoty,
ktorého výsledky sú považované za "hlavné objavy", kvÖli ktorým CERN vlastne
existuje. Tento výskum však nemá v krátkodobom časovom horizonte z pohíadu
bežného človeka veíké uplatnenie. Z híadiska peňazí investovaných do vedy má
však okamžitý prínos napríklad technologický pokrok potrebný na to, aby bolo
vÖbec možné postaviť urýchíovač častíc.
Do CERNu putovali zatiaí tri Nobelove ceny. V roku 1976 Samovi Tingovi a
Burtovi Richterovi, v roku 1984 dostali cenu Carlo Rubbia a Simon Van der Meer
a v roku 1992 Georges Charpak. Nositelia ďalších dvoch Nobelových cien v CERNe
pracovali (Felix Bloch a Jack Steinberger).
Myslím, že mÖžem povedať, že takmer každý, kto pracuje v technologickej
oblasti, sa už stretol s niečím, čo bolo vyvinuté, alebo sa na tom pracovalo v
CERNe.

Chcete zmínit ještě nějaký výzkum právě probíhající v CERNu?
Špeciálnou oblasťou, ktorú by som spomenul, sú zariadenia pre medicínu. Nové
vyšetrovacie metódy používajúce rádiofarmaká vyrobené pomocou malých
urýchíovačov priamo v nemocnici umožňujú oveía presnejšie zobrazovanie nádorov,
ktoré sú klasickými metódami ešte nerozpoznateíné. Technológia PET (Positron
Emission Tomography) za svoj vznik a rozvoj vďačí práve CERNu a Ženevskej
univerzitnej nemocnici.
Pomerne novou liečebnou metódou je tiež tzv. hadrónová terapia. Na ožarovanie
nádoru sa používa zväzok protónov generovaných "malým" urýchíovačom. Výhodou
protónov je, že uvoínia takmer všetku svoju energiu na jednom mieste, takže
protóny uviaznu len v ožarovanom nádore. Metóda je preto oveía účinnejšia a
šetrnejšia k pacientovi a využíva sa najmä pre liečbu neoperovateíných nádorov
citlivých orgánov. V súčasnosti liečbu touto metódou podstúpilo už mnoho
pacientov na celom svete, väčšinou na urýchíovačoch postavených na primárne
vedecké účely.
V CERNe sa ale vyvíjajú aj technológie, ktoré nie sú priamo použité na
urýchíovači častíc, ale sú potrebné na to, aby vÖbec fungoval. Všetky
komponenty urýchíovača častíc musia byť umiestnené s extrémnou presnosťou. V
prípade najväčšieho, 27 km dlhého tunela sú požiadavky na presnosť umiestnenia
komponentov približne 0,1 mm. Keď vezmeme do úvahy, že napríklad každý použitý
magnet má hmotnosť približne 30 ton, je to úctyhodný výkon. Pri takto vysokej
vyžadovanej presnosti a dížke tunela je dokonca možné vidieť vplyv mesiaca
alebo výšky hladiny Ženevského jazera na parametre urýchíovača.
Metrologická a zememeračská skupina v CERNe preto musela vyvinúť nové prístroje
a metódy zameriavania poskytujúce takúto presnosť pri práci v podzemí. Niektoré
z týchto techník boli použité aj pri výstavbe Eurotunela spájajúceho Anglicko a
Francúzsko.

Kde se ješte dají využít urychlovače částic?
Ďalšou oblasťou, kde sa využívajú urýchíovače, je produkcia synchrotrónového
žiarenia (svetla). Využíva sa jednoduchý princíp keď je zväzok častíc s určitou
energiou nútený (napríklad vonkajším magnetickým poíom) zakrivovať svoju dráhu,
vyžaruje fotóny. Takto vygenerované veími kvalitné rÖntgenové žiarenie s
nastaviteínou vlnovou dížkou má široké uplatnenie v polovodičovom priemysle
(litografia, mikroskopia), biológii (mikroskopia extrémne malých štruktúr,
vírusy), geológii alebo chémii.

Jak je tak obrovská instituce jako CERN financována?
Experimenty prebiehajúce v CERNe sú veími finančne náročné, takže je nutná
medzinárodná spolupráca. CERN je financovaný z príspevkov 20 európskych krajín,
medzi ktorými je Česko aj Slovensko.
Celkový rozpočet na rok 2003 podía výročnej správy predstavoval v prepočte
takmer 29 miliárd SKK. Len pre zaujímavosť, kým ešte bežali všetky urýchíovače
(do roku 2000), CERN mal spotrebu niečo vyše 320 MW, takže len na elektrinu sa
minulo okolo 6 % rozpočtu. Po spustení urýchíovača LHC by odber mal byť ešte o
niečo vyšší.

Čím se přesně v CERNu zabýváte vy osobně?
Študoval som elektroniku na elektrofakulte v Bratislave, vzhíadom na to, že v
posledných rokoch sa veía špecializovaných predmetov neotvára, moje zameranie
bolo veími široké a neurčité v princípe "niečo analógové". Po príchode do CERNu
som sa začal špecializovať na vysokofrekvenčnú techniku. Pracujem v RF group,
naša skupina má na starosti vysokofrekvenčné systémy urýchíovačov častíc.

Historie CERNu
Ženevský CERN vznikl v situaci po druhé světové válce. Velká část evropských
vědců, jako byli např. Albert Einstein, Enrico Fermi, Edward Teller či John von
Neumann, emigrovala ještě před zahájením války do USA, kam se přeneslo i
centrum vědeckého výzkumu jako takového. Kvůli poválečné krizi evropské vědy se
v roce 1949 ve švýcarském Lausanne konala konference, na které francouzský
fyzik a nositel Nobelovy ceny Louis de Brogile navrhl zřízení mezinárodní
výzkumné laboratoře. Volba sídla instituce nakonec padla na neutrální
Švýcarsko. K vlastnímu založení CERNu došlo v roce 1954, kdy 12
západoevropských zemí podepsalo listinu o založení centra jaderného výzkumu.
Téhož roku začaly práce na výstavbě laboratoře ve vesnici Meyrin ležící poblíž
Ženevy. Počet členských států postupně rostl, v roce 1992 přistoupila k
projektu také ČSFR, od roku 1993 jsou pak členy Česká i Slovenská republika.
V roce 1994 se uskutečnily velkolepé oslavy padesátiletého výročí trvání této
instituce. Události se kromě prezidenta hostitelské země Josepha Deisse
zúčastnil např. také francouzský prezident Jacques Chirac či španělský král
Juan Carlos. Historií CERNu jsme se podrobněji zabývali v Business Worldu v
rámci seriálu o nejvýznamnějších světových vědeckých centrech. Díl věnovaný
CERNu se objevil v květnovém vydání BW.

Největší výpočetní centrum světa
V CERNu je dnes umístěno celosvětově zřejmě největší výpočetní centrum vůbec.
Po dobudování urychlovače v roce 2007 bude CERN údajně produkovat až 10 %
celosvětového objemu dat. Množství získaných dat bude ohromující a bude se
pohybovat v řádu petabajtů (10 na 15 bajtů) ročně. Právě za tímto účelem
dochází k budování celoevropského gridového výpočetního systému, který
popisujeme v tomto vydání CW v rubrice Věda.
Zřejmě nejvýznamnější inovací, kterou CERN poskytl světu IT, byla síť www.
Tento způsob sdílení dat a tvorby vzájemně provázaných dokumentů vymyslel v
CERNu v roce 1989 Tim Berners-Lee. V anketě řady časopisů byl Tim Berners-Lee
díky objevu hypertextu zvolen za muže roku či jednoho z nejvýznamnějších
inovátorů 20. století. V současnosti se Berners-Lee zabývá především otázkami
sémantického webu.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.