Jak se procesorem strefit do ledničky

Nastupuje ve světě informačních technologií nová éra? Zeptejme se raději ještě trochu jinak: Co si naše dorůstají...


Nastupuje ve světě informačních technologií nová éra? Zeptejme se raději ještě
trochu jinak: Co si naše dorůstající děti za nějakých 10 let pod slovem počítač
představí? Bude to konkrétní stroj, nebo spíš jakási abstraktní malá "černá
skříňka" ukrytá kdesi v hloubi prakticky každého přístroje denní potřeby nebo
ve štíhlém plastikovém těle univerzální osobní karty?
Anglické slovo "pervasion" znamená "proniknutí", "prostoupení". K výrazu
"pervasive computing" sice budeme těžko hledat český ekvivalent, význam je však
zřejmý: počítače pronikající do každodenního života, např. prostřednictvím
běžné spotřební elektroniky.
Mark Bregman, nuž, který má na starost oblast pervasive computingu u IBM, vidí
tento trend jako změnu kvantity ve vztahu počítač uživatel. Zatímco v raných
dobách mainframů sloužil jeden počítač velkému množství uživatelů, dnešní PC
zvrátila tento poměr na 1 : 1. S příchodem pervasive computingu nastane
situace, kdy jednomu uživateli bude sloužit několik a řekněme hned raději mnoho
počítačů v nejrůznějších zařízeních.
"Bude to stejné jako s motory," říká Bregman. "Málokdo z nás je odborníkem na
elektromotory, a přitom jich všichni denně používáme spoustu při holení holicím
strojkem, při stahování okénka v automobilu, při ukládání dat na pevný disk v
počítači, nebo třeba v hodinkách. Podobně "nenápadnou" roli dnes začínají hrát
počítačové čipy

Obklopují nás všude kolem dokola - ledničky, mikrovlnné trouby, holicí strojky,
mobilní telefony a další elektronická zařízení, bez nichž si už svůj každodenní
život nedovedeme vůbec představit. Ačkoli tyto přístroje v budoucnu určitě
nepřevezmou funkci osobních počítačů, převezmou zřejmě jejich klíčovou roli při
dalším rozvoji informačních technologií. Stane se tak díky všudypřítomnosti
čipů a procesorů, tedy díky trendu zvanému Pervasive Computing.

Éra osobních počítačů končí
Nebude to dlouho trvat a množství počítačů ve smyslu pervasive computingu
převýší počet klasických PC. Neznamená to, že by písíčka v dnešním pojetí měla
odejít do věčných lovišť budou pouze sloužit relativně užšímu okruhu uživatelů
k provádění specifických činností. I v budoucnu budou osobní počítače
představovat dobrý business, nebudou však už tou komoditou, která určuje
dynamiku v oboru informačních technologií. Tuto roli převezme právě Pervasive
Computing až tedy v budoucnu uvidíte zkratku PC, možná to bude mít víc
společného s vaší inteligentní ledničkou, než s počítačem stojícím na vašem
pracovním stole.
O pervasive computingu uvažoval již před zhruba čtyřmi lety Bob Frankenberg,
tehdejší výkonný ředitel Novellu. Od té doby se obrysy této vize vyjasnily. Co
tehdy působilo jako vize, je dnes takřka realitou nestalo se to však zásluhou
Novellu, jehož kapacity jsou zcela pohlceny vyčerpávajícím bojem s Windows NT,
ale především zásluhou firem, které se pohybují na poli mobilních komunikací.
Vždyť co by mohlo být dnes lepším příkladem pervasive computingu, než takový
mobilní telefon GSM?
Tyto přístroje dnes v sobě mnohdy mají zabudovanou "výpočetní sílu",
převyšující někdejší superpočítače, a zvládnou je přitom obsluhovat lidé, kteří
o počítačích zhola nic nevědí. Je svým způsobem překvapivé, že Evropa v této
oblasti výrazně předstihla Spojené státy, které stále nema-jí vytvořen jednotný
standard pro mobilní telekomunikace. Díky v Evropě všeobecně rozšířenému
standardu GSM je dnes tento kontinent mnohem dál.

Kdo na tom vydělá?
Hozenou rukavici zvedá IBM firma, která v posledních 5 letech výrazně změnila
svou tvář. Pod deštník elektronické komerce, který ta-to firma vztyčila nad
svými klíčovými aktivitami, se vejde i pervasive computing.
"Naším cílem rozhodně není vyrábět koncová zařízení, ale poskytnout technologii
a především vytvářet hardwarovou i softwarovou infrastrukturu, kterou by mohli
využívat výrobci zařízení a také poskytovatelé služeb," říká Bregman. "Kromě
koncových zařízení zkrátka potřebujete servery, databáze, systémový a síťový
management a nejrůznější middleware to je ten pravý business pro IBM."
Dnešní technologie je na úrovni, která dovoluje o projektech z oblasti
pervasive computingu uvažovat. Příkladem takového projektu může být např.
inteligentní lednička, která bude automaticky sledovat vaši konzumaci potravin
a včas sama objedná v supermarketu doplnění zásob. Vy pak pouze převezmete ve
dveřích zásilku od rozvážkové služby. Platba bude realizována opět automaticky
z vašeho účtu.
Na technologiích, které by umožnily realizaci tohoto scénáře, se dnes už
pracuje. Bregman předpokládá, že nástupce dnešního Internetu, který toto vše
umožní, bude disponovat výrazně zvětšenou šířkou přenosového pásma. Další
podstatná změna bude spočívat ve zlepšených možnostech řízení provozu v síti.
Inspirací mohou být dnešní provozovatelé telekomunikací, kteří mají technologii
na hledání optimálních cest pro hovory ve svých sítích velmi propracovanou.
Nová strategie IBM v této oblasti spoléhá na širokou spolupráci s partnery na
základě otevřených standardů. "Přišli jsme na to, že je lepší mít menší podíl
na velkém a rozvíjejícím se trhu, než třeba 100% podíl na trhu sice uzavřeném,
ale skomírajícím," říká Bregman.

Chytré karty
Významnou součástí světa pervasive computingu jsou tzv. smart cards, což lze
přeložit do češtiny jako chytré karty. Tyto plastikové kartičky vypadají na
první pohled stejně jako běžné platební karty, místo magnetického proužku jsou
však vybaveny čipem. Neslouží tedy pouze jako nosič dat (jak je tomu u
platebních karet), ale mají vlastní inteligenci a umějí s daty pracovat.
Důležité je také bezpečnostní hledisko zakódovaná data uložená na magnetických
kartách není sice jednoduché z karty získat, je však poměrně jednoduché
vytvořit ke kartě její kopii se vším všudy. Dnes pravděpodobně nejrozšířenější
aplikací čipových karet jsou proto telefonní karty, které jsou osazeny čipem s
jedinou funkcí sledovat délku hovoru a odečítat impulzy.
Telefonní karty jsou tedy poměrně hloupé. Na jedné "chytré kartě" lze však
kombinovat několik funkcí najednou, případně lze v průběhu života karty
respektive jejího majitele, různé funkce podle potřeby přidávat nebo odebírat.
Jedna a tatáž karta pak může sloužit jako průkaz ke vstupu do zaměstnání,
klíček do zapalování auta, elektronická peněženka, průkaz pro půjčování knížek
v knihovně, poukázka pro závodní stravování apod.
Integrace rozličných funkcí na jedné kartě je samozřejmě podmíněna existencí
otevřeného standardu, který zatím příliš neexistuje. IBM sice nehodlá vyrábět
karty, chce se však podílet na vytváření těchto standardů a na vývoji
konkrétních řešení, založených na technologii chytrých karet. Výsledkem snahy
vývojářů IBM na tomto poli je standard OCF (Open Card Framework) a implementace
technologie Java Card. Zatímco úkolem architektury OCF je zajistit
kompatibilitu mezi jednotlivými kartami a jejich čtečkami od různých výrobců,
Java Card je technologie pro vývoj aplikací.
Technologie Java Card je podporována firmami Sun, Visa a dalšími, je to však
pouze jeden ze tří v současné době soupeřících standardů. Mezi další dva patří
Multos, podporovaný společností Master Card a Smart Card for Windows,
podporovaný Microsoftem. Trh ukáže, který z těchto systémů získá v budoucnu
převahu. Možná, že k vytvoření jednotného standardu nikdy nedojde a karet proto
budeme namísto jedné potřebovat několik. Tak jako tak to ale bude lepší, než
současná přemíra různých průkazů a klíčů, které s sebou dnes musíme nosit.

Výzkum klíčem k úspěchu
Základy technologie IBM pro pervasive computing se opírají o miniaturní pevné
disky a o výkonné, ale úsporné procesory, založené na nových materiálech, mezi
něž patří například kombinace křemíku a germania. V osmi výzkumných střediscích
rozmístěných po celém světě pracuje na těchto a dalších úkolech přes 2 800
výzkumníků.
"Je to ohromný potenciál, zaměřený na řešení skutečných problémů uživatelů,"
říká Karl Kümmerle, ředitel evropských laboratoří se sídlem v Curychu. "Zatímco
se IBM dříve snažila prodat zákazníkům to, o čem jsme si mysleli, že je pro ně
dobré, vycházíme dnes důsledně z jejich potřeb."
Vydejme se na virtuální procházku po laboratořích a nahlédněme, co se na nás v
blízké budoucnosti chystá:
Společným projektem IBM a France Telecom je otevřená platforma pro přístup k
Internetu prostřednictvím telefonu vybaveného zabudovanou obrazovkou. Francie
byla vybrána proto, že zde již lidé mají velmi dobré zkušenosti s on-line
službou pod názvem Minitel. V současné době je ověřování nové technologie ve
fázi pilotního projektu.
V prodeji ve Spojených státech a Kanadě už je další novinka z laboratoří IBM
CrossPad XP. Jedná se o zařízení, které připomíná podložku na psaní. Pokud však
píšete na papír umístěný na této podložce, váš text nebo schéma se automaticky
přenáší do počítače, kde je uchováno ve formě bitmapového obrázku, s nímž lze
samozřejmě dále pracovat.
Z jiného soudku je synchronizace audia/videa a textových dat. Představte si, že
máte na obrazovce počítače textový dokument s obsahem projevu státníka a
současně okno s videozáznamem tohoto projektu. Nyní kliknete do textu a v okně
se začne odvíjet projev od takto vybraného místa. Právě tohle umí technologie
nazvaná TALC (Text and Audio Links Creator). Možností uplatnění je celá řada,
od internetových časopisů až po multimediální archivy s možností fulltextového
vyhledávání.
Protokol WAP (Wireless Application Protocol) je výsledkem práce sdružení,
založeného v červnu 1997 firmami Ericsson, Motorola, Nokia a Unwired Planet
(IBM přistoupila v lednu 1998). Tento standard zajišťuje předávání webových dat
do mobilních uživatelských terminálů. Při jeho návrhu byla vzata v úvahu
specifika bezdrátového přenosu, mezi něž patří omezená šířka pásma a limitované
vstupní a výstupní parametry mobilních zařízení.
IBM a Siemens společnými silami vyrobily první prototypy 1GB paměťového čipu
DRAM. Čip je postaven na 0,18mikronové technologii CMOS a jeho rychlost přenosu
dat je 400 Mb/s na jeden pin. Se svými 32 vývody tak dosahuje přenosové
rychlosti 1,6 GB. Pracovní napětí je 2,5 V.
Nová technologie výroby plochých displejů vyvinutá IBM umožňuje dosáhnout
dvojnásobného rozlišení oproti dnešním běžným displejům. Prototyp tohoto
zařízení s názvem Roentgen a rozlišením 200 bodů na palec umožňuje uživateli
vidět text a obrázky v rozlišení odpovídajícím běžnému tištěnému dokumentu.
Tento aktivní LCD-monitor má úhlopříčku o velikosti 16,3 ".

8 2965 / Maf









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.