Jak se zbavit zálohovacího provozu v sítích LAN

Ukládání záložních dat a jejich opětné načítání prostřednictvím sítě LAN může způsobit významné zpomalen


Ukládání záložních dat a jejich opětné načítání prostřednictvím sítě LAN může
způsobit významné zpomalení rutinních transakcí na síti. V důsledku toho
většina organizací IT zakazuje provádění zálohování dat po páteři sítě v
průběhu pracovních hodin. Zálohování mimo LAN se snaží eliminovat tyto problémy
tím, že posílá data ze serveru po centralizované síti k zařízením pro
uchovávání dat.
Nedávno se objevila nová technika zálohování na LAN jedná se o jednu z prvních
vlaštovek z rodu zálohovacích aplikací známých pod názvem Storage Area Network
(SAN), která slibuje, že konečně odstraní celý ten zmatek se zálohováním na LAN
pomocí kombinace technického pokroku v oblasti zálohovacích zařízení i v
oblasti topologie sítě. Díky ní bude konečně umožněno zálohování dat, aniž by
bylo nutno jimi zatěžovat provozní část sítě LAN.
Rostoucí objem dat
Díky dnešním neustále se zlepšujícím síťovým technologiím a výkonnějším
serverům se podnikoví uživatelé stále snadněji dostávají k potřebným datům.
Díky fenoménu konvergence dat, hlasových služeb a videa jsou pak vystaveni
neustále se zvětšujícímu množství informací.
Mít k ruce větší množství informací se však může stát dvousečnou zbraní,
zejména když dojde na zálohování velkému objemu těchto dat. Ta pak totiž musejí
putovat ke svému uložení po provozní struktuře LAN, což je standardem v
naprosto převažujícím počtu případů u současných komerčních uživatelů sítí LAN.
Pro tyto uživatele může proces zálohování prostřednictvím LAN představovat
naprosto vyčerpávající proceduru. Praxe denního zálohování způsobuje, že po
síti putují další gigabajty dat navíc a přidávají se k normálnímu síťovému
provozu.
Ve sdílené síti Fast Ethernet LAN může zálohování způsobit náhlé zpomalení
provozu; ve sdílené síti LAN 10 Mb/s pak může zálohování vést k tomu, že
reakční doba sítě vzroste nad jakoukoli únosnou míru, čímž se snižuje
produktivita práce a zvyšuje míra frustrace uživatelů. Pro správce sítě to může
znamenat další práci navíc je třeba stanovit "jízdní řád" pro zálohování tak,
aby nerušilo normální provoz.
Řešení v SAN
Řešení těchto problémů se zálohováním dat na LAN lze najít v nových topologiích
sítě založených na architektuře SAN.
Relativně nová architektura SAN představuje významný odklon od konvenčního
schématu zálohování na LAN, které využívá ukládací zařízení přímo připojené
prostřednictvím SCSI k serverům sítě LAN. V takovýchto konvenčních uspořádáních
tok zálohovaných dat musí nezbytně procházet sítí LAN, aby se dostal na své
místo konečného uložení v zálohovacích serverech.
Novinkou je, že SAN používá místo SCSI Fiber Channel a využívá hvězdovitých
rozdělovacích uzlů v kombinaci se softwarem, který umí optimálně uspořádávat
spojení a synchronizovat data. To jsou činnosti nezbytné k úspěšnému přesunu
zálohovaných dat pocházejících z několika serverů směrem k několika zálohovacím
serverům současně.
Ke každému serveru je připojen adaptér Fiber Channel. Protože se protokol na
transportní úrovni technologie Fiber Channel snadno přizpůsobuje SCSI, adaptér
se z hlediska systému tváří, jako by to bylo jen další SCSI zařízení.
Adaptéry jsou připojeny k jedinému rozvodovému uzlu Fiber Channel,
provozovanému buď na optickém kabelu, nebo na měděném koaxiálním kabelu. Kabel
kategorie 5, nejvyspělejší kroucená dvojlinka specifikovaná pro Fast Ethernet a
155 Mb/s ATM, je další možnou volbou.
K rozvodnému uzlu je prostřednictvím Fiber Channelu připojen rovněž nějaký typ
automatizované páskové knihovny. Ta obsahuje mechanismus schopný směrovat data
do mnoha páskových mechanik. Existující SCSI páskové mechaniky mohou být
využity stejným způsobem tak, že se prostě přidá můstek Fiber Channel SCSI.
Ovládací software
Software pro řízení a ovládání procesů zálohování instalovaný na serverech
provádí řízení spojení tak, že komunikuje s ostatními servery prostřednictvím
řídicího protokolu a synchronizuje přístup k páskové knihovně. Řídicí protokol
udržuje hlavní index a využívá datových map a časových značek k tomu, aby
realizoval spojení mezi serverem a rozvodným uzlem.
V současné době druh těchto protokolů záleží na tom, kdo software dodal.
Nakonec se však pravděpodobně dodavatelé zálohovacích systémů shodnou na jednom
z několika protokolů, které mají v současné době status návrhů předložených
asociaci SNIA (Storage Network Industry Association).
Rozvodný uzel rovněž obsahuje vloženého SNMP agenta, který obstarává hlášení
směrem k softwaru pro řízení provozu sítě.
Pomocí zmíněné architektury je rozvodný uzel schopný provádět multiplexní
propojování mezi servery a zařízeními pro zálohování při přenosových
rychlostech 100 MB/s, typických pro Fiber Channel.
Závěr
Taková architektura se celkem snadno popíše, ale realizace není úplně
triviální. Nejlépe ji může zřejmě provést dodavatel, který celé věci perfektně
rozumí a má dobré spojení na příslušné subdodavatele různých speciálních
hardwarových součástek a softwaru, počínaje adaptéry pro Fiber Channel přes
řízené rozvodné uzly až po záležitosti kolem softwaru pro servery.
Časem lze očekávat, že se vyvinou standardy a že technologie vyspěje a díky
tomu bude přechod na složitější konfigurace, jako například na architekturu
založenou na základě switchů, daleko snadnější.
9 0113 / pen









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.