Jak se žije na volné noze

Práce na dálku s sebou přináší specifické výhody i těžkosti. Proto vám na tomto místě přinášíme rozhovor s č...


Práce na dálku s sebou přináší specifické výhody i těžkosti. Proto vám na tomto
místě přinášíme rozhovor s člověkem, který tímto způsobem již nějaký čas
pracuje. Jde o nezávislého publicistu Jiřího Peterku, jehož články zaměřené
hlavně do oblasti telekomunikací můžete najít v odborných časopisech i na
Internetu.
Proč jste se rozhodl pracovat doma?
Neřekl bych, že jsem se rozhodl pracovat doma. Rozhodl jsem se "jít na volnou
nohu", když jsem v určitém okamžiku měl na výběr mezi působením ve firmě a
působením na volné noze. Práce doma pak byla jenom důsledkem tohoto mého
rozhodnutí.
Jaké technické prostředky k tomu potřebujete?
Obecně velmi záleží na tom, jaký druh práce děláte doma. Mně stačí celkem
obyčejný počítač a připojení k Internetu. Původně jsem vystačil jen s
komutovaným připojením, později jsem si pořídil připojení pevné. Ne kvůli
rychlosti, ale kvůli stylu práce s Internetem časově tarifikované připojení vás
nutí pospíchat a naopak omezuje možnost soustředění nad tím, co jste právě na
Internetu našli.
Jak se nutíte do práce stačí hrozba závazných termínů?
Záleží na okolnostech a na situaci, někdy se dokáži přimět k intenzivnější
práci sám. V poslední době ale stále častěji potřebuji nad sebou onen
příslovečný bič hořících termínů, a to vůbec není dobře. Je to celé o osobní
disciplíně, a práce doma na ni klade velmi vysoké nároky. Sám cítím, že v tomto
ohledu na tom nejsem zdaleka tak dobře, jak bych chtěl.
Nechybí vám každodenní společnost kolegů? Ano, velmi. Nejvíce mi schází možnost
konzultací s kolegy a tříbení vlastních názorů ve vzájemné konfrontaci. Po
několika letech působení na volné noze a práce doma jsem dokonce dospěl k
přesvědčení, že "čistá" práce doma není dlouhodobě možná, protože člověk
pracující doma a oddělený od kolektivu tvoří uzavřený systém. Již klasikové si
správně povšimli, že v uzavřeném systému roste entropie. Řečeno lidověji, "leze
to na mozek". Já tento problém řeším tím, že jsem si ponechal poloviční úvazek
na matematicko-fyzikální fakultě UK a celou svou výuku, což sebou mj. přináší i
kontakt se studenty. Jak se na tuto vaši práci tváří rodina?
Celkem s pochopením, ale sám cítím, že i pro ně je stále jistým způsobem
nepřirozené, že nechodím pravidelně do práce. Je to asi opět obecnější problém.
Pokud pracujete doma, je téměř nemožné dodržovat něco jako "pracovní dobu
od-do" a mimo ni pustit vše z hlavy. Místo toho pracujete (či alespoň myslíte
na svou práci) vlastně pořád, a to nemusí korespondovat s vnímáním vašeho
okolí.
Uvažujete o možnosti vrátit se k "tradičnějšímu" způsobu práce?
Ano, někdy skutečně uvažuji o tom, že bych si někde mimo byt pořídil kancelář a
tam docházel, v očekávání, že mi to umožní lépe se soustředit na práci a lépe
si ji zorganizovat. Na druhou stranu cítím, že by mi to stejně nebylo nic
platné.
Co byste doporučil případnému zájemci o tento druh práce?
Nechci nikoho zrazovat od práce doma, ale každému vřele doporučuji vše pečlivě
zvážit a třeba i na určitou dobu vyzkoušet, s možností návratu k předchozímu
způsobu práce. V každém případě doporučuji ponechat si fungující "výtah do
reality" něco, co člověka pracujícího doma spojuje s reálným světem a
pravidelně jej vytahuje z vlastního uzavřeného mikrosvěta do otevřené životní
reality. Nejlépe nějakou pravidelnou povinnost, která zahrnuje styk s dalšími
lidmi a je zdrojem nového poznání, inspirace či alespoň rozptýlení. Děkuji za
rozhovor
1 0540 / dar









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.