Jak udělat první dojem

Když začátečník, ale i ostřílený odborník, v ČR usiluje o zaměstnání u čistě zahraniční nebo smíšené firmy...


Když začátečník, ale i ostřílený odborník, v ČR usiluje o zaměstnání u čistě
zahraniční nebo smíšené firmy se zahraničním vedením, pak musí počítat s tím,
že lidé v přijímací komisi budou na uchazeče hledět obdobným způsobem, jako by
šlo o člověka v jejich rodné zemi.
Samozřejmě vědí o tom, že český člověk má svá minus i plus (někdy dokonce
úrovní předčí kmenové zaměstnance v jejich zemích), ale každopádně jim neunikne
velmi důležitý moment. První dojem.

Životopis je základem
Uchazeč o místo má jistě také svůj první dojem. Prvním dojmem pro potenciální
zaměstnavatele bude uchazečem připravené "sí ví". Tedy CV. A máme již první
anglicky vyslovený, ale v podstatě mezinárodní výraz curriculum vitae životopis.
Co zahraniční firmy obvykle požadují? Její personální manažer může v této
souvislosti klást důraz na výrazy what a layout. Tedy na to, co napsat a v jaké
úpravě. Pak přijde výraz the job description, tedy postavit životopis tak, aby
odpovídal popisu pracovního místa. Jedno z dalších doporučení říká těm, kdo se
chystají psát své CV, aby dodrželi zásadu keep it simple. Psát prostě,
jednoduše, bez kudrlinek.
Zájemce o místo by měl uvést zejména svoje pracovní zkušenosti, vzdělání,
dovednosti a pochopitelně kontaktní údaje o sobě. Životopis by měl být napsán
na jedné straně, maximálně na dvou, ale nikdy ne více. Text musí být jasný,
stručný a zároveň obsažný. Uchazeč musí vyjádřit své priority a organizační
schopnosti, které by rád u firmy v případě přijetí uplatnil. Leckdo vede spor,
co se má uvádět dříve, zda vzdělání nebo pracovní zkušenosti. Prostá rada zní:
uvádět na prvním místě to, co je nejčerstvější. Absolvent univerzity bez
pracovních zkušeností uvede vzdělání a vysokoškolsky erudovaný praktik se
nejdříve zmíní v chronologickém pořadí o svých pracovních zařazeních a pak o
vzdělání. V každém případě je třeba zdůraznit taková minulá zaměstnání, která
mohou mít nějaký význam pro firmu, u které se dotyčný uchází o zaměstnání.
Zrádné dotazy u pohovoru
Zde se může český zájemce setkat s otázkou: Which of these achievements could
be applied in the job you are now interested in? Které z vašich předchozích
dovedností lze uplatnit v zaměstnání, o které nyní usilujete? Není vhodné
zaplavit personalisty údaji o všech svých dovednostech, jinak řečeno je třeba
vynechávat činnosti, v nichž dotyčný sice vyniká, ale pro firmu nemají význam.
Originální odpovědi
Jde-li o kontakt českého uchazeče v rámci náborové akce, řekněme sektorového
náborového veletrhu v oblasti jistého specializovaného oboru, kde je zastoupeno
více firem majících zájem o nové pracovníky, pak je užitečné, aby s sebou
uchazeč přinesl několik výtisků životopisu, a to i tehdy, pokud se hodlá jen
zúčastnit prezentací firem nebo se chce jen blíže seznámit s atmosférou
veletrhu. A je dobré, když už má uchazeč v hlavičce svého životopisu uvedenou
společnost, s jejímž zástupcem bude jednat.
Některé zahraniční firmy kladou i poněkud "originální" otázky, na které jistě
lze najít neméně "originální" odpověď. Například pražská filiálka jedné
kanadské společnosti měla v dotazníku otázku tohoto znění: "Have you ever been
worried about taking risks?" Dívka odkudsi od Tábora překvapila dotyčného
personalistu, když suverénně odpověděla, že se nikdy nebála podstoupit žádné
riziko, protože a jak to vtipně uvedla bezchybnou angličtinou "I guess my
parents have been doing it all their lives." Její otec byl totiž strojvedoucí
na lokomotivě a maminka sálovou sestrou na chirurgii v okresní nemocnici.
Ale pozor na zdánlivě snadné otázky! Jedna z nich může být zformulována i
takto: "What do you know about our business?" Samozřejmě, že lze odpovědět
podle toho, co jsme si o firmě přečetli v náborovém letáčku, pokud jsme takovou
možnost vůbec měli. Ale to se každému soudnému adeptovi o místo jistě může zdát
příliš triviální a proto hledá odpověď až někde v nadoblačných sférách. A pak
se to ukáže jako zbytečná ztráta času, ne-li přímo hodnotících bodů, protože
vskutku stačí říci jen pár slov, že firma se zabývá tím a tím. Pracujete pro
peníze?
Jako velmi choulostivá se někdy může ukázat kolonka v dotazníku, která je
opatřena otázkou: "Is making money your driving motive?" Odpovědět na takovou
otázku, zda zájemce o zaměstnání motivují peníze, s rádoby pyšným postojem "nad
věcí" a říci, že nikoliv, a dotyčnému "jde jen o věc" a podobně, může zapůsobit
kontraproduktivně. Říci rovnou, že ano, může být považováno sice za upřímný
postoj, ale co s pracovníkem, kterému jde jen o peníze. Nepřetáhne ho zítra
konkurence, když jsme mu my mezitím poskytli takové a takové možnosti a zejména
ho seznámili s naší firemní taktikou? A opět existuje zajímavý případ optimální
odpovědi, tentokrát z personálního oddělení britské firmy Zeus Technology
zabývající se tvorbou infrastruktury webového serveru. Adam Twiss,
spoluzakladatel a šéf této společnosti, vyprávěl, jak právě na tuto "finančně
motivační" otázku reagovali dva zcela odlišné typy zájemců o práci. Jeden
odpověděl: "I have no motivation to make money, I have no motivation to change
the world, I just thought I could do better, so I tried to." Odpověď, že
dotyčného motivují nikoliv peníze nebo snaha po změně světa, nýbrž jen chuť
zkusit dělat něco někde lépe, natolik zapůsobila, že byl přijat. Druhý uchazeč
také uspěl, jelikož ve své odpovědi uvedl: "My motivation arises from
enthusiasm for a particular kind of work which your company offers." Stručné a
výstižné vyjádření nadšení pro práci, zejména pro přesně stanovený druh práce,
stejně jako zdvořilé uznání dotyčné firmy, jsou odpovědi, které se vždy líbí a
pomohou kandidátovi více než sáhodlouhé povídání plné neupřímných frází.

Dvě fáze prvního dojmu
A tak se dostáváme k dílčímu závěru, že první dojem je fakticky složen ze dvou
fází. O té první tedy o CV již byla řeč. A pak je další fáze, kdy se uchazeč
přijde poprvé představit. Pak jde jeho o image, tedy o vzhled. V mnohých cizích
firmách si vskutku potrpí na estetickou záležitost zvanou dress for success,
tedy na to, jak se vhodně obléknout, aby dojem byl příznivý a vše skončilo
úspěchem. Zde platí jednoduchá zásada obléknout se tak, aby oděv uchazeče
neodvrátil pozornost personalisty od jeho osobnosti.
Co všechno požadují personalisté z většiny takových firem, o kterých je řeč,
aby první dojem byl úspěšný? Z celé řady rad a doporučení následují jen některé
nejdůležitější. Wear a dark suit, a white shirt and conservative shoes čili
vzít si tmavý oblek a bílou košili s konzervativní obuví. Ladies should wear
neutral-colored tights; bare legs are not acceptable. Ženy by měly mít
punčocháče neutrální barvy, nahé nohy nejsou přijatelné. Men should wear thin
socks, no white socks. Muži by měli mít tenké ponožky, žádné bílé. Clothes and
shoes should be spotlessly clean. Oděv a boty by měly být čisté, bez jediné
skvrnky. No excessive jewelry. Žádné okázalé šperky. Leave nose rings and ear
studs at home. Kroužky do nosu a ozdobné cvočky do uší nechat doma. Use perfume
in great moderation. Parfém použít velmi střídmě. Hair should be freshly washed
and well groomed. Vlasy by měly být čerstvě umyté a dobře upravené.
Někdy se říká první vyhrání z kapsy vyhání, ale první dojem je vskutku první. A
má dlouhodobou životnost.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.