Jak vlastně pracují scannery

Zatímco ještě před 2 lety byl scanner pro běžného uživatele luxusem, dnes si ho díky stále klesajícím cenám můž...


Zatímco ještě před 2 lety byl scanner pro běžného uživatele luxusem, dnes si ho
díky stále klesajícím cenám může pořídit každý. Výrobci nabízejí fantastické
rozlišení, fotografickou kvalitu a řadu často nepotřebných funkcí když pak
nebohý uživatel scanner vyzkouší v praxi, následuje někdy rozčarování.
Jak tedy vybrat scanner a jak vlastně toto zařízení funguje? Existují 3
rozdílné druhy scannerů: Ruční, plošný a bubnový. Uživatel toužící po občasném
scannování si vystačí s ručním scannerem, pro profesionální použití je naopak
určen scanner bubnový. V tomto článku se však budeme věnovat dnes
nejrozšířenější skupině scannerů plošných.

Zdroje světla
Scanner se skládá v podstatě z následujících stavebních prvků: ze světelného
zdroje, optiky, fotodetektoru a mechaniky pro transport předlohy. Momentálně
jsou na výběr 3 světelné zdroje: Fluorescenční lampa se zahřívanou katodou,
fluorescenční lampa se studenou katodou a xenonová výbojka.
Zahřívaná fluorescenční lampa je pro většinu případů použití nejvhodnější, i
když má relativně krátkou životnost. Ta dosahuje cca 1 000 hodin a proto se
používá ve scannerech, které zapínají zdroj světla pouze během scannování.
Protože je světelný tok v rozsahu viditelného světla (400-700 nm) relativně
konstantní, je tento typ světelného zdroje vhodný především pro scannování
fotografických předloh.
Nezahřívaná fluorescenční lampa má dlouhou životnost (typicky 10 000 hodin),
kvůli dlouhému startování (až 1 minutu) však může být použita jen ve
scannerech, kde je světelný zdroj ponechán trvale zapnutý.
Nedávno se objevily i scannery vybavené xenonovou výbojkou. Ty mají sice výhodu
rychlého zapnutí, světelné spektrum je však všechno možné, jen ne ideální. Při
nasazení v jednobarevném scanneru to nehraje žádnou roli, ale při barevném
scannování je třeba světelný výstup optimalizovat prostřednictvím kompenzačního
obvodu.

Optika
Optika má za úkol soustředit světlo odražené od každého bodu předlohy na
fotodetektor (Charge Couple Device [CCD]), který poté předá informaci o něm
dále. Ještě před detektováním světelného signálu se však musí oddělit barvy
červená, zelená a modrá.
Nejelegantnější je metoda, kdy se snímaná předloha osvítí pouze jedenkrát a 3
CCD jednotky vyhodnotí intenzitu každé z barevných složek. Dosáhne se tak
vysoké konzistence obrazu. Systém CCD však musí být v tomto případě
trojnásobný, což je finančně náročné. Druhou variantou je 3násobné snímání.
Momentálně jsou běžné CCD prvky s rozlišením od 300 do 600 PPI (pixel/inch).
Údaj PPI udává rozlišení osy X. Při velikosti předlohy (A4) 210 x 297 je třeba
sejmout 2 480 obrazových bodů při 300 PPI, resp. 4 960 při 600 PPI. Bohužel,
téměř všichni výrobci uvádějí u svých produktů nesprávně hodnotu DPI (Dots per
Inch). Ale "dot" je bod a ten má buď hodnotu 1, nebo 0. Je to podobné jako u
tiskáren většina z nich produkuje body (Dots), výjimkou jsou termosublimační
tiskárny, které dělají rovnou pixely tady jsou tedy údaje v DPI v pořádku.
Důležitým údajem je také barevná hloubka. Dobrý scanner zvládne vnitřně
30bitovou hloubku barev, přičemž 24bitová (16,7 mil. barev) je pak použita
externě. 30, resp. 24bitová hloubka znamená 10, resp. 8 bitů na barvu, což
znamená 1 024, resp. 256 barevných stupňů na jednu barvu.
Rozlišení osy Y se pak udává správně nikoli v PPI (přirozeně také ne v DPI),
nýbrž jako rychlost snímání v milisekundách. Také zde se setkáte u výrobce s
údaji v DPI. Většinou je tato hodnota dvakrát větší než hodnota v ose X.
Dodatečný údaj o maximálním softwarovém rozlišení představuje už pouze výsledek
dodatečné interpolace a není pro výběr scanneru rozhodující toto zpracování lze
totiž provést jakýmkoli běžným softwarem pro úpravu grafiky.

Twain co to je?
Pozor, Mark Twain, duševní otec Toma Sawyera a Huckleberryho Fina, nemá v tomto
případě s pojmem Twain nic společného. Američané jsou známí svou zálibou ve
zkratkách. Muselo se najít šikovné slovo pro definici rozhraní scanneru a jako
obvykle pak i nějaký přijatelný význam. A zde je: Twain = Tool Without An
Important Name (nářadí bez zvláštního jména).
Všechny moderní scannery jsou vybaveny rozhraním Twain a zrovna tak s ním
komunikuje i většina softwarových balíků. Pokud program používá interface
Twain, lze jím scanner přímo obsluhovat, aniž by musel být použit speciální
program pro obsluhu scanneru.

Rady při nákupu
Pokud si hodláte opatřit scanner, prostudujte dostupné informační letáky a
nebojte se zeptat prodavačů v odborných obchodech.
Nezapomeňte, že s vaším scannerem musí být dodán driver pro váš operační systém
speciálně u Windows NT 4.0 to není stále
samozřejmostí. Nenechte se odbýt poznámkou, že s rozhraním Twain je možno
scanneru plně využít. Není tomu tak! To by bylo stejné, jako kdybyste měli
motor z Formule 1 v Trabantu. U některých výrobců navíc existují bonusové
softwarové balíky, jako např. OCR-software pro převod textů do elektronické
podoby.

Slovník
CCD Charge Couple Device senzor sloužící k zachycování rozdílů světelnosti. Ve
scanneru je několik tisíc takových CCD elementů uspořádáno v řadě a přes
optický systém čoček čtou předlohu.
Barevná hloubka
Počet barev, které jsou použity k zobrazení. Udávána je v bitech nebo počtem
možných barev. Barva vzniká jako kombinace základních tří barev červené, zelené
a modré.

Gamma korekce
Tato funkce koriguje sílu jednotlivých barevných tónů obrazu. Prostřednictvím
Gamma korekce lze např. vyjasnit nebo ztmavit střední tóny obrazu. Černé a bílé
body tím zůstanou nedotčeny.

Interpolační rozlišení
Interpolace znamená při zpracování obrazu nasazení matematické metody pro
zvýšení rozlišovací schopnosti. Ze stávajících obrazových bodů vypočítá
software další body.

Rastrová šířka
Udává počet rastrovacích linek v jednom rastrovaném obrazu. Normálním způsobem
se udává v linkách na palec (LPI) nebo linkách na centimetr (IPCM).

8 2975 / pen









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.