Jak vybírat webhosting?

Představte si situaci vybíráte webhosting pro svůj vysněný projekt. Dejme tomu, že jste začali jednoduše, zadáním s...


Představte si situaci vybíráte webhosting pro svůj vysněný projekt. Dejme tomu,
že jste začali jednoduše, zadáním slova webhosting v internetovém vyhledávači.
Nevybíráte-li si webhostingové služby denně, toto je přesně ta cesta do pekel,
kdy se během pár chvil ocitnete uprostřed množství čísel, zkratek a hodnot.
Zůstává otázka: Které "číslo" je pro danou položku lepší? Po které z variant
webhostingu mám tedy skutečně sáhnout?
Větší není nutně lepší
Nejvíce protežovanou hodnotou je dnes velikost prostoru pro váš web. Velikosti
v řádech jednotek gigabajtů jsou běžné, a ačkoliv si za takovou službu náležitě
připlatíte, většinou právě toto kritérium považují zákazníci za velmi důležité.
Často ale úplně zbytečně.
Velikost potřebného prostoru je dána především typem obsahu. Statické stránky
si i u velice rozsáhlých projektů vystačí s pár megabajty, u fotogalerií může
jít o desítky, maximálně stovky megabajtů a rozsáhlé dynamické stránky se i po
dlouhodobém provozu pohodlně vejdou přibližně do 200 MB. Jistěže existují
výjimky a možná, že právě vaše situace skutečně několik gigabajtů prostoru
vyžaduje, ale takových projektů je velmi málo, a tak si dnes velká část
majitelů webů zbytečně připlácí za prostor, který nikdy nevyužijí.
Největší zkušenost s tím, kolik prostoru na svůj web budete potřebovat, vám
může poskytnout někdo, kdo již podobný projekt realizoval. Samozřejmě je možné
postupně zvětšovat pronajatý prostor s tím, jak se váš web bude rozrůstat.
Zálohy a zajištění provozu
Rutinní činností každého kvalitního webhostera je zálohování zákaznických dat.
Zálohování by se mělo provádět pravidelně, s předem definovaným cyklem, abyste
vždy věděli, kolika zálohami můžete disponovat nebo disponujete. Existují
webhosteři, kteří takové informace tají, a je tedy otázkou, zda zálohování
skutečně pravidelně provádějí nebo jde spíše o jev náhodný. Takový webhosting
vám pak může připravit spoustu nemilých překvapení při výpadku celého serveru
nebo při chybné manipulaci s vašimi daty.
Do jisté míry může se zálohami souviset i způsob krytí hardwarových výpadků
serveru. Je samozřejmé, že je webhoster schopen velice rychle zajistit náhradní
díly, případně celý náhradní stroj a má předem připravený plán obnovení provozu
serveru při různých výpadcích. Bohužel neexistuje možnost si předem takový plán
prohlédnout, nebo dokonce vyzkoušet, vždy půjde o velice důvěrná data
jednotlivých webhosterů. Jednou z možností je sledování diskusí. Není
webhostera, který by občas neměl nějaký ten drobný výpadek, a proto mnoho může
napovědět i chování webhostera během výpadku či po něm, informovanost klientů,
reakce technické podpory a podobně.
Webhosteři, kteří by, stojíce vedle stroje, jenž se právě ocitl v plamenech,
vysvětlovali klientovi do telefonu, že výpadek není způsoben jejich
společností, ale že se jedná o chybu softwaru a do hodiny se problém určitě
odstraní, již snad vymizeli. Pokud by však nějaký takový ještě existoval, v
internetových diskusích by se o takovém jednání jeho zákazníci jistě zmínili.
Neméně zajímavou věcí je pak zajištění dohledu nad servery a opět se vyplatí
sledovat, kdo data z monitoringu serveru poskytuje veřejně a kdo nikoliv. Těžko
ošálit on-line monitoring a jen ztěží je nějaký monitoring on-line, pokud
server neběží a monitoring mlčí jako hrob. Hodně může napovědět i konfigurace
používaných serverů. Pokud ji webhoster tají, pravděpodobně má pocit, že není
dostatečně vybavený na to, aby zajistil bezproblémový chod nabízených služeb.
Používaný hardware nebývá tajemstvím, webhosteři vybavení svých konkurentů
většinou stejně znají.
Bezpečnost
Bezpečnost dat je velice důležitá, a to především proto, že se v případě jejich
poškození může jednat o ztráty nenahraditelné. Samotné použití bezpečnostních
protokolů však může být zcela neúčinné. Ještě důležitější je zabezpečení
serverů. Zde mám na mysli nejen zálohování dat pro případ havárie jednoho z
disků, nebo v horším případě celého serveru, ale především přístup k nim. A to
jak po fyzické, tak i po síťové stránce. Nacházíte-li v nabídkách zkratky jako
SFTP, POP3S, SSL, narazili jste na otázku bezpečnosti. Tyto zkratky představují
různé protokoly nebo přímo technologie zabezpečení. Může být velmi nezodpovědné
používat všude stejné heslo nebo se tvářit, že nebezpečí neexistuje. Problém s
tím, že někdo vypátrá vaše heslo jednoduchým odposloucháváním síťové
komunikace, sice není nejčastější, vyloučit jej ovšem nemůžeme.
Věřím, že svoje osobní stránky budete s klidem nahrávat na server bez šifrování
komunikace, nebudete potřebovat SSL přístup a jestli bude nutná nějaká
autorizace e-mailu, pak patrně jen proto, že svoji poštu považujete zcela za
osobní a pro ostatní absolutně nepřístupnou. Pracovní projekty či projekty
jinak citlivé si jistě budete chtít ohlídat maximální možnou mírou. Zmíněné
technologie jsou zde právě pro tyto projekty a dnes je rozumné používat je
raději vždy. Co že to má vlastně umět?
Jsou-li vaším projektem pouze statické stránky, zcela se obejdete bez
technologií uvedených v této části textu. Na rozdíl od dynamických stránek je
pro stránky statické možné použít i ty nejzákladnější nabídky webhosterů,
obsahují-li tedy nějaký prostor pro web a ne například pouze e-mail. Pro
dynamické stránky bude třeba najít nabídku, kde se objeví zkratky jako PHP,
ASP, .Net, JSP a podobně. Servery, které obsluhují takové stránky, umějí tyto
jazyky interpretovat a výsledek pak prezentují uživatelům jako webový obsah.
Aby to všechno nebylo úplně jednoduché, u jednotlivých webhosterů se liší
nastavení těchto jazyků, většinou z bezpečnostních důvodů. Někteří webhosteři
vám tedy nedovolí kupříkladu odeslat ze stránek e-maily, jinde budete mít
problémy se čtením souborů či jejich uploadem. Například pro PHP bývá zvykem
nahlédnout do tzv. phpinfo(), pro ASP je dobré znát alespoň seznam dostupných
komponent. Pokud vyžadujete podporu některého z uvedených jazyků, vždy
požadujte zkušební dobu provozu webu, abyste si všechno otestovali dřív, než
svůj web zaplatíte.
Potřebujete databázi?
Pro dynamické stránky se velmi často používají také databáze. Nejčastěji to
bývají MySQL, MS SQL či PostgreSQL, začíná se objevovat i podpora pro LiteSQL
nebo třeba FireBird. Jednotlivé databázové systémy se od sebe většinou trochu
liší, ale vždy je spojuje ovládání přes tzv. SQL příkazy, které jsou normované,
a tedy i do jisté míry kompatibilní.
Co by vás při výběru webhostingu mělo zajímat, je verze databázového systému a
případné omezení velikosti databáze. Je dobré znát i počet databází, které si
můžete zřídit, a způsob, jak k nim můžete přistupovat.
Přístup k databázi je většinou velmi důležitý. Základní přístup se provádí přes
webové aplikace, ovšem externí přístup vám nabídne použití programů
instalovaných na vašem počítači, které bývají pro správu databáze mnohem
vhodnější. Sám externí přístup se může zdát podobnou bezpečnostní hrozbou jako
dále zmiňované SSH, ovšem ačkoliv to není úplně bez rizika, nejde zcela o totéž
a server by případným útokům skrz tento přístup odolával lépe a patrně i bez
citelné újmy. Přístup k datům
Většina webhosterů nabízí zcela standardně FTP či SFTP přístup k datům tvořícím
vaše stránky. K připojení pak potřebujete pouze jednoduchý program (FTP
klienta), jméno, heslo a přístupovou adresu. Existují i další možnosti
přístupu, například WebFTP, což je webová aplikace, do které opět zadáte jméno,
heslo a případně i přístupovou adresu a můžete pak skrze ni přistupovat k
souborům svého webu. Výhodou je, že nepotřebujete žádný program a webová
aplikace je přístupná z celého světa. Ovládání a použití je však složitější a
pro dlouhodobou práci často nevhodné.
Někteří webhosteři nabízejí i jiné přístupy, např. SSH. Jde o přístup přímo do
operačního systému serveru, na kterém váš web běží, a pokud jej někdo nabízí,
je lepší se takovým firmám obloukem vyhnout. Přístup totiž umožňuje náhled
téměř do celého systému, možnost číst si konfigurační soubory a stačí jen
drobná chyba, třeba v nastavení práv souboru nebo procesu, a server je vydán
zcela napospas útočníkům.
Každý svoji vlastní schránku
Součástí webového prostoru je standardně také e-mailové řešení pro vaši doménu.
Existují v zásadě dva modely nabídky e-mailů.
V prvním případě získáte nedefinovaný prostor pro e-maily v doméně, ovšem
omezený počet schránek, které pak bývají omezeny vždy jednotlivě. Ve druhém
případě získáte naopak neomezený počet schránek, ovšem budete omezeni celkovou
kapacitou schránek v doméně.
První způsob vám může nabídnout zřízení jasného počtu účtů, což je snadno
spočitatelné předem, a ve výsledku i velkou kapacitu na schránku. Druhý zase
nabízí jednoduché rozšíření počtu schránek, ovšem s tím, že nestandardní
chování jednoho z uživatelů může omezit všechny.
Přístup k poště?
S nabídkou e-mailů souvisí také tzv. POP3, IMAP či SMTP přístupy. Tyto zkratky
představují protokoly, které můžete používat pro čtení a odesílání e-mailů.
Dnes je běžné nabízet všechny tyto protokoly včetně jejich šifrovaných verzí.
POP3 je nejčastěji používaný protokol pro vybírání schránky. Je využíván
většinou poštovních aplikací na straně klienta, jako je např. Outlook Express,
Thunderbird, The Bat! apod.
Protokol IMAP oproti POP3 nabízí možnosti vlastních složek, synchronizace
e-mailů a různé další možnosti, které mají zpříjemnit práci s elektronickou
poštou. Na druhou stranu se můžete setkat s nekompatibilitou různých programů a
třeba si ve svých e-mailech udělat pěkný nepořádek.
Protokol SMTP je určený k odesílání e-mailů a dnes je již naštěstí zcela běžné,
že e-maily ze své domény posíláte přes SMTP svého poskytovatele webového
prostoru, nikoliv přes svého poskytovatele připojení. Při změně připojení,
například pokud přejdete s notebookem jinam či se spojíte jednou přes mobil a
jindy pevnou linkou, nemusíte měnit parametry připojení.
Další sledovanou možností by měl být tzv. webmail, tedy webová aplikace na
čtení e-mailů. Použijete ji, pokud si budete chtít přečíst či odeslat zprávy
odkudkoliv ze světa. Pokud jste příznivci webmailů, určitě si dostupnost
webmailu u webhostera ověřte.
Když si nevíte rady
Je velmi pravděpodobné, že vznikne situace, kdy vám něco nebude fungovat, nebo
něčemu nebudete rozumět. V takové chvíli se nabízí možnost kontaktovat svého
webhostera e-mailem, méně často přes ICQ či MSN a asi nejméně často
telefonicky. Vůbec nejlepší možnost je pravděpodobně telefonická podpora,
nejlépe na zelené lince. Vždy je dobré si při hledání webhostera ujasnit, zda
oceníte možnost obrátit se na technickou podporu, případně jaký způsob
komunikace vám vyhovuje nejvíce.
I pokud webhoster technickou podporu zákazníkům nabízí, nic to neříká o její
kvalitě. V rámci testování technické podpory vyšlo na internetu několik článků,
kde se porovnává rychlost, věcnost nebo i vstřícnost technické podpory, které
vám mohu vřele doporučit k prostudování.
Ostatně, samotným vyzkoušením technické podpory nějakou zcela jednoduchou
otázkou nic nezkazíte.
Podtrženo, sečteno
Cílem tohoto článku bylo dešifrování základních parametrů a služeb, které se
objevují v nabídkách webhosterů. Ještě předtím, než začnete hledat pro svůj
projekt ten správný webhosting, je třeba odpovědět si na několik základních
otázek. Předně si musíte uvědomit, kdo je příjemcem informací na vašem webu,
jakému účelu bude váš web sloužit, jak často jej budete aktualizovat nebo jaké
materiály bude převážně obsahovat (obrázky, texty, videa...). Teprve pak má
smysl začíst se do nabídek webhostingu a vybrat si takovou službu, která vám
bude přesně vyhovovat, a přitom nebudete zbytečně platit funkce, které
nevyužijete. Nabídka na českém trhu webhostingu je přitom více než dostatečná.
Autor článku je výkonným ředitelem společnosti Ignum.(pat) 6 0986









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.