Jak využít osobní počítač pro záznam a zpracování zvuku

Zabýváte se tvorbou DVD a chcete doplnit videozáznam pořízený pomocí digitální kamery o kvalitní zvukovou složku? C...


Zabýváte se tvorbou DVD a chcete doplnit videozáznam pořízený pomocí digitální
kamery o kvalitní zvukovou složku? Chcete oživit firemní prezentaci, nebo snad
zaznamenat do počítače vlastní hudební pokusy? Máte doma rozsáhlý archiv
vinylových hudebních nosičů a chcete restaurovat léty ohrané praskající
nahrávky a archivovat je na pevném disku nebo na CD-R? Není nic jednoduššího,
neboť dnes je na trhu k dispozici velmi široké spektrum nástrojů nejen pro ryze
profesionální, ale i pro domácí či poloprofesionální práci se zvukem.
Do světa záznamu a zpracování zvuku vnesly počítače v posledních letech zcela
nové světlo. Zpočátku šlo v první řadě o podstatné zjednodušení práce, tedy
střihu a editace i veškerých následných úprav. Vývoj na poli výpočetní techniky
doprovázený růstem výkonu i možností a současně poklesem cenové hladiny většiny
komponent a nástrojů dnes dává velkému množství uživatelů šanci vyzkoušet si
vše na vlastní kůži.
Při současných technologických možnostech a cenových hladinách není utopií
vybudovat si přímo doma malé nahrávací studio, s nímž můžete tvořit či
upravovat digitální zvukový obsah na velmi slušné úrovni ať už jde o tvorbu
zcela nového záznamu nebo třeba o zpracování a archivaci vašich hudebních
médií. V této oblasti lze využít běžně rozšířenou platformu PC, i když zejména
v profesionální oblasti jsou ve velkém měřítku využívány počítače postavené na
platformě Apple (zde budeme hovořit převážně o PC, co se ale týká dostupnosti
poloči plně profesionálních aplikací, ty jsou běžně k dispozici pro obě
platformy). Obecně můžeme říci, že pro tvorbu a úpravu zvukového obsahu je
potřeba, aby počítač disponoval dostatečným výkonem přitom hardwarové požadavky
uváděné výrobci aplikací jsou opravdu jen použitelným minimem.

Zvuková karta
Zvuková karta patřila u běžných PC k těm nejvíce podceňovaným komponentám, na
nichž bylo vždy možné ušetřit. S postupující konvergencí osobních počítačů a
domácího kina či DVD si ale logicky získala vyšší pozornost a i ze strany
běžných uživatelů jsou na ni často kladeny mnohem vyšší nároky to je dáno jak
potřebou práce s multikanálovým zvukem, tak dalšími možnostmi a kvalitativními
parametry. Vzhledem k tomu je třeba počítat s vyšší investicí, která se bude
odvíjet od konkrétních požadavků, neboť právě na kvalitě zvukové karty může
nejeden pokus o tvorbu či zpracování zvukového záznamu ztroskotat. Kupříkladu
samotný multikanálový zvuk dnes nabízejí i zcela běžné karty, jinak je tomu už
u šíře nabídky vstupů a výstupů či kvality převodníků AD/DA pro konverzi
analogového signálu na digitální a obráceně. Při náročnější práci si už
rozhodně nevystačíte s integrovaným zvukem AC97. Nelze opomenout ani fakt, že
dobrá zvuková karta odebere nemalou zátěž ze samotného procesoru PC.
Hlavními parametry jsou u těchto komponent kvalita záznamu zvuku a latence. Pro
dosažení solidní kvality audiozáznamu je třeba počítat se samplovacím
rozlišením alespoň 16 bitů kvalitě CD záznamu odpovídá rozlišení 16 bitů a
samplovací frekvence 44,1 kHz, takže karta, která nedosahuje alespoň těchto
parametrů, se pro podobné účely nehodí. Kvalitnější karty pak běžně poskytují
rozlišení 24 bitů a vzorkovací frekvenci 96 kHz (případně i 192 kHz).
V případě latence spočívá základní požadavek v tom, že karta i samotný procesor
počítače musejí poskytovat dostatečný výkon na to, aby bylo možné pořizovat
záznam s playbackem v reálném čase. Jinými slovy, u levnějších karet není
samozřejmostí, že budete moci v reálném čase nahrávat při současném playbacku
záznamu. Pokud budete chtít například zachytit mluvené slovo nebo typicky
hudební nástroj, je dosti matoucí slyšet se se zpožděním byť jen o čtvrtinu
sekundy, nemluvě o tom, že záznam nové stopy do existujícího záznamu je takto
velmi obtížné, ne-li nemožné realizovat při zachování synchronizace. Nízká
latence se tak stává dalším důležitým parametrem, který bude při hrát výběru
karty roli. Obecně lze říci, že běžně lze pracovat s kartou, jejíž zpoždění se
pohybuje okolo 10-12 milisekund, u kvalitní karty dosahuje latence i 2-5
milisekund. To se týká produktů, které podporují ovladače ASIO 2.0.
Na základě svých požadavků a konkrétního využití karty budete dále zvažovat
možnosti konektivity, tedy nabídku vstupů a výstupů. Karty střední a vyšší
třídy nabízejí například mikrofonní vstupy, linkové i digitální vstupy a
výstupy, výstup na sluchátka atd.
K populárním patří v této třídě produktů výrobky firem M-Audio (například
Audiophile 24/96), R.M.E. (Digi 96/8 Pad) atd. Velmi dobrými parametry ale
disponuje i karta Sound Blaster Audigy 2 Platinum společnosti Creative, která
tak, dá se říci, stojí na pomyslné hranici mezi mainstreamovými kartami pro
oblast domácího kina na PC a dražšími high-endovými komponentami. Někteří
uživatelé volí i kombinaci dvou zvukových karet jednu používají pro digitální
zábavu, multimédia či hry (s multikanálovým výstupem pro prostorový zvuk) a
druhou pro záznam zvuku (s odpovídajícími parametry latence i kvality záznamu).
Za zmínku stojí také fakt, že mnozí výrobci nabízejí také externí alternativy
svých produktů, které lze k počítači připojit prostřednictvím USB nebo FireWire
portu, což je zajímavá alternativa vzhledem k možnosti mobility. Kartu pak
můžete používat podle potřeby nejen ve spojení s různými PC, ale především i s
přenosným počítačem kombinace notebooku a externí karty tak dává možnost
pořizovat kvalitní audiozáznam přímo "v terénu". Pokud jde speciálně o
notebooky, jsou k dispozici i karty, jež lze připojit přes rozhraní PCMCIA.
Stejně jako u jiných typů externích komponent (pevných disků, vypalovaček a
dalších) je nutné počítat s vyšší cenou. Na druhou stranu rozhraní USB, potažmo
i FireWire dnes podporuje každý běžný počítač.

Záznamový software
Na trhu softwaru vícestopých (multitrackových) systémů pro záznam a zpracování
audia je k dispozici velmi široká nabídka programů různého druhu. Jejich funkce
a nástroje přitom nabízejí vše, co měl kdy k dispozici třeba producent Beatles
George Martin na pultech svého velkého studia Abbey Road ba dokonce mnohem
více. Rozdíl je samozřejmě v tom, že nyní vše běží na počítači.
Ještě přibližně před čtyřmi lety se ani počítačová nahrávací studia neobešla
bez obrovských hardwarových racků plných externích efektů (ekvalizérů,
kompresorů, reverbů atd.), dnes už však sofistikovaný software a výkonový
potenciál PC (či Maců) nabízí možnost provádět veškeré úpravy přímo
prostřednictvím počítače.
Pro domácí nebo poloprofesionální práci se zvukem si přitom vystačíte i s
nepříliš nákladným vybavením. Můžete si tak pořídit levnější programové
vybavení, s nímž se naučíte základům práce na nižší úrovni a posléze budete
pouze upgradovat, až budete chtít postoupit na vyšší úroveň většina
produktových rodin aplikací nabízí takový způsob upgradu, je dobré se však u
konkrétních programů na tyto možnosti předem informovat u dodavatele.
Platí zde běžné pravidlo poměru ceny a výkonu, kdy cenové rozdíly mezi různými
softwarovými balíky (v nabídce jednoho výrobce) odrážejí šíři nabízené
funkcionality. Vyšší cena tedy znamená více různých efektů, nástrojů,
ovládacích prvků, zvukových stop atd. Je dobré poznamenat, že mezi různými
výrobci se mohou cenové hladiny pochopitelně lišit například v závislosti na
"značce" či dalších faktorech typicky například Sonar 2.0 (respektive 3.0)
firmy Cakewalk nabízí srovnatelnou funkcionalitu jako některé výrazně dražší
produkty konkurentů. V podstatě se ale dá hovořit o dominantním postavení čtyř
výrobců.
Mezi ně patří firma Steinberg se svým softwarem Cubase, který je dodáván pro
platformy PC i Mac. Na vrcholu řady produktů pro domácí studio přitom stojí
verze Cubase SX, o něco méně vybavenou a levnější verzí je pak Cubase SL.
Další významnou firmou na tomto poli je Digidesign, výrobce řady Pro Tools, jež
je opět dostupná pro platformy Mac i PC (Windows XP). Nástroje firmy Digidesign
jsou dnes prakticky nejoblíbenější mezi producenty zvučných jmen, je ale nutné
si uvědomit, že ti zpravidla používají high-endové verze, jejichž cena a
možnosti zcela přesahují rámec domácí či poloprofesionální práce se zvukem. K
dispozici je však i odlehčená verze Pro Tools LE, která je dodávána s hardwarem
Digi 001. Zde ale musíme poznamenat, že ačkoliv GUI rozhraní samotné aplikace
se velmi podobá tomu, jaké byste mohli vidět v některém velkém studiu v Miami,
nejde jen o zjednodušenou verzi profesionálního softwaru. Na rozdíl od jiných
prodejců aplikací totiž Digidesign dodává celý balík včetně zvukové karty (zde
Digi 001), a především právě hardwarové komponenty dávají profesionální verzi
Pro Tools její možnosti. Například další varianta Pro Tools LE nabízená s
kartou Digi 002 už stojí dvojnásobek.
Společnost eMagic se na trhu etablovala se svou produktovou řadou Logic Audio.
Zhruba před necelými dvěma lety byla firma koupena společností Apple, což
vysvětluje, proč jsou tyto produkty dodávány pouze pro platformu Mac. K
dispozici jsou dnes verze Logic Pro 6 a Logic Express 6, přičemž zejména druhá
z nich je cenově relativně dostupná.
Společnost Cakewalk je známá jako výrobce softwaru Sonar, který je naopak k
dispozici výhradně pro Windows. Právě to bývá často uváděno jako jeho výhoda,
neboť byl pro tuto platformu primárně navržen, zatímco většina ostatních
nástrojů byla původně vyvíjena pro počítače Apple, a teprve poté začala být
nabízena pro běžná PC. Vlajkovou lodí firmy je nyní Sonar 3.0, který za oproti
konkurentům zvučných jmen poměrně zajímavou cenu nabízí obsáhlou sadu nástrojů
pro záznam i úpravu zvuku. Bez zajímavosti však není ani low-endová verze Home
Studio, která postačuje pro méně náročnou práci.
Důležitou oblast softwarových nástrojů tvoří také tzv. singletrackové aplikace,
tedy takové, které pracují pouze s jedinou zvukovou stopou (nebo ve stereu).
Umožňují pořízení zvukového záznamu, jeho editaci, konverzi digitálních
formátů, ekvalizaci a doplnění efektů nebo i vypalování. To však pro účely
mnohých uživatelů, kteří software nepoužívají například pro pořizování
hudebního dema, ale pouze pro editaci audiosouboru, zcela postačuje. Navíc
některé (zvláště ty levnější) vícestopé aplikace využívané jako sekvencery
poskytují dosti omezené možnosti editace zvukové stopy, takže je občas mnohem
pohodlnější provádět ji v samostatné aplikaci. Nebývá výjimkou, že je nějaká
základní singletracková aplikace bundlována přímo ke zvukové kartě. K
nejznámějším patří programy Sound Forge (aktuálně ve verzi 7) vyvinutý firmou
Sonic Foundry (nyní se nachází v nabídce firmy Sony, která řadu audioproduktů
Sonic Foundry koupila) a Cool Edit Pro od firmy Syntrillium (ten koupila
společnost Adobe a nabízí jej pod označením Adobe Audition).
Zajímavou oblast softwaru tvoří restaurační nástroje jako Noise Reduction (2.0,
rovněž patří do řady audio aplikací koupených firmou Sony od Sonic Foundry) či
Clean Plus společnosti Steinberg, které jsou určeny speciálně pro konverzi,
záznam a archivaci starších analogových nahrávek typicky vinylových desek.

Plug-iny
Zřejmě k největšímu kroku kupředu v oblasti domácí práce se zvukem došlo v
posledních letech na poli plug-inů (nebo "virtuálních nástrojů"), které jsou
vyvíjeny, aby uživatelům pomohly snáze uplatnit jejich kreativitu. Zatímco
standardní MIDI zvuky dnes zůstávají trochu stranou pozornosti, při využití VST
(Virtual Studio Technology) plug-inu znějí zvuky dnes už klasických nástrojů
jako Rhodes Piano či Hammond Organ v porovnání s originálem velmi přesvědčivě.
Podobně i elektrická kytara nahraná přímo do počítače vám po zpracování
příslušným simulačním VST plug-inem, jako je Warp VST, poskytne dojem, že zvuk
vychází ze skutečného marshallského stacku. Dnes jsou k dispozici plug-iny,
které byly vyvinuty, aby pokryly všechny fáze a aspekty záznamu i úpravy zvuku:
chorusy, reverby, nástroje pro úpravu/změnu ladění, virtuální nástroje jako
bicí, piana, kytary i klávesové nástroje, simulátory zesilovačů, speciální
efekty pro studiovou práci atd.

Mixáž a monitoring
Pro úplnost se ještě stručně zastavme u dalšího vybavení, bez něhož se zřejmě
při rozsáhlejší práci se zvukem na PC neobejdete. V případě, že budete pro
záznam používat různé zdroje zvuku jako mikrofon, případně hudební nástroje,
budete potřebovat vhodné rozhraní umístěné mezi zdrojem signálu a zvukovou
kartou.
Některé z karet jsou vybaveny jednoduchým mixážním pultem (zvláště ty dražší),
mnohé interní karty se však alespoň bez malého externího mixážního pultu
neobejdou. Naštěstí nároky na jeho funkcionalitu nemusejí být velké, neboť
většinu efektů a operací budete zřejmě provádět pomocí softwaru v podstatě
potřebujete mít především možnost přizpůsobit úrovně signálu tak, aby je
zvuková karta byla schopna zpracovat. Není třeba, aby mixér disponoval
množstvím ovládacích prvků, naopak čím méně, tím lépe z hlediska čistoty
zachyceného zvuku.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.