Jak zvolit platformu

Pro rozhodnutí, která z platforem .Net a J2EE nejlépe vyhovuje potřebám vaší firmy, je třeba zvážit množství krit


Pro rozhodnutí, která z platforem .Net a J2EE nejlépe vyhovuje potřebám vaší
firmy, je třeba zvážit množství kritérií. Zde si uvedeme alespoň základní
vodítko pro takové úvahy.
Výjimkou nebývají ani smíšená prostředí zvláště větší firmy se často nevyhnou
nutnosti řešit různé problémy použitím různých platforem. Otázka pak zní,
kterou architekturu zvolit pro řešení daného problému a jak vše integrovat do
celého systému. Výjimkou není např. použití platformy Microsoftu pro
prezentační vrstvu a J2EE pro obchodní logiku.
1. Zvažte důležitost přenositelnosti aplikací v rámci vaší firmy. Java sice
možná nesplňuje známé heslo "write once, run anywhere" úplně doslova, nicméně
podle Randyho Heffnera, analytika Giga Information Group, bývá přenositelnost
J2EE dobrá alespoň u stěžejních komponent jako obchodní logika, JSP (Java
Server Pages) či EJB (Enterprise JavaBeans).
Framework .Net naopak běží jedině pod Windows. Microsoft zčásti podřídil svůj
framework standardům, avšak "do takové míry, aby bylo možné aplikaci
provozovanou na jiné platformě propojit se serverovým prostředím Microsoftu".
Ačkoliv existují i open source projekty pokoušející se umožnit, aby .Net běžel
na jiné platformě, žádné nelze v současnosti považovat za spolehlivé.
Microsoft tvrdí, že důležitější než portabilita je interoperabilita přičemž
aplikace určené pro .Net mohou sdílet informace s aplikacemi na jiných
platformách prostřednictvím webových služeb.
2. Zvažte schopnosti vašeho existujícího vývojářského zázemí a možnosti
stávající infrastruktury. Školení vývojářů může být dosti nákladné, stejně jako
změny ve současné infrastruktuře, takže důležitým kritériem bude často otázka,
které z obou prostředí dané situaci lépe vyhovuje.
Pokud firma používá určitou operační platformu jako dominantní, pak je v
mnohých případech otázka rozřešena. Tam, kde to neplatí, je třeba zvážit
konkrétní situaci. Podle Thomase Murphyho, analytika společnosti Meta Group, je
třeba zodpovědět otázku, zda Unix slouží pouze jako platforma pro databázi,
nebo jde jeho role i dále, jakým způsobem budete propojovat vyvíjenou aplikaci
se stávajícími (legacy) aplikacemi, nebo zda např. chcete vytvořit novou
obchodní logiku na legacy platformě.
3. Odhadněte komplexnost aplikací, které hodláte vybudovat. Nástroje Microsoftu
mají oproti Javě náskok, pokud jde o realizaci aplikací vyžadujících složitější
grafické rozhraní nebo dodávajících obsah webovým prohlížečům. Ačkoliv se
javové nástroje rychle zlepšují, stále platí, že nástroje Microsoftu jsou
považovány za snadněji použitelné.
Heffner říká, že prostředí J2EE zase poskytuje mnohem větší možnosti pro vysoce
škálovatelné aplikace se složitou obchodní logikou. Takové aplikace mají
složitou architekturu a J2EE nabízí oproti platformě Microsoftu více možností
např. pro session management, fail-over a load balancing. Podle tvrzení
analytiků tak bude J2EE zatím zřejmě i nadále preferovanou volbou pro vysoce
škálovatelné a kritické aplikace, zatímco .Net se jeví jako smysluplný pro
aplikace realizované rychle a s nízkými náklady.
4. Prozkoumejte situaci v podpoře ze strany vašich dalších dodavatelů. Vzhledem
k tomu, že se dodavatelé jako Oracle nebo SAP AG o Javu opírají, je třeba
počítat s tím, že v případě nasazení jejich produktů ji nebude možné zcela
obejít. Další úvahy by se měly týkat nezávislých softwarových prodejců, kteří
vyvíjejí aplikace pro určité vertikální odvětví.
5. Pečlivě spočítejte veškeré náklady. Na základě přímých nákladů se platforma
Microsoftu jeví jako zajímavé řešení. Serverový operační systém Windows se
prodává i s aplikačním serverem, zatímco ceny populárních javových aplikačních
serverů začínají mezi 8-10 000 dolarů na CPU.
Např. Hewlett-Packard ale dodává aplikační server také spolu s operačním
systémem, nemluvě o alternativách, jako je open source server JBoss. Lepší, než
jednoduše porovnávat náklady na aplikační servery, je podle Heffnera použít
model celkového ekonomického dopadu, který bere v úvahu i otázky výhod a
flexibility, které jsou důležité pro možnosti budoucího vývoje.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.