Jaké jsou platy v ČR

Rozdělení, vývoj a perspektivy mezd IT zaměstnanců Jen málo témat je natolik citlivých jako odměny za práci. Citlivo...


Rozdělení, vývoj a perspektivy mezd IT zaměstnanců
Jen málo témat je natolik citlivých jako odměny za práci. Citlivost tématu
dokládá velmi vysoký podíl chybějících odpovědí, kdy dotazovaní odmítli údaje o
svém finančním ohodnocení jakkoliv specifikovat. Podíl těchto respondentů činil
36 %. I přesto však zbývající téměř dvě třetiny platných odpovědí poskytují
dostatečně robustní základ pro zobecnění hlavních trendů. Konkrétním předmětem
našeho výzkumného zájmu byl průměrný hrubý měsíční příjem respondenta včetně
všech bonusů a odměn, přičemž ty z výhod, které jsou poskytovány jednorázově,
byly rozpočítány do měsíčního průměru. Pro zachování diskrétnosti prezentujeme
získané údaje v kategorizované podobě.
Již základní údaj o podílu respondentů, jejichž příjem se pohybuje v
definovaných pásmech, ukazuje na poměrně značný rozptyl: zatímco naprostá
většina dotazovaných (73 %) přiznává hrubý měsíční příjem do 40 000 Kč, lze
mezi dotazovanými identifikovat 3 % pracovníků, jejichž příjem činí více než
trojnásobek této částky (tedy více než 120 000 Kč).
A jaké jsou hlavní faktory, které výši příjmu determinují? V rámci
realizovaného průzkumu jsme je rozdělili do tří hlavních skupin:

Faktory na straně pracovníka: Do této skupiny faktorů patří zejména nejvyšší
dosažené vzdělání a také pohlaví. Analýza platové diferenciace provedená na
základě nejvyššího dosaženého vzdělání ukazuje, že příjmy středoškolsky
vzdělaných pracovníků IT zpravidla nepřesahují 80 000 Kč, přičemž příjmy 87 %
jednotlivců z této kategorie dosahují nejvýše 40 000 Kč. Naproti tomu jsou to
právě vysokoškoláci, kteří mají vyšší pravděpodobnost dosáhnout nejvyšších
příjmů. Specifickou podskupinu pak představují pracovníci, kteří dosáhli
vědeckých titulů (CSc., PhDr.), jejichž příjmy ovšem obvykle nepřesahují 60 000
Kč.
Zajímavá je platová diferenciace provedená na základě pohlaví: ženy v IT sice
nedosahují špičkových výdělků (příjmy žen ani v jednom případě nepřesáhly
hranici 60 000 Kč), na druhé straně však jejich zastoupení v nejnižší platové
skupině není tak výrazné jako v případě mužů. Zdá se tedy, že z příjmového
hlediska tvoří ženy poměrně homogenní skupinu (což je mimo jiné dáno i jejich
nižším zastoupením mezi dotazovanými IT profesionály).

Faktory spjaté s výkonem konkrétní funkce: Do druhé skupiny faktorů patří
především velikost IT oddělení (tedy počet podřízených) a účast respondenta na
vedení organizace. Tyto faktory jsou totiž na jakémsi pomezí vždy záleží na
významu, který je problematice IT v dané organizaci přisuzován, a na
organizačním začlenění IT, na druhé straně však jde také o samotnou činnost a
aktivitu respondenta vyplývající z jeho funkčního zařazení apod. Z odpovědí
dotazovaných vyplývají významné platové diference, založené na funkčním
zařazení. Mezi CIO je podíl pracovníků s příjmem do 40 000 Kč nejnižší (56 %),
zatímco mezi vedoucími IT/IS je jejich podíl 71 % a v případě správců sítí činí
dokonce 91 %. Současně přitom platí, že příjmy správců sítí přesahují hranici
60 000 Kč jen velmi výjimečně (cca 3 %). Mezi vedoucími IT/IS a CIO již tak
výrazné platové diference patrné nejsou a záleží do značné míry na zvyklostech
a pojmových konvencích používaných v té které organizaci. Provedená srovnávací
analýza pracovní náplně CIO a vedoucích IT/IS je totiž také velmi podobná.
Z dalších analýz vyplývá, že vyšších příjmů dosahují pracovníci, již vedou
samostatná oddělení či úseky IT, a současně také ti, kteří vedou početnější
oddělení IT (kritickou hranicí je v této souvislosti počet 10 pracovníků v IT
oddělení).

Faktory na straně organizace: Mezi relevantní faktory, které vytvářejí
předpoklad pro výši příjmů (nejen) pracovníků IT, zařazujeme zejména předmět
činnosti, obrat/výnosy organizace a charakter vlastnictví. Z odpovědí
dotazovaných respondentů vyplývá, že v organizacích, jejichž obrat za rok 2003,
což je poslední známý údaj, nepřesáhl 100 milionů Kč, není nikdo z IT odměňován
částkou přesahující 40 000 Kč. Příjmy jedné pětiny pracovníků IT z organizací,
jejich roční obrat se pohybuje mezi 100 miliony Kč a 1 miliardou Kč, sice
přesahují 40 000 Kč, ale obyčejně nejsou vyšší než 80 000 Kč. Nejvyšších příjmů
pak dosahují pracovníci z organizací, jejichž obrat přesahuje 1 miliardu Kč.
Podobně výrazná platová diferenciace je patrná mezi českými a zahraničními
subjekty, kdy jsou to právě organizace se zahraniční majetkovou účastí, které
poskytují pracovníkům v IT vyšší ohodnocení. Překvapivě výrazná platová
diferenciace je viditelná také ve veřejném sektoru, kde podíl zaměstnanců IT s
nejnižšími příjmy je sice podobný jejich podílu v českých organizacích, na
druhé straně však jsou v rámci veřejného sektoru patrné i nejvyšší příjmy
přesahující 120 000 Kč.

Dynamika platů v IT
Získané výsledky ukazují na skutečnost, že podíl dotazovaných pracovníků,
jejichž příjem se za poslední rok nijak nezměnil, činí téměř dvě pětiny (38 %).
Naproti tomu 58 % IT pracovníkům se plat v posledním roce zvýšil a v celém
zkoumaném souboru existuje i skupinka 4 % jednotlivců, jejichž plat se v
posledním roce snížil. Snížení platu těchto 4 % respondentů činilo v průměru 7
% a týkalo se těch zaměstnanců, jejichž příjem nepřesahuje 40 000 Kč.
Do budoucna pracovníci v IT odděleních hledí rovněž diferencovaně 47 % očekává
v roce 2005 zvýšení svého platu. Přibližně polovina dotazovaných si myslí, že
jejich plat zůstane na stejné úrovni jako v loňském roce. Dvě procenta
pracovníků IT se domnívají, že se jejich plat v průběhu roku 2005 sníží,
přičemž průměrná míra očekávaného snížení představuje 17 %, což je již poměrně
citelná změna. Získané údaje bohužel neumožňují formulovat závěr, zdali k
tomuto snížení dojde kvůli očekávané změně zaměstnavatele či jinému pracovnímu
zařazení, nebo zda půjde o skutečnou redukci platu.

O výzkumu
Pro přípravu tohoto článku byly použity údaje z unikátního výzkumného projektu,
který exkluzivně pro IDG Czech realizuje společnost Markent. V rámci tohoto
výzkumu, jehož aktuální fáze byla realizována na počátku roku 2005, byl
podroben detailnímu zkoumání korporátní koncový trh konkrétně organizace, které
jsou předplatiteli týdeníku Computerworld. Celkem byly (podobně jako v minulých
letech) zpracovány odpovědi zástupců 303 organizací, vybraných takovým
způsobem, aby přesně kopírovali strukturu předplatitelů týdeníku.
Vzhledem k tomu, že výzkum probíhá již od roku 2000, je na základě získaných
dat možné nejen popisovat aktuální stav, ale lze sledovat i dlouhodobé vývojové
trendy v širokém spektru jednotlivých segmentů IT trhu.
Relevanci prezentovaných zjištění dokládá dlouhodobě ověřovaná informace o tom,
že institucionální předplatitelé časopisu Computerworld učiní přibližně
polovinu z celkového objemu investic do informačních technologií v ČR.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.