Jazyk HTML právě zemřel, netruchlete, zapomeňte

Počátkem února se v celosvětové diskusní skupině xml-dev objevila krátká zpráva jednoho vývojáře z USA, jenž v h...


Počátkem února se v celosvětové diskusní skupině xml-dev objevila krátká zpráva
jednoho vývojáře z USA, jenž v hlavním vysílacím čase sledoval v televizi
reklamu, kterou popsal takto: "Ve výtahu se dva lidé baví o někom třetím a s
opovržením o něm konstatují: Ten ani neví, co je to XML." A to může znamenat
pouze jediné začátek kampaně na rozšíření povědomí o XML mezi běžné uživatele.
Zákazníkovi je sice jedno, k čemu je XML vlastně dobrý, ale samozřejmě ho chce
mít ve svých nových programech, ať už je to cokoliv. Doufám, že po přečtení
tohoto článku už o vás nikdo nebude moci tvrdit, že ani nevíte, co je XML.
Zkratka XML znamená eXtensible Markup Language (rozšiřitelný značkovací jazyk).
Nejedná se vlastně o nic jiného, než o soubor několika pravidel, podle kterých
je možné vytvářet konkrétní formátovací jazyky (XHTML, WML) a který byl přijat
jako standard konsorciem W3C (členy tohoto konsorcia je velké množství firem,
včetně těch největších, které společně přijímají standardy významné pro
Internet). Jedná se o velmi promyšlený a propracovaný soubor pravidel, který je
zároveň dostatečně jednoduchý na to, aby byl srozumitelný a zároveň natolik
bohatý, aby autory konkrétních formátů neomezoval. Ještě mnohem důležitější je
fakt, že tuto normu akceptovala celosvětová komunita a významní autoři a
prodejci softwaru přislíbili, že se jí budou řídit. A svůj slib již také
začínají plnit.
Tato skutečnost je nesmírně důležitá. Podívejme se na dnešní situaci. Každý
výrobce používá vlastní formát, který se od konkurence může velmi výrazně
lišit. Pokud někdo vytváří překladač z jednoho formátu do druhého, musí čelit
mnoha problémům. Formáty se řídí různými pravidly, používají rozdílné
oddělovače a konvence a jelikož je každý formát ve své podstatě jedinečný,
neexistuje mnoho použitelných nástrojů, které by práci ulehčily. Ve světě XML
má každý možnost vytvářet vlastní názvy pro jednotlivé formátovací instrukce,
musí se však řídit řadou pravidel, která nesmí překročit. Tento fakt přináší
velkou výhodu. Základní konstrukce odvozených formátů je pevně stanovena, takže
existují obecné nástroje, které lze použít při mnoha různých úkolech.
Nechybí mu něco?
Jedním z těchto velmi užitečných nástrojů je možnost validace, tedy přesné
ověření toho, zda ve formátu něco nechybí nebo nepřebývá. Základem pro validaci
jsou DTD (definice typu dokumentu). S pomocí DTD je možné na několika řádcích
určit, které názvy a typy konstrukcí jsou ve formátu povoleny a které nikoliv.
Tento fakt má velký význam. Můžete například psát velmi dlouhý článek ve
formátu XML nebo vytvářet program, který převádí výstup z databáze do XML
souboru. I v případě, že jste velmi pečliví, tak zajisté uděláte několik chyb,
které pak musíte pracně vyhledat. Možná jste se přepsali při psaní názvu
jednoho z elementů v převodním programu a místo písmene "y" jste použili
písmeno "z" a to v místě, které je používáno jen občas. Váš konverzní program
tedy ve většině případů bezchybně pracuje, ale občas udělá nevysvětlitelnou
chybu. Pokud je váš překladač určen pro bankovní systém, který do XML převádí
data o objednávkách klientů, může mít takováhle chybička velmi nákladné
následky. Pokud je ovšem pro tento formát připraveno DTD, veškeré problémy se
odstraní hned v zárodku. V průběhu validace začne ověřovací program (validátor)
varovat, že dokument obsahuje chybu. Tento jednoduchý příklad vám asi napoví,
proč je jedním z nejvýznamnějších oblastí uplatnění XML elektronická komerce.
Konečně to najdete
Pro mne osobně je ale nejzajímavější jiná oblast, kterou nástup XML zcela
změní, tedy Internet. Internetu nyní vládne HTML. Tento formátovací jazyk
vznikl počátkem 90. let a z hlediska struktury dat si je s XML příbuzný. Někdy
se píše, že XML a HTML jsou bratranci. V HTML je na rozdíl od XML možné
vynechávat některé formátovací konstrukce a tvůrci prohlížečů ještě navíc
umožnili, že i dokumenty, které požadavky HTML nesplňují, mohou být alespoň
částečně prohlížečem zobrazeny, neboť prohlížeče se snaží chybějící části
domyslet. Tato fakta hrála na počátku rozvoje Webu velmi významnou roli při
rozšíření HTML, protože i naprostí začátečníci byli schopni vytvářet alespoň
jednoduché dokumenty a pokud v nich neudělali příliš chyb, tak se dokumenty
většinou zobrazily tak, jak tvůrce očekával. Jenže tato dřívější výhoda se v
poslední době stávala velkou slabinou brzdící rozvoj Internetu.
Web se rozrostl do rozměrů, o kterých se nikomu před pár lety ani nesnilo. Na
Internetu se nacházejí velmi cenné informace, jejich hledání však připomíná
příslovečné pokusy o objevení jehly v kupce sena. Běžný HTML dokument obsahuje
pouze instrukce typu: toto místo vyznač tučně, tady vytvoř hypertextový odkaz,
tato data uspořádej do tabulky. Tyto informace však nijak nepomohou studentovi
lékařské fakulty, když hledá dostupné informace o lidském oku. Dá se očekávat,
že v záplavě informací, které se na něj vychrlí, budou jídelní lístky s
vaječnými specialitami, domovské stránky náctiletých slečen, stěžujících si na
problémy s punčochami nebo oficiální stránka mysliveckého sdružení zápasícího s
pytláky.
V XML lze informace označit mnohem přesněji. Pro členění dat lze využívat
libovolné názvy, takže důležité informace z dokumentu mohou být označeny tak,
že je prohlížeč neukáže při zobrazení dokumentu, při jeho prohledávání je však
možné těchto názvů využít. Čtenář může namítnout, že mu to stejně příliš
nepomůže. Příslušná data musí nejdříve někdo označit a při tomto označování
používat nějaký standardní způsob, kterému budou počítače rozumět. To je
samozřejmě pravda. XML není všelék. Dává však do rukou nástroj, který značení
dat usnadňuje. Čím menší námahu takové značení vyžaduje, tím větší je šance, že
se bude používat.
Problémemem se standardizací dat se zabývá řada organizací. Vznikají
iniciativy, jako např. Dublin core, které sestavilo seznam základních prvků,
které by měly být používány při bibliografickém značení dokumentů (tedy např.
používání názvů creator pro autory, title pro název dokumentu atd.). Konsorcium
W3C také přijalo standard RDF, s jehož pomocí lze jednoznačným způsobem
definovat vztahy mezi jednotlivými dokumenty a dalšími zdroji informací.
Jak je to s prohlížeči
Vraťme se ale zpět k prohlížečům. Nejnovější generace prohlížečů již XML
alespoň částečně podporuje a již v blízké budoucnosti se dá očekávat, že se XML
stane primárním jazykem Internetu. K přechodu ze světa HTML do oblasi XML velmi
přispěje nový standard, který byl přijat počátkem tohoto roku s názvem XHTML1.0.
Jak již jsem se dříve zmínil, v XML je možné vytvářet libovolné názvy pro
označení jednotlivých datových celků a HTML se XML svými formátovacími pravidly
velmi podobá. XHTML je ve své podstatě typický na XML založený formát, který
používá názvy elementů a atributů používaných v HTML 4.0. Pokud již dnes HTML
ovládáte, bude váš přechod na XHTML snadný, budete si jen muset dát pozor na
několik zvláštností a neustále si uvědomovat, že XML je mnohem přísnější při
vynucování pravidel.
Většina z vás jistě také slyšela o WAPu, tedy o skupině protokolů, které
umožňují efektivní přenos dat při bezdrátové komunikaci. Protokoly WAP vytváří
WAPforum, sdružení předních výrobců mobilních technologií, obdoba W3C ze světa
Internetu.
Je velmi potěšitelné, že se W3C a WAPforum rozhodly těsně spolupracovat při
přípravě dalších specifikací. Tato spolupráce by již brzy měla přinést první
výsledek. Jedním ze základních stavebních kamenů WAPu je značkovací jazyk WML,
který ve WAP aplikacích plní stejnou úlohu jako HTML v oblasti Webu. Tento
jazyk je založen na XML a přejímá z HTML některé konvence, které jsou však
doplněné o další prvky specifické pro problematiku bezdrátových zařízení
(pomalá rychlost připojení, malá zobrazovací zařízení).
W3C a WAPforum nedávno oznámily, že příští verze XHTML již bude v sobě
obsahovat WML a tyto jazyky tedy splynou. Tento fakt velmi ulehčí život
poskytovatelům informací v blízké budoucnosti, na které je kladeno stále více
nároků. Jejich velkou starostí není jen kvalita a aktuálnost vlastních
informací, ale také způsob, jakým jsou zobrazovány. Jejich data mohou být čtena
na 21" monitorech nebo také na dvouřádkovém displeji mobilního telefonu.
Tato poslední věta nás ovšem přivádí k dalšímu, velmi vážnému problému. V
blízké budoucnosti budou snad oba standardy propojeny, takže tvůrcům stránek
postačí znalost jediného jazyka. Jenže často není smysluplné posílat stejný
dokument na obrovskou plochu monitoru a na trpasličí displej mobilního
telefonu. V případě, že mobilní telefon přijímá propracované grafické stránky,
tak i v případě, že uživatel přečká nekonečné minuty stahování, tak stejně
mnoho smysluplných informací nezobrazí, protože příchozí dokument bude naprosto
nepřehledný. Stránky optimalizované pro malé displeje zase na velkých
monitorech nevypadají nejlépe a obsahují příliš málo informací.Znamená to tedy
psát každý dokument zvlášť? Naštěstí ne. XML se vyznačuje pevnou strukturou dat
a jak jsem již v úvodu napsal, existuje řada nástrojů, které jsou obecně
použitelné na všechny typy XML dokumentů.
Tajemný XSLT
Pro mne osobně bylo největší událostí minulého roku schválení standardu XSLT.
Tento standard byl schválen společně se standardem XPath, ze kterého XSLT
vychází, 16. listopadu 2000. Jedná se o programovací jazyk, který se
specializuje na zpracování XML dokumentů. S jeho pomocí můžete velmi snadno
měnit jeden typ XML formátu na jiný, nebo jej můžete převádět do formátu HTML a
ten pak posílat čtenářům. Zde se nachází řešení řady budoucích (ale i
současných) problémů.
Moderně uvažující člověk, který se zabývá prezentací informací nejen na
Internetu, bude postupovat následujícím způsobem. S pomocí nějakého obecného
nebo specializovaného editoru zadá potřebné informace do podoby XML. Vzniklý
XML dokument je určen k dalšímu zpracování a jeho formát tedy může být cílen
tak, aby dokázal zachytit co nejvíce informací bez zbytečného obtěžování autora
textu. Zdrojový XML dokument je poté převeden s pomocí několika rozdílných XSLT
programů do různých podob, např. zaměřených na WAP aplikace, na uživatele
připojené pomalým modemem, na nejmodernější počítače s vysokorychlostní
konektivitou, pro tisk. Jelikož se dá očekávat, že jednotlivé autorské
dokumenty budou spadat jen do několika různých okruhů, stačí vytvořit pro každý
typ jednu XSLT šablonu, kterou je možno v případě potřeby mírně upravovat.
Zastánci jiných programovacích jazyků mohou namítnout, že takovou možnost jim
dává jejich programovací jazyk také. Já se však odvážím tvrdit, že pokud XSLT
ovládnete, budete pracovat mnohem účelněji. Možnosti použití XSLT ve srovnání s
jinými jazyky jsou omezené, pokud je však pro daný problém vhodný, potom je
práce s ním neuvěřitelně efektivní. Příští generace prohlížečů již bude
obsahovat XSLT přímo v sobě (dnes již takový převaděč obsahuje Internet
Explorer 5, který však implementuje tak starou a odlišnou verzi XSLT, že je pro
dnešní potřeby nepoužitelný) a bude tedy dostupný téměř na všech počítačích.
Díky své jednoduchosti, efektivitě a dostupnosti se s velkou pravděpodobností
stane nejpoužívanějším programovacím jazykem.
Některým čtenářům se možná nelíbí, že hovořím o XSLT jako o programovacím
jazyku, když XSLT je vlastně součástí standardu, který popisuje tabulky stylů.
Pro XSLT je však podle mého názoru označení programovací jazyk mnohem
výstižnější. Pokud jste dosud nic o tabulkách stylů neslyšeli, pokusím se vám
vše vysvětlit v následujících odstavcích, protože tabulky stylů k XML
neodmyslitelně patří. Tabulky stylů
XML dokumenty se skládají z vlastních dat a ze značek, které původní text
kategorizují. Pokud potřebujeme takový XML dokument zobrazit v prohlížeči,
stojíme před velkým problémem. Žádná ze značek XML nemá předdefinovaný význam.
Ve světě HTML prohlížeč, který narazil na název značky <b>, věděl, že po něm
chceme, aby vyznačený text zobrazil tučně. Bylo by samozřejmě možné sestavit
sadu názvů, u kterých by byl význam značek přesně stanoven, ostatně takovou
konkrétní sadu představuje nově přijatý standard XHTML. Jenže toto řešení není
elegantní. Každá nová sada znaků vyžaduje nový program, který ji dokáže použít,
a rozšíření sady vyžaduje rozšíření původního programu.
Naštěstí existuje mnohem elegantnější řešení, které je již několik let možné
použít v HTML, a které hraje nezastupitelnou roli v XML. Tímto řešením jsou
tabulky stylů. Tyto tabulky jsou založeny na následujícím principu: vlastní
dokument obsahuje pouze značky bez bližšího návodu, jak se má text, který
obsahují, zobrazit. Ve zdrojovém dokumentu je uveden odkaz na soubor s tabulkou
stylů (nebo na několik souborů). Tyto soubory pak definují vzhled jednotlivých
částí dokumentu.
Tento přístup s sebou přináší řadu výhod. V prvé řadě je odlišena struktura
dokumentu od formátovacích instrukcí k jeho zobrazení. Řekněme, že máme kolekci
5 000 souborů, které všechny začínají názvem dokumentu. Pokud se rozhodneme
změnit typ písma a barvu tohoto nadpisu a formátovací instrukce jsou obsaženy
ve zdrojových dokumentech, znamená to editaci 5 000 souborů. Pokud je ovšem
informace o typu písma a barvě uložena v tabulce stylů, jediná jednoduchá
úprava tohoto souboru změní naráz vzhled všech 5 000 dokumentů. A když ke
zdrojovému dokumentu nabídneme výběr z několika tabulek stylů, nová generace
prohlížečů umožní čtenáři zvolit si, který z pohledů na dokument mu nejvíce
vyhovuje. Zejména pro čtenáře s vadou zraku může být taková alternativní
nabídka pravým požehnáním.
Na Internetu se pomalu rozšiřují tzv. tabulky kaskádovitých stylů (CSS), které
lze použít jak pro HTML, tak i pro XML dokumenty. V současné době jsou přijaty
2 standardy, již několik let starý CSS1 a novější CSS2, který využití tabulek
kaskádovitých stylů velmi podstatně rozšiřuje. S pomocí CSS2 je možné vkládat
do zobrazení dokumentů generovaný text, určovat, co se bude dít s kurzorem a
textem při pohybu myši, definuje instrukce nejen pro zobrazení na obrazovce,
ale i pro text nebo čtecí zařízení.
Ačkoliv je jejich rozšíření více než žádoucí, dosud mu stála v cestě velmi
významná překážka. Neexistoval prohlížeč, který by přijaté standardy plně
implementoval. Nejdále v podpoře CSS1 došel Internet Explorer 5, ale i jeho
podpora je naprosto nedostatečná a podpora CSS1 v Netscape Communicatoru 4 je
přímo námětem na horor. Naštěstí se již blýská na lepší časy. Velmi se
přiblížilo uvedení na trh prohlížeče Mozilla, následovníka Netscape
Communicatoru, jehož jedna z verzí bude pravděpodobně rozšiřována jako Netscape
Communicator 5. O Mozille budu ještě podrobněji psát v závěru článku, prozatím
se spokojím s konstatováním, že již dnes tento prohlížeč prakticky bezchybně
podporuje CSS1 a velmi dobře i CSS2.
Pár dalších zkratek
Nový směr ve světě tabulek stylů je XSL FO, tedy druhá část normy, která
definuje i XSLT. Tato část však dosud nebyla přijata jako standard a na její
použitelnou implementaci pro běžnou praxi si ještě musíme několik měsíců
počkat. XSL FO je přímo zaměřen na formátování XML dokumentů, jedna z velmi
zajímavých definic tohoto standardu je "CSS na hormonech".
V odborných kruzích se často vedou velmi živé debaty o tom, zda jsou výhodnější
jednodušší, ale méně flexibilní CSS, nebo obtížnější, ale všestrannější XSL FO.
I v tomto případě leží pravda někde uprostřed. Pro jednoduché aplikace je CSS
plně postačující a pro svoji jednoduchost i výhodnější, existují však některé
typy úkolů, které mocný nástroj typu XSL FO vyžadují. Internet Explorer 5 již
obsahuje prototyp XSL FO, ale i zde platí totéž, co v případě XSLT, tedy že
jeho implementace je velmi vzdálena od současného stavu, který se v tomto
případě stále ještě mění.
Ke svému závěru se chýlí také práce na standardech XLink a XPointer. Tyto
specifikace budou hrát velmi významnou úlohu v dalším rozvoji Internetu jako
skutečně hustě protkané sítě různých informačních zdrojů. Současné možnosti
hypertextových odkazů, které obsahuje specifikace HTML, jsou velmi omezené.
Pokud potřebujeme odkázat čtenáře z jedné stránky na druhou, musíme přímo do
zdrojového dokumentu přidat odkaz na patřičnou stránku. Pokud se snažíme
čtenáře dokumentu blíže navigovat v cílovém souboru, naše možnosti jsou ještě
omezenější. Za současného stavu musí cílový dokument obsahovat identifikátory,
na které se odkaz ve zdrojovém dokumentu odkazuje. Pokud cílový dokument
patřičný identifikátor neobsahuje, není přesnější lokalizace možná. Jelikož
cílové soubory velmi často nejsou vytvářeny stejným autorem jako dokument
výchozí, zdá se tato situace neřešitelná.
XLink a XPointer však přicházejí s řešením těchto problémů. S jejich pomocí
bude možné instruovat prohlížeč nabo jiný program, aby zdánlivě vložil odkaz do
dokumentu, ke kterému nemáme přístupová práva a odkázat s neobyčejnou přesností
na libovolné místo v cílovém dokumentu, ke kterému rovněž nemáme přístupová
práva. XPointer je stejně jako XSLT rozšířením standardu XPath a umožňuje
například určit, že chceme zvýraznit oblast, která začíná třetím slovem druhého
odstavce páté kapitoly a končí osmnáctým písmenem kapitoly šesté. Tyto
standardy nejsou dosud nikde plně implementovány, vycházejí však ze starších
standardů, které již implementovány byly, takže je zde velmi dobrá šance, že je
budeme moci využívat již v blízké budoucnosti.
Implementace standardů
V předchozím textu jsem se velmi často zmiňoval o implementacích standardů.
Každý, kdo má nějaké zkušenosti s vytvářením složitějších webových stránek, si
je dobře vědom, jak velký problém to v současnosti představuje. Naprostá
většina uživatelů Internetu využívá k přístupu na síť prohlížeče Internet
Explorer nebo Netscape Communicator. Tvrzení, že jejich podpora standardů je
velmi nedokonalá, je ještě velmi eufemistické, přesné popsání celé situace
vyžaduje slovník ze zcela jiné oblasti českého jazyka. Přitom se jedná o věc
naprosto zásadní. Ačkoliv běžný uživatel nemá žádné tušení, jak mnoho je jeho
prohlížeč kompatibilní, tento fakt velmi výrazně ovlivňuje výsledný dojem.
Pro ilustraci uvedu jeden příklad. Nedávno jsem na Zvonu publikoval tutoriál
CSS2, tedy specifikace, která je již standardem 2 roky, ale přesto běžné
prohlížeče implementují pouze nepatrný zlomek jeho možností. Pokud si úvodní
stránku tohoto tutoriálu zobrazíte v prohlížeči Netscape Communicator 4, budete
marně přemýšlet, čeho se vlastně týká, protože tento prohlížeč zobrazí pouze
název a úvodní odstavec, nikoliv však vlastní obsah s klikatelnými odkazy.
Uživatelé Internet Exploreru nedopadnou o mnoho lépe, Internet Explorer 5
většinu CSS2 nepodporuje a jak mi napsal jeden čtenář, hnědé písmo na černém
pozadí je naprosto nečitelné (můžete mi věřit, že ačkoliv mé estetické cítění
nedosahuje právě vysokých kvalit, taková kombinace barev by mne skutečně
nenapadla).
Naštěstí se blýská na lepší časy. Před dvěma lety celý svět oběhla překvapující
zpráva o uvolnění zdrojových kódů prohlížečů Netscape spojená s oznámením o
vzniku projektu Mozilla, snažícího se o vytvoření prohlížeče nové generace. Od
té doby již uplynula velmi dlouhá doba a mnoho nezasvěcených již prohlížeče
Netscape odepsalo. Možná i vy jste četli nějaký článek o tom, jak projekt
Mozilla selhal. Tato tvrzení jsou však pravdě velmi vzdálena. Je pravdou, že na
očekávaný výsledek tohoto projektu musíme čekat déle, než bylo předpovídáno,
výsledek však stojí za to.
Nový Communicator
Nová verze Netscape Communicatoru dosud nebyla oficiálně představena, z
domovské stránky projektu si ovšem můžete kdykoliv stáhnout nejnovější verzi
prohlížeče. A jelikož projekt Mozilla je otevřeným projektem, nejnovější verze
znamená verzi starou 1 den. Tyto verze ovšem mohou obsahovat nově zavedené
chyby, proto vám raději doporučuji používat takzvané Milestone builds. V době
psaní tohoto článku se připravuje M14 a oficiálně byl uveden M13. Moje další
poznámky se týkají verze M13. Podpora standardů v prohlížeči Mozilla nemá
konkurenci. CSS1 je implementováno plně a téměř bezchybně, CSS2, ačkoliv k její
plné implementaci pro verzi 1 se projekt Mozilla nezavázal, je podporován velmi
slušně (pro tento prohlížeč byl psán tutoriál, o kterém jsem se výše zmínil).
Podpora ostatních standardů je rovněž na velmi vysoké úrovni. Již z tohoto
důvodu lze hodnotit projekt jako velmi úspěšný.
Mozilla však přináší mnohem více. Celý prohlížeč je založen na XML a to tak
dalece, že jeho vlastní vzhled je v XML definován s pomocí jazyka XUL. Když
demonstruji přednosti Mozilly, často je předvádím na následujícím příkladě: V
prohlížeči Mozilla otevřu soubor navigator.xul. Po jeho načtení se v zobrazeném
okně objeví zcela identický prohlížeč Mozilla včetně funkčních lišt.
Konfigurace Mozilly založená na XML velmi usnadňuje převod originální verze do
různých jazyků, některé další aplikace XML umožňují prolínání e-mailů,
diskuzních skupin, chatů a webových stránek.
Při svých schopnostech je navíc celý prohlížeč velmi malý. V současné době
obsahuje velké množství příkladů a kódu, který ve finální verzi vymizí, přesto
je však velikost instalačního souboru menší než 7 MB. Pokud nechcete používat
nadstavbové funkce jako je editor, poštovní klient apod., pak se jeho velikost
velmi podstatně zmenší. Jedním z cílů projektu bylo napsat prohlížeč, který by
se v základní verzi vešel na jedinou disketu. Zdá se, že tento cíl je reálný.
Pohled kupředu
Prohlížeč Mozilla je dostupný pro řadu různých operačních systémů (Windows,
Linux, Mac, různé Unixy) a v budoucnosti se dá očekávat jeho rozšíření na řadu
dalších zařízení, jako jsou WebTV, PDA, mobilní telefony (jak dosvědčují
nedávná oznámení společností Intel, Nokia a dalších). Již letos tedy budeme mít
k dispozici prohlížeč, který bude rozumět všem standardům nutným k dosažení
dalšího stupně ve vývoji Internetu. Pod jeho tlakem se dá očekávat, že příští
verze Internet Exploreru bude rovněž mnohem kompatibilnější se stávajícími
standardy.
Další informace na Internetu
Anglické odkazy:
Konsorcium W3C: http://www.w3.org/
WAPForum: http://www.wapforum.org/
Mozilla:
Projekt Mozilla: http://www.mozilla.org/
Diskuze o Mozille: http://www.mozillazine.org/
XML:
Oficiální stránka W3C: http://www.w3.org/XML/
Odkazy na významná místa:
http://www.oasis-open.org/cover/
http://www.xmlinfo.com/
Zprávy ze světa XML:
http://www.xml.org/
http://www.xml.com/
http://www.xmlhack.com/
XSLT:
Oficiální stránka W3C: http://www.w3.org/Style/XSL/
Odkazy na významná místa:
http://www.xslt.com/
http://www.xslinfo.com/
CSS
Oficiální stránka W3C: http://www.w3.org/Style/CSS/
České informace:
Seriál článků o XML na WAPSERVERu:
http://www.wapserver.cz/wml/MNxml18.html
Články o XML Jiřího Koska:
http://www.kosek.cz/clanky/xml/index.html
Překlady článků o XML na Zvonu:
http://zvon.vscht.cz/ZvonHTML/Zvon/zvonTranslations_cs.html
Tutoriály XML, DTD, XSL, CSS, WML ... :
http://zvon.vscht.cz/ZvonHTML/Zvon/zvonTutorials_cs.html
0 0724 / pen









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.