Jděte s dobou: Noste svého osobního asistenta v kapse!

Prvořadou charakteristikou handheldů, ať už je nazýváme PDA, palmtopy, osobními digitálními asistenty, organizéry č...


Prvořadou charakteristikou handheldů, ať už je nazýváme PDA, palmtopy, osobními
digitálními asistenty, organizéry či jakkoliv jinak, je jejich mobilita.
Současný trh nabízí nepřeberné množství produktů tohoto druhu. Liší se jednak
způsobem ovládání, kteréžto je prováděno buďto perem, nebo klávesnicí, a jednak
svojí velikostí. Ta je determinována možnostmi, které daný výrobek nabízí.
Samozřejmostí je jednoduchost jejich propojení a synchronizace s PC a často i
Internetem a nezapomínejme ani na stále se rozšiřující nabídku produktů
(software i hardware) umožňující upgrade a využití pro mnohé další aplikace
nežli plánování vašeho času.
Historie osobních digitální asistentů (PDA) sahá poměrně hluboko, snaha o
miniaturizaci má koneckonců své počátky už u prvních kapesních kalkulátorů ze
70. let. Prvními opravdovými organizéry pro plánování času a správu osobních
dat se staly výrobky společnosti Psion, které se objevily v roce 1984. S
handheldy ovládanými elektronickým perem jste se mohli poprvé setkat zhruba o
necelých deset let později, kdy s nimi přišla společnost Apple. Jednalo se už o
první organizéry schopné číst ručně psané texty. Jejich širší obliba byla však
dosti výrazně omezena nevelkou rychlostí a složitostí ovládání.
PDA, jak je známe dnes
Revolucí v tom pravém smyslu slova se stali "piloti" firmy Palm Computing (nyní
spadající pod křídla společnosti 3Com). Hlavní roli zde hrála osoba Jeffa
Hawkinse, který posléze v roce 1998 svoji "rodnou hroudu" opouští, aby si
založil firmu vlastní. Ta dnes operuje pod názvem Handspring a její výrobky
jsou přímými konkurenty Palmů konstrukčně jako by jim z oka vypadly, a co čert
nechtěl, využívají i nachlup stejného operačního systému. Ale na to má Jeff
koneckonců bez nejmenších pochyb plné právo.
Situaci na rychle se rozvíjejícím trhu nemohl ignorovat ani Microsoft, proto od
roku 1996 konkuruje svým operačním systémem Windows CE. Ten se dnes může
pochlubit nejširší nabídkou jak co do počtu výrobců, kteří jej ve svých
produktech podporují (viz souhrnná charakteristika operačních systémů), tak co
do pestrosti a počtu druhů těchto výrobků.
Podle statistik IDC je možno konstatovat následující: Nejlépe jsou na tom
handheldy s Palm OS, jichž se do konce loňského roku prodalo přibližně 5,5
milionu (počítáno od roku 1996). Naproti tomu PDA s Windows CE od téhož roku
(tzn. od úplného debutu) dnes vlastní cca 3 miliony zákazníků. Třetí hráč,
Psion, si své místo také nadále nachází, jeho aplikace jsou totiž dovedeny
takřka k dokonalosti. Podívejme se nyní na jednotlivé kategorie digitálních
asistentů. Abstrahujme od typu platformy a zaměřme se na jejich rozdělení z
hlediska hardwarového. Takto se nám dělení zjednodušuje na dva základní druhy:
PDA ovládané perem a dotykovým displejem a klávesové PDA.
Ovládání perem
Do této kategorie patří právě ty nejmenší, nejjednodušší, ale na druhou stranu
také nejpopulárnější přístroje velikosti lidské dlaně. Ovládání je tedy
prováděno perem (malým, plastovým a nepohodlným), jímž poklepáváte nebo ručně
píšete na dotykový displej. Tato kategorie má dva zástupce, a to PDA s
operačním systémem Palm OS (3Com, Handspring) a docela široký výběr přístrojů s
Windows CE, modifikovanými pro tento typ výrobků.
Přitom ale Palmy (nebo Piloty) pokrývají více než 2/3 tohoto trhu. A to i
přesto, že hardwarově jsou na tom teoreticky hůře než produkty s Windows CE. Je
totiž nutné si správně definovat, jaký je účel těchto zařízení. Svojí velikostí
a způsobem ovládání jsou určena pro jednoduché aplikace organizaci času nebo
tvorbu poznámek. Na druhou stranu není praktické s jejich pomocí vytvářet např.
rozsáhlejší dokumenty. Proto také k jejich základním softwarovým aplikacím
náleží kalendář, seznam úkolů, adresář a poznámkový blok (je však pravdou, že
současná obrovská nabídka aplikací tento rámec daleko přesahuje). Důsledkem je
pak zejména požadavek na jednoduchost ovládání. Interface je také poměrně
jednoduchý, o barvách si můžete nechat jen zdát, ale nemáte k tomu důvod.
PDA s Windows CE svým vzhledem vycházejí z modelů Palm, proto stejné základní
funkce a 4 tlačítka pro okamžitý přístup k nim. Mohou se navíc často pochlubit
barevným displejem, který je nicméně u zařízení této kategorie naprosto
nadbytečný. Základem by měla být jednoduchost, z níž právě Palmy těží, a zde
Windows CE narážejí na problémy. Na první pohled působí efektněji, ale
výsledkem je nepřehlednost a oproti konkurentům znatelné zpomalení reakce na
požadavky uživatele. O spotřebě a velikosti přístroje ani nemluvě.
Pro čtení psaného textu standardně slouží různé modifikace technologie
Graffiti. Jedná se o předdefinovanou sadu znaků pro jednotlivá písmena, která
je pak systém schopen rozeznat. Je nutné psát tyto symboly vždy odděleně a
většinou jedním tahem, což znamená spolu s plastovým perem jedno velké
nepohodlí. Určité zlepšení přinášejí technologie schopné rozpoznat spojitý
text, ale ani to není to "pravé ořechové". Inu, každá legrace něco stojí.
Klávesové přístroje
V této kategorii nám už vypadávají Palmy a jako konkurence pro Windows CE
nastupuje služebně starší Psion. Tato třída výrobků má 2 významné znaky. Prvním
je častá kombinace ovládání pomocí klávesnice a dotykového displeje. Druhým pak
existence produktů lišících se co do velikosti (a to u obou výrobců). Najdete
zde jak PDA, které se vám pohodlně vejdou do kapsy, tak organizéry, které se
velikostí i možnostmi využití pomalu blíží malým notebookům.
Nebudeme daleko od pravdy, konstatujeme-li, že klávesnice těch menších není
příliš pohodlná, ale snažíme-li se vytvořit delší dokument, poskytuje rozhodně
větší komfort než pero. Kombinace s ním se pak jeví jako optimální.
Problematika PDA velkých rozměrů je podrobněji zmíněna níže.
U těchto digitálních asistentů je zřejmá nutnost většího objemu paměti, výkonu
procesoru a displeje, samozřejmě s větším rozlišením. Windows CE opět nabízejí
barvy a opět narážíme na stejný problém. Snad jen např. možnost pořízení
digitální fotografie a její zpracování aplikací pro práci s obrazovými formáty
by se mohly opodstatněním barev stát. Jistě, je tady větší displej, paměť i
výkon. Ale paměť není tak velká, aby bylo možné uplatnit takový přístroj pro
náročnější práci. Rozlišení také stále není (a kdo ví, zda někdy bude)
dostatečné. I miniaturizace má své hranice
Dnešní mobilní přístroje již dosáhly takového stupně miniaturizace, že není
vůbec těžké si představit, kam až je možné zajít. Důkazem jsou produkty
nejrůznějšího zaměření, ať už se jedná o různé mobilní telefony či přehrávače
MP3 v hodinkách nebo fotoaparáty a kamery vestavěné v zařízeních nejrůznějšího
druhu. Zamyslíme-li se nad dalšími možnostmi tohoto procesu, je jasné, že sama
miniaturizace už není omezena technologicky, ke slovu se však dostávají zcela
jiné faktory. Ano, dnes už není těžké nadále zmenšovat, ale je to skutečně
nutné? Přesněji řečeno, k čemu by další miniaturizace vedla co do uživatelského
pohodlí, resp. byla by vůbec k něčemu dobrá?
Odpověď je dnes velmi jednoduchá: Tam, kde lze překonat problémy
technologického rázu, se hranicí stává sám uživatel, totiž jeho tělesné
proporce. Začít můžeme u displeje jako nositele informace. Schopnosti lidského
oka (i zcela zdravého) jsou přece jen dosti limitovány a miniaturizace
displeje, např. do velikosti zmíněných hodinek, by takto vedla ke značnému
znehodnocení informace samotné, čímž se primární funkce displeje zcela popírá.
V horizontu několika (spíše více než méně) let bude snad tento problém možné
vyřešit za pomoci zcela nových, v současnosti se teprve rozvíjejících
technologií. O novinkách z oblasti výroby tranzistorů bylo na stránkách CW
napsáno již dost. Nové technologie pružných tranzistorů posunou možnosti
konstrukce např. aktivních displejů o velký kus vpřed a lze si snadno
představit, a tedy se právem domnívat, že se to promítne i do další
miniaturizace, která zvýší mobilitu, ale nesníží pohodlí uživatele.
Se zmenšováním rozměrů PDA jako takového jde ruku v ruce také zmenšení
klávesnice, pokud je jí vybaven. Jenže zde narazíte na problém, který také
žádná technologie nevyřeší (alespoň v nejbližší době ne): Vaše ruce zmenšit
nemůžete, takže by zjevně nebylo jednoduché na příliš malé klávesnici psát.
Koneckonců i některé dnešní výrobky se už na oné hranici ocitly a o dalším
snižování rozměrů nelze ani uvažovat, neboť jejich využitelnost by se tak rázem
ocitla na bodě mrazu. A nosit s sebou přídavnou klávesnici znamená ocitnout se
v začarovaném kruhu. I ruční psaní (pomocí technologie Graffiti) má ovšem své
problémy a záporné stránky. To se týká hlavně psaní delších dokumentů nebo
poznámek, které není dvakrát pohodlné ani rychlé.
Hlas jako řešení?
Zmiňme se ještě o alternativních možnostech ovládání, které se nabízejí.
Objevují se kupříkladu predikce mluvící o nástupu technologií pro rozpoznávání
řeči, které by stávající vstupní zařízení mohly nahradit. Jistě, i ony kráčí
mílovými kroky kupředu, ale problém je opět někde jinde, a to v prostředí, v
němž se se svým PDA nacházíte. Řešení využívající klávesnici nebo dotekový
displej má jednu zásadní výhodu, která vlastně jejich použití ve značné míře
podmiňuje. Ptáte se jakou?
Možná, že někteří z vás, čtenářů, doposud nejsou vlastníky PDA, ale nemalé
procento se již stalo vlastníkem a uživatelem mobilního telefonu. Pak si jistě
snadno představíte následující situaci: Sedíte ve společnosti a někde z hloubi
vašich kapes či příručních zavazadel se začnou ozývat v mnoha případech poněkud
nevhodné zvuky vašeho telefonu. Co uděláte? Pokud nejste rovnou motivováni
požadavkem soukromí, pak alespoň ze slušnosti a ohleduplnosti se s omluvným
úsměvem odklidíte za dveře.
Ale vraťme se k organizérům: Můžete si s nimi hrát při cestě
v metru, stanou se nezbytností na vašich obchoních
jednáních a firemních poradách, kde jsou s to zcela nahradit nemoderní papírové
zápisníčky. To obvykle znamená, že si do svého přístroje budete chtít v průběhu
těchto činností zaznamenávat nejrůznější údaje do seznamu úkolů, kalendáře či
poznámkového bloku. Zde už je zcela jasné, jakým směrem se tato úvaha ubírá.
Uprostřed obchodního jednání nebo při podnikové poradě si nebude "x" přítomných
zaměstnanců současně poznamenávat svá data prostřednictvím hlasového vstupního
zařízení. Tím by byla filozofie osobního organizéru poněkud postavena na hlavu.
Hlasové aplikace si své místo jistě najdou, nelze je vůbec podceňovat, ale
nemohou stávající technologie vstupních zařízení nahradit zcela nebo bez
možnosti návratu ke "starým" způsobům v případě potřeby. Něco jiného také je,
jestliže svůj PDA současně používáte jako mobilní telefon.
Zvyšování výkonu
Protipólem k výše zmíněné problematice miniaturizace jsou naopak tendence ke
zvyšování rozměrů handheldů motivované požadavky na vyšší výkon, objem paměti a
možnosti využití. Oceníte také větší, a tím pádem pohodlnější klávesnici a
stejně tak přehlednější displej s větším rozlišením a čitelností. Ale právě i
růst rozměrů má svoji hranici a tou je fakt, že se začínají nebezpečně
přibližovat rozměrům nejmenších notebooků. Logicky se nabízí otázka, zda v
takové situaci není lepším řešením právě koupě notebooku.
Bylo by poněkud bezpředmětné srovnávat výkon či velikost klávesnice. Je totiž
možné jednoduše konstatovat, že rozdíly v těchto směrech není třeba považovat
za podstatné, neboť v některých případech jsou si obě kategorie tak blízko, že
označit obecně jednu z nich za zásadně lepší zkrátka nelze. Tady by bylo možné
srovnávat pouze konkrétní výrobky. Jiná situace je samozřejmě u nových
notebooků s Mobile Pentiem III, kde se rozdíl už dosti prohlubuje, ale většina
obvyklých aplikací notebooku příliš velký výkon nevyžaduje. Nebývají obvykle
používány např. pro grafické aplikace.
Obecné závěry však lze učinit u jiných vlastností. Na první pohled je to
velikost displeje, ten je sice u PDA menší a má menší rozlišení, to ale nemusí
být kritickým bodem. Jde především o objem operační paměti, který je i u
nejmenších notebooků znatelně větší než u největších PDA. S tím úzce souvisí
rozdíl operačních systémů. I malé notebooky disponují operační pamětí alespoň
32 MB a jsou vybaveny platformou Windows 98. Příslušné aplikace jsou pak přece
jenom o třídu výš, navíc to znamená i mnohem lepší komunikaci s PC systémy. I
přes možnosti standardně jednoduché synchronizace PDA s PC a existenci slušného
softwaru pro ni je nutno v tomto směru přičíst body subnotebookům.
Dále je u PDA nepříjemná nemožnost instalace jiného operačního systému, jen
částečně je kompenzována případným upgradem novější verzí Windows CE (Powered).
Dalším plusem pro notebooky je jejich vybavenost porty (např. USB) pro
připojení periferií, eventuálně možnost využití replikátoru portů. U PDA můžeme
za výhody označit rychlý start a životnost baterií. V tomto směru by je mohly
brzy ohrozit nové procesory Transmety určené pro notebooky s optimalizací
spotřeby.
To vše vyznívá pro PDA větších rozměrů poněkud pesimisticky, ale na lámání
chleba dochází teprve ve chvíli, kdy do podobných úvah vneseme faktor pro
vzájemné srovnání více než podstatný. Je jím přirozeně cena, která dosud tvoří
většinou dosti velký rozdíl, a je tak vlastně jediným důvodem, proč velké PDA
nacházejí na trhu své opodstatnění. Závěr je tedy třeba ponechat na případném
zájemci, je otázkou individuálních preferencí.
Nejbližší budoucnost
V dohledné době zřejmě není důvod očekávat nějaký převratný technologický zlom.
Je pravděpodobné, že popularita (ale snad i cenová dostupnost, jak nasvědčuje
nedávný krok výrobce Palmů) digitálních organizérů bude nadále stoupat a spolu
s ní se budou rozvíjet stále nové oblasti jejich využití. Přímo se nabízejí
multimediální aplikace (zvuk, obraz), či aplikace pro bezdrátové spojení
(mobilní telefon, modem, satelitní navigace GPS), ale i mnohé další.
Důležitým okamžikem pro další vývoj by se mělo podle očekávání nejen příznivců
"linuxového boha" Linuse Torvaldse stát rozšíření výrobků vybavených novými
procesory Crusoe společnosti Transmeta. Dále můžeme očekávat expanzi samotného
Linuxu do této třídy produktů, ale to, jak se on a nové procesory uchytí, je
poněkud předčasné odhadovat.
Původním účelem PDA bylo nabídnout praktické a jednoduché zařízení s
intuitivním ovládáním a několika základními funkcemi organizéru. Dá se říci, že
tuto funkci stávající malá zařízení plní k dostatečné spokojenosti svých
uživatelů. Proto se zejména u těch nejmenších handheldů jeví jako zbytečná
např. vybavenost barevným displejem, který jen zvýší spotřebu a rozměry bez
jakéhokoliv užitečného efektu. Tím samozřejmě narážíme i na nedávné uvedení
prvního barevného Palmu IIIc, o němž jsme informovali. Totéž lze říci o
klávesových přístrojích menších rozměrů.
Přeneseme-li se mezi velké PDA, tam už je situace jiná, jak jsme si už
dostatečně objasnili. Jejich existenci by mohl ohrozit opravdu výrazný cenový
šok (směrem dolů) u malých notebooků. S tím ale do blízké budoucnosti počítat
nelze, i když postupný pokles cen notebooků je kontinuálním trendem. V budoucnu
však k onomu ohrožení a pádu největších PDA nejspíš tak jako tak dojde. Dnes se
však lze domnívat, že sami výrobci na tom prozatím žádný zájem nemají. Pro ty,
kdož chtějí mobilní přístroj s vyšším výkonem a možnostmi, tak zůstává hlavním
kritériem cena. Není jednoduché odhadovat, zda je možné, že se některá ze tří
hlavních platforem stane dominantní natolik, aby konkurenci položila na
lopatky. Nejlépe je na tom v současnosti Palm OS, ale Windows CE, potažmo
Powered, si také nestojí špatně. Psiony s EPOCem mají o něco menší okruh
příznivců, ale ti jsou jak se zdá spokojeni a nemají zatím žádný důvod (co se
kvality týče) svůj postoj změnit. Pokud bychom se přece jen o nějaký odhad měli
pokusit, můžeme vyjít z paralely se světem "velkých" počítačů: Zde už po mnoho
let vedle sebe stojí a neúnavně bojuje o přízeň několik platforem (Windows,
MacOS, Unix, Linux a další) a přesto, že se nedá říci, že by situace byla
vyrovnaná a dokonce nemusí být do budoucna ani příliš stabilní a jednoznačná,
bylo by asi bláhové se domnívat, že některá z nich v dohledné době "odpadne". A
stejně tak ve světě handheldů budou vedle sebe určitě ještě nejméně několik
dalších let, i když ne možná v míru, existovat všechny platformy, které si již
našly své uživatele.
Operační systémy handheldů
Je to právě operační systém, který je určujícím faktorem pro to, co váš
digitální asistent bude umět. Je determinantou nejen toho, co uvidíte na
displeji, ale i způsobu jeho ovládání a využitelnosti jako takové, tzn.
existence aplikací, možnosti upgradu apod. Obecně lze za společný znak (až na
výjimky, např. Palm IIIe nebo Handspring Visor) považovat možnost upgradu
operačního systému novou verzí. V současné době mají své stabilní postavení na
trhu tři operační systémy: Palm OS, Windows CE a EPOC OS. Bude užitečné si je
stručně charakterizovat.
Palm OS
Zařízení vybavená tímto operačním systémem se tradičně orientují především na
zajištění jednoduchých základních funkcí nutných pro management osobních
informací. Avšak novější produkty nesoucí označení Palm už nabízejí větší
rozsah paměti i možnost přístupu k Internetu. Jejich možnosti využití se
podstatně rozšířily, to vše ale při zachování původní uživatelské příjemnosti a
intuitivního přístupu k jejich ovládání.
Tyto hanheldy nemají klávesnici ta je zcela nahrazena interfacem v podobě
dotykového displeje ovládaného elektronickým perem (klávesnici je možno
zakoupit jako periferii). Výměna informací s PC je zjednodušena na minimum
jeden stisk tlačítka. Minimální požadované množství paměti jsou 2 MB.
Palm OS je kompatibilní s Windows 95/98/NT i macovskými platformami. K
dispozici je nepřeberné množství aplikací finančním softwarem počínaje a velkým
výběrem her konče. Jedná se o bezesporu nejpopulárnější operační systém, který
vyvužívají především palmtopy Palm Computing, ale také IBM a Handspring.
Windows CE
Tato platforma byla na sklonku loňského roku Microsoftem přejmenována na
Windows Powered, nicméně vzhledem k tomu, že stávající zařízení, která na ní
"běží", využívají stále ještě původní verzi, používáme v tomto článku většinou
označení dřívější.
Paleta handheldů s operačním systémem Windows CE je dosti široká a o
jednotlivých produktech byste často na první pohled ani neřekli, že mají něco
společného. Jednotlivé výrobky se liší jak druhem interface, tak svojí
velikostí. Najdete mezi nimi PDA, které jakoby svým provedením z oka vypadly
produktům z předchozí kategorie, i zařízení s klávesnicí a s barevným
displejem, jejichž velikost i možnosti využití se již blíží nejlehčím
notebookům.
Synchronizace a komunikace s PC je opět velmi jednoduchá, neboť koneckonců
tento operační systém vyhlíží a působí velmi podobně jako Windows 95/98, z
čehož je také zřejmá jeho kompatibilita s operačními systémy Microsoftu.
Minimální velikost paměti pro Windows CE je 8 MB. Softwarový bundle dodávaný k
jednotlivým výrobkům se může lišit, ale k dispozici je opět nepřeberné množství
aplikací k nejrůznějším účelům, bez nichž by už dnes žádný z těchto produktů
neměl v silné konkurenci šanci. Jen z nejznámějších výrobců podporujících
Windows CE ve svých PDA jmenujme Casio, Hewlett-Packard, Sharp, Compaq.
EPOC OS
Tento operační systém byl vyvinut pro handheldy společnosti Psion a díky svým
dobrým vlastnostem si na trhu PDA udržuje stabilní pozici. Všechny Psiony jsou
standardně vybaveny klávesnicí a infračerveným portem a uživatelské rozhraní je
opět velmi intuitivní. Je kompatibilní s platformami Windows 95/98/NT i MacOS a
umožňuje jednoduchou synchronizaci s aplikacemi Microsoft Outlook a Lotus
Organizer. Velké množství aplikací vynikajících svojí kvalitou je jeho velkou
předností oproti konkurentům. Vyžaduje minimum paměti 4 MB. Přesto, že byl
původně určen pouze pro Psiony, nachází v poslední době své uplatnění také v
produktech pro bezdrátovou komunikaci v mobilních telefonech Nokia, Ericsson a
Motorola.
0 0452 / wep









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.