Je nutná "Officeální doctrína"?

Pryč jsou doby, kdy naši předkové žili v korunách stromů, seskupeni v primitivní tlupy, vedené tím, kdo byl právě ...


Pryč jsou doby, kdy naši předkové žili v korunách stromů, seskupeni v
primitivní tlupy, vedené tím, kdo byl právě nejsilnější. Dnes jsme součástí
jedné velké společnosti a žijeme v jednom státě. Stát je pro nás v roli občana
autoritou, kterou nemůžeme přehlížet, stejně jako jeho byrokratické mašinerie
úředníky roztroušené po různých ministerstvech a jiných institucích.
Ve škole je pro studenta podobnou autoritou učitel, pro toho, kdo chce domů
telefonní linku, monopolní Telecom. Na rozdíl od pravěku, kdy vítězily největší
svaly, by dnešní autority měly vítězit rozumem.
Smutnou pravdou je, že mnohé instituce jaksi, byť možná neúmyslně, zneužívají
své monopolní postavení. Příkladem mohou být například instituce, které
poskytují vědecké granty ministerstvo školství a Grantová agentura Akademie
věd. Pokud chcete získat grant, musíte podat poměrně rozsáhlou žádost. Na
webových serverech příslušných institucí lze získat potřebné formuláře jako
soubory pro textový editor Microsoft Word (formát DOC).
Tento formulář si můžete stáhnout na svůj pevný disk, vyplnit a odeslat. Možná
se vám zdá, že je vše v pořádku. I grantová agentura, jak se zdá, má stejný
názor. Používají kancelářský balík Office, který přece dnes používá kdekdo.
Problém je v tom, že formát DOC, ve kterém jsou uloženy wordovské soubory, je
soukromým formátem jedné komerční firmy. Ostatní firmy, které ve svých
programech nabízejí práci se soubory DOC, buď provedly vlastní analýzu formátu
Wordu nebo si od Microsoftu koupily jeho popis. V prvním případě však nemůže
být kompatibilita s Wordem stoprocentní a v druhém je cena konkurenčního
editoru zvětšena o poměrnou část poplatku zaplaceného Microsoftu. Proto ten,
kdo chce požádat o grant, si nejprve musí koupit Office nebo alespoň Word. Aby
mohl Word spustit, musí si od téže firmy koupit ještě operační systém. Nevím,
jak vám, ale nám podobný postup nevyhovuje kvůli jedné žádosti o grant je nutné
si pořídit software od komerční firmy v hodnotě několika tisíc.
Navíc, pokud Word používáme, nemáme v žádném případě vyhráno. Různé verze Wordu
spolu nejsou kompatibilní a navíc se v dokumentech mohou šířit viry. Zvláště
pokud s dokumenty převážně pracují počítačově ne příliš vzdělaní úředníci, je
rázem makroviry zasažen celý úřad i všechny ostatní instituce, které s ním musí
komunikovat a vyměňovat si dokumenty. A věřte, že trávit polovinu pracovní doby
lovením virů, případně snahou o záchranu napadených dat, není nijak potěšující.
Pokud se s podobnými argumenty obrátíte na úřad, dozvíte se, že formuláře přece
můžete odevzdat i v papírové podobě. To ovšem není řešení problému. Informační
technologie si dnes razí cestu do mnoha oblastí a mohou přinést mnoho nového
podobně jako vynález písma, knihtisku či průmyslová revoluce. Požadovat dnes po
někom odevzdaní dokumentů v proprietárním elektronickém formátu je totéž, jako
kdybychom před 20 lety po někom chtěli formulář vyplněný plnicím perem Parker s
červeným inkoustem od firmy Pelikan.
Otevřené formáty
Zanecháme nyní nekonstruktivní kritiky snad jsme už dostatečně objasnili, proč
nepovažujeme za vhodné řešení používat Word jako standard pro výměnu dokumentů.
Podívejme se, jaké existují lepší alternativy. V blízké budoucnosti budou snad
všechny textové editory podporovat práci s novým otevřeným standardem XML
(eXtensible Markup Language) určeným pro výměnu nejen textových, ale např. i
databázových dat. Další variantou je formát PDF (Portable Document Format). Ten
se nehodí v případech, kdy je potřeba dokument dále editovat, ale lze v něm
vytvářet formuláře, které lze snadno vyplňovat. Ke cti ministerstva školství
dlužno přičíst, že v posledním roce se na Webu formuláře objevily kromě Wordu a
Excelu i ve formátu PDF. Prohlížeč dokumentů PDF je zdarma pro všechny
myslitelné platformy.
Nemůžeme však nečinně čekat, až se rozšíří nové technologie. Již dnes musíme
hledat řešení, které problémy s výměnou dokumentů vyřeší. Jednou z možností je
používání formátu RTF (Rich Text Format). Možnosti tohoto formátu jsou téměř
shodné s formátem DOC. Do formátu RTF navíc nelze ukládat makra, takže se
elegantně vyřeší problém s předáváním makrovirů. Formát RTF pochází od
Microsoftu podobně jako DOC, ale na rozdíl od něj je zdarma k dispozici přesná
specifikace formátu. Dalším výrobcům tedy nic nebrání v přidání podpory pro
práci s dokumenty ve formátu RTF do jejich textových editorů.
Formát RTF podporují snad všechny textové editory, se kterými jsme se setkali.
Většina textových editorů umožňuje změnit formát, ve kterém dokumenty
implicitně ukládá. Všem úředníkům tedy stačí nenápadně tento formát z DOC
změnit na RTF a vzájemná komunikace bude hned snazší.
Dočetli jste až sem. Proto doufáme, že si pro příště promyslíte, zda po někom
nevyžadujete něco, co ho nutí ke koupi programu od určitého výrobce. V
civilizovaných státech je takové chování státní správy trestné. Rychlý rozvoj
informačních technologií je možný jen v konkurenčním prostředí, kde neexistují
monopoly, a pro výměnu dat se používají veřejně dostupné otevřené datové
formáty.
Tímto článkem nechceme útočit na firmu Microsoft, jak je dnes zvykem. Chceme
vyvolat diskusi o tom, zda je nejlepší pro výměnu dokumentů používat formát,
který je úzce spjat s jedním produktem komerční firmy. Tento článek byl původně
napsán ve formátu HTML, jehož specifikace je všem zdarma dostupná na serveru
konsorcia W3C (www.w3.org). Do redakce Computerworldu byl předán ve formátu
RTF. Konverze z HTML do RTF byla provedena pomocí volně šířeného programu Jade
(www.jclark.com).
9 0002 / ram









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.