Jsme připraveni měnit podmínky hry

SPT TELECOM proklínaný, kritizovaný, monopolní. Vlastník 51 % EuroTelu, jednoho ze dvou gladiátorů "bitvy o mobil". V o...


SPT TELECOM proklínaný, kritizovaný, monopolní. Vlastník 51 % EuroTelu, jednoho
ze dvou gladiátorů "bitvy o mobil". V očekávání nástupu nového tisíciletí, kdy
skončí jeho monopol i v oblasti pevných linek, prochází společnost zásadní
restrukturalizací. Rok 1998 zahájil SPT TELECOM s novou organizační strukturou
a s výrazně nižším počtem zaměstnanců jejich počet se snížil o 3 350 na
současných 22 938.
Loňský rok byl pro společnost úspěšný znamenal vybudování rekordního počtu 458
256 nových hlavních telefonních stanic a počet žadatelů o zavedení telefonu se
snížil téměř o třetinu.
Pevným telefonem je v současnosti vybaveno šest z deseti domácností v ČR, tj. o
20 % více než v roce 1996.
O rozhovor jsme požádali generálního ředitele SPT TELECOM ing. Svatoslava
Nováka.
Jaké má problémy národní operátor v ČR oproti svému kolegovi v západní Evropě?
Je nám jasné, že prioritou číslo jedna je splnění dluhu z minulosti. Investice,
které vynakládáme loni zhruba 30 miliard, letos ještě o něco více jsou skutečně
vysoké a nemají v Evropě obdobu. Na rozdíl třeba od Japonska či USA jsme nuceni
vést téměř všechny sítě, 90 %, kabelem pod zemí, tj. pravděpodobně tím
nejdražším způsobem. Obce si totiž definují své požadavky a do nepoměrně
levnějších vzdušných vedení nás nepouštějí.
Technologicky jsme na špičce, zejména pokud jde o ústředny od firem Siemens a
Alcatel, a náklady vynaložené na jednu telefonní stanici jsou obdobné jako v
západní Evropě. Rozdíl je ovšem v tom, že výnosovost telefonních stanic je asi
desetkrát nižší. Lidé si tady ještě dostatečně neuvědomují efektivitu telefonu
a neumějí ho patřičným způsobem využívat. Samozřejmě svou roli hraje i to, že
kupní síla obyvatelstva není srovnatelná se Západem. Takže lidé chtějí tytéž
služby jako na západ od našich hranic, ovšem návratnost vložených investic není
zajištěna.
Jak si vede tzv. zelená linka?
Zelená linka již přešla na standardní světové označení 0800. S touto službou
jsme u nás zača-li před dvěma lety, naostro pak před rokem a půl. Velmi výrazný
nárůst zájmu zaznamenáváme během posledních šesti měsíců. V současnosti zelenou
linku využívá 355 zákazníků a měsíčně přibývá asi 40 dalších. Zatím jsme v
začátcích, což s sebou nese nutnost investic do příslušných technologií. V
budoucnosti budeme moci přejít k daleko příznivějším cenám za tuto službu
(konkrétně od 1. dubna připravujeme pozitivní změny v tomto směru) a očekáváme
rovněž, že se zelená linka začne používat i pro další účely. Perspektivu vidím
hlavně v bankovnictví a ve službách.
Zákazníky jsou především velké podniky?
I malé, které jsou progresivní a chtějí být vidět na trhu. V USA, kde se
zelenou linkou začali už v 50. letech, dnes mají deset milionů telefonních
linek s číslem 0800 a tomu samozřejmě odpovídá i cenová hladina. S rozšířením
služby roste její ekonomičnost a tento trend očekáváme i u nás. Podle průzkumů
uskutečněných ve Spojených státech dává 90 % zákazníků přednost společnostem,
kterým lze volat zdarma a nejméně jedna třetina populace USA telefonuje na
zelenou linku více než 60krát ročně.
Loni v červenci jste začali s poskytováním ISDN. Jak vypadá nástup této služby?
Jako vždycky, když jde o novou věc, je náběh velmi pozvolný. Ovšem investice do
ISDN jsou mnohonásobně vyšší než v případě zelené linky a my musíme najít
správnou rovnováhu mezi investicemi a návratností. Samozřejmě, že ISDN svým
způsobem kanibalizuje na dalších našich produktech, jako jsou např. pronájmy
okruhů, takže proto je cenové zahájení i na můj vkus dost vysoké. První půlrok,
který jsme zahájili 1. 7. 1997, jsme poskytovali služby ISDN jen ve vybraných
místech, nejprve to byla Praha, Brno a Ostrava, teď už se jedná asi o 15
lokalit. S čím nejsem spokojen, to je obchodní "tah na bránu" a proto chceme v
nejbližším období, v průběhu 2. čtvrtletí, razantně změnit obchodní politiku
pro tuto službu.
ISDN se musí využít pro velké podniky, pro pobočkové ústředny, tam, kde je
třeba dodat větší kapacity jak hlasové, tak datové. Dále je třeba ISDN využít
pro rychlejší interdatové přenosy a začít s ISDN žít i v rezidenční oblasti.
Lidé musí poznat výhody této služby, jako prvního krůčku k inteligentní síti. A
pochopitelně pozitivní vývoj musí mít i cena.
Fenoménem současnosti je Internet. Na loňském Invexu jste řekl: "Učíme se
Internet milovat, učíme se s ním žít." Jak to vypadá v praxi?
Kolos, jako je SPT TELECOM, mívá a nejen u nás, ale i ve světě tendence být
nedůvěřivý k novým věcem a naše reakce jsou v každém případě pomalejší než u
menších "štik", které umí zareagovat s určitou mírou risku, na základě pouhého
citu pro věc. U nás se musí všechno zadokumentovat, zdokladovat, vypracovat
podnikatelské plány... Tím došlo ke zpoždění. Ještě v roce 1995 byli všichni
velcí operátoři vůči Internetu nejistí a řešili pro sebe otázku, zda Internet
ano či ne. Panovaly obavy, že se síť přetíží, zhroutí... Ale Internet je
přírodní jev. Roste a vyvíjí se zdravým, přirozeným způsobem. V průběhu roku
1996 se podařilo počáteční nedůvěru vůči tomuto systému zlomit a SPT TELECOM
začal připravovat internetové produkty. Nejprve na pevné lince, tj. stálé
napojení Internetu a později napojení Internet on-line, tedy přes klasickou
telefonní síť.
Pokud jde o problémy: Chtěl bych vyvrátit názory, které někdy zaznívají,
naposledy z úst některých představitelů českých IT firem při návštěvě pana
Magazinera, poradce prezidenta Clintona pro otázky informačních technologií, o
tom, že brzdou rozvoje Internetu u nás je nedostatečná telefonní síť. Faktem
je, že telefonizováno je v současné době 60 % domácností, takže každý druhý byt
si může zařídit Internet. Problém je jiného druhu investiční. Položka, kterou
musí česká rodina investovat do počítače, nepředstavuje polovinu průměrného
měsíčního platu jako v USA, ale v nejlepším případě tři platy. Další bariérou
je pak otázka tarifů. Jde o to, najít rozumné vybalancování ceny mezi užitnou
hodnotou Internetu a návratností této služby z hlediska investic.
A myslím si, že zde opět bude v blízké budoucnosti nějaký příjemnější vývoj.
Můžete být konkrétnější?
Ne, protože to zatím sám nevím, ale diskuse na toto téma jsou na místě.
Nepochybně dojde k nějakému zásadnímu zlomu, dá se uvažovat o tom, rozhodně v
případě větších zákazníků, kde lze stanovit nějaký rozumný průměr, že by
uživatel platil pouze jakýsi měsíční paušál. K tomu je ovšem nutné přece jenom
mít více informací, více zkušeností, marketingové studie.
A navíc zde musí existovat určitá substituce z jiných výnosů Internetu. To
znamená třeba něco obdobného, jako je zelená linka, kdy podnikatelé či asociace
byznysmenů, kteří podnikají prostřednictvím Internetu, budou přispívat na
komfort pro zákazníka, tj. platit za něj cenu připojení, nebo alespoň její část.
V USA uživatel Internetu přes telefon neplatí místní hovor, v Evropě platí
místní tarif. Nechystají se změny v tomto směru?
Musíme si uvědomit, že ve Spojených státech se situace vyvíjela naprosto opačně
než v Evropě. Tam bylo z investičního hlediska výhodnější zakalkulovat tuto
službu do měsíčních lokálních tarifů, které jsou zhruba 15-20 dolarů. Tamní
lokality jsou totiž podstatně rozlehlejší než v Evropě. V současné době ovšem
už tamní lokální operátoři Baby Bells mají velké problémy, protože boom
Internetu neúměrně zahlcuje síť. A začínají uvažovat o tom, jak internetový
provoz zpoplatnit.
Co ostatní provideři Internetu nebojí se vás?
To je věc, která mě mrzí. Mám pocit, že nás ostatní poskytovatelé připojení k
Internetu vnímají jako nějaké nebezpečné zvíře, které se chystá ke skoku a
trochu nám házejí klacky pod nohy. Máme problémy s uzavíráním peeringových
smluv a podobně. Je to zbytečné a doufám, že brzy pochopí, že se z naší strany
nejedná o žádnou nekalou soutěž. V poslední době se však přeci jen podařilo
tuto nedůvěru částečně prolomit a několik smluv uzavřít.
Jak se na vašich hospodářských výsledcích projevila konkurence mobilních
telefonů?
Konkurence mobilních telefonů se na našich hospodářských výsledcích projevila
velmi příznivě, zejména proto, že jsme vlastníci 51 % EuroTelu. Samozřejmě, je
pravda, že mobilní služby vydělávají na úkor služeb fixních.
Postřehli jsme i určitý negativní efekt, který se nám nelíbí a tím je mírné
snižování výnosnosti jedné telefonní stanice, což je dáno třemi důvody. Jednak
tím, že budování nových telefonních linek je velmi extenzivní a tím pádem
dochází ke zředění provozu a svou roli hraje i zvýšená možnost restrikce
telefonování ze zaměstnání. Další příčinou je vyhlášení úsporných programů, v
jejichž rámci došlo i k omezení výdajů na telefony jak ve státní správě, tak ve
sféře soukromé a podnikatelské. Tím třetím důvodem je právě rozvoj mobilních
služeb. Je otázkou, co se stane v blízké budoucnosti, pokud tarify mobilních
služeb spadnou v celkovém součtu výdajů na stejnou úroveň jako ceny fixních
služeb. To už se ovšem dostáváme k otázce liberalizace. A jakmile přijde
liberalizace, nastane cenová válka. My s tím počítáme a snažíme se ještě
maximálně využít prostoru, který nám poskytuje státní tarifní politika k tomu,
abychom vyrovnali pokřivení tarifů z minulosti. Extrémně vysoká výnosovost
mezinárodního provozu se tedy přelévá do oblasti rezidenční.
Jaké jsou, podle vás, výhody pevné linky oproti mobilu?
V první řadě ve stálé kvalitě. Nemyslím teď, pochopitelně, na to určité
procento starých sítí, které tady ještě existují a které musíme zlikvidovat.
Hlasové i datové přenosy se dají po pevné lince uskutečnit mnohem rychleji, i
když jistě vývoj bezdrátových technologií se v budoucnu právě na tuto otázku
zaměří.
Dále si myslím, že fixní síť je bezpečnější pro přenos určitých informací,
které by se neměly dostat do éteru. U analogových bezdrátových systémů (teď mám
na mysli jak bezdrátové telefony, tak analogové mobilní telefony) je to
nebezpečí mnohem větší. U digitálních systémů riziko samozřejmě výrazně klesá.
A za třetí k tomu jen stručně, nechť se raději vyjadřují lékaři je to otázka
vysokofrekvenčního smogu. Myslím, že za pár let můžeme být překvapeni.
Tarify na mobilní telefonní služby jsou u nás extrémně nízké...
Já mám stejný názor. Jistě, v tak krátké době po nástupu dvou tvrdých
konkurentů nemohlo dojít k nějakému jinému vývoji. Spíš to bude otázka toho, až
se oba dotknou dna. Nemůžete získávat trh podbízením se za nejnižší cenu,
musíte vzít v úvahu náklady a také přiměřený zisk pro akcionáře.
Vývoj u nás byl po všech stránkách neuvěřitelně rychlý. Za půl roku, ještě bez
konkurence RadioMobilu, jsme získali 80 000 nových zákazníků GSM. Třeba
Maďarsko, kde začali dříve, se nám v rychlosti a intenzitě zavádění mobilních
telefonů vůbec nemůže rovnat. A stejně razantně probíhá i cenový souboj.
Akcionáři už jsou mírně nervózní.
Jak se připravujete na vstup do konkurenčního prostředí 1. ledna 2001?
Naše společnost, která musí zajišťovat telefonní spojení pro všechny, tedy
nejen pro solventní zákazníky, ale i ty telefonní stanice, které vynášejí 150
Kč měsíčně, jde cestou transformace. To pro nás znamenalo stanovit si kritéria,
která chceme dosáhnout, zvážit strategické možnosti, které máme a na základě
toho byl vypracován transformační plán. Ten obsahuje čtyři základní atributy.
Za prvé: Změnit lidi. To je nejtěžší. Druhou velkou kapitolou je změna procesů
ve společnosti zkrácení, zefektivnění těchto procesů tak, aby na tom maximálně
vydělal zákazník a aby byly maximálně efektivní. Třetím aspektem je změna
systému, jednak provozního a jednak finančního. Čtvrtou, poslední kategorií je
otázka zavádění nových technologií. Tady jsem nejspokojenější, myslím, že v
této oblasti udělali naši lidé kus práce.
Chtěl bych se vrátit k tomu druhému bodu, k otázce změny procesů. Sem patří i
reorganizace firmy. Z osmi bývalých odštěpných závodů vznikly čtyři se sídlem v
Praze, Brně, Českých Budějovicích a Pardubicích. Kvalitní pracovníci ze
zrušených regionálních zastoupení najdou uplatnění v nově budovaných obchodních
střediscích, kam budou moci především velcí zákazníci telefonovat a konzultovat
velmi specifické, technologicky složité problémy.
Před několika lety skončil v průzkumu veřejného mínění SPT TELECOM na druhém
místě, hned za Českými drahami, jako podnik s nejhorším image. Velcí národní
operátoři ovšem takto dopadají skoro všude na světě. Proč tomu tak, podle vás,
je?
To je historická záležitost. Národní operátoři většinou pracovali v monopolním
prostředí a tyto firmy byly majetkem státu. To znamená, že prakticky nebyl
rozdíl mezi státními úředníky a monopolní telekomunikační správou. Tato
byrokratická tradice má životnost jako balvan a pohnout s tímto balvanem
vyžaduje obrovské úsilí. Dalším momentem je, že jsme jednoznačně
pojmenovatelní. Když v jednom obchodě prodávají chleba o dvacet halířů levněji
než ve vedlejším, může mít ten obchodník dobrý kredit, i když třeba celkově
cena chleba vzrostla trojnásobně. My když zvýšíme tarif, je viník jednoznačný:
SPT TELECOM.
Musíme se to pokusit změnit. Cestu vidíme především v decentralizaci řízení, v
tom, že dáme jednotlivým závodům více pravomoci a zároveň více odpovědnosti.
Dále je třeba "vyměňovat krev", dát šanci mladým lidem. Reklamu v televizi a v
dalších médiích vidím pouze jako doplňkový prostředek. Chtěl bych ovšem
upozornit, že za poslední dva roky jsme se v tomto žebříčku posunuli na začátek
druhé poloviny.
Myslím, že situace se doopravdy změní až po nasazení konkurence, teprve až se
ukáže, že i konkurence není stoprocentní a že ten zlý, bývalý monopolní
operátor má spoustu zkušeností a něco umí. Nový konkurent se vždycky zpočátku
jeví velice slibně a vzbuzuje nejrůznější očekávání. Ne vždycky oprávněná.
Takže liberalizaci vítáte?
Je to možná i takový můj vzkaz veřejnosti a vládním úředníkům. Byly zde
definovány, v srpnu 1994, nějaké podmínky hry. SPT TELECOM získal v rámci
pověření určité exkluzivity exkluzivitu na mezinárodní služby, exkluzivitu na
meziměstské služby a částečnou exkluzivitu na lokální služby. Podmínky ve světě
se ovšem mění a my jsme připraveni o nich jednat. Pokud se někdo rozhodne, že
bude chtít liberalizaci urychlit, uvolnit některý z trhů, který je zatím
obsazen naším pověřením naše společnost je připravena velmi seriózně o tom
diskutovat. Celý management SPT TELECOM přijímá liberalizaci jako nezbytnost a
já osobně v ní vidím nástroj nejrychlejší transformace. Mluvil jsem tady o
různých chystaných opatřeních. Jakmile ovšem přijde konkurence, transformace
nastává okamžitě. My jsme připraveni měnit podmínky hry.
Říkám to i proto, že vlastně už nejsme v podmínkách exkluzivity. Například v
oblasti mezinárodních služeb již existuje stínová konkurence call-backy, různé
mezinárodní datové služby, které umožňují i hlasový přenos... Je tedy lepší věc
rovnou otevřít, tak, abychom i my mohli používat stejné metody, rozhodovat o
našich investicích z ekonomičtějšího hlediska. Technologie prostě předbíhají
legislativu a tím urychlují i proces liberalizace.
Děkuji vám za rozhovor.
8 0459 / jaf









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.