Jsme přitažliví pro IT svět?

Na čem postavilo svůj růst Irsko a proč se do IT hrne i Indie? Co je největším lákadlem pro investory, kteří se cht


Na čem postavilo svůj růst Irsko a proč se do IT hrne i Indie? Co je největším
lákadlem pro investory, kteří se chtějí usadit v cizí zemi? Jakou roli hraje
levná pracovní síla a jakou časové pásmo? Co může nabídnout Česká republika a
jak se na její šance dívají analytici? Jsme skutečně nejvíce sexy v regionu
střední a východní Evropy, nebo nás předběhne Polsko a Rusko?
Abychom pochopili důvody, které vedou v globalizovaném světě k úspěchu,
podívejme se nejdříve na to, jak se s technologickou revolucí poprali ostatní
země. Nejdříve zavítáme na zelený ostrov, který ještě v polovině minulého
století patřil k nejméně rozvinutým zemědělským státům v Evropě. Irsko je nám
často předkládáno jako vzor, který bychom měli následovat na naší cestě k plné
rovnoprávnosti v Evropské unii. Tato země opravdu dosáhla mimořádného úspěchu,
ale stojí za to ho prozkoumat trochu podrobněji.

Není všechno zlato...
O faktorech, které působily v případě keltského tygra, jsme se již zmínili
svoji roli sehrály investice do vzdělání, orientace na nové technologie,
podpora evropských fondů a další. Nicméně i irský zázrak má svá ale. Jak si
všimli ekonomové, za spektakulárním růstem této ekonomiky stojí mimo jiné i
specifický faktor nízkého daňového zatížení, který funguje tím způsobem, že
zahraniční (především americké) firmy využívají Irska jako země, přes kterou
nechávají protékat svoje finanční toky. Firma v Irsku umístí svoje evropská
zastoupení a finalizuje zde většinu výrobků, přestože komponenty jsou vyráběny
mimo tuto zemi. Větší díl zisku se tedy daní zde, což je díky nízkým sazbám ve
srovnání se zbytkem Evropy pro firmu výhodné. Když vezmeme v úvahu tento fakt,
vypadá už zázrak země svatého Patrika poněkud méně nablýskaně.
Irsko by byl jistě vhodný příklad k následování, ale jak trefně poznamenávají
někteří odborníci, nemá už cenu dohánět rozjetý a nyní místy i brzdící vlak
ICT, protože ten už stejně nedoženeme. Spíše bychom se měli snažit vytipovat
nové obory například bioa nanotechnologie, kam bychom měli upřít svoji
pozornost a podporu.

IT v tropech
Na druhé straně spektra zemí ucházejících se o dolary investorů a pokoušejících
se vzkřísit vlastní ICT průmysl je Indie.
Tuto zemi minul průmyslový věk a nyní se snaží etablovat jako mocnost
informačního věku. To vše při podmínkách velmi odlišných od zemí prvního světa
HDP na hlavu zde dosahuje zlomku toho co ve vyspělých zemích, více než třetina
populace je negramotná, mnohde nefunguje základní infrastruktura o té
telekomunikační ani nemluvě propukají zde lokální konflikty. Ale přesto jak
elita této země s oblibou zdůrazňuje jedná se o největší demokracii na světě,
díky létům britské koloniální nadvlády je zde druhá největší populace se
znalostí angličtiny, zapustilo zde kořeny kvalitní technické školství.
Tím největším lákadlem je ale levná pracovní síla investoři i místní firmy
mohou těžit z toho, že zde náklady na člověkohodinu při vývoji programů
dosahují pouhých 35 dolarů, kdežto například v USA to je 200 dolarů a v západní
Evropě v průměru 70-110 eur. Indie byla také první zemí, kde zřídil svoje
zahraniční vývojové centrum Microsoft.
Tato země mnoha kontrastů však není závislá jen na zahraniční know-how a
investorech pracuje zde více než 1 200 místních společností, které vyvážejí
software. Celkový objem těchto exportů se zvedl za méně než deset let z 150
milonů dolarů na 4 miliardy v roce 1999 a jen za období od počátku dubna 2002
do konce prosince 2002 to podle National Association of Software and Service
Companies (Nasscom) bylo 6,9 miliardy dolarů. Podle statistik tvoří vývoz
softwaru a služeb přes 10 % celkového exportu a dále roste, takže by mohl podle
odhadů dosáhnout kolem roku 2008 až 50-80 miliard dolarů a sektor IT by mohl
zaměstnávat kolem 1 milionu lidí.
Jak jsme se již zmínili, v Indii nezřizují offshore centra jen známá
mezinárodní jména jako například IBM, EDS, Accenture či Siemens Business
Services, ale daří se zde také místnímu IT, které se dokonce prosazuje i ve
světě. Mezi nejznámější firmy zplozené v tropickém klimatu patří Wipro, Infosys
Technologies (jejíž zakladatel Narayan Murthy se stal podnikatelem roku 2002) a
TCS. Právě TCS je firmou, která nejvíce těží z outsourcingu pro zahraniční
společnosti. Byla založena v roce 1968 a jako první odeslala za prací do USA
domácí technické zaměstnance.
V 90. letech si americké společnosti uvědomily, že Indie není jen zdrojem
levné, vždy ochotné pracovní síly, ale že je to místo, kde mohou být perfektně
vykonávány i ty nejkvalitnější IT služby, a navíc místo, kde může být díky
časovému posunu nabízena globálním dostupnost služeb pro klienty.
V podobném postavení jako Indie se dnes ocitají i další státy vzdělaná a levná
pracovní síla se začíná uplatňovat například i na Filipínách, v Indonésii,
Číně, Vietnamu, Thajsku, Jihoafrické republice, Rusku atd.

Kde stojí ČR
Česká republika se nachází někde mezi těmito dvěma světy. Existuje zde sice
nepoměrně rozvinutější ekonomika a infrastruktura než v rozvojových zemích, ale
na druhé straně se zde podnikatelské prostředí ještě plně nevyrovnalo západním
standardům, například pokud jde o liberalizaci, vymahatelnost práva či úroveň
korupce.
Již zmíněná studie Gartner Group hodnotila výhody a nevýhody, které na ICT
firmy čekají při přesuny některých aktivit České republiky a dalších zemí
regionu: Od roku 1999 je jasné, že vstup do Evropské unie posune země střední a
východní Evropy do dynamičtějšího období aktivity IT služeb. Evropská mapa je
na nejlepší cestě doznat v následujících pěti a deseti letech změny poptávka po
IT službách a počet prodejců, kteří si vybrali pro svoje pobočky tento region,
se zvýší. Navíc budou strukturální fondy a subvence EU dostupné novým členským
státům.
Gartner opakuje, že rozhodujícími důvody pro vstup firem do tohoto regionu
jsou: vysoká úroveň IT dovedností, ve kterých by tyto země mohly vyzvat na
souboj právě Indii, jež má v tomto outsourcingu zatím vedoucí pozici. Polsko a
Česká republika se těší významnému růstu trhu a disponují technicky a vědecky
vzdělanými lidmi. Maďarsko má zase zralý, i když pomalu rostoucí IT trh, velkou
dostupnost IT, manažerské a podnikatelské dovednosti. Mimo těchto zemí jsou
však příležitosti pro předání produkčních a servisních aktivit velmi omezené,
tvrdí Gartner Group.
Je zajímavé, že možnosti, které středoa východoevropský region nabízí, neunikly
ani indickým společnostem, které se na poskytování služeb zahraničním partnerům
zaměřují. Už v srpnu 2001 otevřela Tata Consultancy Services (TCS), jež patří
mezi největší outsourcingové firmy na světě, svoji kancelář v Budapešti, což jí
umožňuje přístup k levným německy a anglicky hovořícím softwarovým inženýrům a
poskytuje cenný opěrný bod pro expanzi na tento dosud relativně nevytěžený trh.
Gartner vyjmenovává hlavní oblasti, ve kterých se Poláci, Maďaři a Češi nejvíce
uplatňují. Patří mezi ně hlavně vývoj aplikací, služby technické podpory a web
design. Za důležitý faktor, který bude hrát v budoucnu ještě větší roli,
považuje významné investice do telekomunikací (kolem 77 procent celkových
výdajů na ICT v roce 1999), což činí z tohoto trhu jeden z nejvíce rostoucích v
regionu. Vývoj solidní telekomunikační infrastruktury by měl poskytnout
odrazovou plochu pro další expanzi.

Už tady jsou
Poskytování služeb zahraničním partnerům nicméně není v České republice zdaleka
neznámou činností. Například vývojem aplikací pro zahraničí (Německo, Nizozemí,
USA) se zabývají společnosti Deltax, ICZ, ISS, Minerva, Pragodata a mnoho
dalších. V Maďarsku patří mezi největší poskytovatele produktů a služeb
společnosti MAV Informatika, Online, Synergon, v Polsku zase Prokom (nedávno
koupil PVT), Computerland a Orgasoft. (Všechny tyto firmy doporučuje ke
spolupráci německým společnostem květnové vydání sesterského týdeníku
Computerwoche.)
Nejenom vývoj aplikací na zakázku, ale také poskytování technické podpory pro
zahraničí je už v Čechách poměrně rozšířené. Za všechny příklady uveďme třeba
Motorolu, která má v České republice v Rožnově pod Radhoštěm (ale i v dalších
zemích, jako je Polsko a Rumunsko) středisko technické podpory a výzkumu. V
tomto případě hraje významnou roli kromě levné pracovní síly také časový posun
oproti USA.
Zahraniční investoři ale nehledají jen vysoce kvalifikované síly díky nízkým
mzdovým nákladům je pro ně lákavé i outsourcování výroby hardwaru. Největší
tchajwanský výrobce PC komponent Hon Hai Precision Industry má v ČR pobočku
Foxconn CZ, jež vloni dosáhla obratu 35 miliard. Mezi další hráče, kteří zde
působí nebo uvažují o zřízení svých poboček, patří firmy FIC, Asustek Computer,
Lite-On Technology, Inventec a Quanta Computer (mezi jejíž zákazníky patří Dell
a HP). Přilákaly je sem hlavně geografická blízkost západoevropským trhům,
třetinové náklady na mzdy oproti západní Evropě, desetileté daňové prázdniny a
dostupné průmyslové zóny. Expanze ale není jen výsadou ČR Hewlett-Packard či
Fujitsu Siemens Computers si nechávají vyrábět počítače v Polsku a v Rusku,
Acer v Maďarsku atd.

Pasti, pasti, pastičky
Podle analýzy agentury Gartner čelí mnoho zemí ve středoevropském a
východoevropském regionu politickým, ekonomickým a kulturním problémům a
projevuje se zde při jejich řešení jen malý pokrok. Proto je stále výhodné
provádět některé činnosti (jako například projektový management) v mateřských
firmách a většinu práce (typicky psaní a tvorbu kódu) předat na tato zahraniční
pracoviště. Středoa východoevropští poskytovatelé jen pomalu splňují požadavky
svých zahraničních partnerů. Gartner tvrdí, že v regionu existují talentovaní
programátoři, ale kamenem úrazu je, aby se střetla nabídka s poptávkou.
Poskytovatelé služeb ve střední Evropě dosud nejsou zvyklí přebírat iniciativu
a agresivně nabízet své služby a provádět marketing svých produkčních možností
na rozvinutých trzích západní Evropy a USA.
Průnik na středo - a východoevropské trhy je také podmíněn tím, aby se místní
poskytovatelé služeb úspěšně vypořádali s ochranou intelektuálního vlastnictví,
soukromí a pracovního práva, ukázali silné jazykové zázemí a dosáhli
certifikace kvality na světové úrovni.
Gartner uzavírá, že jisté nedostatky panují také v podpoře státu, která na
například na rozdíl od Indie není příliš viditelná. Proto se spíše než
spolupráce s partnery v USA nabízí kooperace s geograficky bližšími regiony,
jako je Německo, Rakousko a další evropské země.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.