Kam směřuje Linux

Linux za několik posledních let dosáhl velkých úspěchů. Proto se nabízí otázka, zda se jedná o trvalý trend, nebo ...


Linux za několik posledních let dosáhl velkých úspěchů. Proto se nabízí otázka,
zda se jedná o trvalý trend, nebo je to krátkodobá móda. V tomto článku se
pokusím odhadnout další vývoj.
O tom, že Linux je velmi silný v sítích a na Internetu, už pochybuje jen
málokdo. Linux patří mezi nejčastěji nasazované webové servery. Jeho podíl na
trhu bude neustále růst a během pěti let spolu s operačními systémy třídy BSD
získá nadpoloviční podíl na poli internetových serverů.
Výrazně pomaleji se ale bude prosazovat na poli aplikačních a podnikových
serverů. Na low-end poli platformy Intel mu budou konkurovat Windows 2000, na
high-end straně serverů pro desetitisíce uživatelů zase dlouhými léty prověřené
komerční UNIXy. Snadnějším soupeřem bude platforma Windows. Linux je už několik
let dostatečně efektivní a stabilní, aby mohl být bez obav nasazován do
středních a menších podniků. Od loňského roku je Linux podporován i komerční
sférou. Byla na něj portována většina databází, od IBM DB2 až po Oracle.
Nedostatek aplikací je již také minulostí. Důkazem vyspělosti Linuxu je portace
a plná podpora informačního systému SAP R/3. Dá se očekávat, že v oblast
low-end aplikačních serverů Linux získá několik desítek procent trhu a jeho
podíl bude dynamicky vzrůstat na úkor Microsoftu, SCO UNIXu a částečně i
Solarisu.
Jiná situace vládne u aplikačních serverů pro více než 2 000 uživatelů. Této
části trhu suverénně kralují komerční UNIXy a bude těžké se zde prosadit jak
pro Linux, tak i pro Windows 2000. Tady nehraje cena žádnou roli a
nejdůležitějším zaříkadlem je výkon a bezporuchový provoz.
Linuxové jádro loni dosáhlo významných pokroků, které jej přibližují této
sféře. Je to například podpora až 64 GB RAM na platformě Intel (i když zde se
platforma PC prakticky nepoužívá) nebo 16 TB na platormě MIPS64, 32bitová UID
(až 232 uživatelů), neomezený počet procesů, Logical Volume Manager a jiné.
Navíc firmy SGI a IBM výrazně podporují vývoj dalších vlastností, které zatím
Linuxu chybí. Letos se například dočkáme oficiálního uvedení minimálně jednoho
žurnálového souborového systému. Přesto v horizontu pěti let se Linux u
skutečně high-end systémů výrazně neprosadí a jeho podíl se bude pohybovat do
deseti procent.
V oblasti velkých serverů existuje ale jeden faktor, na který nesmíme
zapomenout. Linux se díky své otevřenosti stává velmi oblíbeným řešením pro
clustery a paralelní stroje. Clusterových technologií existuje větší množství,
nejúspěšnějším je Beowulf. Například projekt Avalon používá 140 procesorů Alpha
a jeho výpočetní výkon 47,7 Gflopů jej řadí na 114. místo na světě mezi
superpočítači.
A jak to bude u desktopů? Během posledních dvou let Linux dosáhl velkého
pokroku v uživatelské příjemnosti, snadnosti používání i instalace. Počet
aplikací roste geometrickou řadou a zvláště komerční firmy portují tisíce
nejrůznějších produktů. Pro mnohé z nich je hlavním důvodem snaha o získání
nezávislosti na Microsoftu, případně boj o holé přežití. Velmi aktivní je
hlavně firma Corel, jejíž distribuce Corel Linux je určena pro méně zkušené
uživatele počítačů.
Výrobci hardwaru již sami začínají vytvářet ovládače svých produktů pro Linux.
V oblasti desktopu bude možné rozlišit dvě hlavní skupiny uživatelů. První z
nich budou domácí uživatelé, většinou mladí a vzdělaní. Druhá skupina bude
Linux používat v práci, kde jim jej nainstalují správcové sítí. Ti budou
preferovat Linux z důvodu stability, bezpečnosti a hlavně snadné údržby, jinými
slovy nízkým TCO (Total Cost of Ownership). Tento proces už v Čechách začal u
menších soukromých firem, dokonce jsem viděl e-mail jednoho správce, který z
nadsázky nabízel MOLP na několik desítek licencí Windows.
V oblasti koncových uživatelů se podíl na trhu dá odhadnout jen velmi obtížně.
Domácí uživatelé totiž nejsnáze podléhají reklamě a jiným iracionálním důvodům.
Proto odhaduji, že Linux získá 5-25 % trhu.
Poslední a nejdynamičtější oblastí budou různá jednoúčelová zařízení. Tady se
nejvíce projeví otevřenost zdrojových kódů a nulová cena Linuxu. Již letos se
objevily první významné projekty ať už webový telefon od Intelu, Webpad od
společnosti Transmeta nebo PDA Yopy od Samsungu. U těchto zařízení je cena
mimořádně důležitým kritériem a licenční poplatky za operační systém by ji
podstatně zvedly. Dalším plusem pro Linux je podpora nejrůznějších platforem
(ARM, m68k), modularita a výborný design zdrojových kódů. Pro firmy je pak
snadné přizpůsobit si Linux přesně na míru svých produktů.
Dá se očekávat, že během několika let najdete Linux všude a ani o tom nebudete
vědět. Bude v nejrůznějších PDA, v telefonech s podporou Internetu, v MP3
přehrávačích, v mobilních telefonech, v automobilech a možná i v
ledničkách :-). A poté, co se do běžného provozu dostanou systémy na rozpoznání
řeči, po příchodu z práce požádáte svůj domácí počítač, aby zatopil, řekl vám,
co je v televizi nebo vám napustil vanu s vodou o teplotě 40 stupňů Celsia. A
hádejte, jaký operační systém bude tento počítač používat?
0 1116 / alsn









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.