Kam v Březnu za poučením?

Nejbohatší program v rámci akce Březen měsíc internetu již tradičně připravily knihovny. Na 170 jich pozve v měsíc...


Nejbohatší program v rámci akce Březen měsíc internetu již tradičně připravily
knihovny. Na 170 jich pozve v měsíci internetu veřejnost na nejrůzněji zaměřené
akce podrobnější popis najdou zájemci na www.brezen.cz. Kromě toho se uskuteční
řada seminářů a konferencí; vybíráme z nich ty, které jsou svým obsahem
čtenářům Computerworldu zřejmě nejbližší. Internet & Business Live
V úterý 5. března pořádá First Tuesday CZ v Praze již 4. ročník konference
Internet & Business Live. Přednášející seznámí účastníky se současnými trendy,
obchodními modely a strategiemi v ČR. Jako každoročně bude program pokrývat
hlavní oblasti elektronického obchodu u nás trh poskytovatelů připojení, B2C,
B2B, mobilní komerci, e-banking, CRM, data warehousing aj. Pozornost bude
věnována využití internetu v sektorech tradiční ekonomiky a připravenosti
podnikových informačních systémů na využití internetu jako nového obchodního a
komunikačního kanálu. Závěrečná panelová diskuse se bude zabývat tématy jako
webová integrace, rozvoj podnikových webových služeb či tvorba internetové
strategie firem podnikajících v jednotlivých segmentech trhu. Na odborný
program naváže neformální setkání internetových podnikatelů, investorů,
konzultantů a dalších hostů v tradičním stylu First Tuesday. Na konferenci je
možné se přihlásit na www.firsttuesday.cz.

Konkurenceschopnost firem
Fakulta managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně uvítá 13.
března ve svých prostorách účastníky již 4. ročníku konference, která se
soustředí na uplatnění internetu v podnikatelské strategii firem. Program této
akce lze nalézt na http://e-kon ference.utb.cz. O den později, 14. března, se
sjedou do Prahy personalisté, manažeři vzdělávání firem a další zájemci na
konferenci E-- learning v praxi firemního vzdělávání. Jejím cílem je umožnit
výměnu názorů a zkušeností s organizačně-technickými řešeními e-learningu v
této oblasti a s pedagogicko--psychologickými a metodickými aspekty tohoto
způsobu vzdělávání, včetně jeho vlivu na změny ve firemní kultuře. Program a
podmínky registrace jsou k dispozici na www.semis.cz.

INSPO 2002
Novinkou 5. ročníku BMI je INSPO 2002, konference Internet a informační systémy
pro osoby se specifickými potřebami. Účastníci z celé republiky se sjedou v
sobotu 16. března do Kongresového centra v Praze, aby si vyměnili zkušenosti z
provozování internetových informačních systémů se zaměřením na zdravotně
postižené. V jedné z pracovních sekcí se soustředí také na využití internetu k
lepšímu uplatnění těchto osob na trhu práce. Informace o programu a registraci
najdete na www.aiso.cz. Internet ve státní správě
Rozumněji, levněji a rychleji, tak zní motto 5. ročníku konference, která se
uskuteční 25. a 26. března v Hradci Králové. Na 1 500 účastníků čeká bohatý
program plný přednášek, diskusí, workshopů, prezentací i slavnostních vyhlášení
vítězů několika soutěží. Z novinek asi nejvíce zaujme pořad "Bez e-munity",
jehož se v roli diskutujících zúčastní zástupci všech parlamentních politických
stran. Další programové bloky se budou věnovat mj. otázkám transparentnosti
výběrových řízení, aplikaci zákona o elektronickém podpisu, možnostem využití
elektronického obchodování ve veřejné správě. Podrobnosti o programu i
registraci najdete na www.isss.cz.

Internet do škol
Prostor pro výměnu zkušeností s uplatněním internetu ve výuce poskytne
konference Internet do škol a co s ním?, kterou již podruhé připravuje BMI
sdružení ve spolupráci s BVV. Konference se uskuteční 28. března v Praze jako
doprovodný program veletrhu Schola Nova. Aktuální problémy programu zavádění
internetu do škol budou řešeny v rámci diskusního panelu, mezinárodní rozměr
dodá této akci vystoupení představitelky evropského vzdělávacího portálu.o

Byznys a internet deset let poté
Co znamená internet pro podnikovou sféru deset let poté, co vstoupil do České
republiky, a zhruba sedm let od chvíle, kdy se u nás otevřel komerční sféře?
Protože právě začíná již pátý ročník projektu Březen měsíc internetu, dnešní
ohlédnutí bude poznamenáno i osobními zkušenostmi s touto akcí.
V roce 1998, kdy byl březen poprvé vyhlášen v České republice měsícem
internetu, bylo toto komunikační médium u nás zcela na okraji zájmu. Počet jeho
tuzemských uživatelů se odhadoval na dvě stě tisíc, ve velké části firem neměli
o jeho existenci ani ponětí. Na kulatý stůl s názvem "Česká republika na cestě
k informační společnosti" se sice podařilo dostat organizátorům prvního ročníku
konference Internet ve státní správě a samosprávě 14 poslanců, ale jen díky
souhlasu s jejich podmínkou, že budou moci pouze poslouchat a nebudou nuceni
vyjadřovat se k tématu, o němž dosud téměř nic nevědí.
O pouhé čtyři roky později je situace podstatně odlišná. Pátý ročník konference
ISSS zahájí místopředseda vlády, ministři a čelní politici na ní budou
vystupovat jako hlavní řečníci. Poslední výzkumy potvrzují, že přístup k
internetu má již více než čtvrtina obyvatel, respektive že jej používá třetina
dospělé populace. Jako houby po dešti se rozmnožily internetové obchody, kde
lze nakupovat nejrůznější zboží. Mnohé firmy již využily internetu k
zefektivnění či dokonce i ke změně svého podnikatelského konceptu. Uplatnění
internetu v nejrůznějších oblastech se stalo předmětem Státní informační
politiky, další úkoly na sebe vzala vláda přijetím národního akčního plánu
eEurope+, kterým spolu s dalšími zeměmi ucházejícími se o vstup do Evropské
unie reagovala na program eEurope Informační společnost pro všechny. Poměrně
běžným tématem je internet i v médiích. To vše by ale nemělo být důvodem k
přílišnému sebeuspokojení. Stačí se podívat například na poslední statistiky
organizace RIPE, podle kterých se nachází Česká republika v počtu internetových
uzlů na počet obyvatel na 24. místě v Evropě. Za námi jsou sice země jako
Francie, Maďarsko, Řecko i Španělsko, ale větší hustotu internetového připojení
má například Estonsko, Portugalsko či Malta.

Cena nadále překážkou
Při nedávné vzpomínce na desetileté jubileum oficiálního připojení ČR k
internetu se v anketě ČTK shodli významní tuzemští představitelé internetové
komunity na tom, že hlavní překážkou rychlejšího rozvoje internetu v ČR i
nadále zůstávají vysoké telekomunikační poplatky. Studie OECD z loňského srpna
řadí ČR mezi státy s nejvyššími poplatky. Při porovnání nákladů na připojení k
internetu 40 hodin měsíčně ve špičce, přepočítaných podle parity kupní síly, je
ČR na druhém místě mezi členy OECD za nejdražším Maďarskem. Pokud se země
srovnávají pouze v přepočtu na dolary bez zohlednění kupní síly obyvatel,
vychází ČR jako devátá nejdražší země mezi státy OECD, při připojení 40 hodin
mimo špičku je naopak třetí nejlevnější.
Jak ve svém prohlášení se znepokojením upozornilo České fórum pro informační
společnost, zvětšuje se disproporce mezi závazky ČR v oblasti podpory internetu
a reálnou situací. Česká republika se přistoupením k iniciativě kandidátských
zemí eEurope+ mj. zavázala dosáhnout podstatného snížení cen za přístup na
internet posílením konkurence anebo regulací cen a srovnáváním na evropské a
národní úrovni, a to s termínem do konce roku 2002. Tento požadavek
zakomponovala česká vláda i do svého Národního akčního plánu eEurope+. Podle
názoru ČFIS jej však nenaplňuje a v zadaném termínu již ani nenaplní. Ceny
Českého Telecomu za komutovaný přístup k internetu pro rok 2002 neklesly, ale
naopak se ještě zvýšily. Přitom nejširší veřejnost je pro potřeby komutovaného
připojování k internetu stále odkázána na služby Českého Telecomu a ani druhý
rok po deklarované liberaci českého telekomunikačního trhu nemá možnost volby.
České fórum pro informační společnost, které působí jako poradní orgán Rady
vlády pro státní informační politiku, považuje tuto skutečnost za alarmující a
pokládá za nutné upozornit na její důsledky. Tyto tendence podkopávají snahy
zvýšit informační gramotnost občanů či zavést elektronický obchod a mohou také
negativně ovlivnit konkurenceschopnost českých firem.

Centra internetu
Cena za připojení však není jedinou překážkou většímu využití internetu. Podle
průzkumu společnosti Intel patří mezi hlavní bariéry uplatnění internetu (a
počítačů vůbec) v domácnostech také nedostatečná představa o možnostech jejich
využití a rovněž strach z prvních začátečnických kroků. Tuto překážku chce
odstranit dlouhodobý projekt regionálních Center internetu, který odstartuje
současně se zahájením letošního Měsíce internetu. Intel spolu s dalšími
partnery nabídne široké veřejnosti možnost naučit se krok za krokem pracovat s
počítačem a internetem, využívat vlastní e-mail, poznat škálu dalších možností
jejich využití například ve svém podnikání, zálibách i při zcela rutinních
úkonech.

Bariérou také neznalost
Pro firmy je ovšem důležitá nejen dostatečně velká masa uživatelů internetu,
pro kterou se vyplatí investovat do vývoje nových aplikací a změny
podnikatelských konceptů. Samy pokládají za největší bariéru rozvoje
elektronického obchodování vlastní neznalost informačních technologií a
internetu a rovněž neznalost konkrétních přínosů elektronického obchodu. Ukázal
to výzkum připravenosti malých a středních firem na elektronické podnikání,
který pro Tele2 a BMI sdružení provádí agentura Dema. Předběžné výsledky tohoto
průzkumu se staly podkladem pro přílohu Zelené knihy o elektronickém obchodu.
Před posledním lednovým kolem se výzkumu zúčastnilo 900 firem velikosti do 100
zaměstnanců, a to ze šesti krajů (Jihomoravský, Jihočeský, Plzeňský,
Královéhradecký, Liberecký, Moravskoslezský) a z Prahy. Oba uvedené důvody
představovaly hlavní bariéru v průměru u zhruba poloviny dotazovaných ve všech
krajích. Teprve na dalších místech se objevovaly obavy z nedostatečné
bezpečnosti transakcí a dat, technologická nevybavenost firem, nedostatečný
právní rámec, malý rozsah českého trhu, problém plateb přes internet a další
překážky. E-podnikání na začátku
Výzkum také naznačil, jak daleko jsou u nás malé a střední firmy s nástupem k
elektronickému byznysu. První nápovědou je podíl firem s připojením k
internetu, který dosáhl v průměru 78 %. Dalších 10 % se zamýšlí připojit ještě
do konce letošního roku.
Jiným snadno měřitelným ukazatelem je podíl firem s vlastními webovými
stránkami. Ten osciluje mezi 54 % (Praha) a 71 % (Jihomoravský kraj) procenty v
jednotlivých krajích s průměrem 65 procent. Teprve další údaje však mohou
přiblížit míru využívání firemních webů a naznačit, nakolik již se stává
internet běžným nástrojem, jehož prostřednictvím ovlivňují firmy různé
podnikové procesy. Většina firem je teprve na začátku v uplatňování
internetových technologií ve vlastním podnikatelském konceptu. Jejich webové
stránky jsou zpravidla velmi statické, ani ne polovina umožňuje informování o
novinkách (což by měla být samozřejmost). Objednat si na nich zboží či služby
mohou návštěvníci jen ve čtvrtině případů, elektronickou platbu umožňuje jen
jeden z deseti firemních webů. Totéž potvrzují i odpovědi na otázku, jaké
funkce plní webové stránky firmy. Jen polovina z nich je využita k propagaci
výrobků nebo služeb firmy, což vyvolává otázku, k čemu vlastně vůbec slouží,
když neplní ani tuto primární funkci. Nepřekvapí pak, že například ke
komunikaci firmy s obchodními partnery jsou webové stránky využity jen v 39
procentech. A neudiví ani to, že kupříkladu teprve pouhých pět procent firem
již má nějakou zkušenost s elektronickými aukcemi a tržištěmi, tedy s jednou z
nových forem elektronického obchodu. Zdá se, že podniky dosud nepokládají web
za marketingový nástroj hodný pozornosti. V naprosté většině nevyužívají ke své
propagaci ani těch možností, které jsou zcela zdarma, jako například
zaregistrování stránek v internetových katalozích a vyhledávačích nebo
bezplatné výměnné bannerové kampaně. Dokonce firemní materiály, tedy to první,
co každého napadne, využívá k propagaci svého webu jen 36 procent firem.
Průzkum se zajímal rovněž o využití elektronické komunikace k obchodnímu styku
s odběrateli a dodavateli. Ukázal, že běžnou formou se již stal e-mail, který k
tomuto účelu používají zhruba dvě třetiny firem. Jen každá desátá firma využívá
webové rozhraní, ostatní formy jsou ještě méně časté.

Srovnání s Evropou
Spíše než absolutní čísla je klíčová pochopitelně otázka, jak by dopadly
tuzemské malé a středními podniky v porovnání s jinými zeměmi. Díky tomu, že
Evropská komise provedla v rámci iniciativy Go Digital srovnání národních
politik na podporu e-businessu, máme k dispozici čerstvé údaje zveřejněné v
lednu 2002. Srovnání provedl Eurostat ve 12 členských zemích EU mezi listopadem
2000 a červnem 2001 a bylo do něj zahrnuto na 100 000 firem s nejméně 10 a
nejvíce 249 zaměstnanci (v případě Nizozemska od 10 do 49 zaměstnanců).
Velikostně se tedy srovnávané firmy v EU a v ČR překrývají zhruba z poloviny a
z druhé poloviny jsou evropské firmy větší. Přesto však srovnání pro nás
nedopadá špatně. Větší podíl firem připojených k internetu než u nás najdeme ve
Finsku (90 %), Švédsku (89 %), Dánsku (86 %), Rakousku (83 %), Německu (82 %),
naopak za Českou republikou (78 %) zůstávají v Norsku (73 %), Itálii a
Španělsku (66 %), Nizozemí a Velké Británii (62 %), Lucembursku a Řecku (54 %).
Zajímavý je pohled také na faktory, které pokládají v různých zemích za
rozhodující překážky rozvoje elektronického obchodování. Například 40 %
rakouských malých a středních firem pokládá za nejdůležitější bariéru obavy o
bezpečnost. Ve Španělsku stejný počet udává rychlost a spolehlivost datové
komunikace a téměř polovina vidí největší překážku v konfliktu s existujícími
prodejními kanály. Tento důvod je nejvážnějším také ve Finsku spolu s
přesvědčením, že zboží a služby, které firmy nabízejí, se nehodí pro prodej
přes internet. V Itálii 37 % firem vidí významnou překážku v právní nejistotě
týkající se smluv, termínů dodávky a garancí. Jak je na tom tedy naše podniková
sféra ve vztahu k internetu? Hodnocení záleží na úhlu pohledu. Jako může být
láhev s polovičním obsahem vody pro někoho poloprázdnou a pro jiného z poloviny
plnou, tak i v tomto případě lze najít argumenty pro ten či onen pohled. Je
možné se spokojit s konstatováním, že si firmy nevedou nejhůř, anebo mít větší
ambice a zdůraznit, že podcenění současné periody přechodu na elektronické
podnikání může vést k většímu zaostávání za vyspělými zeměmi než dosud, její
pochopení naopak k výraznějšímu zvratu v dosavadních tendencích vývoje.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.