Kam zmizelo 50 miliard?

Ještě před tím než Billa Clintona postihla aféra s Monikou Lewinskou, hovořil s nadšením o informační dálnici do 2...


Ještě před tím než Billa Clintona postihla aféra s Monikou Lewinskou, hovořil s
nadšením o informační dálnici do 21. století. Naše země se, alespoň pokud jde o
informatizaci státní správy, zatím pohybuje spíše po okreskách. Zajímalo by mě,
jestli se formuje něco jako ucelená koncepce, jak tuto situaci změnit?
Vstup informačních technologií do státní správy se zdá zcela zřetelně zaostávat
za podobným procesem ve sféře soukromé. Myslím, že nebudu daleko od pravdy,
když řeknu, že počítače za mnoho miliard, které lze nalézt na nejrůznějších
ministerstvech a státních úřadech, fungují jako inteligentnější psací stroje a
k informační dálnici mají stejně daleko jako stezka pralesem k autostrádě.
Výchozí situace tedy není zrovna radostná. Jeden příklad z dnešního dne. Byl
zaveden nový systém sociálních dávek. Je zcela zjevně zkonstruován lidmi, kteří
o počítačích v životě neslyšeli, protože je celý založen na nesmírně složitém
administrativním koloběhu mnoha formulářů, jejich neustálém vyplňování,
razítkování a přenášení. Zkrátka systém, který není hoden konce 20. století.
Koncepce, neboli snahy nějak informatizaci státní správy sjednotit, se rodí už
dlouho, ale stále jaksi bez praktických výstupů.
Jak pokračuje práce na Státním informačním systému?
No, zatím se odehrálo to, co je ve státní správě a politické sféře typické, to
znamená kompetenční spory o to, kdo by to měl řešit. Ty byly tak intenzivní, že
k obsahu, tedy k tomu, co by měl vlastně Státní informační systém představovat,
se, pokud
se nemýlím, nedospělo. Panuje zde poměrně velká řevnivost mezi jednotlivými
rezorty, které se obávají, že zavedením Státního informačního systému ztratí
jakousi svébytnost a nezávislost. Zdá se mi, že právě vztahy mezi jednotlivými
rezorty způsobily oddálení vzniku Státního informačního systému.
Tyto snahy z iniciativy Rozpočtového výboru parlamentu, vyústily až v to, že z
jednotlivých rozpočtových kapitol ministerstev byly vyčleněny všechny výdaje na
výpočetní techniku, na hardware i software a jejich uvolňování je podmíněno
usnesením vlády. A usnesení vlády by zase mělo být podmíněno právě přijetím
nějakých prvních materiálů ke Státnímu informačnímu systému. Takže to, že věci
nefungují, ví už i parlament. A když už to ví i parlament, ví už to prakticky
každý.
Kdo by měl podle vašeho osobního názoru odpovídat za SIS?
Vzpomínám si na velmi starou myšlenku tehdejšího místopředsedy vlády Jana
Stráského, z roku 1992, který chtěl, aby jeden z místopředsedů vlády odpovídal
za reformu státní správy. Já bych si představoval, že zavádění Státního
informačního systému by mělo probíhat souběžně s reformou státní správy.
Když jsem vzpomínal na ten loňský příklad s vyčleněnými prostředky z rozpočtů
jednotlivých rezortů, možná by stálo za to uvést, že se jed-nalo zhruba o šest
miliard. Ono je vždycky nejjednodušší říci, že informatizace vládnutí v Čechách
je nedostatečná, šest miliard je málo, chce to aspoň dvakrát tolik. Já tomu
nevěřím. Myslím si, že hlavní problém je v tom, jak tyto prostředky
vynakládáme. Vždyť od roku 1990 to bylo skoro 50 miliard a obávám se, že za ty
peníze se jenom několikrát obměnil morálně zastaralý hardware.
A proto, ačkoliv je to hodně odvážné v naší přeúřednické společnosti říkat,
myslím, že by to chtělo specializované pracoviště, nějaký úřad pro reformu
státní správy a pro zavádění informačních technologií. Lidé, kteří celý život
vyplňovali papírové formuláře, ti už nic jiného nevymyslí. Jedinou možností je
nasadit profesionály.
U nás se zvolil model, kdy ministerstva, která nemají žádné odborníky na IT,
najímají ve veřejných soutěžích firmy a rodí se tak navzájem nekompatibilní
systémy. Protože se jedná o konkurenční firmy, které si ani nechtějí vyjít
vstříc, udržují si své lokální trhy a když se nějaká softwarová firma úspěšně
usadí na nějakém ministerstvu, nemá v úmyslu dávat svá data konkurenci na jiném
ministerstvu. To se podle mého názoru nedá rozštípnout jinak než
specializovaným pracovištěm, kterému by byly podřízeny všechny příslušné útvary
všech rezortů. Jejich obavy ze ztráty suverenity jsou naprosto namístě. Jenomže
když tu suverenitu měly, prokázaly naprostou neschopnost.
Aby nevznikal dojem nějakého megalomanství, já si nemyslím, že by nějaký státní
úřad vyvíjel informační systém pro celý stát pro všechny rezorty. Ale nutně
musí existovat instituce, která bude IT politiku v jednotlivých rezortech
koordinovat.
Mimochodem, když sedíme na půdě ministerstva financí, nechť se někdo zajímá o
to, s jakým efektem byly vynaloženy stamilionové částky na tzv. celní
informační systém. Docela by mě to zajímalo. Kde je pilotní projekt a k čemu
byl software nakoupený ve Francii pro úplně jiný typ hardwaru?
Bylo by docela zajímavé, kdyby někdo nezávislý přezkoumal, k čemu byly použity
ty stamiliony. Já si mimochodem vůbec nemyslím, že někde zmizely. Určitě za ně
byly nakoupeny počítače, nepochybně byl vyvinut gigantický software...
Takže žádný tým specialistů zabývající se na státní úrovni touto problematikou
neexistuje?
Ne. Výsledek je přiměřený.
Blíží se dva momenty rok 2000 a přechod na euro. To bude vyžadovat další
náklady...
Jak už jsem řekl, většina počítačů ve státní správě je v roli psacích strojů.
Ty to neohrozí.
A jaký je váš osobní vztah k počítačům?
Já nevím, jestli to můžu přiznat... původně to byla moje profese. Sice jsem
vystudoval Vysokou školu zemědělskou, ale už od druhého ročníku jsem se věnoval
informatice. V roce 1975, ještě na vysoké, jsem se začal zabývat tzv.
simulačními modely, pak jsem se přeorientoval na databáze a vrcholným stadiem,
kam jsem se dopracoval v roce 1988, byla D-BASE 4. V té jsme projektovali
informační systémy pro zemědělství. No a pak jsem se dal na politiku a o svou
kvalifikaci jsem úplně přišel. Protože s Pascalem, Simulou, Basicem, Fortranem
a D-BASE 4 to už v roce 1998 asi nikam nedotáhnu...
Děkuji vám za rozhovor.
8 2258 / jaf









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.