Kde je možné studovat IT?

Vlastní obrázek o tom, jaká je současná nabídka možností k vysokoškolskému studiu v oboru informačních technologi


Vlastní obrázek o tom, jaká je současná nabídka možností k vysokoškolskému
studiu v oboru informačních technologií, si můžete udělat také ze stručného
přehledu, který jsme pro vás v tomto čísle připravili. Z něj lze vyčíst zejména
fakt, že obory související alespoň zčásti s informačními technologiemi v
některé z jejich mnoha podob lze dnes najít už takřka všude. A řekneme-li
všude, pak tím není myšleno pouze na téměř každé škole, ale často i na
fakultách, které s touto oblastí zdánlivě nemají mnoho společného. Je to
logickým důsledkem dnes už značně široké škály aplikací tohoto oboru. Je
pochopitelné, že ne na všech typech vysokých škol se vám dostane stejné úrovně
či hloubky vzdělání nikoliv ovšem ve smyslu kvality, jako spíše co do zaměření
ve smyslu orientace dané školy.
Náš přehled bude užitečný nejspíše především těm, kdo uvažují nad možností
obvykle 5letou "kůru" vysokého vzdělávání sebe sama podstoupit. V takovém
případě vás bude nejspíše zajímat množství dalších podrobností, které však není
na takovém prostoru možné postihnout, bez problémů je však získáte na webových
stránkách té které školy, případně s využitím jiných uvedených kontaktních
čísel a adres. Obecně lze doplnit, že pro většinu škol zde zahrnutých platí, že
závěrečným termínem pro příjem přihlášek je konec února výjimkou jsou snad jen
fakulty ČVUT a VUT, kde je konečným datem tradičně konec března. Potěšující
zprávou je skutečnost, že výše poplatků spojených s podáním přihlášky meziročně
zaznamenává stagnaci a osciluje kolem hodnoty 500 Kč.o

Na co jsme se zeptali?
1.Myslíte si, že nabídka pracovních míst na současném trhu přibližně odpovídá
poptávce (tj. počtu IT odborníků), nebo ji lehce či výrazně převažuje?
2.Má v tomto smyslu absolvent vysoké školy v nějakém IT oboru výrazně vyšší
šance pro uplatnění na trhu pracovních příležitostí?
3.Dá se alespoň přibližně odhadnout, kdy se tento trh nasytí, tzn. počet
odborníků a specialistů bude alespoň dostatečný?
4.Můžete zhodnotit úroveň zájmu, který absolventi středních škol tomuto oboru
věnují, za několik posledních let? Lze vypozorovat nějaký zřetelně rostoucí
trend, co se týká počtu zájemců o tento obor (případně i na úkor zájmu o jiné
obory)?
5.Můžete studentům nabídnout téměř jakoukoliv IT specializaci, nebo lze
vyzvednout určité dílčí oblasti IT, ve kterých jim můžete poskytnout lepší
podmínky? Např. po stránce technického zabezpečení výuky jak je na tom vaše
fakulta v tomto ohledu?
6.Může zájemce o studium v tomto oboru dosáhnout dostatečně kvalitního vzdělání
v rámci České republiky, nebo se v některých směrech (např. zmíněné
technologické zajištění může být pro některé specializace kritické) ČR nemůže
vyrovnat zahraničním školám?o

Specialistů pro IT
je stále ještě nedostatek
Jak naznačují průzkumy tržního prostředí v oblasti IT, poptávka po kvalitních
odbornících z tohoto oboru je přinejmenším stále stejně vysoká, podle některých
studií dokonce rostoucí. Platy si udržují poměrně stabilní růst a
zaměstnavatelé mají co dělat, aby opravdu kvalitní zaměstnance udrželi ve své
firmě.
Petr Velecký
O své zajímavé postřehy a názory týkající se především možností uplatnění v
této oblasti a úrovně českých vysokých škol se s námi ochotně podělili zástupci
některých našich institucí poskytujících tento druh vzdělání právě v oborech
náležících k IT.
Prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc., vedoucí katedry informatiky Fakulty
elektrotechniky a informatiky Vysoké školy báňské v Ostravě
1. Podle zájmu ze strany podniků a firem o naše absolventy se domnívám, že
problém nedostatku IT odborníků je stále aktuální.
2. Neřekl bych výrazně, ale určitě má vyšší šance. Svým způsobem je to dáno
univerzálností vzdělání v IT, které umožňuje uplatnit se ve všech sférách,
počínaje průmyslem a konče např. bankovnictvím.
3. K určitému nasycení dojde, přesto se ale domnívám, že poptávka bude stále
mírně převyšovat nabídku i ve vzdálenější budoucnosti. Důvodem je implementace
stále komplexnějších systémů, které vyžadují nejen vývoj, ale i údržbu a
průběžné modifikace. Heterogennost technických prostředků, reprezentovaných
velkými servery na straně jedné, personálními počítači, mobilními prostředky a
vysoce účelově navrženými zařízeními na straně druhé, skýtá obrovský potenciál
nejen v oblasti implementace nových technologií, ale i v oblasti výzkumu a
vývoje.
4. Zájem stále roste, ale křivka nárůstu není určitě tak strmá jako dříve.
5. Naše studium je zaměřeno především na oblast tvorby softwaru v celém spektru
možných aplikací. Součástí jsou solidní teoretické základy a znalost
technických prostředků. V posledně jmenované oblasti jsme nemohli poskytnout
našim absolventům takové možnosti, jaké bychom chtěli. Důvodem byl a stále je
nedostatek prostor pro vybudování HW laboratoří, počítačových učeben a financí
pro jejich vybavení. V současné době se nám však daří změnit i tento
nedostatek. Za přispění prostředků MŠMT jsme vybudovali laboratoř pro účely
výuky a velmi zdárně se rozvíjejí aktivity související se projektem Cisco
Network Academy.
6. Pokud bych navázal na předchozí otázku, pak si troufám říci, že v našem
hlavním zaměření absolventi získávají vzdělání a znalosti minimálně srovnatelné
se zahraničím. Mohu to potvrdit ze svých zkušeností z různých pobytů v zemích,
jako je USA, Rakousko apod. To však neznamená, že by nebylo co zlepšovat.
Budování dalších laboratoří a učeben je určitě věc, která může dále zkvalitnit
systém vzdělávání stejně jako jeho nová koncepce vycházející z prakticky
orientovaného bakaláře, směřující přes teoreticky připraveného inženýra až k
vědecky pracujícím doktorům.
Doc. RNDr. Luděk Matyska, CSc., děkan Fakulty informatiky Masarykovy univerzity
v Brně
1. Jsem si jist, že poptávka po odbornících na IT v současné době vysoce
převyšuje nabídku. Tento převis poptávky je navíc velmi závislý na konkrétní
oblasti a zejména míře zkušeností po skutečných odbornících, např. z oblasti
rozsáhlých sítí, je neuvěřitelný hlad, zatímco např. návrháři jednoduchých
webových stránek již nemusejí probudit zájem u každého potenciálního
zaměstnavatele.
2. Zcela jistě, dokládá to např. každoročně prováděná statistika uplatnění
čerstvých absolventů Masarykovy univerzity.
Navíc zájem o odborníky v oblasti IT jde prakticky přes celé průmyslové i
obchodní spektrum.
3. Podle mého názoru to zatím nelze, domnívám se, že v následujících 15-20
letech bude stále poptávka po odbornících IT převyšovat nabídku. Možná dojde ke
srovnání počtu lidí, kteří se budou považovat za IT odborníky, s počtem volných
míst.
4. Musím říci, že žádný speciální růst (ale ani pokles) zájmu na Fakultě
informatiky nepozorujeme. Spíše pozoruji u lepších studentů růst zájmu o další
obory.
Myslím, že zejména v případě FI MU se spíše negativně projevuje pokles důrazu
na vzdělávání v matematice a přírodních vědách v průběhu středoškolského studia
(roste počet uchazečů, kteří neměli matematiku na střední škole ani plné čtyři
roky).
5. FI MU se snaží neprofilovat jako škola poskytující profesní průpravu, kde
konkrétní specializace (či její nedostatek) je kritická, ale spíše se snaží
poskytovat co nejširší (a nejhlubší) teoretické základy a rozhled v rámci
celého oboru.
Přílišný důraz na konkrétní specializaci již v době VŠ studia je podle mého
názoru spíše nebezpečný jakmile odpovídající technologie přestane být
využívána, přestane být i zájem o takto úzce profilované absolventy. Naši
absolventi sice musejí většinou navštěvovat speciální kurzy, ovšem s tím stejně
dnes již většina firem počítá (ba naopak požaduje) a po vystudování takovýchto
kurzů se pak více než vyrovnají absolventům se speciálním profesním zaměřením.
Přednost FI bych kromě teoretických základů viděl v nabídce např. následujících
specializací: paralelní a distribuované systémy (především teorie), počítačová
lingvistika (zpracování přirozeného jazyka), informační systémy.
Co se technického vybavení týče, pak mohu konstatovat, že patříme k nadprůměrně
vybaveným fakultám v celosvětovém měřítku. Na druhé straně je třeba říci, že s
výjimkou počítačové haly (cca 100 počítačů přístupných studentům bez omezení)
je prakticky veškeré vybavení určeno primárně pro výzkum a nebylo pořízeno z
prostředků, které škola dostává na výuku.
6. Viz výše, v průběhu základního VŠ vzdělávání nepovažuji technologickou
vybavenost za primární. Pokud mluvíme o nejvyšším stupni vysokoškolského
vzdělávání, tj. titulu PhDr., pak tam hraje i technologické vybavení velmi
podstatnou úlohu. Samozřejmě existují rozsáhlé oblasti, kde v ČR není na
školách dostatečné technické zázemí a pro zájemce může být výhodnější studovat
v zahraničí. Na druhé straně i zapojení pracovišť českých vysokých škol do
programů mezinárodního výzkumu (např. 5. rámcový program EU) ukazuje, že je co
nabízet.
Doc. RNDr. Jan Pelikán, CSc., děkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké
školy ekonomické v Praze
1. Kvalitních odborníků je rozhodně velký nedostatek.
2. Jak lze pozorovat z ankety mezi absolventy, nástupní platy absolventů oboru
IT jsou mnohem vyšší a poptávka po nich je vysoká. Nevyskytuje se prakticky
případ, že by některý z nich nesehnal uplatnění.
3. Vzhledem k neustále rostoucímu trendu poptávky doma i v zahraničí její
nasycení nelze očekávat v blízkém časovém horizontu.
4. Zájem tady rozhodně je, ale zejména vzhledem k obtížnosti oboru je zhruba
srovnatelný s ostatními ekonomickými obory. 5. U nás se informatika studuje ve
spojení s ekonomikou, konkrétně je to informační management, informační
technologie a znalostní inženýrství. Co se týče vybavení, myslím si, ze jsme na
velmi vysoké úrovni.
6. Domnívám se, že výuka informatiky u nás, konkrétně na naší fakultě, je
určitě stejně hodnotná, jako na zahraničních univerzitách (samozřejmě
připouštím některé špičkové univerzitní pracoviště v zahraničí může existovat,
ale i naopak zde mohou být i méně kvalitní). Máme dostatečné kontakty se
zahraničními VŠ, abychom mohli srovnávat.
Doc. RNDr. František Ježek, CSc., děkan Fakulty aplikovaných věd Západočeské
univerzity v Plzni
1. Nabídka pracovních míst pro odborníky v oblasti IT je větší, než je současná
produkce vysokých škol v této oblasti. Klíčovým problémem je kvalita přípravy
na středních školách a orientace středoškoláků na humanitní obory. Stručně
řečeno: k image dnes bohužel u politiků, umělců, sportovců patří odpor k
exaktním vědám. Tento postoj pak domácní u mladé generace.
2. V současné době dokonce funguje např. v západočeské oblasti mzdová nákaza
mezi odborníky v IT. Šance jsou nebývalé.
3. Dosažení rovnovážného stavu v trvale "buzeném systému" je téměř nemožné.
Domnívám se, že za pět let ale přece jen nastane jisté uklidnění. Poptávka se
však zvětší po aplikačně orientovaných informaticích (státní správa, GIS,
informační centra).
4. Počty zájemců se výrazněji nezvyšují. Je to dáno turbulencemi v základním a
středním školství (vložení 9. třídy, "management stokrát jinak") a i již
zmíněným zahleděním středoškoláků do oblastí bez základu v exaktním myšlení. 5.
Silné zázemí máme pro síťové a internetové technologie, počítačovou grafiku a
virtuální realitu a pro paralelní a distribuované systémy. Hodně se snažíme o
podporu databázových aplikací. Technické zabezpečení odpovídá evropskému
standardu.
6. Věřím, že jsme na tom po stránce technické velmi dobře. I uplatnění v
zahraničí je možné a dnes již příliš netrpí ani jazykovými bariérami. Projevuje
se možná jistá, a možná zdravá pohodlnost. Řada odborníků si ověřila, že se v
zahraničí stávají levnou pracovní silou pro rutinní činnosti. Ambicí ČR by mělo
být i uplatnění vlastního know-how.
Prof. Ing. Jan M. Honzík, Fakulta elektrotechniky a informatiky VUT v Brně
1. Mezi absolventy IT v současnosti nejsou nezaměstnaní a drtivá většina
absolventů pracuje v svém, nebo ve velmi příbuzném oboru.
2. Trh se nikdy nenasytí. Profily absolventů se ale budou měnit s ohledem na
požadavky trhu. Dá se říci, že aplikace informačních technologií prorostou do
všech oblastí. Zájem o studium těchto exaktních a zodpovědných disciplín je
vsak bohužel nedostatečně rostoucí.
3. Na to je těžké odpovědět zejména po loňském výpadkovém roce. V pololetí
budeme chytřejší. Je zajímavé, jak malý zájem projevují dívky přesto, že jejich
šance na úspěšné absolvování i získání uplatnění je téměř rovnocenná s muži.
Na brněnské Fakultě elektrotechniky a informatiky VUT se připravuje založení
Fakulty informačních technologií na bázi současného Ústavu informatiky a
výpočetní techniky, k 1. 1. 2002 s celkovým počtem cca 600-700 studentů v 5
ročnících. Cílový stav počtu studentů v průběhu 5-7 let je okolo 1 300-1 500.
5. Fakulta se bude orientovat skladbou předmětů i vybavením na informační
technologie, eventuálně v kombinaci s aplikacemi komunikačních a
automatizačních technologií.
6. Můžeme se směle srovnat s lepším průměrem evropských vysokých škol a v
některých oblastech i s těmi velmi dobrými.
Prof. Ing. Vladimír Kučera, DrSc., děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze
1. Poptávka převazuje, řekl bych výrazně.
2. Nejen absolvent-inženýr, ale prakticky každý student počínaje třetím
ročníkem studia se už v nějaké výdělečné činnosti angažuje.
3. Až dosud tento trh stále rostl. Vzhledem k vysokému tempu inovace IT a
rozšiřování oboru se bude nejméně po dobu 20 let zvyšovat potřeba lidí
schopných vytvářet nové aplikace založené na využívání sítí. Přitom za 10 let
může dojít k dalšímu technologickému skoku, jaký před 10 lety představoval
Internet.
4. O studium oboru "výpočetní technika" je největší zájem, v závěsu pak je
"technická kybernetika" a "telekomunikační technika". 5. Naším cílem není úzká
specializace. Snažíme se o pokrytí oboru, zachování proporcí mezi předměty HW a
SW zaměření a poskytnutí obecného základu elektrotechniky. Studenti si určují
své zaměření výběrem volitelných předmětů a praktických projektů. Technické
zabezpečení výuky je dobré, spíše narážíme na prostorová omezení.
6. Zájemci dosahují kvalitního vzdělání, navíc díky našim kontaktům se
zahraničím mohou kombinovat studium na FEL ČVUT se studiem v zahraničí.
0 0187 / wep









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.