Kde je můj zisk? Těžko říci...

Čtvrtý (a závěrečný) díl knihy Podnikáme s Internetem se týká výsledků naší činnosti. Popravdě řečeno, zde j...


Čtvrtý (a závěrečný) díl knihy Podnikáme s Internetem se týká výsledků naší
činnosti. Popravdě řečeno, zde je právě kámen úrazu. Začneme několika úspěšnými
příklady využití Internetu v podnikatelské činnosti (ať už na českém trhu nebo
ve světovém měřítku). Nechci tyto úspěchy nějak bagatelizovat, jenže přece jen
se nemohu zbavit dojmu, že mají i jistý punc náhodnosti (což však má, uznávám,
v jistém smyslu úplně všechno) a na druhé straně stojí řada lidí, kteří dělali
něco podobného bez patřičných úspěchů. Jenže o tom to konec konců asi je:
Internet jako cokoliv jiného umožňuje zkusit podnikatelské štěstí bez záruky.
Pravda však je, že historie Seznamu (v době dopsání tohoto dílu podle autorů
září 1997 nebyl ještě tak patrný mnohem výraznější úspěch WinProxy) není zrovna
typická. V těchto případech šlo o vybudování úspěchu na zelené louce.
Zajímavější však zřejmě je, jak zařadit Internet do strategie firmy, která se
primárně zabývá něčím jiným a může to být klidně i obor od IT na hony vzdálený.
Při čtení další kapitoly (vývoj Internetu směrem ke komerčnímu médiu v USA a
situace na českém trhu) se ukazují další zajímavé (a ne tak zcela samozřejmé)
souvislosti: na jedné straně raketově roste počet uživatelů Internetu, na druhé
straně však ještě rychleji roste počet WWW stránek. Nedá se proto říci (i když
i to se občas tvrdí), že "průměrný" Web osloví stále více uživatelů pravdou je
spíše opak. Vlastní prezentace na Internetu s sebou tedy zřejmě ponese další
náklady (inzerce stránky na často navštěvovaných serverech nebo v "pushovaných"
kanálech), protože jinak si jí v informač-ní záplavě nemusí téměř nikdo
všimnout.
Upřímně řečeno, poněkud však pochybuji o tvrzení autorů, že i na českém
Internetu bude v nejbližší době překročena "magická" hranice, která jej učiní
zajímavým i z hlediska přístupu k domácímu trhu.
Posléze se dostaneme k elektronickému obchodu, rozdělení transakcí podle
charakteru stran, které se jich účastní. Má u nás smysl investovat do projektů,
nabízejích prodej zboží přímo konzumentům (protiagrumenty: málo uživatelů, malá
zkušenost s nakupováním on-line)? Kapitoly jsou vždy doprovázeny konkrétními
příklady především z domova (EBON, Sedin, INET, THsystem, Jobs.cz) i ze
zahraničí (Amazon.com), autoři se snaží mnohdy pesimistickou notu překrýt
poukazy na budoucnost.
V další části se podíváme na problém poskytování placených služeb (otázka
rozhodně nijak zlášť valné platební morálky v naší republice) a přijdou i další
příklady, kdo a jak se pokusil využít český Internet a čeho při tom docílil.
Dalo by se říci, že se v jistém smyslu jedná o přehlídku prakticky všech
častěji navštěvovaných WWW serverů.
Při probírání otázky služeb hrazených z reklamy (zde i v USA začíná prognózami
"probublávat" jistá skepse) stojí snad za pozornost si přečíst o potřebě
nabídnout potenciálním inzerentům komplexnější nabídku (inzerce zaměřená na
určitou skupinu uživatelů i inzerce necílená).
Další část knihy se zabývá riziky Internetu, šifrovacími technologiemi v rámci
e-mailu, protokoly pro bezpečný přenos dat (SSL, SET...). Zde bych se domníval,
že pro firemního manažera bude možné tuto část přeskočit leda, pokud by se
chtěl ujistit, že zprávy, označující Internet za principiálně nebezpečné
médium, nemají tak docela pravdu a v posledních dvou letech byla na tomto poli
dosažena řada nepopiratelných pokroků.
Kde jsou mé peníze: Nikde a všude. Tak kniha končí a zde je podle mého názoru
také problém.
Konec konců, Internet má jistě smysl coby médium komunikační. Těžko lze
polemizovat s tvrzením, že elektronická pošta představuje podstané snížení
nákladů proti stavu, kdy by firma rozesílala svým zákazníkům údaje poš-tou a na
disketách. Pravděpodobně není pro střední či větší firmy nijak podstatně
nákladné mít vlastní WWW stránku a jednou za čas ji obměňovat. Jistě se vyplatí
sledovat na Internetu potenciální partnery i aktivity konkurence nebo jej
využít jako další informační zdroj.
Co se poskytování vlastních služeb týče, je však Internet stále otevřené a
poměrně nejisté pole. Upřímně řečeno, tak, jak se objevují stále nové a nové
články propagující Síť sítí, je třeba, domnívám se, narůstající očekávání spíše
mírnit: není jistě vhodné toto médium ignorovat, stojí však za to se vyhnout i
představě o nějaké samospasitelnosti Sítě. U nás pak k tomu přistupuje
relativně vyšší cena výpočetní techniky i telekomunikačních poplatků, což české
podnikatele v konkurenčním střetu ještě více znevýhodňuje.
Autoři často upozorňují, že řadou podnikatelských aktivit se zatím nikdo
nezabývá a kdo začne první, získá tím nezanedbatelnou konkurenční výhodu. Tedy
může získat: on totiž fakt, že se danou věcí nikdo nezabývá, nemusí být také
tak docela bez významu.
Co k tomu dále říct? Nadšenců pro cokoliv se vždycky najde dost, ale dobrý
podnikatel spíše uváží všechna pro i proti. Tedy: jistě nebude nové médium
ignorovat, ale současně zřejmě neproinvestuje veškerý loňský zisk ve webové
reklamě a ani si za něj nenechá naprogramovat aplikaci umožňující jeho
zákazníkům nakupovat zmrzlinu on-line.
V tomto smyslu představuje kniha užitečné čtení.
(Vladimír Vrabec, Jaroslav Winter: Podnikáme s Internetem 4: Kde je můj zisk?,
vydal Profess, Praha 1997, 124 stran)
8 0064 / pah









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.