Kdo je vlastně nejlepší?

Položili jsme otázky všem nejdůležitějším konkurentům firmy Sun Microsystems. Až na společnost BEA Systems (odpově...


Položili jsme otázky všem nejdůležitějším konkurentům firmy Sun Microsystems.
Až na společnost BEA Systems (odpovědi řeší PR tým firmy v USA zřejmě dodnes)
odpověděli všichni. Zeptali jsme se i ředitele vývoje společnosti Cleverlance,
která má s různými aplikačními servery bohaté zkušenosti.

Jak byste charakterizoval současný celosvětový trh aplikačních serverů?
Pokud nebudeme počítat aplikační server firmy Microsoft, který je součástí
Windows Serveru a co se týká počtu instalací i aplikací je nejpoužívanější,
jsou předními hrači BEA a IBM. Za nimi s velkým odstupem následují Oracle a
Sun. Větší se stávají ještě většími a menší stagnují nebo jejich podíl klesá.
Začíná být zřejmý posun nejen v "papírové definici" aplikačního serveru. Místo
prostředí, které kdysi sloužilo téměř výhradně pro komunikaci aplikací pomocí
Javy (J2EE), je nyní aplikační server stále častěji nabízen jako součást balíku
nástrojů pro tvorbu webových XML služeb. U většiny projektů je nahrazena drahá
a nesnadno implementovatelná interoperabilita pomocí Javy interoperabilitou
XML. Sun Microsystems v oblasti XML velmi zaspal, a to je také jedním z důvodů
problémů i současných kroků firmy Sun Microsystems.

Z jakého důvodu, podle vás, Sun Microsystems přišel s touto agresivní cenovou
politikou?
Sun má poslední dobou špatné obchodní výsledky, unixoví uživatelé a vývojáři
přecházejí k systémům Linux a Windows. Pro Sun Microsystems je to jediná cesta,
jak udržet podíl trhu.
Jak byste charakterizoval současný celosvětový trh aplikačních serverů?
Z technického hlediska byl koncem 90. let aplikační server vnímán především
jako http listener s kontejnerem umožňujícím provoz aplikací, které využívají
J2EE API. V posledních dvou letech se však, na základě zkušeností s praktickým
provozem informačních systémů ve třívrstvé architektuře tento pohled na
aplikační servery radikálně změnil. Zákazníci od aplikačního serveru požadují
nejen podporu J2EE, která je naprostou samozřejmostí, ale i řadu dalších
funkcí, které jim umožní vyřešit problematiku bezpečnosti, správy uživatelů,
aplikací i vlastního aplikačního serveru, vysoké dostupnosti a škálovatelnosti,
jednotného přihlášení do systému, integrace, stavby informačních portálů,
business intelligence, mobilního (wireless) přístupu apod. Aplikační server se
tak z pouhého produktu stává velmi komplexním prostředím, poskytujícím širokou
paletu služeb a technologií.

Z jakého důvodu, podle vás, Sun Microsystems přišel s touto agresivní cenovou
politikou?
Myslím, že jde o pokus řešit neúspěch produktů rodiny iPlanet novým obchodním
modelem, který by měl přilákat zejména menší zákazníky.
Jak byste charakterizoval současný celosvětový trh aplikačních serverů?
Vzhledem k penetraci a využívání technologií internetu v podnikových
prostředích se aplikační server stává základním softwarovým prostředkem,
nezbytným pro provoz e-business aplikací.
Proto je v současné době nejen celosvětově, ale i v České republice v této
oblasti silná konkurence.

Z jakého důvodu, podle vás, Sun Microsystems přišel s touto agresivní cenovou
politikou?
IBM patří dle konzultantských splolečností Gartner, IDC, GIGA Group mezi lídry
na trhu webových aplikačních serverů. Vzhledem ke skutečnosti, že Sun
Microsystems není mezi hlavními hráči na trhu, lze spatřovat tuto aktivitu jako
snahu proniknout na pozici klíčového dodavatele aplikačních serverů.
Sun Microsystems atakuje trh s komerčně použitelným aplikačním serverem, který
v základní verzi nabízí zdarma. Jak se podle vás změní situace na trhu?
Sun tímto krokem útočí na dvou frontách na jedné straně jsou vysoce výkonné
robustní a náležitě oceněné aplikační servery světových firem (BEA, Oracle,
IBM) a na straně druhé servery vyvinuté pod licencí GNU (např. jBoss) či velmi
levné servery menších firem (Orion). Na obou koncích spektra má Sun velmi dobré
šance a jsem přesvědčen, že zvětší svůj tržní podíl na úkor jiných řešení.
Důležité je také to, že díky svému portfoliu produktů může nabídnout další
produkty sdružené pod názvem Sun One, jako je LDAP server, portál, integrace a
další aplikace. A další jeho výhodou pro vývojáře může být úzká integrace s
vývojovým nástrojem dříve nazývaným Forte.

Z jakého důvodu, podle vás, Sun Microsystems přišel s touto agresivní cenovou
politikou?
Sun nehraje zatím v aplikačních serverech J2EE takovou roli, jakou by mnozí od
"vynálezce" Javy a hlavního koordinátora technologií založených na této
platformě očekávali. Sun se situaci nyní snaží změnit zbrusu novou verzí a
razantní cenovou politikou. Tímto způsobem zpřístupní svůj aplikační server
mnohem širšímu okruhu firem, které by jinak pravděpodobně sáhly po open source
řešení, a zvětší tím i komunitu vývojářů, kteří budou schopni pro tento server
vyvíjet a budou ho velmi dobře znát. Sun se snaží získat větší podíl na trhu a
podle mne má velmi slušnou šanci, aby se mu to podařilo.

Testování aplikačních serverů bylo zaplaceno Microsoftem...
... říká jeden ze zdrojů, na který v rozhovoru poukazuje Jiří Dvořák, Business
Development Manager of Middle Europe ze Sun Microsystems. Položili jsme mu
několik otázek a reprodukovali tvrzení jeho oponentů k nově uvedenému
aplikačnímu serveru verze 7.
Aplikační server od Microsoftu je s Windows Serverem také zdarma. Co vy na to?
To ano, ale MS má svůj OS Windows a o žádný jiný se nezajímá, takže tak jako
tak musíte minimálně zaplatit za Windows, samotný server zadarmo není. Pokud
jste firma, která chce aplikační server, můžete si vzít ten náš, linuxovou
distribuci, open source databázi, a máte vše zdarma.
Dovolím si citovat tvrzení Jiřího Buriana z Microsoftu ohledně výkonnostních
výsledků: "Velmi zajímavé je zcela konkrétní porovnání aplikačních serverů J2EE
s Microsoft .Net, které dělali sami J2EE vývojáři. Ve většině ukazatelů .Net
předstihl totožné řešení v J2EE. Vše dokumentuje spousta grafů dokumentu a
podrobnosti testu najdete na http://www.middleware-company.com/
j2eedotnetbench. Porovnání aplikačních serverů J2EE s Microsoft .Net bylo pro
vývojáře a firmy dodávající J2EE řešení značnou ranou. Špatný výsledek J2EE je
neoddiskutovatelný." Máte k tomu nějaké vysvětlení?
Neztrácejme drahocenný čas. Budu velmi stručný. My vás zase můžeme odkázat na
jiné nestranné zdroje (třeba http://dreambean.
com/petstore.html), kde se například dočtete, že toto "nezávislé" měření bylo
přímo Microsoftem zaplaceno a že v něm nehraje několik věcí. Namátkou například
použití optimalizovaného kódu v .Net versus neoptimalizovanému v J2EE. Navíc
aplikace Java Pet Store, která byla použita pro testování, je demo aplikace,
nikoliv benchmark.
Závěrem bych podotknul, že zajímavější by bylo srovnání proti standardnímu
benchmarku, jako je třeba ECPerf (http://www2.theserverside.com/ecperf). Zde
bohužel na Microsoft nenarazíte, jelikož jde o benchmark J2EE serverů.
Existují další open source aplikační servery, které jsou také zdarma a k
dispozici již několik let. Jaký tedy je mezi nimi a vaší novou nabídkou rozdíl?
Open source aplikační servery jsou velice kvalitní, avšak postrádají Enterprise
funkčnosti, jako například load balancing či automatic failover. S1AS7 jako
produktová řada samozřejmě pamatuje i na Enterprise prostředí ve své Enterprise
Edition verzi. Podle názoru Martina Chmelaře z Oraclu se touto cenovou
politikou snažíte řešit neúspěch produktů rodiny iPlanet novým obchodním
modelem, který má přilákat zejména menší zákazníky.
S tímto zásadně nesouhlasím. Rodina iPlanet zahrnuje nejrychlejší webový server
na světě (Powers 44 % of public Web sites and 66 % of the Top 100 Enterprise
Websites zdroj Gartner), nejrozšířenější Directory Server na světě (60 % of
Fortune 100 Meta Group, srpen 2001), úspěšný Portal Server (leader in Gartners
Portal Product Magic Quadrant for two consecutive years) a stejně tak Messaging
Server, který v poslední studii Gartneru skončil na prvním místě v Magic
Quadrantu. Ve stejné kategorii naopak firma Oracle neuspěla. Z mého pohledu pan
Chmelař používá slepé náboje. Nechci mu vyvracet jeho názor, ale doporučil
bych, aby si vyžádal další informace. Je možné, že svůj názor poté změní. Verzi
vašeho aplikačního serveru zdarma Platform Edition, následuje již placená
Standard Edition. Ta ovšem stojí 2 200 dolarů. IBM nabízí Standard Edition
svého aplikačního serveru za 892 eur včetně podpory.
Podíváte-li se na funkčnost IBM Standard Edition
(http://www.transarc.ibm.com/Library/documentation/websphere/appserv35/atswig/at
swig07.htm#HDRADV), zjistíte, že nemá ani funkcionalitu, kterou naše verze
nabízí zdarma. Nemá například podporu pro EJB (Enterprise JavaBeans), což je
pro mne velice překvapivé. Dokonce zjistíte, že Advanced Edition od IBM se
kryje, co se funkcionality týče, s naší verzí Platform Edition, právě v oblasti
EJB.
Je zajímavé, že to, co IBM považuje za Advanced, je v Sunu bráno jako Standard,
ne-li pomalu Platform.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.