Kdy skončí Moorův zákon?

Při příležitosti představení 65nanometrové technologie se představitelé Intelu vyjádřili i ke známému evergreenu ...


Při příležitosti představení 65nanometrové technologie se představitelé Intelu
vyjádřili i ke známému evergreenu k předpokládané další platnosti Moorova
zákona.
Podle vědců Intelu by měl zákon platit ještě asi 15 let. Kolem roku 2018 však
bude dosaženo 16nanometrové technologie, pod kterou již nebude možné dále
postupovat. Další miniaturizace tranzistorů (která kromě snížení ceny znamená i
kratší dráhy elektronů, a tedy rychlejší čipy) a jejich počet v čipu narazí na
fyzikální limity. Hradla v tranzistorech už od hranice okolo 5 nanometrů
nebudou schopná řídit směr pohybu elektronů. 5nanometrové hradlo přitom
odpovídá právě 16nanometrové výrobní technologii.
Technolog Intelu Paolo Gargini to v rozhovoru pro CNet přirovnal prostě k
průchodu pod větvícím se vodopádem od určité hustoty jednotlivých vodních
"sloupců" se již kontaktu s nimi nelze vyhnout, vše se slévá do jediného
proudu. Totéž nastane v případě tranzistorů: Začne se projevovat Heisenbergův
princip neurčitosti zabraňující přesně určit polohu částice, tunelové jevy a
interference způsobí samovolné přeskoky hodnot mezi 0 a 1.
Fakt, že výkon procesorů vzroste 2krát každých 18 měsíců, byl Gordonem Moorem
formulován již v 60. letech. Fyzikální limity ale neznamenají, že výkon
počítačů za 15 let dále neporoste, bude ale zřejmě třeba využít jiné
technologie. Pokud pomineme zcela odlišné výpočetní postupy typu kvantových
počítačů, nejmenší použitelné hradlo závisí také na materiálu. Zde může pomoci
třeba nahrazení křemíku (plán na konstrukci kovových hradel již zveřejnila
např. AMD). Podle Garginiho se však hranici 5 nanometrů nepodaří překonat ani
při změně materiálu. Vědec z Intelu uvedl jako jedno z možných řešení problému
znovupoužití elektronu. Jediný elektron by tak mohl reprezentovat více
početních operací, přičemž tato "kaskáda" by mohla běžet např. v uhlíkových
nanotrubičkách. Podle Gordona Moora půjde zvyšování výkonu počítačů realizovat
např. konstrukcí větších čipů, kde by tranzistory byly uspořádány ve 3D.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.