Když je všechno v jednom pouzdře

Pamatuji si jako dnes, že když jsem poprvé zaslechl slovní spojení "jednočipový mikropočítač", nadšeně jsem začal...


Pamatuji si jako dnes, že když jsem poprvé zaslechl slovní spojení "jednočipový
mikropočítač", nadšeně jsem začal zkoumat, oč vlastně jde. Celý počítač na
jednom čipu? To přece musí být báječné!
Výsledná radost z každého objevu vždy záleží na tom, co od něj vlastně
očekáváte. Když si člověk pod "jednočipovým počítačem" představí vše od
klávesnice až po displej, musí být výsledkem zklamán (skoro se vnucuje jistě
trochu nemístná poznámka: zatím).
Pokud ale čekáte, že v pouzdru "jednočipu" najdete vlastní procesor (tedy
registry a výkonnou jednotku), paměť (EPROM nebo EEPROM a RAM) a nějaké ty
vstupy a výstupy (ať už analogové nebo digitální), pak se zklamání nedostaví. A
naopak bude vaše radost stoupat s objevy dalších a dalších typů těchto
zajímavých součástek, které se od sebe liší výkonem, funkcemi i velikostí. A to
často dost podstatně.
Jak se jednočipové počítače vyvíjely, co všechno umějí a co (a jak) je třeba je
(programováním) naučit, se dozvíte v dnešním TECH-Tipu na str. 4.
9 0250 / pen









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.