Kompakt pro spořivější

Panasonic DMC-LZ2 patří do kategorie jednoduchých a kompaktních fotoaparátů určených pro méně náročné uživatele...


Panasonic DMC-LZ2 patří do kategorie jednoduchých a kompaktních fotoaparátů
určených pro méně náročné uživatele.
Hlavní předností DMC-LZ2 je objektiv s poměrně velkým rozsahem ohniskové
vzdálenosti (6x optický zoom), která odpovídá 37-222 mm (f 2,8-4,5) u
klasického fotoaparátu. To ocení zejména milovníci teleobjektivů. Velmi
důležitý je i stabilizátor obrazu, díky němuž lze fotografovat "z ruky" i ve
výrazně horších světelných podmínkách než při použití běžných přístrojů. Při
testování jsme při středním ohnisku bez problémů udrželi i hodnotu 1/30 s, o
čemž si majitelé drtivé většiny fotoaparátů v této cenové třídě mohou nechat
jen zdát. Přístroj je malý, lehký (178 g) a celkem elegantní, jak je u
kompaktních Panasoniců v poslední době zvykem. Méně zkušení uživatelé přivítají
jednoduchý systém ovládání, náročnějším fotografům budou ale pravděpodobně
chybět kreativní expoziční režimy, tedy priorita času a clony a manuální
nastavení. I pro ně toho ale DMC-LZ2 nabízí vcelku dost, namátkou manuální
ostření, ruční doladění barevné teploty nebo režim pomalé synchronizace blesku.
Při fotografování se na displeji zobrazí aktuální clona a čas, uživatel tedy
může odhadnout, zda bude snímek ostrý. Správné měření expozice lze při
fotografování i prohlížení snímků zkontrolovat také pomocí histogramu.
Třívteřinový náběh fotoaparátu dnes určitě nepatří k nejrychlejším, pochvalu
naopak zaslouží automatické ostření. Pravda, vinou absence asistenčního světla
má přístroj někdy potíž se zaostřením ve špatných světelných podmínkách,
většinou jsou ale výsledky uspokojivé.
Velkou pochvalu zaslouží kvalita fotografií. Na levný kompakt má snímač
přístroje obdivuhodný dynamický rozsah, snímky jsou proto příjemně kontrastní a
přitom netrpí "přepaly". Rovněž jejich barevné podání je dobré, jen v umělém
světle někdy zlobí automatické vyvážení bílé, což lze ale řešit pomocí ručního
nastavení v přístroji. Chromatická aberace se ve snímcích vyskytují jen
ojediněle, při použití nízkých citlivostí (ISO 50-100) jsou fotografie téměř
bez šumu, při ISO 400 šum roste, ale při prohlížení na monitoru nebo tisku na
formát 13 x 18 cm není nijak výrazný.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.