Komu patří Pocket PC?

Malé kapesní počítače přestávají být módní záležitostí a stávají se běžným pracovním nástrojem. Jako u ka...


Malé kapesní počítače přestávají být módní záležitostí a stávají se běžným
pracovním nástrojem. Jako u každé komodity schopné oslovit masy uživatelů jde i
tady o nemalé peníze a stále platí, že dobré jméno prodává. Komu ale vlastně
patří dnes tak frekventovaný název Pocket PC?
V názvech kapesních počítačů se už objevilo ledacos od slovíčka "hand" přes
"palm" až po dnešní "pocket". Právě o tento pojem, do jehož propagace byly
vloženy z různých stran nemalé prostředky, se nyní vede lítý boj. Možná si
pamatujete na scénu z filmu Rain Man, kde si hlavní hrdina v podání Dustina
Hoffmana neustále dokola přeříkává v Americe velmi populární skeč "Kdo hraje na
první metě" v marné snaze přijít věci na kloub. Jde o slovní hříčku dvojice
komiků Buda Abbotta a Lou Costella, která se točí kolem nepochopení jmen členů
baseballového týmu Kdo je na první metě, Jak na druhé a Nevím na třetí (přepis
tohoto a dalších dialogů legendární dvojice najdete na adrese
www.abbottandcostello.net). Právě s touto scénkou srovnává situaci kolem
vlastnictví výrazu Pocket PC náš kolega, novinář Matt Berger ze San Francisca.
Kdo na první metě je v tomto případě Ken Belanger, podnikatel ze San Francisca,
který vymyslel žertovný dárek nazvaný Pocket PC v roce 1985. Od té doby také
prodává v Kalifornii svůj "kapesní počítač" tajemně se tvářící čip v dřevěné
krabičce opatřený unikátním sériovým číslem a nyní s ním chce přijít také na
internet. K tomu ovšem potřebuje doménu www.pocketpc.com, kterou v současné
době užívá Microsoft. Proto vede Belanger s Microsoftem "malý" soudní spor,
který mu sice sám o sobě nemůže přinést žádné velké jmění v podobě finančního
odškodného (nenákladné žalobě v tomto případě odpovídá i nevysoká částka, o
kterou se spor vede), ale může se stát prvním krokem k získání lukrativní
domény.
Jak se jmenuje hráč na druhé metě? Samozřejmě Pocket PC tentokrát jde o malý
elektronický diář, kterému vdechl v roce 1986 život floridský obchodník Berwyn
"Bud" Etter. Ten založil společnost Pocket PC, Inc., a zaregistroval název
svého výrobku jako obchodní značku to vše zhruba tři roky poté, co přišel
Belanger na trh se svou plastovou hračkou. Po Etterově smrti v roce 1997 zdědil
obchodní značku jeho syn Jeff, který ji hodlal oživit vytvořením nového modelu
kapesního počítače. Neuspěl však, což dává za vinu zejména Microsoftu, který v
tomto případě vystupuje jako Nevím na třetí metě. Ten užívá pojem Pocket PC pro
svůj operační systém pro malé počítače od ledna 2000. Scénka plná nedorozumění
tak vypadá argumentace všech tří stran. Belanger staví svou žalobu na tom, že
začal název používat jako první. Etter vyčítá Microsoftu, že nerespektuje jeho
registrovanou obchodní značku a že kolem sebe pouští strach a hrůzu minimálně
na jednu firmu, která měla zájem koupit na tuto obchodní značku od Ettera
licenci. Microsoft vše zahrává do autu tvrzením, že Pocket PC je obecný druhový
název označující malý počítač, který se vejde do kapsy. Tak jako se
pivovarnický průmysl dohodl na společném užívání označení Lite Beer, měli by
podle mluvčího Microsoftu Jima Deslera výrobci počítačů sdílet termín Pocket
PC. Pozornost si však v souvislosti s tímto postojem zaslouží skutečnost, že
označení dalšího produktu Microsoftu Windows je také obecný název, který si
ovšem Microsoft jako obchodní značku sám zaregistroval. Je ovšem otázkou, zda
pojem Pocket PC vydrží na výsluní tak dlouho jako Windows, nebo zda ho
patentové spory kolem něj přivedou do zapomnění daleko dříve, tak jak se to
stalo jeho předchůdci Palm PC. Jisté však je, že bude-li jméno zapomenuto,
technologie zůstane. Malé kapesní počítače už mají na trhu své pevné místo, o
čemž se lze přesvědčit i na mnoha místech v tomto čísle Computerworldu. Je
potřeba počítat s nimi na internetu (Téma týdne), připraveny na ně musejí být
moderní vývojové nástroje (Technologie) a bez vazeb na ně se neobejde ani dobrý
ekonomický software (Testy).
Na všech patentových sporech kolem kapesních počítačů, které jsou ve své
podstatě negativní záležitostí, může být pro firmy zainteresované na jejich
výrobě povzbuzující snad jedině konstatování, že tam, kde se perou komerční
právníci, jde zpravidla o skutečně velký byznys.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.