Komunikace nablízko v akci

Zmiňte společnost Sun Microsystems, a u lidí jistě vzbudíte představy vysoce výkonných pracovních stanic, serverů a ...


Zmiňte společnost Sun Microsystems, a u lidí jistě vzbudíte představy vysoce
výkonných pracovních stanic, serverů a programovacího jazyka Java. Přitom
pohled pod pokličku, přímo do laboratoří Sunu, odhaluje mnohem širší spektrum
nastupujících technologií a vymožeností. Laboratoře Sun Labs v Menlo Parku v
Kalifornii zaměstnávají okolo dvou set vědců a inženýrů a ročně utratí mezi
osmdesáti a sty miliony dolarů. Oblastmi zájmu jsou projekty točící se okolo
senzorů, superpočítačů, vysokorychlostních sítí, optických spojů, webových
technologií třetí generace, Javy a dalších zajímavostí. Ředitel Sun Labs Glenn
T. Edens definuje primární poslání laboratoří jako "řešení obtížných
technických problémů, které nám zadávají naši zákazníci".

Superrychlé switche
Internetové switche schopné zpracovávat desítky až stovky terabitů provozu za
sekundu dnes stojí miliony dolarů a zabírají celé místnosti. Pokud se však
vydaří právě probíhající výzkum v Sun Labs, budou se stejně výkonné switche
rozměrově i cenově blížit spíše dnešním klasickým počítačům. "Jde o vysoce
rizikový projekt s nadějí vysoké návratnosti. Domníváme se, že to zvládneme,
zatím si však nemůžeme být jistí," říká Edens.
Ultralevné, vysokokapacitní switche jsou jen jednou z možných aplikačních
oblastí technologie s názvem "komunikace nablízko" (proximity communication).
Blízký I/O (proximity I/O), jak se technologii rovněž říká, dovoluje procesům
komunikovat šedesátkrát rychleji za třicetkrát nižší energetické spotřeby, než
by bylo možné za použití klasických přístupů. "Tato technologie (komunikace
nablízko) dovoluje šikovné rozprostření switche na více čipů, čímž mezi nimi
lze dosáhnout dostatečné šířky pásma. Tak je možné vytvořit switch na
distribuovaném principu," vysvětluje vědecký pracovník v Sun Labs Robert Drost.
Pojmem "nablízko" v názvu technologie je vyjádřena malá vzdálenost mezi dvěma
čipy se zabudovaným vysílačem i přijímačem. Data jsou přes mezeru vysílána
pomocí kapacitní vazby, což je propojení mezi nabitými částicemi v klidovém
stavu. V principu je to poměrně snadné, v praxi je však uspořádání čipů s
přesností na mikrony ďábelsky obtížné. V blízkém I/O jsou komunikační cesty na
tištěných spojích s pájenými spoji a drátky nahrazeny miniaturními a
jednoduchými mezičipovými mezerami. "Když procesory dosáhly zrychlení z 10 MHz
na 3 GHz, nestaly se třistakrát rychlejšími, neboť se tolik nezvýšila šířka
pásma; u ní šlo o pouhý 3-4násobek. Komunikace nablízko konečně odhalí pravý
výkonnostní potenciál čipů," domnívá se Drost a vzápětí dodává: "Velmi rychlá
komunikace mezi čipy by mohla snížit potřebu velkých procesorových cache
pamětí, což by uvolnilo reálný prostor a umožnilo přímou implementaci nových
funkcí."
V laboratořích Sun Labs se samozřejmě pracuje na mnoha dalších technologiích,
na jejichž důkladný popis nám již nezbývá místo. Cílem však bylo pouze
poskytnutí malého náhledu a ukázka toho, že nic není černobílé. Nyní se na
společnost Sun Microsystems snad budete dívat trošku jinak.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.