Konec vleklé války o Javu

Po 4 letech soudů zaplatí Microsoft 20 milionů dolarů Microsoft licencoval technologii Java v roce 1996, ovšem už v roce ...


Po 4 letech soudů zaplatí Microsoft 20 milionů dolarů
Microsoft licencoval technologii Java v roce 1996, ovšem už v roce 1997 začaly
mezi ním a Sunem soudní spory. Společnost Sun obvinila Microsoft, že jeho
implementace Javy nevyhovuje podmínkám dohody. Microsoft se měl snažit zmařit
záměr Sunu o platformovou nezávislost Javy.
Žaloba se týkala podoby Javy ve vývojovém nástroji Microsoftu Visual J++,
stejně jako implementace v Microsoft Internet Exploreru. Java od Microsoftu
údajně neobsahovala třídy JNI (Java Native Interface odpovědná za to, aby
určitá aplikace vypadala stejně na všech operačních systémech) a RMI (Remote
Method Invocation odpovědná za vzdálené vyvolávání procedur). Finálně by tak
dle tvrzení Sunu javové programy v podání Microsoftu zůstaly omezené na
platformu Windows.
Sun v té době představil dokonce jakousi záplatu pro Internet Explorer, která
měla učinit prohlížeč kompatibilním se standardem Sunu. Na druhé straně se ve
stejnou dobu ukázalo, že ani Netscape Navigator nemá Javu implementovanou právě
ideálně (např. javový virtuální stroj v Netscape Navigatoru zaostával za JVM
Internet Exploreru 4.0, zejména v rychlosti). Sun uvolnil svůj vlastní, v Javě
napsaný webový prohlížeč HotJava, ale uživatelé o něj prakticky neprojevili
zájem. Navíc se objevilo i tvrzení, že platformová nezávislost byla pro Sun
pouhou záminkou a celá technologie byla navržena právě tak, aby ideálně
fungovala pouze na platformě Solaris.
Vzhledem k tomu, že tvůrci appletů měli značné problémy s tím, aby jejich
výtvory fungovaly stejně na všech platformách, Java se nakonec v prostředí WWW
nerozšířila zřejmě tak, jak Sun předpokládal. Navíc s vývojem jazyka HTML
přicházely nové možnosti (kaskádové styly, dynamické HTML, skriptovací jazyky),
které jednoduchou funkčnost appletů dokázaly nahradit. Java zatím pronikla do
oblasti velkých systémů a aplikačních serverů, implementace Enterprise
JavaBeans se spolu se standardem CORBA stala hlavní protiváhou komponentového
modelu COM/
/COM+/DCOM od Microsoftu. Nicméně původní záměr, podle kterého by se Java
uchytila opravdu všude a podlomila dominantní postavení Windows, Sunu nevyšel,
přestože se do javového vývoje velmi intenzivně zapojily i další firmy, např.
IBM a Inprise. Stejně tak byla postupně opuštěna i většina pokusů vytvořit v
Javě kancelářský balík (Corel).
Jistou úlohu v tomto vývoji zřejmě sehrála snaha o maximální kontrolu, kterou
se Sun nad Javou snažil mít. Teprve posléze se objevovaly otevřenější podoby
licencí. K tomu se přidaly problémy s velkými hardwarovými nároky javových
programů a dlouho nepříliš podařená implementace Javy na řadě operačních
systémů, zejména na Linuxu. Produktů napsaných skutečně v čisté Javě přibývalo
tedy jen pomalu.
Sun plánoval Javu také masivně nasadit do oblasti digitální elektroniky,
mobilních telefonů či chytrých karet. I zde se však vývoj oproti očekávání z
let 1997-98 podstatně protáhl a první produkty přicházejí teprve dnes. Stejně
tak koncepce javových síťových počítačů nezaznamenala žádný zvláštní úspěch.
Suma sumárum: za technologii, která nejvíce ohrožuje dominantní postavení
Microsoftu, je dnes považován spíše Linux.
Zatím probíhal mezi Sunem a Microsoftem vleklý soudní spor. I přes střídavé
úspěchy se v něm dařilo spíše Sunu, Microsoftu bylo zakázáno v jeho produktech
používat logo Java-compatible. Microsoft následně investice do javového vývoje
zastavil a namísto rozvoje J++ se soustředil na hledání konkurenčního jazyka,
který by podobně jako Java vycházel svojí syntaxí z C/C++. Projekt byl nejprve
označován slovem Cool, posléze se finálně objevil pod názvem C# (C-sharp
"síšarp").
Kromě platformové nezávislosti by C# mělo obsahovat většinu výhod Javy, tedy
především maximální znovupoužitelnost kódu (javový slogan Sunu zněl "Write
once, runs anywhere"). Jistou obdobu platformové nezávislosti Javy by dnes v
podání Microsoftu mělo sehrát XML, které propojí řadu aplikací v rámci
architektury Microsoft .NET.
V tuto chvíli, tedy jaksi až po skutečné eskalaci, dospěl soudní spor do
finále. Microsoft za porušení licenčních podmínek zaplatí Sunu 20 milionů
dolarů (tedy vlastně zlomek částky, na kterou původně spor vypadal), platnost
dohody z roku 1996 bude ukončena. Microsoft smí nadále Javu ve svých produktech
používat, ale musí již vyhovět testům kompatibility od Sunu.
Představitelé Sunu hovoří o svém vítězství, Microsoft tvrdí v podstatě totéž,
přičemž navíc vyjadřuje i radost z ukončení vleklého sporu.
Nedá se ale říct, že by javový spor mezi Sunem a Microsoftem byl nakonec
bezvýznamný. Javová politika Microsoftu byla mj. jedním z hlavním argumentů
žaloby v procesu americké administrativy vůči Microsoftu a významně se zřejmě
podílela na faktu, že soudce Jackson nařídil rozdělení firmy.
1 0156 / pah









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.