Konference LinuxWorld: spory okolo systému nezastaví jeho šíření

Konference LinuxWorld spojená s výstavou, která se konala minulý týden v New Yorku, naznačila, že přes hrozbu vymáhá...


Konference LinuxWorld spojená s výstavou, která se konala minulý týden v New
Yorku, naznačila, že přes hrozbu vymáhání licenčních poplatků firmou SCO se IT
profesionálové stále více zajímají o další možná využití Linuxu ve firmách. O
dalším šíření a využívání open source v enterprise sféře hovořili například i
zástupci ze společností Novell a Amazon.com.
"Předpokládám, že někteří z vás jsou tady, aby mě viděli, protože před tím
ještě nikoho z Novellu nespatřili," začal minulou středu na LinuxWorldu s
nadsázkou svoji řeč Jack Messman, CEO Novellu.
Tato firma provedla z hlediska svého dalšího vývoje minulý rok dvě poměrně
zásadní rozhodnutí. Koupě společností Ximian a německého dodavatele Linuxové
distribuce SuSE katapultovala tradičního dodavatele proprietarního síťového
softwaru do vod open source. Šéf Novellu ve své řeči ukázal, co vše se mění a
ještě bude měnit.
"Letošní rok bude rokem, kdy se Linux stane mainstreamem v oblasti podnikových
serverů. Hned za tím bude následovat přesun k desktopům založeným na tomto
operačním systému. A nejedná se jenom o technicky směrované uživatele, ale také
o obchodní sféru. Letos se Linux stane jádrem organizací," predikoval Messman.
Svoji řeč pak rozdělil do dvou částí jednak na pohled zákazníků na přijetí open
source řešení a jednak na vztah dodavatelů k takto licencovanému softwaru.
Šéfové informačních technologií se totiž v oblasti open source podle Messmana
často potýkají s věcmi, které nejsou příliš příjemné. Jedná se například o
odpovědnost za otázky spojené s bezpečností nebo s tím, že množství různých
dodavatelů má na starosti jednotlivé kritické komponenty organizace. Vztahy s
dodavateli jsou pak příliš komplikované. Zde právě Messman vidí příležitost pro
takové společnosti, jakými jsou Red Hat nebo sám Novell.
"Zákazníci se za léta spolupráce s dodavateli proprietarních technologií
naučili, že stačí vytočit jedno číslo a říci: Nefunguje to. Prodali jste nám
to, tak si to spravte," říká Messman a vysvětluje, že právě tohle je starost
číslo jedna při nasazování open source. Zákazníci chtějí mít jednoho partnera,
na kterého se mohou ve všem spolehnout. Novell chce pomáhat zákazníkům umístit
open source operační systémy do centra organizací. Messman dokončuje myšlenku
slovy: "Celkové úspory Linuxu vůči Windows jsou asi 50 %. Jednoduše uděláte
více za méně."
"Adopce modelu open source je však nejdůležitější u dodavatelů," soudí Messman.
Sám Novell se začal měnit od základů a hledat nové cesty, jak vyvíjet software.
Programátoři totiž byli původně zvyklí pracovat na kódu s kolegy "z vedlejší
místnosti". Nyní jsou ovšem nuceni vyvíjet produkty společně se stovkami
dalších vývojářů po celém světě. Messman naznačil, že je nutné, aby překonali
tzv. syndrom "Not Invented Here" (nevynalezeno zde).
Novell jasně vsadil na adopci modelu open source a jeho záměrem je pomáhat i
ostatním v tomto směru. "Získali jsme od open source dvě perly. S tím však
přichází i zodpovědnost, kterou silně pociťujeme. Budeme do open source
přispívat více, než si budeme brát," řekl Messman ve své řeči a ještě dodal:
"Slibuji vám zde, že to nezkazíme. SuSE Linux a Ximian nám to jednoduše
nedovolí. Koupili jsme je a budou našimi vlajkovými loděmi."
Rovněž podtrhl, že zisk a open source mohou koexistovat. Důvodem je podle něj
neochota firemních zákazníků často měnit operační prostředí infrastruktury.
Dodavatel, který zajistí stabilitu 24 x 7 i trvalý rozvoj systémů zákazníka,
bude mít vyhráno. "Nevidíme problém v tom, že budeme dodávat linuxovou
distribuci zdarma a za další služby si necháme platit," řekl Messman a svoji
řeč ukončil slovy: "Linux je prostě dobrý byznys."

Milion zásilek denně
Nejslavnější elektronický obchod na světě Amazon.com má dvě obchodní období.
Jedno v průběhu listopadu a prosince, které znamená nákupní šílenství milionů
zákazníků, a druhé, relativně klidné, po zbytek roku. Vybudovat nákladově
efektivní infrastrukturu, což znamená takovou, která by technicky zvládla
vánoční nápor a současně nebyla příliš drahá po zbytek roku, vůbec není
jednoduchá věc. O tom, jak se e-shop s tímto potýká, hovořil ve své prezentaci
na LinuxWorldu Tom Killalea, viceprezident pro infrastrukturu Amazon.com.
Amazon je totiž jedním z nejvýznamnějších propagátorů linuxových řešení. E-shop
začal adoptovat Linux v roce 2001, tehdy přešel na tento operační systém
nejdříve se svými webovými servery. Následovaly aplikace vyvinuté na zakázku:
software pro řízení objednávek či management zákazníků. Základním požadavkem
bylo vyvinutí tak nenákladné infrastruktury, jak jen to bude možné.
"Nároky společnosti na výkon jsou místy až neuvěřitelné," říká Killalea. V
největších špičkách totiž Amazon.com odesílá až jeden milion zásilek během
jediného dne. Současně s tím proběhne až 20 milionů updatů do databází zboží od
třetích stran. Zhruba 37 milionů zákazníků obchodu však vidí jen malou část
technologií. Většina infrastruktury se skrývá uvnitř a slouží například 550
tisícům prodejců, kteří sdílejí platformu Amazon.com.
Úsporami s využitím Linuxu byli lidé v Amazonu potěšeni. Společnost podle
Killalea začala s nasazováním této platformy v nejjednodušším bodě využití
Linuxu pro vyrovnávání zátěže serverů. Následovala instalace fault-tolerant
clusterových systémů s failover schopnostmi. Zde se pak úspory projevily
nejvýrazněji linuxový hardware lze pořídit i velmi levně, takže si Amazon.com
mohl dovolit nakoupit záložní systémy, které by jinak byly příliš drahé.
Amazon je nyní v další fázi adopce Linuxu přesouvá veškeré své databázové
servery a warehousy pracující na Oraclu na Linux. Jedná se o objem dat ve
velikost asi 14 TB, přičemž je nutné zaručit, že data budou proudit rychlostí
několika gigabajtů za sekundu. Využívána je technologie Oracle Real Application
Clusters, běžící na Hewlett-Packard ProLiant serverech, a storage systémy HP
Modular Smart Array.
Největším úkolem pro následující období bude rozběhnutí personalizace webových
stránek pro každého zákazníka. Na konci své řeči Killalea zdůraznil, že mnoho z
funkcionality v infrastruktuře Amazon.com bylo možné dosáhnout především
využitím technologií XML (Extensible Markup Language) a SOAP (Simple Object
Access Protocol).
Firma již v červenci 2002 uvolnila první verzi softwarového kitu, díky kterému
mohli vývojáři komunikovat s Amazon.com pomocí webových služeb. Od té doby
napočítali zhruba 50 tisíc downloadů a po světě byly vytvořeny stovky různých
systémů využívajících možností zmíněné komunikace od nástrojů pro prodejce až
po "hračky" typu www.baconizer.com, který umí graficky zmapovat souvislost mezi
jakýmikoli dvěma položkami z katalogu Amazon.com.

Šíří se dál
Vedle již zmíněných firem se LinuxWorldu výrazněji zúčastnily i další známé
značky Hewlett-Packard, IBM, Sun Microsystems či Veritas Software. Vedle nich
bylo možné nalézt množství start-upových firem, které prezentovaly nové
linuxové databáze, middleware a firemní desktopová řešení. Kromě toho
Microsoft, který se rovněž účastnil, ukazoval nástroje pro integraci Unixu a
Windows jakožto alternativy k Linuxu.
"Zajímá nás, jakých výkonů Linux dosahuje v porovnání s proprietárními systémy
zejména z hlediska operací v reálném čase," říká návštěvník LinuxWorldu Hank
DeGregorio, senior inženýr z firmy Lockheed Martin, která patří mezi obry v
leteckém průmyslu (obrat cca 27 miliard dolarů, 125 tisíc zaměstnanců). V
současné době již firma své zkušenosti s Linuxem má, neboť jej nasadila do
clusterů, které využívá k vývoji svých produktů. Hank DeGregorio se však
zajímal také o to, zda by bylo možné Linuxu využít přímo v jimi dodávaných
výrobcích. Do úvahy by připadala verze určená pro vestavěná zařízení (embedded).
"Všechny velké společnosti jako my se Linuxem alespoň částečně zabývají," tvrdí
Jonathon Robison, architekt strategické infrastruktury z firmy Ford Motor, a
dodává: "Musejí, jinak by jim ujel vlak."
Dan Kusnetzky, viceprezident pro systémový software z výzkumné společnosti IDC,
zase říká: "Jestliže bude distribuovaný computing a Linux postupovat takovým
tempem jako dosud, bude to mít obrovský dopad na základní infrastrukturu celého
světa informačních technologií," a pokračuje: "Směruje lidi ke komoditizaci jak
hardwarových platforem, tak operačních systémů, což znamená, že tahouny budou
především architektury založené na Intelu a Linuxu."
To je přesně to, co zajímá Jonathona Robisona: "Jakmile se IT stane komoditou,
bude mnohem levnější jej nasazovat a využívat, neboť bude ,k dostání všude.
Pokud vybuduji systém běžící na Linuxu a za tři roky nebudu spokojen se svým
dodavatelem, mohu bez problémů přejít k jinému a mé systémy poběží s minimálním
úsilím dál."

Dodavatelé na Linuxu
Prubířským kamenem nasazování Linuxu bude jeho úspěch na firemních desktopech.
Například floridský vládní okrsek v Miami-Dade má zhruba 15 tisíc interních
uživatelů a lidé z IT by chtěli co nejvíce snížit náklady na desktopový
software pomocí nasazení Linuxu.
"Hledáme něco, co by pracovalo podobně jako Windows, ale nestálo tolik," říká
Gary Gray z oddělení IT Miami-Dade. Úředníci bohužel zatím nechtějí riskovat
problémy s interoperabilitou a omezeními v produktivitě tím, že zkonvertují
všechny uživatelské stanice na Linux. "Chceme, aby nejdříve takovou operaci
provedli celosvětoví technologičtí lídři," doplňuje Gray, který by mezi nimi
rád viděl především IBM a nově Novell. Ten už plán na interní adopci linuxových
desktopů oznámil. Jsou však IT společnosti, které linuxové desktopy běžně
vnitřně využívají. Mezi ně patří například Sun Microsystems.
IBM rovněž potvrdila svůj zájem na takovém přechodu. Podle plánů má proběhnout
do konce příštího roku a má obsáhnout zhruba všech 300 tisíc zaměstnanců. U
Novellu se bude jednat asi o 6 tisíc zaměstnanců, kteří mají na Linux přejít.
Zatím však neexistuje žádný harmonogram.

Torvalds: Linux letos prolomí bariéru desktopu
Tvůrce Linuxu Linus Torvalds soudí, že tento systém by měl letos konečně
prorazit i na populární trh desktopů. Alespoň tak se vyjádřil v rozhovoru s
redaktorem australského Computerworldu Rodneym Geddem.
Rozhovor proběhl u příležitosti konference o Linuxu v Adelaide u našich
protinožců.

Jak vidíte postup Linuxu na desktopy?
Minulý rok nebyl špatný a letošní bude mnohem příznivější. Oblast serverů je
pro každý operační systém mnohem jednoznačnější cíl například řešení poštovního
serveru. Oblast desktopů je mnohem obtížnější kvůli své vysoké variabilitě.
V současné době ale již jádro přichází i s dalším množstvím součástí, jako jsou
například kancelářské aplikace, hry a různé webové prohlížeče. To pak vytváří
vhodné podmínky pro nasazení ve firmách. Dokonce dva soupeři pro grafický
desktop, KDE a GNOME pomalu splývají příkladem je rozhraní Bluecurve od Red
Hatu. Nemyslím si, že grafický systém X Window zmizí, protože má výkonnou
infrastrukturu a bylo by hloupé jej zahodit. Navíc jeho síťová transparentnost
je velmi dobrá. Nejpravděpodobnější bude, že se prostředí X Window stane 2D
rozhraním k nízkoúrovňovému grafickému systému, který je založen na OpenGL.
Linuxové desktopy budou mít ale 3D základ a X Window bude sloužit jako
interface pro 2D.
Fakt, že vývoj X Window a jádra byl oddělen, je velmi dobrý. I když takové DRI
(Direct Rendering Infrastructure) už tuto nezávislost zmenšuje. Každopádně pro
vývojáře je taková separace velmi dobrá.

Jaké máte plány pro letošní rok?
Nějaké zásadní plány pro směřování Linuxu nemám obvykle reaguji na podněty z
okolí. Letos bude mít na vývoj Linuxu velký vliv právě narůstající masa
desktopových uživatelů.
Osobně pracuji na stabilizaci jádra verze 2.6 a očekávám, že během měsíce či
dvou Fedora (původně Red Hat pro koncové uživatele) uvolní svoji distribuci s
tímto jádrem. Pak začne přicházet další množství hlášení o chybách.

Byla by adopce integrovaných hardwarových a softwarových systémů pro Linux
vhodná?
Existují čistě technické nevýhody mít operační systém, který podporuje široký
rozsah hardwaru. Variabilita hardwaru totiž vyžaduje, aby Linux obsahoval
tisíce ovladačů.
Na druhou stranu je úžasné mít systém nezávislý na hardwaru. Pak můžete mít
stejnou "věc" na malém i velkém stroji. Takový systém je pak i flexibilnější.
Proto má dnes Linux výrazný dopad i na embedded zařízení, která jej využívají.
Samozřejmě stále existují problémy s podporou ovladačů, přičemž bezdrátová
oblast patří k nejhorším. Postupně se to ale zlepšuje.

Jak se díváte na open source, který je dodáván firmami vyvíjejícími komerční
software?

Poměrně často se jedná o dobrou věc a je to v pořádku například kód BSD
(Berkeley Software/Standard Distribution). Já mám však rád licenci GPL (General
Public Licence), která vyžaduje, aby lidé poskytli svůj kód zase zpět. Pokud
výrobci různých hardwarových zařízení modifikují svůj kód a nezveřejní jej
zpět, pak je to docela problém. Navíc často ani nemusejí kernel modifikovat.

Lze zvládnout koexistenci komerčního softwaru a softwaru šířeného zdarma?
Software nebude zdarma, ale stane se komoditou. Jakmile taková situace nastane,
peníze se začnou vydělávat především na službách a hardwaru s nimi spojeném.
Například software v mobilních telefonech není tím, co se prodává.
Zůstává jen málo dodavatelů, kteří prodávají pouze softwarové balíky. Co se
týče desktopu, je poměrně složité říci, co se stane, protože se ještě plně
nerozvinul. Na straně serverů existují společnosti jako například Oracle, které
nemají problém prodávat komerční aplikace.
Open source je vynikající pro obecný software, jakým je třeba jádro operačního
systému nebo vývojové nástroje. Komerční software je zase vhodný pro
specializované účely.
Například MySQL si vede dobře v oblasti webu, zatímco Oracle je výborný
specialista na podnikové databáze.

Co si myslíte o posledním vývoji sporu s SCO?
Myslím, že vše je na dobré cestě. Poté, co SCO ukázalo potřebné dokumenty a
fakta, bylo potvrzeno především to, že se nejedná o porušování copyrightu, ale
kontraktu s IBM.
Před tím byla situace velmi nepříjemná, protože firma SCO hrozila bez
konkrétních důkazů. Někteří novináři publikovali její vyjádření bez
pečlivějšího prozkoumání. Já nemám žádné PR oddělení, takže dokud za mnou
novináři nepřijdou, nemám moc cest, jak některá prohlášení SCO komentovat.
Soudní spory jsou velkou částí byznysu ve Spojených státech. Na případu SCO je
dobré alespoň to, že si vývojáři uvědomili možné dopady své práce. Na druhou
stranu spory výrazně poškodily pověst celé komunity a opravdu bych nerad, aby
se něco podobného opakovalo.
Linuxoví vývojáři berou copyright velmi vážně tito lidé chtějí vyvíjet, ne
kopírovat. Díky tomu si dokonce troufnu tvrdit, že kvalita kódu Linuxu je ještě
lepší než komerčních unixových systémů. Nebojím se proto problémů s
copyrightem. Bohužel linuxová komunita nemá dostatek právníků, PR ani
marketingu.

Jedenáct nejlepších
Součástí většiny veletrhů a výstav obvykle bývá vyhlášení nejlepších produktů
či technologií. Nejinak tomu bylo i na LinuxWorldu, kde pořádající IDG World
Expo zveřejnilo ve spolupráci s asociací UniForum vítěze soutěže nazvané
Product Excellence Awards.
V porotě seděli Alan Fedder z UniForum Association, Dee-Ann LeBlanc z časopisu
LinuxWorld a Brian Profitt z Linux Today. Nejlepším produktem výstavy se stal
IBM Lotus Domino Web Access 6.5 for Mozilla on Linux. V dalších kategoriích pak
zvítězily tyto produkty a technologie:

Nejlepší síťová/serverová aplikace
Novell: Novell exteNd 5

Nejlepší vývojový nástroj
KDE: Kdevelop 3.0

Nejlepší řešení data storage
IBM: IBM Tivoli Storage
Management Solution

Nejlepší řešení systémové integrace
BEA Systems, Inc.: BEA WebLogic Platform 8.1

Nejlepší bezpečnostní řešení
Cylant, Inc.: CylantSecure 3.0

Nejlepší open source projekt
RealNetworks, Inc.: The Helix Player Project in the Helix Community

Nejlepší řešení front office
Xandros, Inc.: Xandros Business Desktop OS

Nejlepší aplikace pro produktivitu
IBM: IBM Lotus Workplace Products 1.1

Nejlepší clusterové řešení
Rackable Systems: Rackable
Systems Distributed DC Power Technology

Nejlepší nástroj pro systémovou administraci
IBM: IBM Tivoli Intelligent ThinkDynamic Orchestrator









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.