Kritické množství

V minulém týdnu byly na českém Internetu uvedeny dvě nové aplikace spadající do kategorie vesměs označované za velm...


V minulém týdnu byly na českém Internetu uvedeny dvě nové aplikace spadající do
kategorie vesměs označované za velmi perspektivní: aukce a virtuální tržiště.
Stojí však za to současně dodat, že v tuzemském kyberprostoru jsou tato pole
dosud spíše hrobem než půdou, z níž by povstávaly životaschopné projekty.

Do oblasti virtuálních tržišť nově vstoupila společnost LNT svojí aplikací
Chtělbych.cz a Zakázky.cz. Virtuální tržiště je pro větší názornost rozděleno
do dvou nezávislých aplikací, z nichž je jedna určena prodávajícím a jedna
nakupujícím. Na rozdíl od konkurenčních projektů, které nabízejí virtuální
tržiště vesměs zpoplatňovaná jako určité procento z transakce, má být pro
nabízející stranu vstup do aplikace v budoucnu zpoplatňován paušálem. V tuto
chvíli je ve zkušebním provozu služba k dispozici zdarma.
Zatímco v případě LNT se jedná o tuzemskou firmu financovanou z vlastních
zdrojů jejich majitelů, druhým subjektem vstupujícím na onen "nadějný" trh je
naopak nadnárodní společnost. Internetový aukční server Vatera (na stránkách
http://www.vatera.cz) láká na začátku obě strany rovněž nulovým vstupním
poplatkem. Až se služba rozběhne, budou prodávající zpoplatňováni procentem z
transakcí, např. za umístění jejich nabídky na hlavní stránku serveru. Vatera
dnes kromě ČR působí v Řecku, Polsku, Maďarsku a Turecku. Její sesterská firma
DeRemate.com je údajně navíc největším aukčním serverem v Latinské Americe.
Efekt sněhové koule
Tolik fakta. Jaké jsou však perspektivy celého tržního segmentu? Základním
problémem internetových aukcí i virtuálních tržišť je efekt sněhové koule.
Jakmile se server rozjede, stane se do určité míry zlatým dolem (zástupci
společnosti Vatera uváděli na tiskové konferenci, že v řadě regionů tvoří
obchody realizované na aukcích a ve virtuálních tržištích až 1/3 veškerého
objemu e-commerce). Do doby, než se objeví dostatečné množství nakupujících i
kupujících, nejsou naopak podobné aplikace příliš přitažlivé. Problémem není
jen fakt, že do doby kritického množství uživatelů musí provozovatel celou
aplikaci dotovat. Snadno se totiž může stát, že onoho kritického množství
nebude dosaženo nikdy. Oba výše zmíněné subjekty, které nově vstupují na trh,
se každopádně domnívají, že jejich konkurenci se kritického množství dosáhnout
nepodařilo. Konkurence přitom nabídla řadu zajímavých technologických fines
(eAukce např. svého času uvedly agenta, který byl schopen v aukcích přihazovat
za uživatele dle zadaných požadavků), v některých případech se dokonce mohla
opřít i o mezinárodní zázemí (Offerto) ve většině případů však české aukční
servery a do značné míry i virtuální tržiště skomírají, eventuálně jsou v tuto
chvíli zcela nedostupné. O něco lépe na tom snad mohou být uzavřené B2B systémy
(např. Intelligo.cz), kde lze těžko posoudit skutečný stav.
Jakou šanci má dnes na Internetu osamocený a začínající jednoúčelový server,
dokonce i když je součástí mezinárodní sítě? Jak má na sebe upozornit
uživatele? Ukazuje se, že poměrně perspektivní metodou pro subjekty tohoto typu
je přeprodávání obsahu/aplikace na jiný, často navštěvovaný server/portál.
Pokud však přeprodáváte svou aplikaci, dostáváte se často do situace, kdy vaši
partneři mají podobné vztahy i s vaší konkurencí. Spíše než na konkrétním
nápadu nebo technologické finese pak za těchto okolností úspěch závisí na
obchodní zdatnosti, která v tomto případě mj. znamená neustálé sledování
partnerů i konkurence. Začíná být jasnější, proč internetové subjekty tak často
v maximální možné míře tají podrobnosti obchodních transakcí. Šéfové dot.comů
pod lupou
V dynamicky se měnícím světě on-line aktivit se dnešní partneři mohou ze dne na
den stát přímými konkurenty a naopak. Veškeré vztahy mezi dot.comy jsou
samozřejmě ovlivněny tím, že zkušení vedoucí pracovníci musejí se zvraty oběma
směry neustále počítat.
Jací jsou šéfové takových projektů? Společnost KPMG zveřejnila zprávu nazvanou
"Konec mýtů o vedoucích pracovnících dot.com společností". Podle studie,
vycházející především z průzkumů na britském trhu, je průměrnému internetovému
podnikateli až 38 let, manažeři nechtějí měnit ustálená pravidla obchodu a
ustupují i od neformálního oblečení. Hlavním rozdílem mezi manažery
internetových a klasických projektů je údajně větší pracovitost první skupiny.
Šéfové dot.comů pracují i v pozdních večerních hodinách, často sedm dní v
týdnu. Dovolenou obvykle nevyčerpají ani z poloviny. Společenský život pro ně
za těchto podmínek není logicky prioritou, čtou především odbornou literaturu.
Někteří dokonce uvádějí, že hodlají v zaměstnání setrvat až do sedmdesáti let.
Své firmě se navíc disciplinovaně snaží šetřit náklady, létají economy třídou a
nemají ani osobní asistentku. Práce je pro ně především jakýmsi adrenalinovým
vzrušením, gigantickou hrou. Alespoň tak lze soudit z toho, že jako své
alternativní povolání uvádějí profesi pilota nebo závodníka formule 1.
Podle zprávy KPMG by nedávné neúspěchy řady dot.comů rozhodně neměly svádět k
podceňování těchto firem. V kontextu předešlých řádek je to jistě logické.
1 0071 / pah









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.