Lepší aplikace pro byznys

Problém, že IT podpora není adekvátní byznysovým požadavkům a že nestíhá sledovat změny těchto požadavků, stál...


Problém, že IT podpora není adekvátní byznysovým požadavkům a že nestíhá
sledovat změny těchto požadavků, stále přetrvává. Snaha po jeho řešení se
přitom tradičně orientuje na zkvalitnění popisu požadovaných funkcí systému,
případně procesů, které má systém podporovat, a rovněž i když méně na popis
požadované informační schopnosti.
Velmi závažným faktem však je, že snaha po úplném výčtu funkcí každého takového
systému je marná. Dnes nevíme, jakou formu a jaké požadavky budou mít byznysové
akce, které budeme nutně potřebovat za půl roku. Systém tedy musí být
dostatečně flexibilní, aby umožnoval začleňovat odpovídající podporu
byznysových aktivit spolu s novými způsoby zpracování informací a s novými
druhy informačních záznamů. Nové požadavky na způsob podpory byznysu mohou
ovlivnit klíčové procesy v podniku nebo organizaci. Ty pak ovlivní i navazující
procesy administrace a rovněž procesy přípravy byznysu. Vzniká tak tzv.
dominový efekt. Proto je třeba, aby všechny procesy podporovaného byznyzu bylo
možno libovolně měnit. Avšak nelze čekat, až programátoři pochopí, co po nich
chceme, naprogramují to, odladí a předají. Navíc obecně chybí chuť investovat
do neustálého dopracovávání podpůrného softwaru. To často odrazuje od změn
byznysu. Ale ustrnutí ve způsobech provádění byznysu jenom z důvodu nesnadnosti
přizpůsobování softwarové podpory je pro sponzory a manažery, ale hlavně pro
trh neomluvitelné. Nakonec vede vždy k nenaplněným očekáváním, ke ztrátě důvěry
v možnosti IT podpory a k existenčním problémům vlastního byznysu. Z toho
vyplývá, že softwarová podpora musí být vyvíjena koncepčně se záměrem a musí
podporovat i takové nároky, o kterých ještě dnes nevíme, že je zítra budeme
mít. Tento dosti smělý požadavek lze naplnit při dodržení určitých zásad.

Napodobování selhává
Základem je myšlenka, že kopírováním to nejde: pokud se lidé snažili vytvořit
samohyb tak, že napodoboval chůzi, nikam to nevedlo. Až vynález kola znamenal
průlom. Tedy vtip byl v tom, pohybovat se jinak, než chodíme. Když se snažili
lidé létat a napodobovali ptáky, opět to nikam nevedlo. Vrtule a pevná křídla
jsou dalším příkladem zcela jiného řešení problému létání, než jaké nabízí
příroda. V minulých stoletích se vyvinul byznys se svými procesy, které více či
méně úspěšně poznáváme a ovládáme nebo jsme jimi ovládání a překvapováni. Když
informační technologie začaly tyto byznysové procesy podporovat, probíhalo to
tak, že jsme kopírovali průběhy těchto procesů pomocí jejich obrazů na
počítačích. Strávili jsme tím cca 50 let a nezbývá, než si přiznat, že se žádný
velký úspěch nedostavil. Situace je v podstatě srovnatelná s výše zmíněnými
pokusy létat pomocí mávání křídel. Což se tedy podívat na celý problém jinak:
nekopírovat byznysové procesy, ale vytvořit jiný proces informační proces,
který dosáhne efektu podpory byznysových procesů stejně, jako vrtule a pevné
křídlo dosáhlo efektu létání. IT podpora byznysové logiky skutečně probíhá jako
proces, a proto je třeba soustředit se na povahu tohoto procesu, nikoli pouze
na povahu podporovaných byznysových procesů. Pokud se pokusíme analyzovat
slabiny tradičního přístupu k IT podpoře byznysu, zjistíme, že největší potíže
jsou způsobeny tím, že byznysovou logiku zachycují programátoři do programového
kódu. To je časově náročné a často se přitom zavlékají chyby a výsledek?
Byznysová logika je implicitně přítomna (v desintegrované formě) v informačním
systému. Právě tato implicitnost pak působí potíže při změnách a tyto změny
komplikuje.

Řešení s eTriem
Lze jít na celý problém jinak? Lze. Jednou z cest je technologie eTrium.
Základní myšlenkou této technologie je vyjádřit byznysovou logiku explicitně a
definovat pomocí ní "byznysového agenta" komponentu informačního systému, která
podle aktuálně platné byznysové logiky celý informační systém řídí. Aby tato
činnost měla požadovaný efekt, je potřeba vyjádřit byznysovou logiku tak, aby:
byla přehledná i pro lidi z byznysu
byla rychle a bezpečně modifikovatelná
její návrh a udržování bylo možno softwarově podpořit
Reálně ověřený způsob zápisu byznysové logiky je založen na hierarchickém
katalogu kategorií, pomocí kterých jsou rozlišovány objekty zájmu např.
dokumenty, e-maily, kategorie režimů dokumentů apod. V redakčním systému
postaveném na technologii
eTrium je takových kategorií přibližně 350. Nad tímto katalogem kategorií jsou
pak definována pravidla typu "IF podmínka THEN akce", kde podmínka je dotaz,
zda objekt patří či nepatří do kategorie, a akce je buď zařazení objektu do
kategorie nebo vyřazení objektu z kategorie. Výše zmíněný redakční systém má
takovýchto pravidel přibližně 140.
Doba potřebná na tvorbu či revizi byznysového agenta je rovna času na
konceptuální (pojmové) zvládnutí problému. Programátoři se nemusí starat o to,
jak v daném podniku funguje režim schvalování dokumentů jejich úkolem je, aby
se to, co se má zobrazit na obrazovce nalevo, opravdu zobrazovalo nalevo. Proto
lze většinu změn v byznysové logice a tím i chování informačního systému
okamžitě provést bez nutnosti cokoliv přeprogramovávat. Díky tomu se výrazně
zkracuje cesta produktu k zákazníkovi.
Podnikoví pracovníci mohou hned po provedené analýze začít užívat její výsledky
a v praxi objevovat další příležitosti ke zlepšování svých byznysových procesů.
Jejich podněty lze v určitém rozumném cyklu znovu podrobit analýze potřebných
kategorií a pravidel a celý postup snadno opakovat.

Podpora byznysu na Datakonu
Úvodní zvaná přednáška národní databázové konference Datakon(19.-22. 10. 2002,
hotel Santon, Brno), jejímž mediálním partnerem je Computerworld, popisuje
reálně fungující systém podpory byznysu a představuje celou technologii
budování IS tímto "jiným" způsobem. Jejími autory jsou Z. Staníček a F.
Procházka. Kromě toho zazní na konferenci další zvané přednášky se související
tematikou: o deduktivních databázích (K. Ježek), o nových webových standardech
a EDI (J. Štumpf), o tzv. metodách dolování dat (J. Šarmanová) a o velmi
zajímavém problému měření efektivnosti informačních systémů (P. Učeň).









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.