Lidská buňka srdcem čipu

Především v medicíně a genetickém inženýrství by mohl v budoucnu hrát významnou roli "bionický čip". Jedná se o ...


Především v medicíně a genetickém inženýrství by mohl v budoucnu hrát významnou
roli "bionický čip". Jedná se o spojení zdravé lidské buňky a elektronického
obvodu, který je menší než průměr lidského vlasu. Vědci mohou ovládáním čipu
počítačem řídit aktivity buňky.
Počítač vysílá čipu elektrické impulzy o určitém napětí a otvírá membránové
póry buňky. Tato metoda je vlastně známá poměrně dlouho, ale dosud se jednalo o
aplikace způsobem "pokus-omyl". Ve snaze vnést do buňky cizí látku (drogu,
genetický materiál) ji "bombardovali" elektřinou, která ovšem působila spíše
jako úder kladivem. Nová technologie poskytuje nesrovnatelně větší preciznost a
při aplikaci různých napětí lze aktivovat různé tkáně svalové, mozkové i kostní.
Pokud by čipy bylo možné vyrábět ve větším množství, mohly by být implantovány
do lidského těla a nahradit nebo opravit poškozenou tkáň. Umožňují také mnohem
lepší kontrolu nad náročným procesem genové terapie, zavádění DNA, extrakci
proteinů nebo podávání léků. Alespoň to tvrdí vědci z Kalifornské univerzity v
Berkeley, kteří si od technologie hodně slibují. Na bionického muže si ale
budeme muset ještě počkat.
0 0795 / wep









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.