Lidské tělo dokáže přenášet data rychlostí až 10 Mb/s

Technologii, která využívá lidské tělo jako vysokorychlostní síť pro přenos dat, představila japonská telekomunika...


Technologii, která využívá lidské tělo jako vysokorychlostní síť pro přenos
dat, představila japonská telekomunikační společnost NTT (Nippon Telegraph and
Telephone). Komerční využití nových poznatků by přitom mělo být otázkou jen
několika let. Sítě typu HAN (Human Area Networks) jsou navrženy tak, aby
umožnily komunikaci mezi lidmi a elektronickými zařízeními. Vědci z tokijských
laboratoří Microsystems Integration Laboratories pro tyto účely vyvinuli
speciální transceivery, jež dokážou přijímat i posílat data díky slabému
elektrickému poli, které je možné změřit na povrchu lidského těla. Tato pole
mohou za určitých podmínek sloužit k přenosu informací, přičemž přenosová
rychlost mezi jednotlivými transceivery může dosáhnout hodnoty až 10 Mb/s, což
odpovídá tradičním ethernetovým sítím.
Podle představitelů firmy NTT může nově objevená technologie fungovat jako
alternativa k přenosovým technologiím určeným pro krátkou vzdálenost, jako je
například Bluetooth či WLAN. Komerční nasazení by mohlo být realizováno už
během příštího roku, přičemž aplikacemi, které by novinku využívaly, mohou být
například bezpečnostní či identifikační systémy. Transceivery, pojmenované jako
RedTacton, ke své činnosti využívají optické senzory, jež měří výkyvy v
intenzitě elektrického pole lidského těla. K tomu jim slouží miniaturní lasery
a krystaly. Změny pole lze přitom využít pro avizovaný přenos dat. Systém od
NTT může správně fungovat, i když je člověk oblečen do rukavic, ponožek nebo má
obuté boty, anebo pokud je jeho pokožka mastná či vlhká. Osoba, která má na
sobě transceiver, může s podobně vybaveným protějškem komunikovat například
pouhým podáním rukou. Se statickým transceiverem je spojení možné pouhým
dotykem, usednutím či prostou chůzí přes příslušný snímač. Malé elektrické pole
existuje také na řadě nejrůznějších objektů počínaje kovy, řadou plastů či
sklem a konče keramikou nebo kapalinami. Komunikace mezi těmito předměty je
rovněž možná.
Transceivery mají v současnosti spotřebu okolo několika stovek miliwattů.
Tvůrci očekávají jejich ještě větší miniaturizaci, takže je bude možné
implementovat do zařízení formátu dnešních paměťových karet typu CF, SD nebo
Memory Stick. To však prý zabere ještě řadu let. Pilotní projekt bude spuštěn
letos v dubnu a potrvá do září 2005.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.