Lidský mozek v digitálním orangutanovi

Steve Grand navrhl robota orangutana, který má mít skutečnou vlastní inteligenci. Pokud tedy například rozpozná banán...


Steve Grand navrhl robota orangutana, který má mít skutečnou vlastní
inteligenci. Pokud tedy například rozpozná banán, bude to nikoliv výsledek
programování, ale učebního procesu.
Lucy je možná jenom obyčejný malý robot, ale jednoho dne nám může odhalit, jak
funguje mozková kůra. A pokud se tak stane, pak podle svého tvůrce Steva Granda
lidem pomůže vyvinout a postavit nové výpočetní architektury, inspirované
biologickými systémy; a také adaptabilnější, inteligentnější a robustnější
aplikace.
Grand je uznávanou autoritou v oblasti umělého života a zakladatelem
společnosti Cyberlife Research, která se v anglickém Somersetu zabývá výzkumem
umělé inteligence. Je také autorem knihy Growing Up With Lucy: How to Build an
Android in Twenty Easy Steps (Vyrůstání s Lucy: Jak vytvořit androida ve
dvaceti snadných krocích), která v anglickém originále právě vyšla v
nakladatelství Weidenfeld & Nicolson.
Grand doufá, že mu Lucy pomůže pochopit základní principy fungování mozku. Ty
sice již odhalila ve svém průběhu evoluce, když vytvářela nervové systémy, ale
lidstvu dosud zůstávají utajeny.

Dva druhy inteligence
Grand rozlišuje dva druhy umělé inteligence: měkkou, která se pokouší vytvořit
logické myšlení na vysoké úrovni explicitním programováním pravidel do
počítače, a tvrdou (té dává přednost), jež zahrnuje vytváření strojů, které
jsou přirozeně inteligentní a jsou schopny se samy učit. A to je právě případ
Lucy.
"Co mne zajímá, jsou principy, jež umožňují mozku organizovat se do sady
jednotek, které mu dovolují vykonávat všechny věci, jež dělá," vysvětluje
Grand. Chce najít základní principy, které umožňují mozkové kůře automaticky se
spojovat v odezvě na získané zkušenosti, až se postupně stane velice komplexní
a specializovanou sadou strojů.
"Jak k tomu dochází? Je to zcela odlišné od všech technologií, které jsme kdy
vytvořili. Je to, jako byste vzali 50 milionů tranzistorů, hodili je na jednu
hromadu na koberec a ukázali jim Microsoft Office, přičemž za půl hodiny by
tyto tranzistory spontánně vytvořily počítač."
Grand chce tento proces replikovat na Lucy pomocí počítačové simulace nervových
sítí. Inteligence Lucy bude důsledkem interakcí mezi tisíci simulovaných
neuronů. Jeho cílem je vytvořit stroj, který je schopen doplňovat nebo dokonce
překonat digitální počítač stroj, který umí myslet a učit se.

Pozná banán
Grand tvrdí, že současná verze Lucy si postupně vytváří schopnost sama se učit.
Naučil ji ukázat na banán jakýkoliv banán žlutý, zelený, velký, malý. Když jí
ukážete jablko a banán, ukáže na banán.
Grand upřesňuje, že tuto schopnost nenaprogramoval, namísto toho vytvořil model
části mozkové kůry, který je schopen tuto činnost realizovat. "Nezní to jako
velký úspěch. Proč prostě nenaprogramovat počítač, aby rozpoznával žlutou
barvu?"
Ale Lucy podle něj vyřešila řadu problémů sama, jako například rozpoznávání
tvarů tvořících banán v jakékoliv poloze nebo vzdálenosti, a naučila se, jak na
něj ukázat.

Nová a lepší
Díky grantu od The National Endowment for Science, Technology and the Arts ve
výši 68 000 liber zakoupil Grand 15 nových počítačů, určených k simulaci
zlepšené Lucy, na které nyní pracuje.
Až bude její tělo kompletní, měla by mít vedle zlepšeného zraku a sluchu také
hlasové schopnosti a měla by zvládnout pohyb rukama a nohama. Grand doufá, že
Lucy se bude brzo učit, jak lézt a nakonec i chodit. Věří, že bude schopna
opakovat jednoduché zvuky stejně jako batolata.
"Lucy nebude nějak úžasně chytrá, ale neocitnu se daleko od pravdy, pokud budu
tvrdit, že má svou vlastní, přestože velmi, velmi hloupou mysl," říká Grand.
"Vzpomeňte si na roboty, kteří stavějí auta," upozorňuje Grand. "Oni se
neadaptují. Pokud jdou vzít nějakou součástku a ona tam není, naberou vzduch.
Musíme je postavit tak, aby se jednoho dne byli schopni přizpůsobit různým
situacím." Otázkou ale zůstává: Dokážeme to?

Limity vědomostí
Podle Larryho Yaegera, experta na umělou inteligenci a uznávaného vědce
pracujícího u firmy Apple Computer, zní odpověď "Možná". Yaeger je obeznámen s
projektem Lucy. "Zdá se, že Grand se s Lucy nepokouší dělat žádné zkratky
týkající se senzorických vstupů či motorických výstupů, usiluje o integraci
skutečného zraku a sluchu, hlasu, paží a nohou," všímá si.
Podle Yaegera je největší obtíží, jíž je Grand nucen čelit, právě omezená
znalost lidského mozku. "Schémata propojení, detaily jednotlivých neurálních a
synoptických mechanismů jsou prakticky neprozkoumanou oblastí vzájemných vlivů
celé řady chemikálií v našich mozcích a tyto poznatky jsou více méně v zárodku.
Ale je možné, že to, co dosud víme, bude Stevovi stačit k úspěšnému splnění
úkolu."
Současně ale varuje: "Myslím, že komplexní povaha oněch propojovacích schémat
je příznivější pro evoluci než pro stavbu strojů. Grand věří, že odpovědí je
design. "Já myslím, že lepším přístupem je evoluce a ochota se vyvíjet a učit
se nejdříve od těch nejprimitivnějších organismů, než vůbec budeme moci doufat,
že získáme inteligenci na úrovni opic nebo lidí. Ale pokud je někdo na Zemi
schopen od základu znovu navrhnout inteligenci, pak věřím, že je to Steve
Grand."

Co je uvnitř Lucy
Stereofonní sluch realizovaný prostřednictvím simulace buněk detekujících
frekvenci a intenzitu zvuku
Vidění na jedno oko prostřednictvím senzorů s vyšším rozlišením uprostřed a
nižším na okrajích. Integrována je technologie pro vylepšené rozpoznávání hran.
Model hlasového traktu zahrnující plíce (objem vzduchu, jeho tok a tlak), hrtan
(hlasivky a hlasivkové svaly) a ústní dutinu (rezonance je určována polohou
čelisti)
Pohonné jednotky se 13 stupni volnosti (paže, hlava, oči, čelist)
Různá dotyková a teplotní čidla, monitor baterie
Senzomotorický počítačový systém: Paralelní počítač založený na pěti 16bitových
mikrořadičích. Každý z nich má nastavitelnou logiku a paměť pro 32 KB, přičemž
s ostatními komunikuje pomocí sdílené paměti s kapacitou 256 KB. Jeho úkoly
zahrnují: Předběžné vizuální a sluchové zpracování, hlasový model, ovládání
svalů a vnímání informací o poloze jednotlivých částí těla. Realizuje rovněž
komunikaci s PC pomocí rozhraní RS232.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.