Linux a Internet dva neuchopitelné fenomény

Většinu softwarových společností, které mají něco společného s Linuxem, jste mohli potkat v tzv. Linux Alley (Linu...


Většinu softwarových společností, které mají něco společného s Linuxem, jste
mohli potkat v tzv. Linux Alley (Linuxovské uličce), jak ji nazvali přítomní
novináři.
Mezi jinými zde své stánky umístily Red Hat Software, Caldera Systems, SuSe
Linux, distributoři různých variant Linuxu, ale třeba i takový Linux Magazin.
Projít uličkou a dostat se k jednotlivým stánkům mi dalo pořádnou práci.
Linux je prostě fenoménem se vším všudy. Ne nadarmo byl na letošním CeBITu
zvolen odbornou porotou jako jeden z nejpřínosnějších produktů pro sezonu
1998/99. U stánků distributorů jste mohli vidět kohokoliv od patnáctiletého
kluka s plnou taškou reklamních prospektů přes dlouhovlasého studenta vysoké
školy až po elegantně oblečeného manažera. Nechybělo ani několik jedinců s
klasickým vizionářským zjevem dlouhý nepěstěný vous a vlasy, tmavý kabát,
brýle a neurčitý věk.
Linux prostě přitahuje všechny. To dokazuje i věčný nával v uličce (naivně
jsem se pokoušel projít si ji v klidu po ránu, v době oběda i k večeru s
nadějí, že tam jednou najdu více životního prostoru zklamal jsem se).
Trend: Linux je v módě
Linux, Linux a ještě jednou Linux zajímat se o Linux je prostě v módě. Kdo
neslyšel o Linuxu, nemá co pohledávat mezi slušnými lidmi asi tak nějak by se
dalo charakterizovat dnešní přemýšlení některých lidí z počítačové branže,
především z tak specifické oblasti, jakou je programování. I proto jsem vždy
po návštěvě území patřícího Linuxu musel na chvilku ven z haly 6, abych se
zchladil (to byste nevěřili, jaké teplo vydává masa lidí) a nadýchal čerstvého
vzduchu. O Linux se ovšem nezajímají pouze studenti a programátoři. Je velice
zajímavý i pro velké společnosti jak softwarově, tak hardwarově orientované.
Trend: všeobecně uznávaná platforma
Dalším trendem týkajícím se Linuxu, který se ovšem nezačal projevovat až na
CeBITu, ale o několik měsíců dříve, je totiž jeho využívání těmito giganty.
Můžeme (nebo budeme brzy moci) ho najít předinstalovaný u serverů dodávaných
Compaqem i IBM, nově k nim přibyly i výkonné grafické stroje od Silicon
Graphics, a tím výčet zdaleka nekončí. Jistě se postupem času připojí i další
velcí výrobci. Portaci svého Word Perfectu 8 na linuxovou platformu
zpřístupnil Corel a i jiné společnosti pomalu začínají vytvářet verze svého
softwaru, které poběží na linuxovém operačním systému. Přidávají se i
společnosti zabývající se aplikacemi pro elektronický obchod, jakou je
například americko-německá Intershop Communications.
Jednou z největších bomb posledních dní bylo zřejmě oznámení SAPu a Informixu,
že jeho ERP systém R/3 a databázi dodávanou Informixem budou moci zákazníci
provozovat nad Linuxem. Co si o Linuxu myslí představitelé těchto obrů ve
světě IT? "Vidím Linux více jako software velice vhodný pro webové servery než
jako software pro desktopy," prohlásil Tony Occleshaw, softwarový stratég IBM
pro oblast EMEA. "Lidé k nám přicházejí a říkají, že chtějí alternativu k
Microsoftu." To jsou slova Friedricha Benzinga, ředitele společnosti Parity
Software, zabývající se vývojem ERP aplikací.
Trend: klientské rozhraní
Linuxu je obecně vytýkána nedostatečná propracovanost a nedostatek aplikací
pro klientské stanice.
I proto byla u Red Hatu taková tlačenice lidé se chtěli seznámit s novým
grafickým rozhraním ve stylu Windows. Vyvinula ho společnost z Research
Triangle Parku a dala mu do vínku název Gnome 1.0. Problém s nedostatkem
desktopových aplikací nevidí Jon "Mad Dog" Hall, výkonný ředitel společnosti
Linux International, v jejich neexistenci, ale v tom, že si je vývojáři
nechávají pro sebe a veřejnost se o nich mnohdy ani nedoví.
"Pokud někdo nevyvine a nerozšíří desktopové aplikace založené na linuxovém
jádru do dvou let, nikdo po naší společnosti potom ani neštěkne," prohlásil
smutně představitel společnosti LunetIX, pan Riedl.
Situaci se snaží zachránit několik společností. Balík Star Office 4.0 zahrnuje
textový, tabulkový a databázový nástroj stejně tak jako aplikaci pro tvorbu
grafiky. Společnost Star Office je rozhodnuta distribuovat svůj kancelářský
software zdarma pomocí Internetu, jak se ostatně sluší a patří.
Linux a gigant
Zajímavé bylo i sledovat reakce obsluhy stánku Microsoftu na dotazy typu "Co
si myslíte o Linuxu?". Odpovědí bylo pokrčení ramen a upozornění, že dotazy
týkající se Linuxu nejsou na tomto stánku vítané. "Velice rádi zodpovíme
všechny vaše dotazy na Linux, ale nemohu dovolit novinářům ani nikomu jinému,
aby přišel na náš stánek a vedl diskuze a rozhovory s lidmi, kteří si přišli
prohlédnout naše produkty a nabídku služeb," řekl Friedhelm Koch, produktový
manažer internetových technologií německého zastoupení Microsoftu. Pokračoval,
že Microsoft zaplatil za své působení na CeBITu hodně peněz a nepřipadá mu
tedy vhodné, aby se na jeho stánku informovali lidé o novinkách týkajících se
Linuxu. "Linuxové" firmy stála účast na CeBITu nesrovnatelně méně, alespoň tak
soudím z velikosti jejich expozic.
Informací o Linuxu stále ještě není dost. O tom je přesvědčen Jon Hall, Šílený
pes z Linux International, nevýdělečné (což mi připadá v dnešním světě dost
podivuhodné) organizace zabývající se především šířením Linuxu mezi uživatele.
"Lidé přicházejí na náš stánek a ptají se, s kým mohou mluvit o
distributorských licencích. Odpovídám jim, že nemusí chodit k Microsoftu ani
na úřady, ale že ještě nepochopili, o co vlastně u Linuxu jde."
A starý známý Internet?
Internet měl na CeBITu svůj vlastní Internet Park. Firmy zabývající se jeho
využitím již nemusely návštěvníky přesvědčovat o jeho výhodách a možnostech.
Letošní prezentací Internetu se táhly jako dlouhá nit peníze.
Celosvětovým trendem, a to bylo vidět i na CeBITu, je využití Internetu pro
elektronický obchod. Svou nabídku zde prezentovaly firmy vyvíjející aplikace k
provozování virtuálních obchodních domů, bezpečných platebních transakcí i
firmy, které vše již mají v provozu, ale chtějí přilákat další zákazníky.
Velký prostor zaujímala aplikace na hledání pracovních míst, která je
provozována v německé i anglické jazykové mutaci a má celosvětový záběr .
Na CeBITu jsme mohli vidět i množství poskytovatelů internetových služeb k
nejzdařilejším (alespoň z estetického hlediska) patřil stánek America Online.
Nechyběly ani firmy vlastnící internetové portály, ať už místní, německé, nebo
celosvětové.
V Parku byly umístěny především stánky místních firem. Ty nabízely vše výše
uvedené, navíc se zde prezentovaly firmy vlastnící webovské servery s velice
různorodým a specifickým zaměřením. Trend: audio a video
Dalším výrazným trendem je zakomponování přístupu na Internet do velkých
softwarových balíků, s tímto fenoménem jsem se potkával téměř v každé hale.
Internet se snaží využít i telekomunikační firmy pro přenos hlasu k vidění
bylo opravdu velké množství aplikací se stejným jmenovatelem Voice over IP.
Další tucty firem předváděly přenos videosekvencí po Internetu (opravdu se na
to dalo dívat) a pořádání videokonferencí. Na ty byly určeny i speciální
kufříky, které jakoby vyšly z dílny šíleného vědce dodávajícího výzbroj a
výstroj pánovi známému pod kódovým jménem 007.
Mobilní Internet
S Internetem totiž souvisí i hardware, proto jsem se mohl mimo jiné seznámit
s několika mobilními produkty pro přístup na Síť, většinou prototypy. Byly
hezké, malé, ale stále ještě to byly vzorky. Setkal jsem se s nimi u takových
firem, jako je Ericsson, ale i u do současné doby mně neznámých asijských
firem a firmiček. O mobilním Internetu se vůbec hodně mluvilo, ale jeho čas
zřejmě teprve přichází.
9 0723 / ijan
Mezi nově představené hardwarové produkty, týkající se Internetu, patří zcela
jistě WebPAD od firmy Cyrix. Jedná se o přenosné zařízení, určené pouze k
surfování po Síti. Tedy v žádném případě ne o počítač (alespoň prozatím).
Ten, nebo tzv. set-top box je naopak třeba k tomu, abyste se mohli brouzdat
stránkami. Zařízení se základní stanicí, kterou může být kromě výše uvedených
jednotek i v USA používaná tzv. standalone base, komunikuje pomocí rádiových
vln způsobem, který známe z přenosných telefonů. Je dodáváno s tzv. base
station transceiverem, který se připojí na telefonní nebo síťový systém a po
aktivování se spojí se samotným WebPADem rychlostí 2,4 Gb/s až na vzdálenost
150 m.
V krabici nalezne kupující (po uvedení produktu na trh) transceiver, dobíjecí
jednotku a samotné zařízení o velikosti cca 21 x 28 x 4,5 cm s 10" dotykovým
displejem disponujícím 18bitovou barevnou hloubkou. WebPAD umožňuje i tisk
pomocí IrDA portu. Samozřejmostí jsou reproduktory. Cyrix se k ceně zařízení
vyjadřuje v tom smyslu, že ještě nebyla stanovena, ale protože je Web PAD
určen pro SOHO trh, bude ultra nízká, jak zní otrocký překlad.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.