Linux je méně vidět, o to více se šíří

Širokým přijetím Linuxu se chce IBM vyhnout dalšímu prošvihnutí změny paradigmatu. Tak jako se to stalo v 80. letech...


Širokým přijetím Linuxu se chce IBM vyhnout dalšímu prošvihnutí změny
paradigmatu. Tak jako se to stalo v 80. letech při nástupu PC, kdy IBM stále
preferovala udržení svého mainframe byznysu a nepřipravila se na tsunami typu
PC. To ji stálo například jen v roce 1993 osm miliard dolarů ztráty. Nebo
tehdy, kdy pionýrsky pracovala na Arpanetu a potom nestihla včas využití jeho
nástupce, Internetu, pro byznys. S Linuxem IBM najednou stojí v první řadě.
Když probíhal boom dot. comů, většina z nich běžela na Linuxu a webovém
serveru Apache. A ejhle, byla to právě IBM, která měla jako první připraven
aplikační balík WebSphere postavený právě na Linuxu a Apache. IBM také stále
více spolupracuje s největšími tvůrci linuxových distribucí. Například firma
SuSE se stala prvním Value Added Linux Distributorem a bude dodávat software z
průřezu všech produktových řad IBM. Jedná se asi o 50 titulů softwaru pro
Linux. S druhým linuxovým velikánem spolupracuje ještě úžeji. Instaluje totiž
jako primární distribuci na své servery upravený Red Hat. Navíc v několika
posledních dnech rozšiřuje záběr i na další serverové linie. Původně IBM Linux
instalovala primárně jen na xSeries (low-end s procesory IA-32 a IA-64). Nyní
jej přenesla i na všechny ostatní pSeries (unixové servery s 32bitovým
kernelem), iSeries (původně AS/400) a dokonce zSeries (řada mainframů při
použití 64bitového kernelu). Red Hat přitom bude zajišťovat i uživatelskou
podporu. Dohoda pomohla samozřejmě i akciím. Začátkem roku byly na letošním
maximu, v dubnu se hluboko propadly, v září ještě hlouběji a nyní již
vystoupaly asi na 7 dolarů za kus. Což je mj. od února nejlepší cena.
IBM dokonce opustila tradiční marketingové metody a propagovala Linux i pomocí
grafitti na veřejných plochách v San Franciscu. Za tuto aktivitu se sloganem
Peace, Love, Linux však vyfasovala pokutu 120 tisíc dolarů od města. Údajně
kvůli znečištění.
V souvislosti s tímto extempore se opět rozvířily debaty, zda IBM nevyužívá
Linux příliš násilně a pouze pro svou vlastní potřebu. Zda nenastane kolize s
open source komunitou. IBM totiž chce do Linuxu dopracovat především high-end
funkcionalitu a sní o tom, že by se Linux stal nejen náhradou Unixu od IBM
(AIX), ale dokonce i všech ostatních. V linuxové komunitě ovšem taková touha
není. Je více zaměřená na Internet a zařízení okolo něj. Jednoduše řečeno,
snahy IBM v této oblasti jsou jí víceméně jedno.
Podle Ďubomíra Mitánka, technického konzultanta firmy Caldera International,
dnes jednoznačně Linux vede v oblasti serverové infrastruktury. Unix má
naproti tomu hlavní zasazení v oblasti databázových serverů. "Nepředpokládám,
že by se během dvou či tří let situace výrazněji změnila," odhaduje Mitánek.
Caldera je speciální tím, že se jako první v podstatě pokusila o určitou
konvergenci Unixu a Linuxu. Vytvořila OpenUnix 8, který umožňuje provozovat
prakticky jakýkoli linuxový software. Výjimku tvoří specifické programy
obcházející drivery či přidávající moduly do jádra. Linuxové jádro samozřejmě
v tomto unixovém systému není. Výsledkem je systém, který je například v
databázových aplikacích využívajících multithreading výkonnější než čistý
Linux.
Praktickým příkladem posunu v používání Unixu/Linuxu jsou naši kolegové z
časopisu Infoworld (vydává IDG). Své webové servery přesunuli ze Solarisu na
Linux. Platformu Sun Microsystems tak uvolnili pro vykonávání složitých
databázových operací. Tajemný mysticismus Linuxu je dnes pryč. Jednoduše se
stává běžnou realitou. Není třeba jej mohutně propagovat, svojí podstatou se
šíří sám. Díky zapojení komerční sféry získává netušený rozsah, se kterým
student Linus asi opravdu před deseti lety nepočítal.
1 2085 / rsm









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.