Linux je téměř připraven na firemní desktop

Jedním z IT konceptů, kde v současné době stále zůstávají rozpory, je Linux na desktopu. Existují přitom ti, kteř


Jedním z IT konceptů, kde v současné době stále zůstávají rozpory, je Linux na
desktopu. Existují přitom ti, kteří by nedali přednost ničemu jinému, a ti,
kteří upozorňují na spousty problémů, jež mají Windows v oblasti bezpečnosti a
stability. Na druhé straně odpůrci zdůrazňují rozdíly mezi linuxovými
distribucemi, upozorňují na nedostatečné nástroje pro správu, chybějící
software v určitých oblastech a esoterické problémy s hardwarovou
kompatibilitou.
Při zkoumání reality Linuxu na firemním desktopu může být volba distribuce
obtížným problémem. Podle distrowatch.com existuje celosvětově na 309 aktivních
linuxových distribucí. Většinou se jedná o distribuce vysoce specializované, s
omezenou cílovou skupinou, nicméně o desítku nejúspěšnějších se vedou neustále
spory.
Nedávný průzkum komerčních distribucí nejvýznamnějších výrobců podtrhuje
nutnost zaměření, podpory a správy. V našem přehledu jsme se zaměřili na čtyři
komerční distribuce: SuSE Linux Desktop 1.0, Red Hat Enterprise Linux
Workstation 3, Xandros Desktop OS Business Edition 2.0 a Sun Microsystems Java
Desktop System 2.
Na základě výsledků testu lze říci, že Linux coby desktopový systém určený k
firemnímu využití ještě stále tohoto cíle nedosáhl. Linux na desktopu ale
dosáhl výrazných vylepšení co se týče snadnosti používání a kvality dostupných
aplikací a je možné říci, že mnohé linuxové aplikace pro desktop vycházejí
dobře z porovnání se svými Windows protějšky jako např. OpenOffice.org nebo
e-mailový klient Evolution.
Nicméně překážky k přijetí Linuxu v celopodnikovém měřítku zůstávají. Nejslabší
stránkou Linuxu je správa (viz Správa bude klíčem k úspěchu). V této chvíli
pouze Sun JDS nabízí určitý druh správy politik sloužících ke kontrole různých
aspektů desktopové prezentace, výchozích nastavení aplikací atd. Další řešení
končí u automatizované správy balíků, která je určena k rozsáhlému instalování
nového softwaru, pokud se vůbec linuxové desktopy dostanou alespoň k tomuto
bodu. Prozatím jsou administrátoři nuceni aplikovat změny v masovém měřítku na
desktopy kutilskými způsoby.
Pozoruhodné je, že žádná z testovaných distribucí nepoužívá jádro 2.6. Tato
verze jádra přitom obsahuje významné množství kódu určeného pro desktop a
implementaci v oblasti pracovních stanic. Red Hat výrazně modifikoval kernel
2.4.21EL tak, aby se svou kompatibilitou a výkonem co nejvíce blížil jádru 2.6,
nicméně až se na trhu objeví komerční distribuce s jádrem řady 2.6, dojde k
velkému zlepšení výkonu a podpory hardwaru (viz vložený text str. 16).

Red Hat Enterprise Linux WS 3
Díky tomu, že ve srovnání s produkty SuSE a Sunu se jedná o nejaktuálnější
distribuci, má Red Hat WS 3 navrch. Proto také nabízí širší podporu hardwaru a
novější komponenty.
Nicméně situace by se mohla obrátit, jakmile ostatní nabídnou komerční
distribuce založené na jádře řady 2.6. Je třeba ocenit, že Red Hat portoval
několik klíčových funkcí jádra 2.6, jako je NPTL (Native POSIX Threading
Library), do jádra 2.4.21EL, využívaného pro své serverové i desktopové
produkty.
Instalační nástroj Anaconda okamžitě předvedl své přednosti kompatibilitu a
rychlost. Nabízí tak zdaleka nejrychlejší manuální instalaci a detekci hardwaru
zvládá lépe než JDS 2 nebo SuSE Linux Desktop. Výchozí BlueCurve motiv
standardního prostředí Gnome 2.4 je atraktivní, ale současně kvůli němu celé
rozhraní působí tak trochu jako hračka ikony a spodní panel jsou nadměrně
velké, dokonce i při vyšších rozlišeních. Rozhraní se tak trochu podobá
pracovní ploše ve Windows. Obsažený OpenOffice.org 1.1 je výrazným pokrokem
oproti OpenOffice.org 1.0.3, který je součástí SuSE, a co do funkcí a
použitelnosti se téměř vyrovná StarOffice 7. Jelikož je OpenOffice.org přímo
odvozen od StarOffice, nejedná se o žádné překvapení. Pozoruhodné je, že Red
Hat je jedinou distribucí, jejíž standardní instalace neobsahuje Javu.
Sada nástrojů pro správu se výrazně zaměřuje na automatizovanou instalaci
softwaru. Red Hat Network (RHN) nabízí rozhraní pro správu hostitelských
počítačů, v němž mohou administrátoři zjistit aktuální stav systému, naplánovat
instalaci softwaru atd. Některým se "off-site" správa může zamlouvat, ale jiní
budou chtít přenést správu za hranice svého firewallu. Red Hat to umožňuje díky
Red Hat Network Sattelite a proxy serverům.
RHN Proxy je navržena tak, aby fungovala jako lokální ovládací centrum pro RHN,
zachovávala synchronizaci s externí Red Hat Network a stahovala veškeré
aktualizované balíky na lokální instalační zdroj. Nástroj RHN Sattelite tyto
funkce rozšiřuje, přičemž je schopen fungovat i při úplném odpojení od
rozsáhlejší sítě.
Správa balíků a systémů Red Hatu nechybí, ale chybí koherentní nástroj pro
správu politik. Pomocí instalace upravených balíčků přes RHN lze provádět změny
na každém nainstalovaném systému. Ale nemáte k dispozici žádné ověření
dodržování politik, a celý postup tak působí nepříjemným kutilským dojmem.

Sun JDS 2
Sun JDS 2003 jsme vám představili již v letošní recenzi (CW 10/04) a zjistili,
že pro uživatele se jedná o elegantní a použitelný produkt, nicméně postrádá
nástroje pro správu. Nová verze JDS 2 neustupuje od uhlazených, vybroušeně
ocelových tónů desktopu a na back-endové straně přidává nástroje pro
administraci systému. Některé z nich jsou odvozeny z řady serverů Cobalt, další
například Sun SCS (Sun Control Station) 2.1 pak slouží ke správě systému na
nižší úrovni.
Seznam OS nabízených funkcí je úctyhodný: Služba AllStart umožňuje automatické
vytváření obrazů (image) systému prostřednictvím PXE (Preboot Execution
Environment); agentský software, jenž je standardně nainstalován na JDS
systémech, se stará o jejich dobrý stav a o instalační data; již zmíněný SCS
server pak umí systém distribuovat po síti a poskytuje rozhraní pro správu.
Sun se zde, jak je ostatně jeho zvykem, nachází mezi dvěma světy. SCS vyžaduje
dedikovaný systém Red Hat 7.3 nebo Advanced Server 2.1, zatímco distribuce JDS
2 je postavená na SuSE Linuxu. SCS server není ale vázán na JDS 2, zvládne
celou řadu dalších klientských operačních systémů, včetně různých verzí Red
Hatu, SuSE a Solarisu. Sun se rovněž neomezuje na Linux a plánuje uvolnění JDS
pro Solaris x86 a Solaris Sparc v posledním čtvrtletí letošního roku. To by se
mohlo pro Sun stát zlomovým momentem. CDE (Common Desktop Environment) již
neexistuje a každá nová verze operačního systému této firmy bude mít podobný
vzhled a bude spravována pomocí stejného administračního back-endu.
Prozatím je JDS 2 dostupný pouze pro x86 systémy. Instalační proces je u JDS
prakticky identický jako u SuSE. Plně grafická instalace je řízena nástrojem
YaST se značkou Sun a nabízí relativně přímočaré instalační rozhraní. Stejně
jako u jiných distribucí je možná instalace po síti a instalační balíky mohou
být umístěny na NFS, HTTP nebo FTP serveru.
Sun nepochybně dodal desktopu vlastní vzhled. Výchozím prostředím je Gnome 2.2
a standardní instalace obsahuje více softwaru, takže JDS 2 je co do velikosti
největší instalací z testovaných produktů. Mezi jedním ze standardně zaváděných
balíků naleznete agentský software, který zajišťuje odesílání informací
sloužících k monitorování "zdravotního stavu" systému a k instalaci aplikací na
SCS server.
Sun získal nejvyšší hodnocení, pokud se týče správy politik na linuxovém
desktopu. JDS Configuration Manager je součástí rámce pro správu WebConsole a
umožňuje jednoduchou správu politik pro instalované desktopy. Linuxu chybí
významná vlastnost využívaná prakticky v každé Windows síti skupinové politiky.
Skupinové politiky v Active Directory nabízejí složitý, ale důkladný nástroj
pro správu, jenž ovlivňuje prakticky každý aspekt desktopu uživatele a je
centrálním bodem, z něhož lze řídit a zajišťovat nastavování politik.
Stejný cíl má JDS Configuration Manager firmy Sun. Vlastní prvky politik, které
jsou k dispozici, sice nejsou rozsáhlé, ale existují a fungují. Aplikace
politik probíhá velmi dobře a na běžícím systému se projeví zhruba za 30
sekund. Například implementace pozadí na desktopu na bázi jednotlivých
uživatelů se projevila přibližně za 20 sekund po nastavení příslušné politiky.
Koneckonců, jedná se o Linux restartování počítače je nepřijatelné.
Configuration Manager vyžaduje integraci s adresářovým LDAP serverem. My jsme
využili OpenLDAP a poté mohli aplikovat politiky pro jednotlivé uživatele,
skupiny a počítače. Configuration Manager nese bezpochyby známky toho, že se
jedná o nový nástroj. Přestože podporuje balíky politik od jiných výrobců,
které slouží ke správě proprietárních nebo jinak nepodporovaných aplikací,
výchozí politiky se omezují na Evolution 1.4, Gnome 2.2, Mozillu 1.4 a
StarOffice 7.
Sun zabodoval díky funkcím pro správu obsaženým v SCS, ale musí aktualizovat
svou desktopovou distribuci, zejména s ohledem na podporu hardwaru a
aktualizované verze mnoha obsažených aplikací. Co se týče nástroje
Configuration Manager, jedná se o verzi 1.0, ale nabízené funkce jsou přesto
významné nemají konkurenci.

SuSE Linux Desktop 1.0
Na distribuci firmy SuSE (dnes součástí Novellu) se ukazuje její zastaralost.
Dodává se s obstarožním jádrem 2.4.19 (pochází z roku 2002), byť je výrobcem
výrazně upravené. Spolu se stářím jádra mírně zaostává i mnoho balíků
obsažených v balení produktu. SuSE dále nabízí on-line aktualizace pomocí
služby YaST (Yet Another Setup Tool) On-line Updates.
SuSE Linux Desktop 1.0 by měl nicméně koncem roku získat zcela nový vzhled.
Díky akvizici Ximian Desktopu firmou Novell by mohla být příští verze SuSE
určeného pro desktop výrazně proměněna, avšak záleží na rozhodnutí výrobce.
Ximian Desktop má atraktivní Gnome rozhraní, zatímco SuSE bylo založeno
převážně na KDE (K Desktop Environment). Jak Novell tento rozpor vyřeší, není
dosud jasné, ale situaci sledujeme.
Instalace SuSE probíhá výhradně v grafickém režimu a na starosti ji má silný
nástroj YaST, jenž vás provází čistým, byť místy nepříliš chytrým instalačním
procesem, který umožňuje změnit téměř libovolný aspekt instalace operačního
systému; nabízí také detekci a nastavení veškerého hardwaru.
Instalace na různých testovacích počítačích byla jednoduchá, ale zdlouhavá
kvůli několika hardwarovým problémům. Během manuální instalace musí
administrátor zvolit jeden ze tří druhů instalace: standardní pracovní stanice,
podniková pracovní stanice nebo tenký klient (minimální instalace určená pro
pomalejší hardware), který bude využíván jako klient terminálových služeb.
Vzorovou instalaci lze využít pro sestavení konfigurace pro AutoYaST, což
umožní automatickou instalaci na "vzdálené" desktopy.
Při instalaci jsme se ale setkali s otravným problémem bootování a instalace ze
sítě jsou ztíženy ne vždy správnou detekcí síťového rozhraní; to vyžaduje
určení modulu při instalaci nebo při bootování.
SuSE Linux Desktop nabízí obvyklou softwarovou výbavu: KDE 3.1.1,
OpenOffice.org 1.0.3 a CrossOver Office od firmy CodeWeavers. CrossOver Office
umožňuje nainstalovat na linuxovém systému Microsoft Office prostřednictvím
projektu WINE (Wine Is Not an Emulator). S platnou licencí lze Microsoft Office
na desktopu jednoduše nainstalovat a používat. K dispozici je také Mozilla
1.2.1 a celá řada menších appletů, např. Rdesktop RDP (Remote Desktop Project)
klient. Stejně jako Xandros i firma SuSE dává přednost KDE před Gnome.
Výchozí téma KDE je uhlazené a těm, kteří přešli z Windows, bude povědomé.
Integrace v KDE nabízí webový a souborový prohlížeč Konqueror a poštovního
(POP/IMAP) klienta KMail.
Ximian Evolution je sice součástí distribuce, ale ve výchozím stavu není
nainstalován. Co se týče obsaženého softwaru, je nejnovější nabídka firmy SuSE
SuSE Linux 9.1 Personal a Professional nepochybně vyspělejší a je předzvěstí
příští verze SuSE Linux Business Desktop, jež by se měla brzy objevit.
V oblasti správy SuSE boduje díky nástroji YaST. Pomocí něj lze nastavit
prakticky libovolný aspekt operačního systému, počínaje instalací softwaru a
konče nastavením hardwaru. Výrobce na YaST sází i do budoucna a spoléhá se na
framework sloužící ke správě rozsáhlých instalací. S převzetím firmou Novell
lze očekávat kombinaci nástrojů typu Red Carpet, YaST a silného produktu Novell
ZENworks. Nové řešení se bude pravděpodobně jmenovat ZENworks a bude mířit
mnohem výše než současný balík nástrojů pro správu. Nicméně prozatím je produkt
omezen na oblast lokální konfigurace a vzdálených instalačních služeb.

Xandros Desktop OS Business Edition 2.0
Xandros je nejméně známou distribucí a volí zcela jiný přístup k linuxovým
firemním desktopům. Instalace je kompletně grafická, nevyskytuje se v ní ani
jedna textová nabídka. Je čistá a volby se objevují jen zřídka. Existuje
způsob, jak parametry instalace pozměnit, nicméně standardní instalace vyžaduje
jen minimální zásahy. V souladu s plně grafickou koncepcí je i celý proces
bootování počítače vyveden v grafice, není vidět žádný výstup z jádra.
Xandros je postaven na linuxové distribuci Debian, která je známa svou
přitažlivostí pro "hard-core" uživatele. To je jak silnou, tak slabou stránkou
této distribuce. Základní vrstva je velmi solidní, ale kompatibilita pochybná.
Standardně Xandros nepoužívá RPM (Red Hat Package Manager), ale balíčky Debian.
Správce balíčků podporuje RPM, nicméně kombinace těchto dvou druhů balíků může
vést k problémům se závislostmi.
Xandros se velmi dobře vyrovnává s Windows. Přihlašování do Windows domény je
velmi jednoduché stejně jako procházení složek sdílených po síti. I výchozí
motiv vzhledu je velmi podobný Windows. Při prvním startu počítače po instalaci
mohou uživatelé pomocí průvodce upravit prakticky každý aspekt desktopu podle
své chuti, od časového pásma přes jazyk, motiv vzhledu až po nastavení myši a
klávesnice.
Nástroj pro správu softwaru lze snadno upravit tak, aby využíval místo
standardního internetového úložiště lokální; centralizovaný rámec pro správu
dosud není k dispozici. Systémové předvolby lze snadno upravit pomocí
ovládacího centra, výchozí sada aplikací je poněkud malá, ale snadno
rozšiřitelná. Xandros nabízí také snadné rychlé přepínání uživatelů.
Stejně jako Red Hatu a SuSE, i Xandrosu chybí produkt pro správu a aplikaci
politik, ale výrobce pracuje na nápravě této situace. Uvolnění XDMS (Xandros
Desktop Management Server) se plánuje ještě v tomto roce. xDMS nabídne správu
desktopů v celofiremním měřítku, včetně automatizovaných instalací operačního
systému a balíků.
Měli jsme možnost podívat se na beta verzi xDMS, a je třeba říci, že plně
grafické instalační rozhraní vypadá slibně; bohužel jsme zde neobjevili
rozhraní pro správu politik.
Před měsícem firma Xandros oznámila dostupnost Xandros Desktop OS Business
Edition 2.5. Podle výrobce došlo k aktualizaci několika klíčových aplikací.
Novou verzi jsme v době recenze neměli k dispozici.

Na předělu
Přechod ze světa Windows do světa Linuxu vyžaduje solidní interoperabilitu
síťových zdrojů, přinejmenším po dobu migrace.
Všechny čtyři testované distribuce se s procházením sítě vypořádaly dobře: Red
Hat a Sun využívají pro navigaci mezi adresáři Nautilus, zatímco SuSE dává
standardně přednost Konqueroru. Procházení sdílených složek Windows nebylo
problémem. Konqueror podporuje FISH (Files Transferred Over Shell) wrapper nad
SSH sloužící k přístupu k souborům a k šifrovanému procházení vzdálených
sdílených složek. Firma Xandros věnovala hodně času aspektům integrace s
Windows a Xandros Desktop OS Business Edition je toho důkazem. I když se
všechny distribuce mohou přihlašovat k Windows sítím, u Xandrosu se jedná o
téměř bezešvou záležitost.

Závěrem
Celkově působí testované produkty smíšeným dojmem. Sun je v čele v oblasti pro
správu desktopů, ale JDS 2 vyžaduje aktualizaci. Podpora hardwaru a RHN jsou
solidní stránkou u distribuce firmy Red Hat. Desktop je uhlazený a nabízí
aktuální software, ale chybí mu jakákoliv forma správy politik. SuSE Desktop
Linux trpí stejným problémem zastaralosti jako JDS 2, kromě toho mu rovněž
chybí vhodné nástroje pro správu. Přístup, který zvolila firma Xandros, je
elegantní a s příchodem balíku nástrojů pro správu by mohl výrobce získat
výhodu oproti zavedeným konkurentům.
V příštím půl roce projde bitva o Linux na desktopech výraznými změnami. Je
pravděpodobné, že distribuce přejdou na jádro 2.6, což pomůže vyřešit
hardwarové problémy a přinese uživatelům lepší pocit při práci. Nástroje pro
správu také dostanou čas k tomu, aby mohly vyspět a přestat pokulhávat.
Mnoho firem již přechází na Linux u jednoúčelových desktopových systémů v call
centrech, distribučních zařízeních, prodejních terminálech apod., kde využívají
kujnosti tohoto prostředí k poskytování specializovaných nástrojů. Firemní
linuxové desktopy pro všeobecné využití jsou bezpochyby reálnou možností ve
správném prostředí, ale ještě se nehodí pro každého.

Správa bude klíčem k úspěchu
Linus Torvalds řekl, že Linux na desktopu je otázkou pěti, možná až deseti let.
Existuje mnoho lidí, kteří ho chtějí usvědčit z omylu, a to bylo dost možná
jeho záměrem. Tak či onak, aby Linux zaznamenal úspěch na firemních desktopech,
musejí se výrobci zaměřit na správu tohoto systému.
Porovnání s Windows, která se zjevně nabízejí včetně Active Directory,
skupinových politik a Microsoft Exchange budou klíčovými oblastmi diskuse o
migraci. Aby Linux zvítězil, musí nabídnout solidní odpovědi. Active Directory
je jednoduše LDAP v Redmond podání, je dobře integrován do Windows a stal se
centrálním adresářem pro celé sítě. OpenLDAP na Linuxu umí tento úkol
zvládnout, ale je nutné mít k dispozici odpovídající nástroje pro správu, které
budou kompatibilní a stanou se součástí OS. Toto je oblast, kde by Novell mohl
přijít s určitým receptem. Novell a SuSE integrují SuSE Linux a Novell Network
Services, na druhé straně se objevuje Novell eDirectory, přepracovaný Red
Carpet systém pro správu a řada nativních linuxových administračních nástrojů.
Firma Sun Microsystems a její Java Desktop System Configuration Manager jsou
dalším skvělým nápadem, který nabízí otevřený rámec pro definici a zajišťování
politik. Alternativou pak mohou být produkty jiných výrobců, jako je
OpenCountry, jejichž cílem je vytvoření rámce pro správu politik na Linuxu.
Jednou z podstatných výhod Linuxu je úplná přizpůsobitelnost desktopového
prostředí. Každý z aspektů daného operačního systému je možné modifikovat.
pokud to firma požaduje, neexistují závažné překážky pro nasazení vysoce
upravených verzí významných distribucí. Již dnes jsou k dispozici produkční
prostředí, která při správě politik na desktopu spoléhají na tenkou vrstvu
Perlu a SSH; k dispozici je také nespočet dalších metod využitelných ke správě
a údržbě těchto systémů. Ale Red Hat, SuSE a Xandros musejí příslušné nástroje
teprve nabídnout, což by měl ostatně učinit každý výrobce Linuxu, který se
zaměřuje na firemní trh.
Otevřené, centralizované a propracované prostředí pro správu politik, které
bude sloužit k instalaci a správě linuxových systémů je sice ještě daleko, ale
určitě se rýsuje na obzoru.

Při nasazení Linuxu na notebooky mohou nastat potíže
Výraznou překážkou každého nasazení Linuxu na desktopu je hardwarová
kompatibilita, resp. její nedostatky. Ať již využíváte starší hardware, nebo
nasazujete nové systémy, je nutné zajistit, aby každá z komponent fungovala
správně.
Nedostatek kompatibility byl při našem testování evidentní. Pro testování
desktopů jsme použili čtyři pracovní stanice Hewlett-Packard Kayak XU800 s
jedním procesorem Pentium III 866 MHz. Tyto systémy jsou sice poněkud
zastaralé, ale jsou dobrým příkladem firemních desktopů blížících se konci
životního cyklu. Žádná z recenzovaných distribucí neměla s tímto hardwarem
výraznější problémy, i když u SuSE nedošlo k automatické detekci zvukové karty.
Při testech na notebooku jsme zaznamenali výrazné problémy s kompatibilitou.
Použili jsme notebook HP řady nx5000 s procesorem Pentium M 1,4 GHz a IBM
ThinkPad T40 s procesorem Pentium M 1,6 GHz. Oba přenosné počítače byly
vybaveny bezdrátovou čipovou sadou Intel Centrino. Dále jsme měli k dispozici
Dell Lattitude D800 s procesorem Pentium M 1,8 GHz, gigabitovou síťovou kartou
Broadcom a Wi-Fi kartou Dell Wireless 1350.
Distribuce nebyly schopny detekovat bezdrátový čipset Centrino ani Broadcom.
Navíc pouze Xandros detekoval a podporoval modemy Conexant 56 Kb/s (obsahuje
určité ovladače pro winmodemy Conexant).
Největším problémem se ukázala být gigabitová síťová karta Broadcom 4400 na
notebooku HP nx5000. Zde žádná z distribucí nebyla schopna korektně zavést
tento síťový modul a rozhraní zpřístupnit. Testovací instalace Fedora Core 2
neměla s podporou zmíněné síťové karty žádné problémy.
Obecně řečeno: správa napájení a podpora funkcí, jako je suspend to RAM,
podpora nových bezdrátových čipů a winmodemů představuje pro Linux na notebooku
problém. Potíže nejsou nepřekonatelné, ale pro solidní fungování je třeba
vynaložit nemalé úsilí. Na druhé straně je nutné říci, že čerstvá instalace
Windows XP na totožném hardwaru obecně vyžadovala mnohem více ručních instalací
ovladačů než libovolná z linuxových distribucí.
Projekt ndiswrapper vyřešil dobře problém s Wi-Fi, neboť umožnil pro bezdrátové
karty Centrino a Broadcom využít příslušných ovladačů pro Windows XP, s jejichž
pomocí se hardware tváří jako nativní linuxové zařízení. S pomocí ndiswrapper,
který není součástí žádné z testovaných distribucí, fungovaly všechny
integrované bezdrátové karty bez problémů. Co se týče modemů, odpovědí mohou
být komerční ovladače firmy Conexant.
Při standardní instalaci všech distribucí se projevily další hardwarové
problémy. Po zasunutí flash disku do USB portu každý z operačních systémů
zařízení detekoval a zavedl příslušné ovladače, nicméně zařízení nebylo nikde v
grafickém rozhraní prezentováno. Výjimkou byla distribuce Xandros, která
připojuje USB zařízení stejným způsobem jako Windows.
Připojení a přístup k zařízení z příkazové řádky nebylo pro všechny čtyři OS
problémem; také vypalování CD zvládaly všechny distribuce bez zakolísání,
přičemž při vložení prázdného média byl software pro vypalování automaticky
spuštěn.
Jen zřídkakdy se setkáte se zcela nepodporovaným hardwarem, ale lze očekávat,
že bude nutné vyladit jádro, zkompilovat moduly pro některé méně běžné starší
periferie a u novějšího hardwaru budete zápasit s ovladači, jež nejsou
dostatečně vyspělé. Jakmile Linux na desktopu nabere dech, budou výrobci
hardwaru pro tento OS přinuceni uvolnit také ovladače. Mnozí tak činí již dnes,
např. výrobce grafických čipů nVidia, a další umožní open source komunitě, aby
tuto práci odvedla za ně. Bohužel někteří z výrobců dávají k dispozici pouze
binární ovladače, které pro své fungování vyžadují určité jádro a nelze je
zkompilovat jako moduly pro většinu kernelů. To by se podle našeho názoru mělo
změnit, protože další významní producenti nabízejí předinstalované linuxové
distribuce na nových systémech. Výrobci operačních systémů také postupně
přejdou na jádro 2.6 čili ke změně může dojít dříve, než byste čekali.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.