Linux místo Windows: Vyplatí se přejít k open source?

Linux, nebo Windows? Která platforma je z hlediska celkových nákladů výhodnější? Experti tvrdí, že odpověď není z...


Linux, nebo Windows? Která platforma je z hlediska celkových nákladů
výhodnější? Experti tvrdí, že odpověď není zcela jednoznačná a předkládají
rozsáhlé studie a komplikované propočty nákladů. Do nich zahrnují nejen cenu za
pořízení licencí, ale také za upgrady, za údržbu nebo za přeškolení uživatelů.
Při úvahách o migraci navíc u některých firem hraje otázka nákladů až
druhořadou roli.
Microsoft nedělá věci napůl. Několik měsíců poté, co největší softwarový
koncern otevřel téma Total Cost of Ownership (TCO) a použil ho jako tajnou
zbraň proti nastupující open source konkurenci, zveřejnila společnost IDC
studii, která si vysloužila velkou pozornost. Podle této studie, vypracované v
roce 2002, byly skutečné náklady na pořízení Windows 2000 sice vyšší než u
linuxového serverového softwaru, ale v časovém rozpětí 5 let byly celkové
náklady na provoz Windows 2000 v pěti sledovaných oblastech nižší.
Společnost IDC prověřila podle vlastních údajů 104 severoamerických firem. V
oblastech síťového managementu, souborových a tiskových serverů i
bezpečnostních aplikací bylo použití na Windows založených aplikací o 22 %
výhodnější. Podle autorů studie je pod Linuxem výhodnější pouze provoz webových
aplikací.
Celá věc má ale jeden menší háček. Celou studii totiž financoval Microsoft.
Experti IDC tak sklidili bouři rozhořčení, a to především ze strany koncernu
IBM, zásadního propagátora Linuxu.

Řada výtek
Prostřednictvím dlouhého seznamu připomínek vytýká IBM této "akci" IDC kromě
jiného metodické nedostatky a odkazuje na podobně postavenou studii americké
firmy Robert Frances Group (RFG) z léta roku 2002. Statistici porovnali celkové
provozní náklady (TCO) Linuxu ve spojení s webovým serverem Apache se systémem
Solaris na hardwaru Sunu a s Windows s Internet Information Serverem (IIS).
Výsledek: Open source řešení bylo nejen podstatně levnější při pořízení, ale
vykazovalo také nižší náklady na správu a podporu. I tady je však jeden háček:
Tato studie byla financována společností IBM a sklidila také "značnou" odezvu.
Ne však snad od Microsoftu, ale spíše od firmy Sun Microsystems.

Studie nám neporadí
Pokud budete hledat vytrvale dále, narazíte na řadu podobných studií, např. od
australského poskytovatele IT služeb Cybersource, který potvrzuje nižší náklady
při použití Linuxu v porovnání s Windows. Správnost těchto výzkumů lze těžko
soudit. "Jako základ pro své rozhodování bych nepoužil žádnou z těchto studií,"
prohlašuje Frank-Michael Fischer, někdejší šéf Gartneru pro střední Evropu a v
současné době nezávislý poradce v Mnichově.
Jan-Rainer Lahmann, expert na TCO v německé IBM, radí podnikům nespoléhat se
při migraci jen na jednotlivé studie. Zmíněná studie IDC např. uvádí výši
nákladů na personál v severoamerickém prostředí na úrovni cca 70 %, převedena
na německé poměry je tato položka o třetinu nižší. Ve východní Evropě pak lze
očekávat další pokles této položky.
Lahmann doporučuje IT manažerům postup, který by měl začít inventarizací
stávajících aplikací. V dalším kroku by mělo být definováno zaměření
potenciální migrace, které by podle něj nemělo být příliš malé např. všechny
servery s Windows nebo servery Solaris v jedné oblasti firmy.

Pohyblivé náklady
Po prověření funkčnosti všech požadovaných aplikací na Linuxu by měl být
vytvořen technický koncept. Ten může např. popisovat konsolidaci na velkém
počítači nebo výměnu RISC/Unix serverů za intelovské počítače pod Linuxem. Poté
jsou vypočteny celkové náklady zvolených variant. Potřebné údaje mohou být
zjištěny u výrobce nebo na základě interních zúčtovacích sazeb.
Ale právě na tomto místě často začínají podle expertů na určování TCO problémy.
Zatímco náklady na údržbu a podporu lze poměrně snadno zjistit, musejí
pracovníci controllingu a IT experti zohlednit také celou řadu tzv. měkkých
faktorů. Jedná se především o správu instalace nebo o další aspekty, jako např.
o ochranu proti výpadkům nebo o bezpečnost tedy podstatné položky, které nelze
na základě údajů od výrobce snadno zjistit. "Jak tyto faktory vyčíslit, je
otázkou každého jednotlivého případu", uvádí Lahmann.
Podle něj je proto pro hodnocení nových technologií lépe použít tzv. hodnocení
ROI (Return Of Investment) než prosté porovnání nákladů. V tom jsou totiž
zahrnuta i rizika, která vyplývají z použití nových produktů, na druhé straně
ale i rizika při používání zastaralého softwaru.

Z praxe
Ještě komplikovaněji než v oblasti serverů, kde jsou již k dispozici četné
příklady provozování open source softwaru z praxe, je hodnocení migrace klientů
na Linux. Větší instalace jsou zatím v této oblasti spíše výjimkou.
Jako příklad může posloužit projekt ze sousedního Německa migrace na Linux u
policie Dolního Saska. Ta plánuje použití více než 11 000 linuxových klientů na
asi 500 stanovištích. Vedle odborných a technických posudků provedl úřad také
porovnání hospodárnosti programů Microsoft Office a programů open source balíku
OpenOffice.
Podle Franka Puschina z policejního institutu pro techniku a nákup v Hannoveru
se projekční tým orientoval podle základních propočtů hospodárnosti IT-WiBe 97
koordinačního a poradenského střediska spolkové vlády pro informační techniku
(KBSt). To porovnávalo jak viditelné, tak i skryté náklady migrace.
Závěr učiněný na základě porovnání byl jednoznačný: "Při provozu produktů
Microsoftu na klientech v časovém horizontu 10 let by bylo nutno investovat o
20 milionů eur více než v případě provozu konkurenčních produktů," uvádí
Puschin.

Model TCO
Společnost Gartner vytvořila rozsáhlý model TCO pro kancelářské prostředí v
komerčních organizacích. Ten zohledňuje náklady přechodu na sunovský StarOffice
6.0 pod Linuxem. Analytici zvažují vzorový podnik s 2 500 uživateli, z nichž 30
% bude i nadále používat kancelářský balík Microsoftu a zbývajících 70 % (1 750
uživatelů) přejde na StarOffice. Kromě toho experti předpokládali, že přejdou
jen takoví uživatelé, kteří pouze zadávají data nebo vyřizují silně
strukturované úkoly.
Jeden uživatel, který svůj Office upgraduje každé dva roky, ušetří v porovnání
s Microsoft Office Standard Edition jednorázově 167 dolarů, což činí 84 dolarů
za rok. Počítáno je se smlouvou v rámci tzv. Software Assurance, která přijde
ročně na 101 dolarů. Naproti tomu jednorázové náklady na StarOffice činí 35
dolarů. Pokud uživatel upgraduje každé čtyři roky, je rozdíl ještě patrnější:
315 dolarů celkem, ročně 79 dolarů, přičemž se předpokládá nové pořízení
Microsoft Office po čtyřech letech za 350 dolarů.
K takto ušetřeným nákladům je třeba přičíst náklady na přechod (migraci) ve
výši 1 094 dolarů na uživatele, a to v tom lepším případě. Nejhorší scénář
počítá s 2 585 dolary. Amortizace je proto podle analytiků v tomto případě
velmi dlouhá. Lví podíl připadá v obou případech na pracovní náklady IT
oddělení. Gartner odhaduje zvýšení pracovních nákladů na uživatele o 30 %,
především kvůli snížené produktivitě způsobené přechodem. Sečteno a podtrženo,
náklady na přechod u našeho vzorového podniku dosáhly v tom lepším případě 1,9
milionu dolarů, v případě horším dosáhly částky až 4,5 milionu dolarů.
"Nevýhodou je skutečnost, že ani nová verze StarOffice není zcela kompatibilní
s konkurenčním produktem Microsoftu," argumentuje specialista firmy Gartner
Michael Silver. Výsledkem jsou dodatečné náklady po migraci. Ve StarOffice
nefungují makra z MS Office, dokumenty chráněné heslem nejdou v linuxovém
balíku otevřít. Problémy se objevují, když mají být převzaty nebo dále
upravovány komplikovaně formátované windowsové dokumenty.
Oliver Kühn z frankfurtské poradenské firmy PA Consulting došel k podobným
závěrům: "Kompatibilita formátů souborů StarOffice a MS Office závisí na
komplexnosti dokumentů, čímž je míněn především počet použitých druhů
formátování." Ale i tak považuje možnost úspory 30 % nákladů za reálnou.

Více balíků
Společnost Gartner doporučuje IT expertům rozdělit uživatele do skupin.
Uživatelům, kteří dokumenty spíše "konzumují" nebo vyřizují silně strukturované
úkoly, by se přechod mohl vyplatit; nároční uživatelé, kteří si s kolegy často
vyměňují dokumenty, by měli zůstat u Windows. Jestli je toto doporučení v praxi
realizovatelné, je ale otázkou jinou. Fischer, bývalý pracovník firmy Gartner,
považuje takové řešení za příliš nákladné: "IT oddělení by muselo spravovat dvě
různá prostředí," upozorňuje.
I podle Marca Reinhardta ze Spolkové správy vodních a lodních tras (WSV) je
užívání dvou balíků Office nesmyslné. Reinhardt působil přede dvěma lety jako
vedoucí projektu strategie operačních systémů a produktů Spolkového
ministerstva dopravy. Posuzována byla varianta přechodu cca 7 000 klientů a asi
800 serverů. Výsledkem byly dvě alternativy: Buď kompletní migrace, nebo
setrvání ve světě Microsoftu.
"Z dlouhodobého hlediska studie doporučuje přechod na Linux," říká Reinhardt.
Toto rozhodnutí musí být ověřeno ve více dílčích projektech. S tím souvisí také
přesné porovnání nákladů. Při prvním zkoumání byly náklady odhadovány za
předpokladu vysokých nákladů na školení a migraci. TCO modely, jako např. model
od firmy Gartner, jsou podle něj spíše jen "čistou teorií". Podchytit veškeré
časové náklady na provedení všech potřebných prací, jako jsou instalace, údržba
a správa, je podle Reinhardta velmi složité. "Naším úkolem není vytvořit
vědeckou studii, ale použitelný model," říká. WSV proto společně s experty
vyvinula vlastní systém ukazatelů pro hodnocení provozních nákladů.

Fungující směs
Že v praxi může fungovat systém smíšený z klientů s Linuxem a s Windows
dokazuje příklad další německé firmy LVM-Versicherungen. V rámci renovace
agenturního systému začali pracovníci v terénu používat cca 4 000 notebooků IBM
s Linuxem a to jako tzv. tenké klienty. V agenturách dále pracuje na 2 000
pevných strojů NC (Network Computer), také pod Linuxem. "V současné době je
zhruba 60 % počítačů (1 600 uživatelů) vybaveno tímto systémem," uvádí Alois
Lutz, vedoucí oddělení centrální správy uživatelů. Nároční uživatelé podle něj
naopak stále pracují s Windows XP.
"Pro volbu open source byly rozhodující především chybějící licenční poplatky a
požadavek na co možná nejjednodušší operační systém, který by mohl být dále
podle vlastních požadavků upravován," říká Lutz.
Velký projekt s cca 3 000 tenkými klienty pod Linuxem realizovala také německá
zdravotní pojišťovna Debeka. Rozhodujícím kritériem pro použití open source
systému nebyly podle Axela Meyera, vedoucího projektu, propočty nákladů, ale
flexibilita upgradovacího procesu. Náklady byly zvažovány jako vedlejší
hledisko. Meyer tvrdí, že původní obavy z vysokých nákladů na školení se
ukázaly jako neopodstatněné, protože IT odborníci Debeky již potřebnými
znalostmi disponovali.
Ačkoliv se v odborných diskusích neustále vyzdvihuje téma porovnání provozních
nákladů, jsou motivace pro využití Linuxu v praxi mnohdy zcela jiné. Názory
vedoucího projektu WSV Reinhardta vcelku vystihují mínění některých uživatelů:
"Kdybychom se rozhodli pro Active Directory, byla by naše vazba na Microsoft
zase o něco pevnější," říká. "My chceme sami rozhodovat, kdy přejdeme a kam
přejdeme," uzavírá.

Kdy se vyplatí přejít na StarOffice
Oliver Kühn z frankfurtské poradenské firmy PA Consulting shromáždil několik
argumentů, které by měli IT specialisté firem zvažovat při zamýšleném přechodu
ze světa Microsoftu na Linux a StarOffice.
U kancelářského balíku je důležitá především schopnost vyměňovat si dokumenty s
jinými uživateli, kteří pracují převážně s Microsoft Office. Ačkoli existují i
jiné kancelářské balíky pro Linux, dostatečnou kompatibilitu s MS Office
poskytují pouze StarOffice 6.0 a OpenOffice.
Kompatibilita přitom neznamená jen správnou přenositelnost obsahu, ale také
formátování, animací, vzorců, integrovaných tabulek a jiných objektů. Je třeba
také zvážit kompatibilitu maker a šablon souborů.
Kompatibilita StarOffice s MS Office závisí na komplexnosti dokumentů, čímž je
míněn především počet formátovacích kroků. V zásadě je možno ve StarOffice
otevřít dokumenty všech verzí MS Office některé typy formátování se ale ztratí.
Pro MS Office popsaná makra a předlohy nejsou ve StarOffice použitelné a musejí
být znovu vytvořeny. S dalšími náklady je třeba počítat při stálé výměně
dokumentů mezi StarOffice a MS Office.
Tyto migrační náklady na převod dokumentů, předloh a maker je třeba zohlednit
při kalkulaci ušetřených výdajů. Je tedy třeba mít na paměti, že část
ušetřených nákladů za licenční poplatky padne na uhrazení IT služeb a
přeškolení uživatelů.
Pokud budeme porovnávat pouze ceny kancelářských balíků, lze se dopracovat k
následujícím výsledkům: Firma Sun uvádí katalogovou cenu pro 250 uživatelů cca
14 300 eur. Za jedno pracoviště s MS Office a 250 uživateli na jednu licenci
včetně záruk upgradu zaplatíte 574 eur (jedna samostatná licence na MS Office
XP přijde v ČR na cca 21 tisíc Kč). Po dvou letech musíte za upgrade připlatit
dalších 211 eur. Suma sumárum se vaše náklady pohybují okolo 196 000 eur. Sun
poskytuje při počtu 250 uživatelů cca 20% rabat, Microsoft jen 5 %. Pokud do
licenčních poplatků ještě zahrnete operační systém, lze s Linuxem a StarOffice
při 250 uživatelích za tři roky ušetřit cca 250 000 eur v porovnání s Windows a
MS Office.
I přes tento podstatný rozdíl by mělo být zvažováno použití StarOffice jen jako
alternativy k MS Office, a to v případě, že je podíl komplexních dokumentů a
použití maker spíše zanedbatelný. Ušetřené náklady lze totiž v podstatě popsat
jako rozdíl mezi licenčními poplatky a migračními náklady, přičemž platí: Čím
více licencí, tím atraktivnější může migrace být.

Náklady na migraci
zdroj: gartner, usa
Asi jednu třetinu nákladů na přechod z Microsoft Office na StarOffice pod
Linuxem tvoří dodatečné pracovní náklady (snížená produktivita) uživatelů.
Čísla se opírají o optimistickou verzi propočtu nákladů migrace, která je v
tomto případě 1 094 dolarů na uživatele. Pesimistický výhled počítá s 2 585
dolary. V českém prostředí se budou náklady lišit, a to především vzhledem k
nižším nákladům na práci IT oddělení a jinému ohodnocení snížení produktivity
práce.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.