Linux na CeBITu etablován?

Cílem návštěvy letošního CeBITu asi v žádném případě nebyl Linux, přesto i o něm zde byla řeč. Samozřejmě ne...


Cílem návštěvy letošního CeBITu asi v žádném případě nebyl Linux, přesto i o
něm zde byla řeč. Samozřejmě nebyl o něj takový zájem jako o WAP, MP3
přehrávače nebo e-bussines, ale i tak zde byl tento operační systém k vidění
téměř na každém kroku.
Ačkoliv většina podstatného se vždy stane na výstavě LinuxWorld, která je
termínem téměř shodná s CeBITem (rozdíl jsou necelé 4 týdny), byla návštěva
hannoverského výstaviště pro zájemce o Linux jistě více než zajímavá. Malinko
smutné je, že pořadatel veletrhu firma Deutsche Messe, nevzala tento operační
systém na vědomí. Pokud jste se tedy ptali na firmy, které mají něco do činění
s Linuxem, museli jste se spokojit s krátkým seznamem 18 firem, které měly
slovo Linux přímo uvedeno ve svém názvu nebo v jednořádkovém popisu. To ovšem
ani zdaleka nevystihovalo pravý stav věcí. Počet firem, pro které je Linux tím
hlavním operačním systémem, dosahovalo několikanásobně větších čísel.
Podle mých odhadů se tento počet pohyboval někde mezi 60 a 100. Toto číslo
samozřejmě v porovnání s celkovým počtem vystavovatelů (7 800) není nijak
vysoké. Zde je ovšem nutné podotknout, že počet vystavovatelů, kteří se
primárně věnují softwaru, je necelých 3 000.
Hlavní, co z letošního CeBITu vyplynulo, je, že Linux už v žádném případě není
tou hlavní bombou, která k vám na stánek přitáhne tisíce zájemců (roli
mediálního trháku zaujal pro tento rok zřejmě WAP). Linux tak ukázal, že se
plně etabloval na poli operačních systémů a že ho již hodně firem bere vážně.
Paradoxně nejvíce byl k vidění na stáncích velkých firem, jako např. Compaq,
Oracle nebo Corel. Samozřejmě nebyl to hlavní prvek expozice, k vidění byl
většinou spíše jen jeden malý tučňáček někde v rohu stánku. Malinko jinak tomu
bylo v hale číslo 6, kde měl Linux svoji vlastní část a to na půdě amerického
pavilonu. Tři řady stánků zde pak byly označeny malým linuxovým logem a právě
sem se upírala pozornost většiny linuxářů, kteří zde našli především
vystavovatele z řad výrobců linuxových distribucí Red Hat, Caldera a TurboLinux.
Žhavé novinky?
Jak již bylo řečeno dříve, nedaly se na letošním CeBITu očekávat žádné úplně
žhavé novinky, přesto i zde se našlo několik zajímavých produktů. Možná
nejzajímavější, zejména s ohledem na popularitu malých PDA zařízení, byl
přístroj s názvem YOPY. Ten byl k vidění na stánku firmy Samsung jedná se o
malé PDA, na kterém běží operační systém ARMLinux. Jedná se tak o první
zařízení podobného druhu, které je založeno právě na OS Linux. Hlavním cílem
tohoto přístroje je pak zejména oblast multimédií a Internetu. O tom svědčí i
integrovaný internetový prohlížeč, poštovní agent a funkce pro přehrávání
formátů MP3 a MPEG. O to, aby všechny tyto funkce byly svižně prováděny, se pak
stará 206MHz ARM RISCový mikroprocesor spolu s 64 MB paměti (32 MB RAM a 32MB
Flash paměť) a o věrné zobrazení se stará 4palcový displej s rozlišením 240 x
320 bodů s 65 tisíci barvami. Ovládání je pak zajištěno pomocí dotykového
displeje, kde uživatelé budou moci zadávat znaky pomocí tzv. Unistroke, což je
velice podobné graffiti použitému u Palmů.
Tím ovšem možnosti tohoto zařízení ještě nekončí. Pomocí přídavné kamery nebo
televizní antény lze na tomto PDA sledovat televizi kdekoliv na světě nebo
realizovat konference. Propojení s ostatním světem pak zajišťuje sériový USB
port, RS232C a IrDA o rychlosti 4 Mb/s. Trošku slabší je to s výdrží baterií,
které by měly pracovat po dobu 12 hodin (bohužel, v případě přehrávání MP3 jen
po dobu 3 hodin). Cena byla předběžně stanovena na 500 dolarů.
Použití Linuxu v PDA YOPY tak vlastně určuje hlavní novinky v oblasti Linuxu.
Tento OS se totiž stále více začíná prosazovat jako tzv. embeded řešení, kdy
zejména díky své ceně a flexibilitě může dosáhnout velkých úspěchů. Takové
typické použití pak ukazují i další dva přístroje. Prvním je internetová kamera
firmy Axis, konkrétně jde o zařízení s názvem AXIS 2100. Na rozdíl od většiny
ostatních na trhu dostupných kamer, se vlastně jedná o kompletní počítač s
nainstalovaným Linuxem. Kamera pak funguje jako malý webový server a může
odesílat obrázky do světa až rychlostí 10 snímků za sekundu. Díky podpoře
protokolů FTP a SMTP to ale není jediná možnost a obrázky jsou tak dostupné i
ve formě e-mailů.
Druhým takovým typickým zařízením s integrovaným Linuxem je profesionální
tiskárna Solid 60/A3 firmy Microplex. Tady Linux obstarává všechny nutné funkce
spojené s činností tiskárny, tedy jak připojení na síť, tak i vlastní obsluhu
zařízení a tisknutí, v tomto případě zejména TIFF souborů.
A co ostatní?
Velkou pozornost Linuxu také věnovaly některé databázové firmy, které se až
donedávna předháněly ve výhodných nabídkách pro tento OS. Do této sekce určitě
patří oznámení firmy InterSystems ohledně jejich post-relační databáze Caché,
která by měla být integrována v profesionální verzi Red Hat Linuxu a společná
zpráva firem SGI a IBM, které oznámily dostupnost databáze DB2 na platformě SGI
s OS Linux.
No, a to je vlastně skoro všechno. Tedy všechno nové nebo překvapivé, Linux na
CeBITu totiž nebyl o překvapení, ale spíše o pocitu, že se jedná o již vyzrálou
i když stále ještě odstrkovanou platformu. Většina linuxových firem totiž
opravdu příliš peněz stále nemá a tomu odpovídala i velikost a vybavení
jednotlivých stánků. V současném linuxovém světě pak hlavně jedou jednotlivé
distribuce a spolu s nimi i jednotliví výrobci a pak velké softwarové firmy,
které do Linuxu investují hlavně jako do platformy, kde se nebudou muset (aspoň
prozatím) potýkat se světovou jedničkou v oblasti softwaru s firmou Microsoft.
0 0755 / als









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.