Linux na počítačové ploše funguje s drobnými problémy

V komunitě vývojářů a uživatelů operačního systému Linux donedávna existoval a stále ještě existuje zásadní sp...


V komunitě vývojářů a uživatelů operačního systému Linux donedávna existoval a
stále ještě existuje zásadní spor. Používat příkazovou řádku, nebo grafické
rozhraní? Při nasazení GPL (licence pro volné šíření softwaru) operačního
systému jako serveru lze o této otázce diskutovat. V oblasti desktopů již byla
dávno zodpovězena. Linux jako desktop funguje, a to nejen pro experty, nýbrž i
pro běžné uživatele.
Situace se znatelně změnila. Vývojáři Linuxu se zaměřili nejen na funkčnost,
stabilitu a bezpečnost systému, ale také na uživatelské a ergonomické nároky
svého dítka. Vznikl systém, který je dnes již relativně jednotný, spolehlivý a
připravený pro použití na běžném kancelářském PC. Stal se tak významnou
konkurencí moderním verzím Windows.

Základy desktopu
To, co dnes označujeme za "desktop", je v podstatě klientský počítač vybavený
převážně kancelářskými aplikacemi pro práci s textem či tabulkami a dalšími
programy sloužícími například pro návrhy různých zařízení, softwaru, editaci
multimédií atd. Desktop, tedy počítač na plochu stolu, je jednotné kompaktní
zařízení komunikující s periferiemi a se světem prostřednictvím různých typů
protokolů a sítí.
Operační systém pro takový desktop musí být především univerzální. Musí
zajišťovat jednoduchou instalaci, snadný a komfortní provoz pro odborníka i
naprostého laika, dostatečnou přenositelnost dokumentů i aplikací na jiná
podobná zařízení, stabilitu a zabezpečení dat. Velmi podstatným faktorem také
je, aby jej uživatel znal respektive byl schopen se v něm velmi rychle
orientovat.

Jiná koncepce
Linux je založen na odlišné koncepci než většina Windows. Jeho základem je
relativně neutrální jádro, na kterém běží software Xserver. Ten zprostředkovává
grafické vstupy a výstupy. Nad tímto serverem teprve funguje takzvaný
Windowmanager starající se o GUI, tedy o to, s čím přichází do styku uživatel.
Klasická konzole příkazový řádek či terminál jsou silně potlačeny.
Uživatel tedy komunikuje s rozhraním podobným tomu z MS Windows, či Mac OS
založeným na oknech, ikonách a tlačítcích. Klíčový prvek, tedy Windowmanager,
zůstává na jeho výběru. Existuje sice mnoho alternativ, v současné době jsou
ale převážně využívány dvě. Jednak KDE (Konfigurable Desktop Environment) a
jednak GNOME. První z nich je starší a druhý vznikl původně jako výraz
nespokojenosti části vývojářů s politikou prvního. Dá se říci, že jsou
rovnocenné, přičemž jejich vývoj směřuje k postupné integraci.
Kancelářské balíky jsou dnes součástí základního prostředí (K Office, Gnome
Office) nebo mohou být doplněny jako volitelné příslušenství. Zde jsou
ideálními zástupci multiplatformních balíků, jako je StarOffice firmy Sun
Microsystems nebo jeho GPL varianta OpenOffice.org. Tyto balíky se vyznačují
formátovou kompatibilitou s převažujícím Microsoft Office, podobným prostředím,
funkcemi i intuitivním ovládáním.
Kromě toho jsou na Linuxu silně podporovány funkce sítí, webové prohlížeče a
e-mailoví klienti. Existují však ještě další tisíce dalších, převážně
otevřených, ale také komerčních aplikací.

Windows na Linuxu
Linux má v desktopovém prostředí jiná specifika, než když je na serveru. Na
jedné straně je vyžadováno propracovanější grafické rozhraní, multimédia a
zpracování kancelářských dat, na straně druhé pak neobtěžuje absence
serverových prvků, jako jsou webové, SMTP a FTP servery nebo dokonce služba
vzdáleného přístupu Telnet či SSH.
Je však nezbytné zajistit, zejména v heterogenní síti organizace, komunikaci s
konkurenčními operačními systémy a jinými Linuxy. Tomuto slouží jednak
implementovaná schopnost číst souborové systémy FAT32 a NTFS a jednak
technologie typu SAMBA (SMB). Pak je možné sdílet jak běžné dokumenty, tak
multimediální soubory, projekty atd.
Linux není na aplikační úrovni kompatibilní s Windows, respektive s jejich API
Win32. Aplikace naprogramované pro tuto rodinu operačních systémů na něm tudíž
není možné přímo spouštět. Pak existují v podstatě dvě cesty, jak lze problém
řešit.
Na straně programátorů aplikací se dnes převážně používají vývojové nástroje
typu RAD. Ty mnohdy vytvářejí kód, který je po zkompilování v linuxové verzi
identického nástroje schopen fungovat nativně na GNU systému. Typickým a
nejvyužívanějším příkladem jsou produkty Kylix společnosti Borland
(www.borland.com).
Díky tomuto a kompatibilitě s jedním z nejrozšířenějších nástrojů Delphi je
možné, byť s určitými omezeními, převádět většinu aplikací pro Linux.
Rekompilace ovšem vyžaduje aktivitu vývojářských firem.
Jinou možností je "donutit Linux", respektive jeho vrchní vrstvy, spouštět
programy pro Win32. To pochopitelně vyžaduje dodatečný software. Zřejmě
nejpoužívanějším je emulátor Wine a jeho komerční doplňky, jako třeba
CrossOverOffice (http://www.co deweavers.com/products), díky kterým je možné
využívat plynule například originální instalace aplikací Microsoft Office a
dalších známých produktů.

Otázka správy
Operační systémy Windows lze rozdělit do dvou tříd. Starší verze 9.x jsou velmi
nenáročné na správu a údržbu. Přestože jejich poruchovost je poměrně vysoká,
riziko nechtěné ztráty dat značné a bezpečnostní opatření minimální, s několika
zaběhnutými balíky kontrolních a administračních nástrojů je lze udržovat v
relativně funkčním stavu po mnoho let bez nutnosti reinstalace nebo zásadních
zásahů.
Modernější systémy postavené na jádře NT (W2K, XP) mají mnoho administračních a
údržbových nástrojů jako součást základní dodávky. Tyto nástroje jsou ale někdy
pokládány za nedokonalé a bývají nahrazovány svými komerčními alternativami.
Linux má vše potřebné pro administraci zabudováno v základní instalaci. Ačkoliv
lze další nástroje sehnat jak v rámci GPL, tak komerčně, pokud systém
nevyužíváme coby server, pravděpodobně je nebudeme potřebovat. Linux je znám
svou stabilitou, která není narušena ani potlačením příkazové řádky a
prosazením grafických administračních systémů. Jednak proto, že i ty jsou
kvalitně vyladěny, a jednak proto, že konzole zůstává stále dostupná jako
alternativa.
Jinou věcí jsou lidské zdroje. Základní administraci Windows zvládá každý
středoškolák, existuje propracovaný systém školení expertů, jejich přípravy a
certifikace založené na předchozích znalostech.
Ve světě Linuxu je kvalitních administrátorů relativně méně a jsou finančně
náročnější. Co se provozních cen systému týče, Microsoft ve svém boji proti
open source často využívá argumentu TCO celkových nákladů na vlastnictví.
Přestože některé výzkumy výhody Windows oproti GNU/Linuxu prokazují, jiné
nikoliv. Dalo by se říct, že doposud neexistuje objektivní posouzení tohoto
atributu.

Plánujeme rozšíření linuxových terminálů
Ptáme se IT manažera Jaroslava Reslera z výrobního podniku Soma na zkušenosti s
operačním systémem Linux na koncových uživatelských stanicích.

Jaké hlavní důvody vedly k tomu, že jste se rozhodli využít pro koncové stanice
operační systém Linux?
K našemu rozhodnutí používat linuxový terminálový server a síť bezdiskových
terminálů nás vedly dobré zkušenosti s provozem linuxových serverů a
vývojářských stanic. Zároveň také nutnost řešit drahý provoz, údržbu a časté
poruchy stávajících stanic ve výrobních úsecích. Navíc jsme připravovali
nasazení systému řízení výroby, a to vyžadovalo výraznou inovaci stávajících
stanic a rozšíření o další nové. Nasazení terminálové sítě nám umožnilo zásadně
zredukovat potřebné náklady.

Můžete popsat některé z případných potíží, které při nasazování této platformy
nastaly?
Samozřejmě jsme očekávali, že nasazení budou provázet nějaké potíže. K našemu
překvapení byly potíže spojené s nasazením i následným provozem linuxových
terminálů naprosto minimální a zkušenosti ze zhruba 1 roku provozu předčily
naše očekávání. To nás vedlo k postupnému rozšiřování projektu v této etapě z
původně plánovaných 25 terminálů na dnešních 46.

Jaké nejdůležitější výhody má podle vás Linux na koncových stanicích? Za
nejdůležitější bych označil vynikající výkonnost, stabilitu a spolehlivost
provozu. Pak také snadnou centrální instalaci a konfigurace linuxových
terminálů, aplikací, uživatelů, přístupových práv atd.
K dalším patří centralizovaný monitoring a správa sítě LT (linuxových
terminálů), výrazná redukce nákladů na servis stanic a podporu koncových
uživatelů a snížení nákladů na potřebný hardware, software i jeho inovace.
Bezkonkurenční cena za 1 pracoviště je navíc ještě zvýrazněna možností využít
stávající hardware jako bezdiskové terminály.
Domnívám se, že lze hovořit také o větší bezpečnosti systému a uložených dat,
ochraně privátních dat i údajů a lepší kontrole nad údaji odesílanými systémem.

Jakému typu firem byste například doporučil přechod na Linux na koncových
stanicích?
Za vhodné oblasti pro nasazení LT (a linuxových desktopů obecně) považuji ty,
kde existuje dobře definovaná množina požadovaných funkcí těchto stanic a
aplikací k jejich řešení provozovatelných v prostředí Linuxu.
Za typické případy vhodné k nasazení Linuxu na desktop považuji například:
sběr a zpracování dat (výroba, sklady, obchodní centra...)
informační systémy (nádraží, letiště, informační
centra...)
kanceláře (právní kanceláře, soudy, výrobní podniky...)
školy (internetové učebny, výuka programování, výuka administrativy...)
nemocnice, laboratoře
úřady státní správy a samosprávy

Zajímá nás především produktivita
Zkušenosti s přechodem na Linux u serverů má také vedoucí střediska IT spediční
společnosti Benett Jan Koubek. Ptáme se ho nejenom na serverovou část, ale také
na jeho názor ohledně možnosti nasazení Linuxu na desktopech.

Můžete charakterizovat původní stav vaší společnosti před nasazením ekonomické
aplikace Abra G3 od Aktisu na linuxových serverech?
Již od roku 1997 provozujeme malý uzel internetu a všechny servery jsou
postaveny na platformě Linuxu. První vlastní spediční program jsme uvedli do
provozu v roce 1999 na intranetu jednoho střediska opět na serveru Linux s
databází Informix a od té doby jsme neměli žádný systémový problém.
Pro ekonomickou část jsme ale v Benettu původně používali NT server a jako
stanice Windows 95/98. Účetnictví nám zpracovávala externí firma a naše
pracovnice prováděly pouze fakturaci na programu pracujícím pod systémem DOS na
lokální síti. Ovšem zřízení druhého fakturačního místa a prakticky
zdvojnásobení účetních dokladů přineslo komplikace se sehráváním dat a s oběhem
účetních dokladů.

Podle jakých parametrů a charakteristik jste si vybírali technologie?
Chtěli jsme nasadit otevřený produkt i platformu, která poroste spolu s námi a
další výměna bude v nedohlednu. Náš výběr vycházel z následujících kriterií:
otevřenost systému produktům třetích stran
střediskové zpracování s replikacemi dat
dobré cenové relace
modularita a možnost zákaznických úprav
nezávislost na platformě operačního systému
relační databázový stroj a třívrstvá architektura klient/server

servis a reference, dostupnost a operativnost dodavatele
Po provedeném průzkumu nabídek na trhu jsme oslovili s konkrétní poptávkou
čtyři dodavatele, ke kterým jsme teprve až následně přibrali Aktis po uvedení
jejich produktu Abra G3 na trh. Ten nakonec zvítězil s variantou Abry G3 na
Linuxu.

Jaké máte další plány do budoucna ohledně Linuxu?
Prakticky všechny servery ve firmě, aplikační i komunikační jsou nyní postaveny
na platformě Linux. Dokončili jsme první etapu výstavby VPN propojující všechna
střediska. Tento stav nám plně vyhovuje a budeme jej dále rozvíjet.
Rovněž plánujeme nasazení Linuxu pro systémy nového areálu, který stavíme.
Jedná se o otázky kamerových systémů, monitorování teploty skladů atd.

Jaký máte názor na Linux jako operační systém pro koncové stanice? Neplánujete
jeho nasazení také tam?
Myslím si, že zejména po uvedení nové verze produktu OpenOffice.org jsou šance
na prosazení Linuxu v oblasti kancelářských pracovních stanic mnohem větší.
Nicméně v této oblasti nasazení bude pravděpodobně hrát velkou roli neochota
uživatelské sféry ke změnám a změny trhu nebudou tak dramatické jako u serverů.
Já osobně používám Linux na své stanici prakticky trvale a necítím žádná reálná
omezení ani při zpracování dokumentů původně vytvořených na platformě MS
nicméně na notebooku mám možnost využívat jak systémy Windows XP/98, tak Linux.
Na firmě máme na stanicích nasazené systémy Windows 98 a nyní není reálný důvod
ke změně. Nepatříme k radikálním zastáncům jedné nebo druhé platformy,
sledujeme trvale cestu, která vede ke zvyšování produktivity, a tam nějak
nezapadají nevynucené změny prostředí.

Všem, kteří chtějí ušetřit
Na zkušenosti s operačním systémem Linux na desktopech jsme se zeptali i
správce a učitele informatiky Petra Fořta z VOŠ a SPŠ ve Žďáru nad Sázavou.

Jaké hlavní důvody vedly k tomu, že jste se rozhodli využít pro koncové stanice
operační systém Linux?
Myslím, že tím důvodem byla snaha hledat nové cesty, vysoká úroveň Linuxu v
roli serveru i stanice a řešení do projektu Repair 2000
(www.sweb.cz/repair2000) určeného pro minimalizaci nákladů s administrací.

Jaké nejdůležitější výhody má podle vás Linux na koncových stanicích?
Za nejdůležitější považuji stabilitu, bezpečnost a cenu.

Spatřujete současně i nějaké nevýhody?
Jednoznačně málo aplikací pro běžného uživatele. Wine emulace pro aplikace
Windows zatím stále ještě moc nefunguje. Zdá se mi také poměrně složité
nastavování práv.

Jaké máte další plány do budoucna ohledně Linuxu?
Ještě uvidíme integrujeme jej do výuky a do komerčních projektů zaměřených na
administraci jako jednu z možností.

Jakému typu organizací či firem byste například doporučil přechod na Linux na
koncových stanicích?
Všem, kterým postačují dostupné aplikace a chtějí ušetřit.

Odpadají potíže s evidencí nehmotného majetku
Zástupce firmy UJP Praha Juraj Václavík ukazuje Computerworldu zkušenosti s
provozem Linuxu na bezdiskových stanicích (terminálech).

Jaké hlavní důvody vedly k tomu, že jste se rozhodli využít pro koncové stanice
operační systém Linux?
Důvodem byla jednak cena a jednak určitá (moje subjektivní) nespokojenost s
Windows.

Můžete popsat některé z případných potíží, které při nasazování této platformy
nastaly?
Občasné problémy s importem dat z MS Office (pozor problémy jsou běžné i u MS
Office, v tomto případě to ovšem lze jednoduše svést na odlišnou platformu).
Zcela odlišný způsob administrace systému je třeba se jej naučit.

Jaké nejdůležitější výhody má podle vás Linux na koncových stanicích?
Jednoznačně je to především výhoda ve správě licencí odpadá řada problémů s
evidencí nehmotného majetku. Pak jsou výhodou nízké náklady na řešení,
stabilita prostředí a aplikací (i když některé GUI systémy mají svoje problémy
např. rané verze KDE 2, SO 5.2 atd.).
Pak také absence virů, jasná správa a transparentnost systému. Uživateli lze
poměrně snadno a efektivně zabránit v zásazích do systému, což znamená, že
klientské instalace jsou potom prakticky zcela bezúdržbové.
Výhodou je rovněž široké spektrum aplikací pokrývající běžné požadavky, které
je součástí distribuce.

Spatřujete současně i nějaké nevýhody?
Mezi nevýhody patří zatím ne zcela dokonalé importní filtry pro MS Office.
Obecně slabší stránkou je přece jen trochu odlišné ovládání prostředí KDE a
Windows. O něco vážnějším problémem je to, že OpenOffice není postaven nad
knihovnami Qt nemá identické ovládání s ostatními částmi KDE desktopu (a KDE
preferuji z důvodů jazykových nastavení). Linux má i psychologickou slabinu
uživatelé z něj často mají strach.
Pro provoz terminálového serveru je také třeba mít dobrého administrátora,
pečlivě vybírat aplikace a je nutné server dostatečně dimenzovat. Provoz
samostatných stanic vidím jako zcela bezproblémový.

Jaké máte další plány do budoucna ohledně Linuxu?
Nasazení lokálních (kancelářských) aplikačních serverů a nasazení
plnohodnotných stanic s KDE desktopem v UJP.
Jakému typu firem byste například doporučil přechod na Linux na koncových
stanicích?
Velkým i malým firmám a soukromníkům. Pro domácí použití je asi největší
slabinou nedostatek her.

Problémem je lidský faktor
K problematice Linuxu na desktopech se vyjádřil i linuxový specialista Pavel
Janík, který v současné době pracuje v této oblasti jako konzultant.

Jaké hlavní důvody mohou vést k tomu, že si firma nasadí Linux vedle serverů i
na koncové stanice? Jaké nejdůležitější výhody má podle vás Linux na koncových
stanicích?
Jednoznačným důvodem přechodu na jiné řešení je vždy nespokojenost s předchozím
řešením, resp. nalezení jiného, výhodnějšího řešení. Tato nespokojenost může
být způsobena například změnou licenční politiky současného řešení nebo
platformy, finanční náročností, bezpečnostními aspekty, nepružností dodavatele
apod.
Mezi nejdůležitější výhody GNU/Linuxu na koncových stanicích patří především
cena softwaru nezávislá na počtu těchto stanic a softwaru na nich
nainstalovaném a zejména pružnost celého řešení.

Můžete popsat některé z případných potíží, na které při nasazování této
platformy mohou firmy narazit?
Mezi "problémy" bych zařadil zejména lidský faktor. Někdy je opravdu velmi
obtížné zákazníkovi vysvětlit, že v ceně poskytnutého řešení je cena softwaru
zanedbatelná.

Co podle vás brání Linuxu, aby se na koncových stanicích prosadil ve větší míře?
V naší zemi je to nyní bohužel dodržování zákona, zejména autorského. Finanční
možnosti společností a zejména institucí financovaných ze státního rozpočtu
nahrávají nasazování levnějších open source řešení. Na druhé straně stojí obavy
IT manažerů ze změny.

Jakému typu organizací či firem byste například doporučil přechod na Linux na
koncových stanicích?
Z dosavadní praxe mohu říci, že nejlépe se přechod na open source řešení na
koncových stanicích osvědčil tam, kde IT manažeři správně vsadili na
standardizovaná řešení a nikoli na proprietární protokoly, aplikace a řešení.
Pro ostatní je to vhodná příležitost k navrácení se do správného směru.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.